Diskuze: Robotí cesta z chudoby aneb proč nepotřebujeme garantovaný státní příjem

Richard Fuld|12. 1. 2016 18:33| reakce na Jan Altman - 11. 1. 2016 17:47

Váš pohled, že hodnota práce je jen to, co je někdo ochoten za danou práci zaplatit je jistě možný a legitimní a avšak také poněkud primitivní a krátkozraký.

Můj pohled je poněkud komplexnější. Vychází až z toho, kolik byl ochoten zaplatit zákazník za produkt vyrobený firmou, v níž je náš zaměstnanec placený za svoji práci. Pokud firma zaplatí za práci zaměstnanců např. 50, za ostatní vstupy (včetně odpisů) 30 a za vyrobené zboží utrží 100, pak 20 je zisk z něhož firma odvede 4 jako daň z příjmu. Hodnota práce zaměstnance tak činí 50+16 a oněch 16 je tržně přerozděleno právě ve prospěch firmy (majitelů firmy). V rámci tržního přerozdělování tak postupně roste kupní síla firem a klesá kupní síla zaměstnanců, což vede nakonec k problematickému odbytu produkce oněch firem z důvodu nízké kupní síly zákazníků, kteří jsou současně i zaměstnanci oněch produkčních firem. Toto systematické tržní přerozdělování, jež je jen částečně kompenzováno státním přerozdělováním je hlavní příčina krizí. Chybějící kupní sílu zaměstnanců a současně zákazníků uměle posiluje nebo nahrazuje stát a rozličné spotřební úvěry (hypotéky nevyjímaje). Postupně musí zcela zákonitě dojít k předlužení státu i spotřebitelů a v takové situaci již není kdo by nahrazoval chybějící kupní sílu poptávky a krize začíná. A reakce na takovou krizi? ŠETŘENÍ A PENĚŽNÍ KONTRAKCE, které krizi pouze dále prohlubují dalším oslabováním kupní síly poptávky.

Jednoduše řečeno, pokud souhrnně firmy platí mizerně své zaměstnance, pak se firmy nemohou po určité době divit tomu, že pro jejich produkci není dostatečná koupěschopná poptávka. Obrazně řečeno firmy platí svým zaměstnancům 80, ale nabízí jim zboží za 100, protože kdyby ho prodávaly za 80, neměly by žádný zisk.

Nic proti zisku. Řešením není odsouzení zisku a zrušení zisku. Řešením je fiskální expanze, která bude poptávce distribuovat čerstvé peníze. Tím zůstanou zachovány zisky stabilně protože dostatečně silná bude i poptávka. Druhým řešením je připustit dlouhodobou deflaci. Toto by ale muselo doprovázet zrušení hotovosti, aby byly možné záporné úrokové sazby.

Váše příklady se seznamem, microsoftem a podobnými firmami jsou doslova ukázkové. Krásná ukázka tržního přerozdělování a z něj vyplývající koncetrace bohatství, proti kterému ale vůbec nic nemám a ani mě neirituje. Než na mě začnete lepit nálepky marxistů, komunistů a socialistů, než mě obviníte ze závisti vůči čerstvým miliardářům, tak je třeba vzít v úvahu fakt, že tržní přerozdělování nepovažuji za něco negativního, či amorálního. Tržní přerozdělování nepovažuji za vykořisťování pracujících. Tržní přerozdělování je základním pilířem tržní ekonomiky a jako takové je zcela imanentním prvkem tohoto ekonomického systému. Mým cílem tedy není toto tržní přerozdělování jakkoliv potlačovat, či zakazovat nebo snad odsuzovat. Na druhé straně je ale dobré uvědomit si jaké tržní přerozdělování způsobuje problémy a že jejich neřešení je strkáním hlavy do písku. Ignorování tržního přerozdělování je stejné "řešení", jako když si malé děti zakrývají oči, aby je nikdo neviděl. :-)

Co se týče koncentrace bohatství prostřednictvím "lobbování" podnikatelů vůči zákonodárným sborům, samosprávám apod. Toto není způsobováno tržním přerozdělováním. Toto považuji za prosté loupení. Drancování veřejných statků je naopak popřením veškerých tržních principů a je velmi nepřesné a troufalé považovat tuto kriminální činnost byť jen za podnikání. V tomto se zřejmě shodneme.

Jakékoliv státní přerozdělování a/nebo emise čerstvých peněz by měla být používána především na eliminaci skutečného tržního přerozdělování, tedy posílení kupní síly poptávky spotřebitelů. Tento koncept by byl prospěšný všem. Producentům i spotřebitelům. Producent by měl nadále díky tržnímu přerozdělení zisky avšak tržním přerozdělením vzniklý pokles kupní síly poptávky by nezpůsoboval oslabení kupní síly jeho zákazníků (v drtivé většině zaměstnanců jiných producentů). A ekonomické krize by se staly pouhou historií.

A na závěr jste si neodpustil další vydatnou porci nálepek. Vy jste nenapravitelný.

Richard Fuld|12. 1. 2016 17:44| reakce na Jan Altman - 11. 1. 2016 17:29

Jak může přehodnotit cenu své práce, když žádnou nemá a ani ji nemůže sehnat? Chytráky, co si myslí, že dlouhodobě nezaměstnaní lidé vznikají výhradně tak, že nejsou ochotni vzít málo placenou práci, mám opravdu nejraději.

Jan Altman|11. 1. 2016 17:47| reakce na Richard Fuld - 6. 1. 2016 12:56

A jaká je ta hodnota odvedené práce? Na to v centrální plánovací komisi máte nějaké tabulky?
Pro mne je hodnota čehokoli rovna tomu, kolik je za danou věc někdo ochoten dobrovolně zaplatit. A této skutečnosti čelí zaměstnanec úplně stejně, jako ten fabrikant - i on za zboží utrží jen tolik, kolik je za něj zákazník ochoten zaplatit. Nebo i zde byste chtěl ceny zboží stanovovat pomocí tabulek? A pokud zde ne, proč u práce ano?

Váš pohled na zisk jako na marxistickou nadhodnotu je zábavný, avšak mylný.
Podnikatelův zisk se napřed zdaní.
Následně se z něj provádějí investice a inovace, aby se firma někam posouvala a nepřeválcovala ji konkurence.
A co zbude, to si (po opětovném zdanění!!!!) vyplatí vlastník jako:
- Splátku své prvotní investice (fabrika mu nespadla z nebe)
- Odměnu za podstupované riziko (na rozdíl od zaměstnance napřed musel investovat a to s rizikem, že o investované přijde)
- Odměnu za svou práci, která samozřejmě má i o mnoho řádů vyšší hodnotu, než práce řadového zaměstnance, protože soustružníkem může být každý, Gatesem, Zuckerbergem, Muskem, Jobsem, Baťou, atd... může být jen mizivý zlomek populace (ne že by to ostatním někdo zakazoval, prostě na to nemají).

Zkrátka představa, že Ivo Lukačovič žije na úkor prostých programátorů SEZNAMu, že jim je něco dlužen, že by se s nimi měl kompletně dělit o celý zisk firmy, je zcela bolševická.
Programátor u SEZNAMu má svůj plat (50tis? 100tis? 150tis? netuším) takový, protože taková je tržní cena jeho práce. Jestli mu někde jinde někdo dá víc, jeho cena je zřejmě vyšší a měl by změnit zaměstnání. Nebo si pořídit živnosťák a zkusit to na vlastní pěst, příležitostí je nepřeberně.
Že se např. u pana Lukačoviče (a jiných) zkoncentrovalo bohatství je zcela přirozené a irituje to jen závistivce.

Jiná věc je, že se bohatství koncentruje i u lidí, kteří nezbohatli tržně, ale politicky - pomocí dotací (solární panely, řepka), státních zakázek (dálnice, jaderné elektrárny, rakety, stíhačky, ...), ovlivňování politiky, korupce, dobrým kontaktům na politiky (a sem podle mne spadá např. i Warren Buffett, šéfstvo velkých bank, atd...).
Zde ale příčinou té koncentrace není trh, ale jeho absence. Příčinou je váš etatismus, byrokratismus, keynesianismus a socialismus.

Jan Altman|11. 1. 2016 17:29| reakce na Richard Fuld - 6. 1. 2016 12:51

Leda že by se ten člověk chytl za nos, realisticky zhodnotil skutečnou tržní cenu své práce a snížil své nároky na odměnu. Díky tomu, že zboží zlevnilo, by zřejmě normálně vyšel. To by mu ale nesměl stát házet pod nohy klacky v podobě daní a regulací.

Richard Fuld|6. 1. 2016 13:20| reakce na Jiri Sedlacek - 6. 1. 2016 00:16

Ad 3. Z uvedeného videa vyplývá, že problém se zaměstnatelností budou mít také a možná i dříve kvalifikované (a tedy dnes dražší) pracovní síly. Jediná perspektiva je tak být majitelem automatizované firmy. :-)

Richard Fuld|6. 1. 2016 12:58| reakce na Jan Altman - 6. 1. 2016 11:40

A to právě ne. Nic neplatí absolutně. Ani tvrzení, že monopol je škodlivý. :-)

Richard Fuld|6. 1. 2016 12:56| reakce na Jan Altman - 6. 1. 2016 11:38

Nálepky Vám nepomohou. Nálepka je nálepka, ne argument. Mechanismus, jakým probíhá koncentrace bohatství je ale holá skutečnost. Bez ohledu na to, jestli o tom psal Marx. Zisk produkční firmy je v podstatě zaměstnancům nezaplacená hodnota jimi odvedené práce. Odkud by se u produkční firmy zisk jinak vzal, než z tohoto tržního přerozdělování? :-)

Richard Fuld|6. 1. 2016 12:51| reakce na Josef Tětek - 6. 1. 2016 11:12

Nízké ceny mobilů jsou člověku bez práce (tedy bez příjmů) platné jako mrtvému kabát.

Jan Altman|6. 1. 2016 11:40| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2016 17:45

Škodlivé jsou všechny (i výše zmíněné) vynucené monopoly.

Jan Altman|6. 1. 2016 11:38| reakce na Richard Fuld - 6. 1. 2016 11:01

No jo, Marxista, bohatí zbohatli odíráním nebohých chudých pracujících. OMG

Josef Tětek|6. 1. 2016 11:24| reakce na Jiri Sedlacek - 6. 1. 2016 00:16

Ad 5) v takové představě nežiji. Bohatí ovšem motivaci dělit se o své bohatství mají - říká se tomu "utrácení" či "investování" (případně i "charita", ta je však volitelná).
Pokud bohatí utrácejí, dávají své bohatství druhým (výměnou za statek, jehož produkce stála prodávajícího ve většině případů méně, než za kolik jej prodává - tudíž bohatne).
Pokud bohatí investují, dávají své bohatství druhým (formou nižších úrokových sazeb a tím pádem dostupnějšího kreditu pro investiční záměry či spotřebu druhých/ případně formou většího počtu pracovních příležitostí investicí do vlastní firmy/ případně formou vyšší kupní síly, rozhodne-li se bohatý tzv. investovat do matrace a tím snížit nabídku peněz).
Předpokladem je ovšem absence překážek ve směně a absence měnového monopolu a manipulace s úrokovými mírami.

Josef Tětek|6. 1. 2016 11:12| reakce na Jiri Sedlacek - 6. 1. 2016 00:16

Ano, někteří mohou mít nižší nominální příjem, bude-li však produktivita robotí práce tak vysoká, jak sám píšete, co bude na konkurenčním trhu bránit poklesu cen zboží, aby se životní úroveň nízkopříjmových zachovala, či spíše zvýšila (jako tomu vždy doposud bylo - automobily, televize, mobilní telefony nejprve byly vyráběny coby luxusní statky, načež se staly masově konzumním zbožím)?

Richard Fuld|6. 1. 2016 11:07| reakce na Jan Altman - 5. 1. 2016 22:32

Ano. Nejhorší je mentalita nedostatku omezeného množství vzácných zdrojů. Je omezené množství peněz, ropy, surovin, pracovních míst a den má taky jen 24 hodin a rok jen 365 dní. :-)

Daleko lepší je dívat se na svět optikou cirkulace. Např. objem peněz by nemusel růst, pokud by cirkulovaly rychleji v reálné ekonomice. Pokud lidé tento peněžní "zdroj" hromadí, pak je třeba výpadek těchto peněz nahradit a objem peněžní zásoby roste.

Richard Fuld|6. 1. 2016 11:01| reakce na Jan Altman - 5. 1. 2016 22:28

Těch 10% by bez těch 90% nezbohatlo. Kdyby těch 10% zbohatli ve svém vlastním státě odíráním se navzájem (což zřejmě ani nejde) pak bych přijal tezi, že těch zbývajících 90% si má založit kibuc. Problém ale je, že těch 10% zbohatlo taky díky tomu, že zbývajících 90% lidí zůstali chudí. To je důsledek tržního přerozdělování. A to státní přerozdělování jen eliminuje to tržní (pouze částečně).

Jinými slovy, když je Vám společnost dobrá na to, abyste v ní zbohatl, je v pořádku, pokud ji část tohoto vrátíte např. formou progresivních daní nebo slabšího zohlednění zásluhovosti v průběžném důchodovém systému. To že se Vám tento princip reciprocity nelíbí chápu. Dnes je to velmi cool, být jen sám za sebe za všech okolností a ve všem.

Na šedivé vlasy, čas strávený tvrdou prací a další "nepříjemnosti" si nestěžujete. Byla to Vaše volba a díky těm "nepříjemnostem" jste byl odměněn svým materiálním bohatstvím. A ta "socialistická peřinka" zase tak moc načechraná není. Spíše byste měl psát o staré děravé dece. :-)

Jiri Sedlacek|6. 1. 2016 00:16

1. autor clanku se mylne domniva, ze se zvysujicimi se technologiemy, bude existovat prilezitost ke smene i pro nizce kvalifikovane (pricemz mira kvalifikace, ktera se stane naprosto neuzitecnou se bude postupne zvysovat)
2. autor clanku si plete terminy, living wage, je minimalni mzda, za kterou se da slusne zit -> http://www.livingwage.org.uk/ nikoli nepodmineny zakladni prijem tady basic income.
3. doporucuji shlednout toto video > https://www.youtube.com/watch?v=7Pq-S557XQU ampersand feature=youtu.be nizce kvalifikovani lide budou mit stale nizsi a nizsi cenu a vlastnici vyrobnich prostredku nemaji zadnou motivaci, se snimi o sve prijmy delit.
4. za shlednuti stoji i baxter http://www.rethinkrobotics.com/baxter/ za 25 tisic dolaru dostanete neunavneho pracovnika, ktery pracuje 24/7 se zarukou na 4 roky a tak zatimco lidsky pracovnik za rok odpracuje 1920 hodin, baxter odpracuje az 8760 coz je 4.56x vice za investici 25 tisic dolaru na 4 roky tedy 6250 dolaru za rok pri zapocteni vyssiho vykonu ma naklady 1370 dolaru na rok, ktery delnik mu muze konkurovat?
5. autor bohuzel zije v mylne predstave, ze se bohatstvi distribuuje rovnomerne mezi lidi, coz "bohuzel" neni pravda https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5b/Global_Distribution_of_Wealth_v3.jpg nebo treba zde https://www.equalitytrust.org.uk/scale-economic-inequality-uk ... vysoko-prijmovi, proste nemaji realny duvod, delit se o narust bohatstvi s nizko-prijmovymi.

Jan Altman|5. 1. 2016 22:32| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2016 17:41

Já vidím jen děsivý scénář kolabující euroatlantické zesocializované a zbyrokratizované společnosti.

Od počátku lidstva se zjevující apokalyptické scénáře, že dojde ropa, pracovní místa, vzduch, jídlo, pazourek, měď, uhlí, ledovce... mne nechávají chladným.

Jan Altman|5. 1. 2016 22:28| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2016 17:40

Nechápu, jak můžete oddělovat systém vytvořený politiky od těch politiků.

To je argumentace jak u bolševiků: "komunistická myšlenka je dobrá, to jen lidé to kazí". OMG!

A pokud si 90% lidí přeje něco (Škodovku) a 10% si přeje něco jiného (Audi), tak není důvod, aby každý neměl to své. A hlavně není morální a legitimní jim v tom bránit či je do něčeho nutit.
Jenže vy socialisté těmito eufemismy jen maskujete toto: 90% lidí chce žít na úkor nejproduktivnějších 10ti%. Nechtějí žit po svém a za své. Chtějí žít za cizí. Okrádat je prostřednictvím státního donucovacího aparátu, který si za tímto účelem zřídili (ale reálně je to stejné, jako kdyby chudší soused přišel za bohatším a násilím mu sebral část jeho bohatství).
Kdyby vám šlo jen o to žít socialisticky či komunisticky, založíte si kibuc. Ale vám jde o to žit si v socialistické peřince za cizí peníze, za cizí tvrdou práci, za cizí šedivé vlasy, za cizí čas (většina roku strávená prací na erár, na vás).

Richard Fuld|5. 1. 2016 17:45| reakce na Stanislav Brabec - 5. 1. 2016 16:23

Oba pracují určitou dobu na stát, který jim poskytuje policii, soudy, úřady, armádu, dotovanou veřejnou dopravu, zajišťuje sociálně potřebné, platí vzdělání ... a ano i spoustu zbytečných a škodlivých věcí.

Richard Fuld|5. 1. 2016 17:41| reakce na Jan Altman - 5. 1. 2016 16:33

Jiné, než děsivé scénáře nejsou. :-)

Richard Fuld|5. 1. 2016 17:40| reakce na Jan Altman - 5. 1. 2016 16:27

Ale to já Vám neberu.

Já měl na mysli diskuzi o systému. Nikoli o tom, jak realita stojí za ... a jak je nezbytné se jí přizpůsobit. O tom není řeč. To je každému jasné. Vy odsuzujete systém, protože politici ho nejsou schopni udržet v optimálním stavu. Já obhajuji samotný systém, protože je funkční a politici ho zatím sabotují jen částečně a dopady jeho nesprávného nastavení cálují z rozpočtu.

To že oba se realitě přizpůsobíme je diskuze o osobním individuálním řešení dané situace, nikoliv o systému samotném. Vy napadáte systém, který je funkční pro 90% obyvatelstva jenom proto, že jeho zrušení by Vám teoreticky pomohlo lépe se zajistit individuálně. Systém (resp. neexistující systém), který bude vyhovovat 10% obyvatelstva ale skončí katastrofou, která si zavedení funkčního systému stejně vynutí.

Jan Altman|5. 1. 2016 16:33| reakce na Richard Fuld - 4. 1. 2016 18:03

Daleko děsivější je, když se to někdo od stolu rozhodne "řešit".

Jan Altman|5. 1. 2016 16:32| reakce na Petr Toman - 4. 1. 2016 16:45

Až budou stroje inteligentnější než lidi, bude možná celá tato diskuse bezpředmětná, protože vládnout bude právě ten inteligentnější.

Na druhou stranu: kdybyste před 200 lety tehdejšímu průměrnému člověku ukázal, jak stroje za 200 let nahradí 95% tehdejších činností, také by si myslel, že dnes nutně máme 95% nezaměstnanost - naprostou většinu dnešních profesí si tehdy neuměli představit ani ti největší fantasti.

A při srovnání minus 200 s minus 500 by to bylo obdobné. A minus 500 a minus 2000 taktéž. Atd... Jen dnes je to určitě uplně jinak :-) (ale to si zřejmě mysleli i tehdy)

Jan Altman|5. 1. 2016 16:27| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2016 14:45

Diskuse bohužel neprobíhá, nebo zcela planě - ať budu mít sebelepší argumenty, druhá strana se jimi nebude řídit, dokonce ani neuzná, že mám právo jít svou cestou. S takovými stranami (vy, politici) diskuse nemá cenu.
Nejsem zastánce diskuse za každou cenu. Když bych byl soukromým zemědělcem v roce 1948, tak s lidmi nutícími mne ke vstupu do JZD bych provozoval ledacos, jen je diskusi. Mít v roce 1948 zlatnickou živnost, tak s vyvlastňovači nediskutuji, ale kopu skrýš na tajném místě.

Já řeknu, že za 20 let systém buď nebude, nebo bude vyplácet zcela zanedbatelné penze (zejména v relaci k tomu, kolik by rád, abych do něj přispíval).
A vy opáčíte, že kdyby politici zohlednili vaše návrhy, je systém udržitelný.

Co na to říct?

Nebo že zkrachovat nemůže, protože politici mohou v pohodě měnit pravidla během hry (nastavit průměrnou penzi na ekvivalent kupní síly dnešních 4000Kč, posunout věk odchodu na 88let, ...).
Opět: co na to říct, než že "děkuji, nechci, o daný produkt naprosto nemám zájem".

Má cenu vám vysvětlovat, že vaše návrhy politiky nezajímají? Že je nezajímá, co bude s penzijním systémem za 20 let, ale zajímá je jen to, aby si nahospodařili dost, aby na něm sami nemuseli být závislí?

Zkrátka daleko účelnější než planá diskuse je adaptace.

Stanislav Brabec|5. 1. 2016 16:23| reakce na Petr Merchant - 4. 1. 2016 20:17

Jenže vedení státu se všechna tato pracovní místa snaží zatížit takovou mírou byrokracie a zdanění, že polovinu lidí odradí už jen to. Jednoho dne jejich pohár trpělivosti s byrokracií přetekl/přeteče (a jedno, zdali to bylo kvůli daňovým paušálům, podvojnému účetnictví, kachlíčkům až ke stropu, bezdotykové baterii, zákazu kouření, kontrolnímu hlášení DPH), a oni se objeví na seznamu nezaměstnaných.

A pak přijde vládní ekonom, a řekne, že stroje lidem berou práci, a že je třeba více regulací a daní, aby nezaměstnaným mohli více vyplácet, a oni tak roztočili kola ekonomiky.

Roztáčet kola, která jsme před tím hojně zasypali pískem, je věru náročný úkol. A dokud nikoho nenapadne ten písek vysypat, vládní ekonomové se o svou práci bát nemusí.

Jen uvažte: Kadeřnice musí pracovat půl dne hodin, aby si mohla legálně pořídit hodinu služeb instalatéra. A instalatér musí pracovat celou hodinu, aby si mohl legálně pořídit čtvrthodinovou službu kadeřnice. Rozdíl v času pracují oba na stát.

Richard Fuld|5. 1. 2016 14:45| reakce na Jan Altman - 5. 1. 2016 13:49

Tady ale neprobíhá soutěž o to, kdo z nás dvou se lépe přizpůsobí realitě. Doufal jsem, že tady probíhá debata o dané věci.

Jan Altman|5. 1. 2016 13:49| reakce na Richard Fuld - 5. 1. 2016 11:40

Také že budu a jen budoucnost nás rozsoudí, kdo udělal lépe

Richard Fuld|5. 1. 2016 11:41| reakce na Jan Pozner - 4. 1. 2016 22:51

Poslouchaj Pozner, nekecaj do toho, čemu prd rozuměj.

Richard Fuld|5. 1. 2016 11:40| reakce na Jan Altman - 4. 1. 2016 23:24

Podíl plátců důchodu se v průběžném systém snižuje z určitých důvodů (pokles porodnosti, prodlužování věku dožití) nikoliv zcela nevyhnutelně ze systémových důvodu, jako je tomu v případě pyramidových systémů. Pokles podílu plátců důchodu v průběžném systému má systémová řešení (omezení důchodu bezdětným a prodloužení věku odchodu do důchodu, navýšení odvodů ...) Průběžný systém má své parametry, jejichž nastavení umožňuje držet tento systém v rovnováze. Na rozdíl od pyramidových her.

Nutnost dotovat průběžný systém zde vznikla pouze z toho důvodu, že politici typu Topolánek a Kalousek předmětnou nerovnováhu záměrně vyvolali, protože se jim hodila k prosazení kapitálového 2. pilíře. Pokud by průběžný systém nebyl sabotován a byl správně nastaven, nebylo by nutné ho sanovat. Souhlasím, že na úhradu části deficitu průběžného systému by bylo lepší zrušit stropy na sociálním pojištění a zavést stejné odvodové sazby i pro OSVČ, než průběžný systém dotovat z deficitního rozpočtu. :-)

Vaše postřehy stran odlišnosti pyramidové hry a průběžného systému jsou pak zcela bezvýznamné, a pouze dále potvrzují, že průběžný systém nemůže být ztotožňován s pyramidovou hrou.

Čistě teoreticky by průběžný systém mohl připomínat pyramidovou hru, pokud by vědci vynalezli elixír věčného života, který by zajistil, že armáda důchodců a jejich podíl v populaci bude už navždy jen růst. :-) Nicméně pokud by takový elixír byl vynalezen, určitě by vědci brzy vynalezli i elixír věčného mládí, který by zase vývoj podílu důchodců a mladých přesměroval opačným směrem :-) Takže by se ani v tomto případě nakonec nejednalo o pyramidový princip.

Váš absurdní nápad s tím Vaším s.r.o. je opravdu bláznivý a ignoruje jednu zásadní věc, že průběžný systém není žádný byznys! Je to STÁTNÍ důchodový systém.

Já vím, že politici nezapracují na stabilitě průběžného systému. Finanční lobby je tak silná a představa přesměrování sociálních odvodů do jejich fondů je přece tak lákavá. :-) A k tomu potřebují důvod v podobě nestabilního průběžného systému a ovce vyděšené představou, že z průběžného systému žádný důchod nedostanou. Velmi jim také pomáhá velmi rozšířený blud, že průběžný systém funguje na stejném principu, jako pyramidová hra. :-)

A Vy se samozřejmě řiďte svými názory. Já Vám moje názory nevnucuji. Jen je dávám k diskuzi. :-)

Jan Altman|5. 1. 2016 11:18| reakce na Robert Antonio - 5. 1. 2016 10:58

To souhlasím.
Ovšem on sám to platí z brutálně zdaněných peněz (po mzdových nákladech 100k a odečtu přímých i nepřímých daní mu na zaměstnávání málo kvalifikovaných zbude sotva 40k).
A jsou zde i lidé, kteří z nějakého důvodu na černo zaměstnávat nechtějí. Buď se bojí kontroly (udání od závistivého souseda), nebo si ty služby chtějí dát do nákladů (jako úklid kanceláře, administrativní práce, roznášení letáků místo hlídání dětí, atd...).

Richard Fuld|5. 1. 2016 11:10| reakce na Petr Merchant - 4. 1. 2016 20:17

Netvrdím, že to nejde vůbec. Úklidové agentury jsou důkazem. Tvrdím jen, že to není recept na řešení masívního úbytku pracovních mít. Kromě nové nabídky v podobě ochotných uklízeček a stříhačů trávníků, je třeba i POPTÁVKA po těchto nekvalifikovaných činnostech. A tato poptávka rozhodně zánikem nekvalifikovaných pracovních míst nevznikne.

Odvaha a fantazie tak pomůže zase jen těm, kteří skutečně najdou zákazníky. Většinou se bude jednat o lidi, kteří se pro podnikání rozhodli dobrovolně a vědí, co dělají. Zoufalci, co začnou podnikat jen proto, že musí (nemohou najít práci), skončí zpravidla ještě hůř, než kdyby nedělali vůbec nic. 90% populace žije ve světě, kde potřebují pravidelný měsíční příjem, jinak skončí pod mostem a k zajištění tohoto příjmu budou hledat spíše stálé zaměstnání (které neseženou), než že by šli experimentovat s podnikáním, na které je třeba určitý typ mentality a často i talent a štěstí.