Diskuze: Jaký byl rok 2015? Bičování mrtvého koně

Jan Altman|30. 1. 2016 10:26| reakce na Richard Fuld - 15. 1. 2016 09:55

"Diskuse je nemožná pouze s lidmi Vašeho typu. S lidmi, kteří jsou skálopevně přesvědčeni, že pouze jejich pravda je ta jediná pravá a všechny odlišné názory jsou odtržené od světa apod. :-)"

Ale vůbec ne. My přeci naše představy (na rozdíl od vás etatistů a socialistů) nikomu nevnucujeme. Pokud si chcete založit na vašem pozemku kibuc, nebudu namítat ani zbla. Klidně se tam dělte i o manželky, děti vychovávejte odmala v komunitním centru a dotujte si i rohlíky.
Dáváte nám na našich pozemcích stejnou šanci a svobodu? Že ne? Tak kdo tady komu co vnucuje??

Richard Fuld|15. 1. 2016 09:58| reakce na Petr Bárta - 13. 1. 2016 18:35

Moje názory neslouží k tomu, aby někoho nachytaly. Primárně slouží k tomu, aby ten kdo si je přečte zkusil o věci přemýšlet. To co Vy doporučujete je katastrofa. Není nic horšího, než načtení si jednostranně orientovaných názorů a jejich nekritické převzetí.

Richard Fuld|15. 1. 2016 09:55| reakce na Pat Bateman - 13. 1. 2016 15:08

Diskuse je nemožná pouze s lidmi Vašeho typu. S lidmi, kteří jsou skálopevně přesvědčeni, že pouze jejich pravda je ta jediná pravá a všechny odlišné názory jsou odtržené od světa apod. :-)

Petr Bárta|13. 1. 2016 18:35| reakce na Pat Bateman - 13. 1. 2016 15:08

Řekl bych že ten nejdůležitější důvod je ten, aby sem náhodou nepřišel někdo, kdo výplody pana Fuldy nezná a nezačal je náhodou brát vážně. Všichni kteří tu jsou delší dobu už ho znají a mají na něj svůj názor, ale člověk který se přijde poprvé mu na to může skočit, než si načte svoje :-)

Pat Bateman|13. 1. 2016 15:08| reakce na Jan Altman - 6. 1. 2016 11:34

Naprosto nechápu, proč pod každým článekm na Fulda reagujete. Buď žije ve svém úplně odtrženém světě jaké svého času Kolesa nebo je to troll. Oboje nedává naprosto žádnou šanci s ním vést racionální diskuzi a jenom se diskuze zaplevelují opakovanými snahamu mu vysvětlit naprosto zřejmé věci ...

Richard Fuld|6. 1. 2016 16:41| reakce na Stanislav Brabec - 6. 1. 2016 16:11

Dokud budou úrokové sazby kopírovat inflaci (deflaci), tak není důvod k panice a hyperinflaci. Hyperinflaci obvykle vyvolává panovník (vláda) tiskem peněz, které potřebuje k financování často zavrženíhodného záměru, nikoliv lid samotný.

Přechod k alternativním platidlům jako je např zlato je vcelku neškodná záležitost, která pouze nafoukne cenovou bublinu na trhu se zlatem. Po vyfouknutí bubliny spláčou "investoři" do zlata. Nicméně jako prostředek směny se budou dál používat skutečné peníze. Jako prostředek uchování hodnoty je možno používat v podstatě jakékoliv trvanlivé reálné statky.

Stanislav Brabec|6. 1. 2016 16:11| reakce na Richard Fuld - 6. 1. 2016 12:01

Ano, hyperinflaci vždy provází utrácení doslova za cokoliv, co si dokáže uchovat svou hodnotu déle než pár dnů. Od trvanlivých potravin až po zlaté hodiny s vodotryskem. Právě proto jsou opatření potenciálně vedoucí k hyperinflaci tak oblíbená. Zvyšují DPH.

Naposledy jsme to mohli vidět před pár lety na Islandu, kde měna během 14 dnů oslabila o 50%. Klenotnictví zela prázdnotou, zlaté hodiny šly na dračku.

Zánik legální trvanlivé měny může mít jen dvojí vyústění:

1) Lidé přejdou k alternativním platidlům. To není nic nového, a objevilo se to vždy a všude, kde se objevila vysoká inflace.

2) Lidé zcela rezignují na úspory, a přejdou do režimu trvalého dluhu. Ani to není nic nového. V dávných dobách velké finanční nerovnosti a kažení peněz vznikl institut doživotních půjček, dědičných půjček a nakonec institut nevolnictví, kdy povinnost trvalého splácení již není vázaná na žádný dluh předka.

Richard Fuld|6. 1. 2016 12:46| reakce na Jan Altman - 6. 1. 2016 11:34

Ano, můj svět je boží. Když něco nefunguje na 100%, jak má, tak mi to vadí ale nemám problém, když to funguje alespoň na 95%. Naproti tomu Vy se snažíte přizpůsobit jakési hypotetické situaci, kdy to nebude fungovat vůbec. Obávám se, že já žiji ve více reálném světě, než Vy. :-)

Richard Fuld|6. 1. 2016 12:01| reakce na Jan Altman - 6. 1. 2016 11:30

Nastane oživení ekonomiky po rozproudění peněz z úspor v reálné ekonomice? No samozřejmě! Pokud budou lidé podle Vás nakupovat pouze BTC a zlato, tak to žádné oživení ekonomiky nevyvolá, tudíž Váš závěr o pádivé inflaci je v takovém případě trošku vedle. Nicméně pokud byste neměl pravdu a lidé způsobili přehřátí reálné ekonomiky a vyvolali inflaci, pak toto je určitě lepší, než dalších 50 let balancovat na okraji propasti a pomalu chátrat.

Pokud nastane inflace a CB zvedne úrokové sazby, pak vládní dluhy nebudou problém. Vládní dluhy lze zaparkovat do CB a kritickou část státního dluhu převézt do stavu, kdy stát bude dlužit instituci, kterou vlastní, tedy sám sobě.

A soukromé dluhy? Kdo se neopatrně zadluží a nedokáže splácet své dluhy, ať na to doplatí. V případě hypoték, bude muset přejít z placení hypotéky na placení nájmu a v nejhorším bude ještě splácet část hypotéky, která zbyla po prodeji propadlé nemovitosti. Tady nevidím problém. Alespoň částečně splasknou ceny nemovitostí a část obyvatelstva dostane skutečně praktické "školení ve finanční gramotnosti".

Jan Altman|6. 1. 2016 11:34| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2016 16:51

Váš svět je boží.
Centrální banky nesanují ty komerční, jen v realitě to občas není pravda.
Stání penzijní systém by byl skvělý a udržitelný, jen kdyby politici zohlednili vaše moudré nápady. Ale nevím, že by se k tomu chystali.
Reálný socialismus mohl fungovat, kdyby se lidé nechovali zištně a uvědoměle pracovali podle svých schopností. Jenže nějak to nevyšlo.

Prostě váš svět je skvělý, jen nepočítá s lidmi :-(

Jan Altman|6. 1. 2016 11:30| reakce na Richard Fuld - 6. 1. 2016 10:09

Jojo, zbavování se fiatu a nákup BTC a Au jistě roztočí ekonomiku a vzniklá pádivá inflace fiatu důvěře v něj nijak neublíží, to je nad slunce jasnější.

Centrální banky zvednou úroky? Takže nějakým zázrakem evropské vlády i s vyššími úroky budou mít na splátky státního dluhu přesahujícího sto procent HDP. Dokonce i to Japonsko bude mít na splátky dluhu 245% HDP v takové situaci?
Lidi (často nebonitní), kteří si zvykli na superlevné hypotéky, nebudou mít problém?
Investiční projekty, které se jeviy zdálnivě rentabilní v prostředí nulových úroků nebudou mít problém?
No uvidíme, jsem zvědav.
Zatím vidím velmi velmi váhavé zvednutí sazeb na trapných 0.25% v USA, vnímám ty obavy, co z toho jsou, sleduji propady v Číně, Brazílii, atd... Jak říkám - uvidíme.

Richard Fuld|6. 1. 2016 10:09| reakce na Jan Altman - 5. 1. 2016 22:18

Nic lepšího než to, že se lidé začnou postupně zbavovat svého "bohatství" nashromážděného ve fiat měně nás asi nemůže potkat. Současná krize je způsobena slabou poptávkou. Vystrašení spotřebitelé neutrácí a spoří na horší časy, aniž by si uvědomili, že horší časy právě dorazily. Jakmile se začnou lidé zbavovat nashromážděných peněz, začnou tyto obíhat rychleji reálnou ekonomikou, budou směňovány za reálné statky, což bude mít blahodárný vliv na prosperitu firem, lidí i státu.

Pokud předmětná likvidace úspor povede k zažehnání deflace a k růstu cen, centrální banky zase zvednou úrokové sazby a lidé přestanou utrácet, takže zde bude fungovat jakýsi samoregulační mechanismus. Jednoduše vše půjde stejně cyklicky jako v minulosti. Jedinou novinkou bude možnost existence záporných úrokových sazeb. Dnešní slepá ulička je dána tím, že centrální banky nemohou snižovat dál úrokové sazby do záporných hodnot. Současné hrátky s oslabováním měny jsou v tomto ohledu zcela nesmyslným křivením měnového trhu, které může způsobit pouze více problémů, než užitku.

Jan Altman|5. 1. 2016 22:18| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2016 17:15

To všecho (QE, negativní sazby, zrušení hotovosti - a další principiálně zločinná opatření) předpovídám již dlouho.

A jediné logické opatření přemýšlivého jedince je z tohoto systému individuálně a co nejrychleji vystoupit. Tedy nevlastnit úspory ve fiat měnách, nevlastnit státní dluhopisy (3.pilíř), atd...

Každý ať si najde cestu sám. BTC, Au či Ag se přímo nabízí, ale jistě jsou i jiné možnosti.

Jsem si prakticky jist, že tato opatření v důsledku povedou k tomu, že o fiat měnu nikdo nebude mít zájem, každý se jí bude chtít zbavit. Ale až to dojde masám, bude již pozdě.
Ostatně kdo by chtěl měnu, která:
- nese negativní úrok
- nemá hotovostní variantu, takže neumožňuje nakupovat anonymně
- neumožňuje směnu aniž by si z ní erár řekl o čtyřicetiprocentní výpalné (přímá a nepřímá daň)
- neumožňuje směnu za statky, o kterých se vrchnost rozhodla, že jsou nepovolené (od žárovky po marihuanu)
- není trvanlivá, nedá se schovat pod matraci, není nezávislá na infrastruktuře a bankovním sektoru

Já vím, že vy to vidíte jinak. A proto doufám, že konzistentně a zarputile zůstanete u fiatu a bondů - aby za pár let bylo možné jednoznačně posoudit, kdo se rozhodl dobře a kdo ne.

Jan Pozner|5. 1. 2016 21:11

Retweetnuto autorem článku:
https://twitter.com/wef/status/684338326032265216

Vládní dluh začal "bezdůvodně" (=narozdíl od zřejmých důvodů při WW1, GD a WW2) růst právě tehdy, když se peníze odpoutaly od jediný, byť už oslabený, vazby omezující expanzi - zlata.

Richard Fuld|5. 1. 2016 18:26| reakce na Zavacky - 5. 1. 2016 18:02

Nepleťte si výrobní prostředky s penězi. Když nedokážete rozlišovat, pak se nedivte, jaké strašné absurdity plodíte. :-)

Zavacky|5. 1. 2016 18:12

Pre ostatných diskutujúcich:
Viete si predstaviť, že by sa dnes viedla diskusia o úderníckom hnutí a chozraščote?
Tak si predstavte, že kto bude chcieť o niekoľko desiatok rokov diskutovať s keynesiáncami o inflačnom cieli a fiškálnom stimule.
Efektívna diskusia môže byť len o "novej ekonómii" a nových spoločenských pomeroch. Celá argumentačná príprava by mala smerovať k takémuto cieľu.

Zavacky|5. 1. 2016 18:02

Pre Richarda vtipná konštrukcia:
Keby existovala Centrálna banka výrobných prostriedkov ... Výrobné prostriedky by vyrábala bleskovo a zo vzduchu... Keby ich požičiavala s produkčným cieľom - ročný rast HDP 10%. Dlžníci by boli povinní riadne splácať požičané výrobné prostriedky.
Viete si predstaviť, čo by sa dialo s ekonomikou a ako by to dopadlo?
.
Poznámka: Nie je to celkom analogický príklad, ale keď má prospievať ekonomickému rastu produkcia meny zo vzduchu, nie je dôvod, aby to neplatilo aj pre výrobné prostriedky.

Richard Fuld|5. 1. 2016 17:53| reakce na Zavacky - 5. 1. 2016 17:45

Pokud si musíte klást výše uvedené otázky, pak jste zřejmě konkurenceneschopný a na byznys s půjčováním peněz zapomeňte. :-) Vaše konkurenceneschopnost ale neplyne z nemožnosti půjčovat nově vytvořené peníze. Jste jen jednoduše horší poskytovatel půjček, než je kterákoliv jiná banka. To je přirozené, protože banka svoji činnost provozuje profesionálně.

Na druhé straně existuje určitě klientela, kterou Vám banky rády přenechají a tam můžete ukázat, co dovedete. :-)

Zavacky|5. 1. 2016 17:45| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2016 14:00

Prečo by si mal niekto odo mňa požičať peniaze, keď objektívne nemôžem ponúknuť taký nízky úrok, ako banka ?? Ak mám zarobiť, musím ponúknuť vyšší úrok za aký som si v banke požičal.
.
Inými slovami - musím si zarobiť. Potom môj debetný úrok je 0.

Richard Fuld|5. 1. 2016 17:24| reakce na Zavacky - 5. 1. 2016 17:15

Asi jste to špatně pochopil. :-)

Výroba zboží a poskytování služeb běží bez ohledu na to, jestli si někdo miliardu půjčí nebo ne, takže se může stát, že naopak množství vyrobeného zboží převýší v dané době existující objem peněz a nově vzniklé peníze tak jen doženou výrobu, která v dané chvíli předbíhá růst objemu peněz.

Richard Fuld|5. 1. 2016 17:15

Monetární politika ECB je odsouzena k metodě bičování mrtvého koně, z jehož nozder je možné vybičovat tak akorát nějakou tu bublinu.

Fiskální politika je další, tentokrát polomrtvý mrtvý kůň. I když monetární politika uvolňuje bankám ruce k další fiskálním expanzím, politici vzývající mantru rozpočtové zodpovědnosti nejsou schopni tento potenciál využít. Sami si zabouchli dveře svojí mantrou "rozpočtovou odpovědností".

Jednou z cest je tak zahodit nesmyslnou mantru fiskální odpovědnosti a zachránit alespoň toho druhého koně. To by mohlo nakonec přinést i zmrtvýchvstání toho bičovaného koně (oživení ekonomiky). A se splácením státního dluhu bych si starosti nedělal. Od čeho tu máme QE? QE je přece od toho, aby se státní dluhopis dostal do aktiv státem vlastněné instituce a aby tedy zjednodušeně řečeno stát dlužil sám sobě.

Další možností je vykašlat se na boj s deflací, zrušit hotovost a zavést záporné úrokové sazby, jež by držely reálnou úrokovou sazbu v blízkosti nuly a mohl by nastat dlouhý proces oddlužování všeho zadluženého, aniž bychom museli platit projít katarzí ve formě zhroucení (restartu) ekonomiky.

Zavacky|5. 1. 2016 17:15| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2016 16:39

"Kde berete jistotu, že když banka vytvoří novou miliardu korun, tak najednou bude o miliardu korun více peněz, než je nabízeného zboží a služeb?"
....
versus
....
"Předně zboží, které si dlužník koupí za onu zbrusu novou miliardu už tady může dávno být (např. nově vyrobené zboží, nebo stará nemovitost)"
....
Ani teraz Vám nezapne ??

Richard Fuld|5. 1. 2016 16:51| reakce na Jan Altman - 5. 1. 2016 14:42

CB nemusí zachraňovat krachující banky. Ale často to udělá. Protože jinak by následky zhroucení bankovního systému mnohonásobně převyšovaly náklady na záchranu krachujících bank.

Pokud se týče způsobu záchrany, pak by tato měla proběhnout výhradně tak, že zachráněná banka připadne státu. V takovém případě by šlo o záchranu jejíž náklady by nemuseli nutně nést daňový poplatníci. To je ale složitější diskuze.

Smrtelník, který půjčuje půjčené peníze je na tom v principu úplně stejně jako banka, která půjčuje nově vytvořené peníze. To ostatně plyne z toho co, jsem napsal.

Vaše představa, že banka vytvoří peníze z ničeho a nemusí z nich platit úrok je mírně řečeno naivní. Kdyby to takto fungovalo, byl bych první, kdo by křičel, že banky jsou lupiči a že jde o zločin století. :-)

Ve skutečnosti jsou bankou vytvořené peníze zaevidovány v pasivech banky (konkrétně jako vkladový účet klienta, který tyto peníze drží) a banky z takového vkladového účtu platí samozřejmě úrok. Bankám tak nezůstává celý úrok placený dlužníkem. Bankám zůstává pouze úroková marže. Úplně stejně jako obyčejnému smrtelníkovi, který si půjčí, aby půjčené peníze půjčil někomu jinému. Žádná nerovnost ani nespravedlnost, jak ji popisujete, zde neexistuje.

Richard Fuld|5. 1. 2016 16:39| reakce na Jan Altman - 5. 1. 2016 14:53

To, že musí před "půjčením" koláčů tyto koláče reálně existovat, nikterak nedopadá na možnost, či správnost toho, že banky půjčují peníze, které k tomuto účelu vytvoří. Banka "peče koláče" tím, že zhodnotí záměr na který chce půjčit a bonitu klienta, kterému chce půjčit. Kvalita vytvořených peněz závisí na tom, jak kvalitně banka učiní zhodnocení klienta a jeho záměru. Když je půjčí podvodníkovi, jde o nekvalitní peníze (koláče), když je půjčí spolehlivému dlužníkovi, jde o kvalitní peníze. Na poměru kvalitních a nekvalitních peněz (bankovních aktiv) pak závisí stabilita bankovního systému a tedy kvalita peněz jako takových.

Kde berete jistotu, že když banka vytvoří novou miliardu korun, tak najednou bude o miliardu korun více peněz, než je nabízeného zboží a služeb? Předně zboží, které si dlužník koupí za onu zbrusu novou miliardu už tady může dávno být (např. nově vyrobené zboží, nebo stará nemovitost). Stejně tak si dlužník může koupit na nově vytvořené peníze dosud neposkytnuté služby. Současně zapomínáte, že s vytvořením nových peněz, jiné peníze zanikají, a to ve všech případech, kdy dlužníci své dluhy bankám splatí, takže se může stát, že peníze naopak zanikají, než že by jich v oběhu přibylo.

Samotná možnost bank vytvářet peníze tedy automaticky nezpůsobuje rychlejší růst objemu peněžní zásoby oproti růstu objemu vyrobených statků a poskytnutých služeb. On objem peněz také není jediným parametrem, který je zde důležitý. Rozhodně stejný význam jako objem peněz má i rychlost jejich oběhu v ekonomice. Porovnávat objem peněz s objemem existujících statků je tak značně zavádějící.

Bitcoin ani Krugerrand v podstatě nejsou peníze. Bitcoin je experiment na úrovni elektronických stravenek a Krugerrand je v podstatě komodita. Skutečné peníze nelze od bankovního dluhu oddělit, stejně jako nelze v bilanci oddělit aktiva a pasiva. Peníze a bankovní dluh jsou rub a líc téže mince.

Hlavní síla účetních peněz spočívá právě v jejich neoddělitelnosti od dluhu. Každou korunu někdo vlastní a někdo jiný ji dluží. Jinými slovy když vlastním 10 mil. Kč, tak mám jistotu, že někde existují lidé, kteří těch 10 mil. bance dluží a jsou nucení do splatnosti svého dluhu vyprodukovat něco, co prodají na trhu, aby mohli svůj dluh splatit. Mám tedy určitou jistotu, že je v ekonomice dost subjektů, kteří se budou snažit vyprodukovat něco, co si budu moci za své peníze koupit. A právě toto dává účetním penězům jejich kupní sílu. Není to jen důvěra, jak se často papouškuje. Tento princip není u bitcoinu ani u zlata přítomen.

Richard Fuld|5. 1. 2016 16:12| reakce na Jan Pozner - 5. 1. 2016 14:54

TARP je nesystémový program na záchranu hroutícího se bankovního systému. Není to nějaká předem daná systémová záruka, která by zde byla v okamžiku, kdy ty banky hromadně poskytovaly úvěry klientům, bez obezřetného hodnocení jejich kredibility.

Máte pravdu, že po zohlednění takovýchto excesů, které se stávají spíše pravidlem, už ta věta pana Altmana takovou perlou není :-(

Jan Pozner|5. 1. 2016 14:54| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2016 14:00

"Vaše představa, že když dlužník bance nevrátí půjčené peníze, tak bance tyto peníze natiskne centrální banka, je opravdová perla. :-) "
Co jiného byl TARP?

Jan Altman|5. 1. 2016 14:53| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2016 13:49

Ale i když si od Franty půjčím 100 koláčů s tím, že pro něj za rok upeču 103 koláčů, tak stejně napřed musí reálně existovat ty Frantovy koláče.
Kdežto v bance nemusí existovat nic. Vyčaruje ze vzduchu miliardu (tzn. v ten okamžik je v ekonomice o miliardu více korun, ale zboží/statků stále stejně) a možná ji někdy s úrokem dostane zpět. Reálně (ale ne, protože objem úvěrů neustále roste, stejně tak roste objem peněz v ekonomice (a to rychleji, než objem zboží) a s nějakým navrácením se vůbec nepočítá. Tedy ta jedna miliarda se možná vrátí, ale mezi tím se rozpůjčují 3 další, ze vzduchu vytvořené, čili v globále se nic nevrací a dluh (a objem peněz) jen roste.
Banka se nemusí dohodnout s žádným Frantou, který má reálné koláče. Prostě je vykouzlí ze vzduchu. Takže to naprosto není totéž.

A samozřejmě dluh lze (technicky) od peněz oddělit. Bitcoin nebo Krugerrand je od něj oddělen perfektně.

Jan Altman|5. 1. 2016 14:42| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2016 14:00

Když je nevrátí jeden, tak CB tisknout nemusí. Když je nevrátí pětina klientů, CB bude muset tisknout - ostatně již tiskla a velké banky rekapitalizovala, nebo snad ne?
Mezi odborníky se tomu říká věřitel poslední instance.
Dlužníci nakonec nemusí nevracet, stačí když jim klesne rating, o subprime jste předpokládám slyšel.

A co smrtelníkovi bání si půjčit a tyto peníze za úrok dále půjčit někomu dalšímu? Brání mu jednoduchá věc: banka si ty peníze nepůjčuje, ona je vyčaruje ze vzduchu, nikomu za ně nemusí platit úrok. Kdežto když si já půjčím od banky za její běžnou sazbu, musel bych to dále půjčovat za lichvářský (tedy pro běžnou populaci neakceptovatelný) úrok.
Je to stejně konkurenceschopné, jako bych si koupil auto na leasing a následně bych ho chtěl se ziskem někomu leasnout dál. Jak bych to asi mohl udělat tak, abych byl konkurenceschopný?

Každopádně zde je ta nerovnost, že ne každý může půjčit nově vytvořené peníze a neplatit z nich žádný úrok. Pokud to nevidíte, tak je to smutné.

Richard Fuld|5. 1. 2016 14:00| reakce na Jan Altman - 5. 1. 2016 12:32

A co obyčejnému smrtelníkovi brání, aby si peníze půjčil a tyto pak půjčil se ziskem někomu jinému? Není pravda, že musíte nejprve peníze vydělat, abyste je mohl půjčit.

Banka, když půjčuje klientovi nově vytvořené peníze, tak tyto připíše na vkladový účet svého klienta a dokud klient tyto peníze neutratí, tak mu musí banka platit úrok z jeho vkladu. V podstatě se to dá interpretovat tak, že si banka půjčila peníze od svého klienta (za debetní sazbu), aby mu je půjčila (za kreditní sazbu). Až klient převede půjčené peníze na jiného klienta (utratí je), pak bude banka platit debetní úrok z vkladu klienta, na němž leží ony utracené peníze. Pro jednoduchost předpokládám, že ten druhý klient má vkladový účet v téže bance, nicméně obdobně by to platilo i v případě, že by půjčené peníze byly převedeny na vkladový účet do jiné banky, nebo vybrány v hotovosti.

Dokud budete o penězích uvažovat jako o bankovkách a nikoli jako o záznamech v účetních knihách, nebudete schopen výše napsané pochopit.

Vaše představa, že když dlužník bance nevrátí půjčené peníze, tak bance tyto peníze natiskne centrální banka, je opravdová perla. :-)

Richard Fuld|5. 1. 2016 13:49| reakce na Jan Altman - 5. 1. 2016 12:29

Nepřiléhavá analogie. Peníze a dluh vznikají současně nikoliv v pořadí. Správně jsem měl tedy napsat proč bazírovat na pořadí, když při vzniku peněz a dluhu žádné pořadí neexistuje. Peníze a dluh to je obrazně řečeno jako rub a líc téže mince. Dluh nelze od peněz oddělit a chtít, aby nejprve vznikly peníze a pak teprve mohly být bankou tyto peníze půjčeny po té, co je do banky někdo vloží.

A co se týče těch koláčů, proč by někdo nemohl nejprve jemu poskytnuté koláče sníst s tím, že se zaváže, že v budoucnu napeče koláče on a jako odměnu za důvěru v něj vloženou, ještě jeden koláč navíc přidá? Co je na tom špatně? Takže pořadí nejprve sním koláč a teprve pak upeču jiný koláč (který vrátím svému dobrodinci) mi přijde naprosto v pořádku. Na pořadí nezáleží!