Diskuze: Hoď řeckou ekonomiku do stroje...

Míša|19. 9. 2015 17:28| reakce na Josef Fraj - 17. 9. 2015 12:18

Zkuste Pelíšky:
"To muselo ale dát práce...a přitom taková blbost!"
:-)

Zavacký|17. 9. 2015 16:40| reakce na Josef Fraj - 17. 9. 2015 09:16

Špatná investícia je súčasťou procesu objavovania. Úlohou trhu je objavovať premenlivú pravdu a nie vlastniť ju trvale a bez zmien.

Zavacký|17. 9. 2015 16:30| reakce na Jan Altman - 17. 9. 2015 11:13

Ešte treba doplniť, že tie jednotlivé ciele sú tak premenlivé, že ich nepoznajú ani ich nositelia. Ja napríklad neviem, či moje plánované výdavky na zajtrajšok uskutočním, alebo časť z nich úplne zavrhnem. Robím to pravidelne a robím to rád. Nech mi teda skúsi pomôcť nejaký stroj !!

Josef Fraj|17. 9. 2015 14:51| reakce na xXx - 17. 9. 2015 14:09

On tedy Marx mluví o průměrné spotřebě práce, pokud si dobře pamatuji.

Jan Altman|17. 9. 2015 14:19| reakce na Josef Fraj - 17. 9. 2015 12:35

Deja vu, už to tu bylo a plíživě se to vrací zas.

____|17. 9. 2015 14:16| reakce na ....... - 17. 9. 2015 14:13

Zrovna jsem si z Ciny objednal telefon. Behem prvniho tydne prodeje je o 20% levnejsi - zavadeci cena.
Asi nejak vymysleli, tak to behem prvniho tydne zvladnou s o 20% mensim poctem delniku, ale dele jak tyden to delat nejde.
Jinemu vysvetleni neverim, protoze nejsem Rakusan, ale Madar.

.......|17. 9. 2015 14:13| reakce na Jan Altman - 17. 9. 2015 14:12

Plus tedy s ještě větším úsilím do té lahve mohli i načůrat a přes zvýšenou pracnost to neocení vůbec nikdo.

Jan Altman|17. 9. 2015 14:12| reakce na xXx - 17. 9. 2015 14:09

Litr vody pro člověka na poušti má jinou hodnotu, než pro člověka plovoucího v alpském jezeře.
A jejich vnímání té hodnoty nijak nezmění to, že v podniku Perier na obou lahvích pracovali stejně usilovně.

xXx|17. 9. 2015 14:09| reakce na Josef Fraj - 17. 9. 2015 12:18

Protože výrobek má takovou cenu, jakou je za něj někdo ochoten zaplatit? A stejně tak i služba, práce, energie, ...
Ta cena může být vyšší i nižší, než nákladová cena - to je starost podnikatele.

Vyvrátit to lze jednoduše tak, že vyrobíte židli, na které se sedí opravdu velmi nepohodlně, navíc bude hnusná na pohled, ale budete si s ní hrát měsíc. Jakou reálnou hodnotu ta židle má?

Další problém pracovní teorie hodnoty, která cenu výrobku zjednodušeně počítá StrávenýČasKrátHodinováOdměna je ani ta hodinová odměna není fixní a různá práce má ruznou cenu. Budeme hodnotu práce člověka odvíjet třeba od toho, jak moc se jeho rodiče zapotili, když ho dělali?

Takže nakonec můžete strávit výrobou špatné židle ten měsíc a zákazníci vám dokonce i tem měsíc práce zaplatí, akorát že hodnotu vaší práce ocení na 7 haléřů za hodinu :-)

Nebo ještě jinak: jsou 2 továrny na výrobu židlí, akorát že v té jedné vymyslí efektivní postup, kde je potřeba polovina lidské práce. Jejich produkty jsou jinak úplně stejné. Jaká má byt cena? Různá (u stejné židle)? Nebo podle té méně efektivní továrny? Nebo podle té více? Nebo geniální centrální stanovovač cen spočítá vážený průměr? :-)

Josef Fraj|17. 9. 2015 12:35| reakce na Jan Altman - 17. 9. 2015 11:13

K bodu dva. Každý ekonomický model sloužící k řízení společnosti nutně potřeby lidem diktuje místo aby je uspokojoval. Jednak není schopen zjistit preference všech lidí, druhak vzácnost zdrojů nutí správce modelu k unifikaci a omezování potřeb. Na co vyrábět 400 druhů chleba ve stovkách malých pekáren, když stačí dva druhy vyráběné levně v krajských velkopekárnách. Dtto všechny ostatní druhy statků.
Model v praxi = totalita. Soudruzi prostě rozhodnou za občany, co občané potřebují.

Josef Tětek|17. 9. 2015 12:24| reakce na Josef Fraj - 17. 9. 2015 12:18

Zkuste http://www.mises.cz/clanky/uskali-nakladove-teorie-hodnoty-349.aspx

Peter Adamov|17. 9. 2015 12:22

Myšlienka, že veľké spoločnosti by svoje big data sprístupňovali verejnosti (hoci s istým rozumným časovým sklzom) sa mi páči. Bolo by zaujímavé sledovať, ako by si farmári plánovali svoje výsevy plodín pomocou počítačových modelov od firmičiek typu BestPrognosisAndCo.
Pri prečítaní zmienky o Stalinovi mi prebehol po chrbte mráz - aplikácie vyvinuté sovietskými akademikmi by skôr než k plánovaniu ekonomiky slúžili NKVD a KGB na mapovanie správania jednotlivcova predvídanie ich konania, niečo na spôsob Minority Report. (nielen v Rusku, ale aj v spriatelených krajinách, nerobme si ilúzie)

Josef Fraj|17. 9. 2015 12:18

Nemáte někdo odkaz na text, který by blbovzdorně vyvracel pracovní teorii hodnoty. Sice si myslím, že vím proč je to nesmysl, ale mám problém, to některým lidem přesvědčivě vysvětlit.

Josef Fraj|17. 9. 2015 11:31| reakce na Petr - 17. 9. 2015 09:48

František Koukolík by vám vysvětlil, že pro deprivanty (a většina politiků jsou deprivanti) je moc často stejně důležitá jako bohatství. Druhak bohatství a moc se navzájem podmiňují. Je snazší získat bohatství, když máte moc a vice versa.

Jan Altman|17. 9. 2015 11:13

A ještě jedna věc:

Nejde jen o to, že centrální plánovači nemají a mít nemohou tak silnou "výpočetní sílu", jako trh (který zahrnuje miliardy jednajících mozků, ale nakonec i výpočetní techniku dalších aktérů trhu - firem).

Na to se článek zaměřuje, ale není to hlavní. Důležitější je:

1) Nejde jen o výpočetní výkon, ale i o data. A i kdyby stát znárodnil Google a Facebook, stále bude mít o několik řádů méně dat, než je v těch miliardách mozcích a milionech počítačích menších firem (navíc znárodněný Facebook by začal "fungovat" asi jako České dráhy či AZNP Mladá Boleslav blahé paměti).

2) Ale ani data a výpočetní výkon vám nejsou k ničemu, když neznáte cíl. Každý člověk má jiné priority, jiné cíle, jiné motivy, jiný žebříček hodnot. A informace o těchto cílech jsou opět rozprostřené v mozcích těch miliard lidí a žádný centrální plánovač je nemůže nějak zprůměrovat (ty cíle jsou totiž mezi lidmi často i v protikladu) či omezit na jednu arbitrárně určenou veličinu.

3) A jako obvykle nejvyšší level je právo a legitimita: i kdyby centrální plánovač měl data (jako že nemá), měl výpočetní výkon na jejich zpracování (jako že nikdy mít nebude) a byl nějak schopen zagregovat a zprůměrovat lidské cíle (jako že to nejde), tak kde sebere právo tyto výsledky svého síleného experimentu všem vnutit?
Samozřejmě pomíjím to, že ten centrální plánovač se ve skutečnosti o nic takového nestará, jde mu jen o moc a peníze (jako tomu Papandreovi) - ale to je podle mne až sekundární argument, i když také zcela zjevný a platný.

Jan Altman|17. 9. 2015 10:17

Já mám pocit, že marxistické teorii hodnoty (a i jiným marxistickým teoriím - jak tak čtu mnohé diskuse) věří stále mnoho lidí.
Stejně tak jako věří, že by práce měla být placena podle toho, jak velká to je dřina (už se těším, až mi někdo začne platit za benchpress).

Stejně tak snad i většina lidí věří, že ekonomiku lze řídit, má být řízena a je legitimní ji řídit. Stejně jako skálopevně věřili v placatost Země a podobně.
Důsledky vidíme např. v níže odkazovaném článku o FEDu z FinWEBu.

Všem socialistům vyděšeným tržním chaosem doporučuji jezdit centrálně vymyšleným státním Trabantem. Ovšem pokud nám ostatním chtějí brát tržně chaotické Volkswageny, BMW, Audi, Toyoty, Mazdy, ... zaslouží 25 na holou socialistickou řiť.

C.M.L|17. 9. 2015 10:00

Velmi chytre centralni mozky maji i v USA:
http://finweb.hnonline.sk/komentare-a-analyzy-123/ronald-izip-fed-medzi-mlynskymi-kamenmi-912162

Pat Bateman|17. 9. 2015 09:57| reakce na Petr - 17. 9. 2015 09:48

Trefné, ale ne zcela přesné - politikům nejde jen o hmotný prospěch, ale také o ukojení ega a moc v podobě schopnosti ovládat ostatní, takže i samo udržení v pozici je cílem ...

Petr|17. 9. 2015 09:48| reakce na Josef Fraj - 17. 9. 2015 09:16

Pravidlo 1. není primárním cílem vlády, ale pouze důsledkem pravidla 2.

Josef Fraj|17. 9. 2015 09:16

Dvě poznámky:

- vláda (vládní politici) samozřejmě má cilovou funkci, dokonce dvě.
1. udržet se co nejdéle u moci,
2. zmocnit se co největší části bohatství, vytvářeného jinými.
Na příkladu Papandrea to autor sám dobře ilustruje

- formulace "trh nemá vždy pravdu, ale má ji mnohem častěji než plánovači" je poněkud nešťastná. Je to jako napsat, že Pythagorova věta "nemá vždy pravdu". Sice z kontextu chápu, co chtěl autor říci, ale personifikace tržního mechanismu je vždy zavádějící. To, že někdo špatně vyhodnotí informace poskytované tržním mechanismem a na základě toho špatně investuje, není chyba toho mechanismu. Ale možná jsem jenom hnidopich :)