Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Proč jsou ve Švédsku drahé byty

30. 11. 2015
 31 615
49 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Tak tohle je jasná ukázka socialismu pro bohaté. Stát podporuje jejich investice a většinu chudých občanů nenechá vydělat a když nechá, tak jim pak znehodnotí jejich úspory.

Nahlásit
-
2
+

Nejméně oblíbený příspěvek

Že se jedná o bublinu se nepozná podle růstu cen nemovitostí (k tomu může být dobrý důvod), ale že se rozevírají nůžky mezi cenou nemovitostí a výší nájmu. Lidé kupují domy a byty ne proto, že by v nich chtěli bydlet / pronajímat je, ale protože spekulují na další růst cen. Když se takováto očekávání mezi lidem dostatečně rozšíří, nafoukne se bublina.

Růst cen ve Stockholmu je opravdu zarážející, ale s nájemným se srovnává těžko, protože trh je regulovaný, viz http://qz.com/264418/why-its-nearly-impossible-to-rent-an-apartment-in-stockholm/ (ano, taky jsem zíral, jak mám Švédsko rád, jejich bytovou politiku bych nenapodoboval). Co mi v článku chybí, švédská Riksbank dala na rady jestřábů jako autor a předčasně utáhla penězovod, aby se ocitla na pokraji deflace a rychle couvala zpátky.

Autorovu obscesi intervencí ČNB snad ani nekomentovat nebudu. Každý ekonom se může splést a ti skuteční jsou to schopni uznat. Pavel Kohout k tomu má ale zjevně daleko.

Nahlásit
-
-3
+

Diskuze

Stát není ideální, stejně jako není ideální ani zcela neorganizovaná společnost. A proto optimum je někde uprostřed. Silný (nejlépe právní) stát se silnou tržní ekonomikou. Ty dvě věci se nevylučují. Mohou se doplňovat.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

No vždyť jóóó. Financoval to STÁT!. Nebylo-li by státu, nebylo by internetu (nebo alespoň né tak brzy).

Stát vystupuje pasivně? Nééé, stát to financuje a to je velmi aktivní přístup. Víte kolik vynikajících nápadů zapadlo, protože je nebyl nikdo ochoten financovat, nebo dokonce byli tací, co financovali, aby daný nápad zapadl?

Netvrdím, že všechny vynálezy financoval stát a že bez státu žádný vynález nebyl zrealizován. Jsem dalek takovýchto absolutních tvrzení. Tvrdím jen, že jich díky státu byla realizována valná část a že šlo často o velmi významné inovace a vynálezy, které by v čistě komerčním tržním prostředí nevznikly buď nikdy nebo o mnoho let později.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Může se Vám to nelíbit, ale je to tak. Valná část vynálezů prospěšných lidstvu vznikla při tom, když se snažili lidé vymyslet, jak se co nejlépe bránit a útočit ve válečném konfliktu. Ani nevím jestli je to smutné nebo legrační :-)

Vámi zmiňované ideologické "vynálezy" bohužel lidstvu moc dobrého nepřinesli asi nikdy.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

A jak to dopadá na to co píšu? To, že už dnes nejsou ceny nemovitostí ve spotřebním koši je zcela bezvýznamné. A proč byly vyloučeny nemovitosti ze spotřebního koše? Asi proto, že považovat nemovitost za spotřební zboží je nesmysl. Takže pokud byly nemovitosti ve spotřebním koši, pak jejich vyloučení bylo správným krokem.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

A jakým mechanismem dojde ke zvýšení/snížení peněžní zásoby, když centrální centrální banka sníží/zvýší procento PMR? Takový mechanismus jednoduš neexistuje. Změny % PMR přímo neovlivňují objem peněžní zásoby vůbec a nepřímo ji ovlivňují jen v případech velmi výrazném nárůstu % PMR. Pokles % PMR pak nemá na objem peněžní zásoby ani nepřímý vliv.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Ale to bolsevik nepochopi.

Stat nadevse. Ke statu se modlim rano i vecer. Bez statu bychom se povrazdili. Nebyl by chleba. Nikdo by nevynalezl zarovku. A ty desitky milionu mrtvych a miliardy zbavenych majetku a prav statem? Drobnost!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Tak takový názor, to je fakt maso.
Ale aspoň vás to jasně zařazuje...

Můžete sem třeba i vypsat, jaké úžasné inovace a revoluční postupy vynalezli nacisti pro potřeby konečného řešení a jak tím pomohli lidstvu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ale ten pan považoval za nespravedlivé, když se mu zdražilo jídlo v důsledku úvěrové hypoteční expanze. Každý má tu svoji spravedlnost, která není vzájemně kompatibilní s ostatními.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Technická poznámka: regulace ekonomiky je opak spravedlnosti. Regulace ekonomiky vždy zvýhodňuje jednoho na úkor druhého na základě svévolného rozhodnutí regulátora.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Takže jestli jsou PMR 10% nebo 90%, tak to podle vás "nemá v podstatě na objem peněžní zásoby žádný vliv." To bude asi další FFF (Fuldův Finanční Fenomén) :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

A když něco neuhlídáme, vyloučíme to ze spotřebního koše. :) Proč byly ceny nemovitostí vyloučeny ze spotřebního koše až v 80/90. letech a ne od počátku? Nebo o tom nevíte?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

No vidíte a přitom váš text takovou "banalitou" (samotný trh většinou nevynalezl vůbec nic) začíná. Jak by taky mohl. Trh je pouze médium.

Co se internetu týče, zkuste se na to podívat do hloubky - konkrétně na to, kdo co vlastně vymyslel. Zjistíte, že původní myšlenka packet switchingu vznikla v soukromé sféře, byla nabídnuta státu a ten se následně rozhodl financovat výzkum. Který byl z velké části prováděn soukromými společnostmi. A to už vůbec nemluvím o rozvoji ve veřejné sféře.

I v době II. sv. války a Studené války ten proces většinou vypadal tak, že někdo měl dobrý nápad, který potom prodal státu. Stát tam z velké části vystupuje pasivně, čeká, co lidé vymyslí a potom to následně financuje.

Aby byla vaše teze platná, měl byste ukázat, že v případě, že neexistuje státní financování, není žádná alternativa, která by ten výzkum podpořila. To zjevně není pravda. Telefon a telegraf byly vyvinuty v rámci soukromé sféry. Edison a Westinghouse nepracovali ve státní laboratoři. Bratři Wrightové a Otto Lilienthal nevylétli z armádního hangáru. George Stephenson nedostal státní kontrakt postavit první lokomotivu.

Případně si můžete udělat další test. Proběhl technologický rozkvět v zemích kde měl stát relativně větší nebo relativně menší kontrolu nad RnD?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

ČNB nepovažuje za riziko to co dělá. ČNB si je pouze vědoma toho, že pokud nechce zadusit ekonomiku vysokými úrokovými sazbami, tak mohou "investoři" začít nakupovat nemovitosti a jiná aktiva, jako smyslů zbavení. To je ale riziko těch "investorů" a bank, které jim na to půjčí, nikoliv riziko ČNB nebo státu.

V současnosti je spousta aktiv, jejichž ceny "neodpovídají skutečnému stavu". To je přirozený a neustále se vyskytující stav trhu.

Samozřejmě, že když dochází k neustálému převodu peněz z reálné ekonomiky na finanční trhy a do nemovitostí, tak se ceny těch aktiv odtrhnou od fundamentálních faktorů. A až se na to "přijde", tak bublina splaskne a s ní i ti "investoři". To je rub téže mince. Jednou vyděláš, podruhé proděláš. Jde o to vydělávat víc, než proděláváš. Centrální banka těmto věcem nemůže zabránit, ani kdyby moc chtěla. Vše je v rukou těch "investorů". Když je jim 0,2% p.a. málo, pak musí počítat s tím, že když budou chtít víc, tak to bude spojeno s větším rizikem. Nic na tom není.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Vy to opravdu mícháte jako guláš.....

ČNB píše:

......Historicky nízké úrokové sazby a výnosy kvalitních aktiv jsou
zdrojem tržních rizik
Nulové či záporné měnověpolitické úrokové sazby a velmi nízké výnosy
většiny státních dluhopisů či jiných kvalitních aktiv motivují řadu investorů
ke zvýšenému přijímání rizik. Nízké úrokové sazby z úvěrů a jiných zdrojů
externího financování pak mohou vytvářet podněty k nákupu nemovitostí
či jiných aktiv s cílem využít příznivé podmínky k dosažení zajímavějších
výnosů. Vlivem těchto procesů může docházet k nárůstu cen některých
aktiv nad úrovně odpovídající dlouhodobému vývoji fundamentálních faktorů.....

Nebo-li ČNB považuje za rizika přesně to, co sama dělá. V případně volného trhu finančních prostředků, by se to stát většinou nemohlo. V současné době je stav takový, že ceny nemovitostí neodpovídají jejich skutečnému stavu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Vy si pletete stát s despocií. Stát může byt despocií, ale ne nutně vždy. :-)
Banality typu, že vynalézají lidé a ne státy snad ani nebudu radši komentovat.
Co se týče vynálezů iniciovaných státními strukturami, stačí se jen podívat např. na počátky internetu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Prokažte vaše tvrzení.

Věci nevylézá ani stát, ani samotný trh. Věci vynalézají lidé. Relevantní otázka zní, zda-li je pro vynalézání vhodnější prostředí volného trhu nebo prostředí, kde stát rozhoduje co se bude vynalézat.

Asi není náhodou, že k největším technolgickým a společenským pokrokům za posledích pár set let (ale možná i déle) nedošlo v rigidních despociích, ale v relativně (na onu dobu) svobodných společnostech s výraznou mírou konkurence.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Proč bych měl prostřednictvím manipulace úrokových sazeb navozovat pokles cen nemovitostí? Proč? Vždyť je to přesně to, proti čemu protestujete, jen v opačném gardu. Princip je ale stejný.

Nízké úroky nepřestavují dotaci. To je nesmysl. Spíše bychom na to mohli nahlížet opačně, tedy že úrok je svého druhu daň a čím vyšší je úrok, tím vyšší daně musí dlužníci platit svým věřitelům (resp. značnou část bankám). Jinými slovy jediná přirozená a normální výše úrokové sazby je 0%. Nicméně nemám nic proti tomu, aby úroková sazba podle vývoje ekonomiky fluktuovala, a to i do záporných hodnot. V takovém případě by ale bylo nutno zrušit hotovost. Dokonce bych neměl nic proti tomu, kdyby úrokové sazby byly tržní, pokud by se potvrdila schopnost samoregulace trhu a nedocházelo by ke značně škodlivým turbulencím. Osobně jsem ale skeptický k tomu, že by mohlo fungovat tržní nastavení úrokových sazeb.

Co se týče křivení cen. Ceny se křiví i bez státních intervencí, a to nedokonalou alokací kapitálu a v důsledku toho, že hojný výskyt druhu homo economicus je zcela nereálným předpokladem ekonomické teorie.

To, že s poklesem úrokové sazby dosáhne na hypotéční splátky více lidí, kteří se pak bezhlavě začnou zadlužovat až do míry, že zdraží nemovitosti, tak, že už si je zase může dovolit pouze úzká část potenciálních kupujících, je typický samoregulační mechanismus, který srovnává přebujelou poptávku s nabídkou. Kdyby ceny nerostly, poptávka by začala převyšovat nabídku, což je stav neudržitelný. Opět opakuji, přece kvůli stabilitě cen nemovitosti nezafixujeme úrokovou sazbu na 10% p.a., jenom proto, aby si někteří lidé nemohli dovolit koupit nemovitost. To je jednoduše hloupé a samoúčelné "řešení". A k čemu vlastně potřebujeme stabilní, nebo klesající ceny nemovitostí? K ničemu! Ceny nemovitostí se budou v tržní ekonomice vyvíjet stejně, jako ceny jakékoliv jiné komodity nebo služeb. To je trh.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Centrální banky nemají za úkol bránit nafukování cen aktiv. Centrální banky mají za úkol přispívat ke stabilitě cen zboží a služeb ve spotřebním koši. Tomu, že ceny nemovitostí budou růst rychleji, než ceny jiných aktiv, zboží nebo služeb nemůže centrální banka nijak ovlivnit. Centrální banka přece nemůže obětovat celou ekonomiku za účelem udržení stabilních cen nemovitostí.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

To jsou ničím nepodložená tvrzení, součást vaší víry.
Navíc jste si vybral neúspěšné náboženství, neboť přestože CB existují už nejméně sto let, kdy mohly sbírat zkušenosti, tak se bubliny nafukují stále více.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Oprava:

Byly řikrát dražší, nez za éry BEZ dotaci.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tak jinak. Za jakých podmínek, podle vas, klesnou ceny nemovitosti?

Pohled na uměle drzenou nízkou úrokovou sazbu, je podobný, jako na dotace čehokoliv. Jistě jste zaznamenal například ceny solárních kolektorů, v době dotace zelená úsporám a později, bez dotaci. Znám případy, kdy dotované kolektory byly třikrát dražší, nez za éry dotaci. Stejne je to u všech dalších komodit, jejich cenu stát křivý rozhazování veřejných finančních prostředku. No a nízké úrokové sazby nejsou nic jiného, nez jistá forma dotace. Takto si nemovitosti pořizují i ti, kteří by na ni, za normálních podmínek, nedosáhli. Nebo-li je uměle zvyšování poptávka, čehož je důsledkem vyšší cena nabídky.

Jeste je na tom něco nejasného?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Samotný trh nevynalezl většinou vůbec nic. Vždy to bylo v prostředí nějakého státu. A největší vynálezy vznikly v rámci výzkumu souvisejícího se zbrojním průmyslem, který samozřejmě financuje stát. Bez instituce státu, či jiné formy organizace společnosti, bychom ještě lezli po stromech.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Guláš v tom máte Vy. Úrokové sazby, i když jsou nastavovány centrální bankou, mají samozřejmě vliv na koupěschopnost poptávky po nemovitostech financovaných hypotékou. To ale neznamená, že centrální banka bude brzdit CELOU ekonomiku zvyšováním úrokových sazeb jenom proto, aby nevyletěly ceny nemovitostí do nebe. Toto je primární problém (příležitost) kupujících a prodávajících. Je to jejich soukromá a autonomní volba. Primární příčinou růstu cen nemovitostí tak není aktivita centrální banky, ale aktivita kupujících a prodávajících, kteří se ocitli v prostředí s nízkými úrokovými sazbami. Pouze oni určují, co se bude na trhu s nemovitostmi dít.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

To je fakt logika.

Takže já třeba řeknu, že půjčuju peníze za MINUS 10 procent úrok, ty peníze nemusím mít od střadatelů (odložená spotřeba - reálná úspora), ale prostě si je naklikám na klávesnici.

A vy toto nazvete čistě tržním přístupem?

Jako že tento bankovní systém vynalezl trh a nevznikl státní regulací? Jako fakt? Určitě?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Centrální banky se snaží nastavovat úrokovou sazby tak, aby fungovala proticyklicky. Pokud by takto centrální banky nereagovaly, krize by narůstaly do obřích kataklyzmatických rozměrů.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Čekal jsem opravdu různé argumenty, ale tenhle opravdu ne. Procento PMR je v podstatě bezvýznamný faktor. PMR nemají v podstatě na objem peněžní zásoby žádný vliv.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Máte v tom trochu guláš. Pokud si chci pořídit nemovitost, tak mě zajímají, kromě pořizovací ceny, i podmínky, za kterých si na ni půjčím. A jednou z podmínek je i výše úroků z úvěru. To, že jsou výše úroků ovlivněny rozhodnutím CB, je riziko, se kterým musím počítat.

Tohle nemá nic společného s nabídkou a poptávkou, nebo-li nejedná se o čistý tržní vztah. No a v neposlední řadě, právě ta uměle vytvořená výše úroků, je příčinou, že ceny nemovitostí rostou více, než je zdrávo.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

To je fakt logika.

Takže já třeba řeknu, že půjčuju peníze za MINUS 10 procent úrok, ty peníze nemusím mít od střadatelů (odložená spotřeba - reálná úspora), ale prostě si je naklikám na klávesnici.

A vy toto nazvete čistě tržním přístupem?

Jako že tento bankovní systém vynalezl trh a nevznikl státní regulací? Jako fakt? Určitě?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Pokud CB stanovuje výši povinných rezerv, tak je to právě ona, kdo zásadním způsobem rozhoduje o objemu peněz v ekonomice.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jistě. Ale všechny tyto typy bublinového vývoje souvisí s umělou státní intervencí, tiskem peněz, regulací, fiskální politikou, atd...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+
1/2