Diskuze: Až přijdou roboti a seberou nám práci

imagur|25. 6. 2015 02:04| reakce na Michal Weinfurtner - 24. 6. 2015 22:17

Ale lze. Zároveň přibývá úředníků i byrokratů /bez urážky, srov. Hermes Conrad/ ve firmách, kteří se musí vyrovnávat s byrokracií státní. To jsou dřívější nezaměstnaní a jejich mzda je cosi jako podpora, na kterou se ostatní skládají. Skutečná práce pro ně dávno není.

Petr|24. 6. 2015 23:37| reakce na Beast & Bumpkins - 24. 6. 2015 15:12

Ne nechtěl jsem napsat krátkodobou a proto jsem napsal dlouhodobě. Automatizace povede ke zvýšení nezaměstnosti. Toto zvýšení bude přímo úměrné tychlosti rušení pracovních míst a délce doby, za kterou je propuštěný schopen najít novou práci.

1 procento propuštěných za rok a průměrná doba hledání 3 měsíce zvedne nezaměstnanost 0.25%.

Petr|24. 6. 2015 23:28| reakce na Michal Weinfurtner - 24. 6. 2015 22:17

Odpovídáte na něco úplně jiného. Já jsem nic o tom, že práce dlouhodobě mizí nepsal.

Michal Weinfurtner|24. 6. 2015 22:17| reakce na Petr - 24. 6. 2015 11:13

Množství práce dlouhodobě roste. Kdyby to tak nebylo, měli bychom 90% nezaměstnanost jen za poslední století.
Uvědomte si jenom kolik lidí za posledních 100 let přibylo. A kolik přibylo zaměstnanců.

Před 100 lety bývalo celkem běžné, že pracoval jen otec a matka byla doma s dětma. Když se podíváte, kolik např. zaměstnal Kolben na výrobu jedné parní lokomotivy lidí, nebo Ford kolik měl na své automatizované lince lidí.
Zde https://www.youtube.com/watch?v=jILGM3CnE58 a zde
https://www.youtube.com/watch?v=S4KrIMZpwCY pro představu.

Dnes je na světě mnohem více lidí, pracují většinou muži i ženy, na výrobu u Forda nebo ve Škodě Plzeň je třeba minimum lidí a přesto je nezaměstnanost mizivá.

Práce neustále přibývá, jinak to vysvětlit nelze.

IvanPe|24. 6. 2015 18:23

Prvy krat v historii ludstva bude ludska praca nahradena mysliacimi robotmi, schopnymi komunikovat navzajom bez zasahu cloveka.
Viem si predstavit obsluzny personal ako kontrolu, predaj, vyskum a vyvoj, tam kde clovek prispieva rozumom a nie len fyzickou pracou.
Inak si toho uradnika z ministerstva prace vo veku 40up neviem predstavit ako si po "tazkej intelektualnej" dlhorocnej praci bez moznosti dalsieho vzdelavania (moznosti su mizive), ako si za mesiac najde pracu. Pracu ktoru navyse podnikatel ohodnocuje ako mesacne odpisy rozlozene leasingom na 4-8 rokov. Fuh.

Josef Fraj|24. 6. 2015 15:33| reakce na Petr - 24. 6. 2015 11:13

Možná byste si měl toho Bastiata nejdříve přečíst. Nikdo, ani on, nepopírá frikční či strukturální nezaměstnanost. Tedy nezaměstnanost lidí, kterí si právě hledají zaměstnání nebo se rekvalifikují. Nějak vám uniká, že když byl dnes někdo propuštěn, tak zároveň našel práci někdo jiný, kdo byl propuštěn dříve. Uvědomte se, že je řeč o celkové nezaměstnanosti a nikoliv o nezaměstnanosti na jednom konkrétním pracovišti. Nevím, kdo tady tlachá :-)

Beast & Bumpkins|24. 6. 2015 15:12| reakce na Petr - 24. 6. 2015 11:13

"ten člověk v danou chvíli přijde o práci/právě jeden měsíc bude potřeba k tomu, aby si pracovník našel nové místo" - Z tej úvahy mi vychádza že ste chceli povedať krátkodobo... krátkodobo zvýší nezaměstnanost.
"tak se dlouhodobě zvýší nezaměstnanost" - Jak dlouho to je dlouhodobě? 1 měsíc?
+ 1 fakt -> práce je tu neobmedzené množstvo, resp. niečo velmi blízke tomu...

Karel|24. 6. 2015 15:01| reakce na Petr - 24. 6. 2015 11:13

A proč ten člověk bude čekat, než ho nahradí robot? Co kdyby si tu práci našel předem?

Nějaký dopad na krátkodobou nezaměstnanost mechanizace/robotizace mít bude, ale rozhodně nejde o žádné trvalé "stroje berou lidem práci", spirály nezaměstnanosti, kde roboti ukrajují a my chudáci nemůžeme pracovat atp.

Richard Fuld|24. 6. 2015 13:39| reakce na jenicek - 23. 6. 2015 09:15

Trefa hřebíčka do hlavičky. :-)

Petr|24. 6. 2015 11:13

Vážení diskutující. Většina z vás má v hlavě Bastiata, zná a uznává Rakouskou ekonomii. Jenže se diskutujete stejěn povrchně, jako autoři v článku.

Pokud robot nahradí člověka, tak ten člověk v danou chvíli přijde o práci. Jistou dobu mu trvá, než si práci najde. A po tuto dobu se nezaměstnanost zvýšila. Takže prosím nepište, že se nezvýšila. Pokud každý měsíc jeden robot nahradí jednoho člověka a právě jeden měsíc bude potřeba k tomu, aby si pracovník našel nové místo, tak se dlouhodobě zvýší nezaměstnanost o jedna.

Takže, při zavádění strojů na místa lidí se nezaměstnanost zvyšuje. O tom jak moc, jak dlouho to trvá než se situace vrátí zpátky. O tom se dá diskutovat, pokud přestanete tlachat jak babky na trhu.

Jakub Skala|23. 6. 2015 23:23

Články jako tento mě utvrzují v tom, že jsme toho Bastiata nevydávali zbytečně...

Tomáš Macháček|23. 6. 2015 13:57

Což mi připomíná - http://www.mises.cz/clanky/for-a-new-liberty-ochrana-prirody-ekologie-a-rust-stiznosti-liberalu-1008.aspx


1. Na konci třicátých a na začátku čtyřicátých let se liberální intelektuálové dobrali závěru, že kapitalismus trpěl nevyhnutelnou „sekulární stagnací“, stagnací způsobenou snižujícím se růstem populace, koncem Západní hranice a údajným faktem, že žádné nové objevy již nejsou možné. Toto vše znamenalo věčnou stagnaci, trvalou masovou nezaměstnanost a tím pádem nutnost socialismu nebo důkladného státního plánovaní k nahrazení volnotržního kapitalismu. Toto na pokraji největšího rozvoje v amerických dějinách!

2. Během padesátých let, navzdory velkému rozvoji v poválečné Americe, liberální intelektuálové nepřestali mířit stále výš, kult „ekonomického růstu“ vstoupil na scénu. Zajisté, kapitalismus rostl, ale nerostl dostatečně rychle. Proto musí být volnotržní kapitalismus opuštěn a zakročit musí socialismus nebo vládní zásah, musí stimulovat ekonomiku, musí tvořit investice a vynucovat vyšší úspory za účelem maximalizace tempa růstu, i kdybychom nechtěli růst tak rychle. Konzervativní ekonomové jako Colin Clark napadli tento liberální program jako „growthmanship“.

3. Z ničeho nic John Kenneth Galbraith vstoupil na liberální scénu se svým bestsellerem The Affluent Society (Společnost hojnosti) v roce 1958. A stejně tak náhle liberální intelektuálové obrátili své obžaloby. Potíž s kapitalismem, jak se nyní zdálo, byla ta, že rostl příliš moc, najednou jsme nestagnovali, ale byli na tom až příliš dobře, a člověk ztratil své duchovno mezi supermarkety a automobilovými zadními spoilery. Nutným se tedy stala rozsáhlá vládní intervence nebo socialismus a silné zdanění spotřebitelů za účelem snížení jejich nafouklého blahobytu.

4. Kult přebytečného blahobytu měl své dny sečtené, když byl nahrazen opačnou obavou týkající se chudoby, podpořenou knihou Micheala Harringtona The Other America (Jiná Amerika) z roku 1962. Najednou problémem v Americe nebyl přebytečný blahobyt, nýbrž rostoucí a zdrcující chudoba – a opět, řešením byl vládní zásah, mocné plánování a zdanění bohatých na podporu chudých. A tak tu byla na několik let Válka s chudobou.

5. Stagnace, záporný růst, přemíra blahobytu, přemíra chudoby, intelektuálové měnili své názory jak ponožky. Pak, roku 1964, naštěstí krátce žijící Ad-hoc výbor trojnásobné revoluce vydal svůj tehdy věhlasný manifest, který nám a liberálním intelektuálům uzavřel kruh. Po dva nebo tři horečné roky jsme byli zavaleni teorií, že americkým problémem nebyla stagnace, ale naprostý opak: v horizontu několika málo let budou všechna americká produkční zařízení automatizovaná a robotizovaná, příjmy a produkce budou enormní a super-hojné, ale každý bude vyautomatizován z práce. Znovu by tak volnotržní kapitalismus vedl k trvalé masivní nezaměstnanosti, která by mohla být vyléčena pouze – uhádli jste to! – masivním státním zásahem nebo přímo socialismem. Po několik let, v polovině šedesátých let, jsme tedy trpěli na něco, co se právem nazývalo „automatizační hysterie“.

6. Koncem šedesátých let bylo každému jasné, že automatizační hysterky byly úplně vedle, že automatizace postupovala tempem ne větším než staromódní „mechanizace“ a že vskutku recese roku 1969 způsobovala propad v tempu růstu produktivity. Dnes už není slyšet o nebezpečích automatizace, nyní se nacházíme v sedmé fázi liberálních ekonomických přemetů.

7. Blahobytu je opět přemíra a s ohledem na stabilitu, ekologii a rostoucí vzácnost zdrojů roste volnotržní kapitalismus až příliš rychle. Státní plánování nebo socialismus musí samozřejmě zakročit a zamezit všemu růstu a vytvořit nulově rostoucí společnost a ekonomiku – za účelem vyhnutí se negativnímu růstu, úpadku, někdy v budoucnu! Jsme teď zpátky u super-galbraithské pozice, ke které byl dodán vědecký žargon o přebytcích, ekologii a „vesmírné lodi Země“, tak jako hořký útok na technologii samotnou jakožto na zlého znečišťovatele. Kapitalismus s sebou přinesl technologii, růstu ekonomiky nakloněný růst obyvatelstva, průmysl a znečištění – a vláda by měla zakročit a vymýtit tato zla.

Jan Altman|23. 6. 2015 12:35| reakce na Michal Weinfurtner - 23. 6. 2015 11:13

Nebo spíš na nějakou antinobelovku. Protože od 19.století díky strojům přišlo o práci asi tak 300 milionů lidí, ale nezaměstnanost máme stále cca stejnou (s výjimkou přeregulovaných jižanů s eurem a sociálnem předraženou pracovní silou).

Jan Altman|23. 6. 2015 12:33| reakce na JH - 23. 6. 2015 11:42

To by ti vědátoři a (pseudo)intelektuálové také museli přiznat, že žijí z daní těch dělníků, tím zdražují jejich práci a tím je o ní také připravují. A také těmi regulacemi, ekologickými snahami o spasení světa, atd...

JH|23. 6. 2015 11:42

Je zarážející, jak mnozí vědátoři najdou všechny možné i nemožné příčiny hospodářských obtíží, nezaměstnanosti apod. Viz "Dopady elektrifikace na pracovní trh", aby se vyhnuli popsat ty skutečně relevantní.
Proto ani slovo o tlaku odborů na růst mzdových tarifů navzdory recesi a poklesu zisku. Důsledně se takoví autoři vyhýbají zmínce o ochranářských a izolaciostických politikách vlád v třicátých letech apod.
Vůbec bych se nedivil, kdyby vyšla studie o dopadu zatmění nebo sluneční aktivity, vlivu čaker nebo postavení planet na pracovní trh...

Michal Weinfurtner|23. 6. 2015 11:13

Objev století! Když nahradíte dělníka automatem, ten dělník ztratí práci. To je na nobelovku!!

Michal Weinfurtner|23. 6. 2015 11:11

Ten důkaz cementárnou je typická demagogie.

Jan Altman|23. 6. 2015 09:34

Podobné bludy se šíří již cca 100 let a stále nic.
Jedinou příčinou nezaměstnanosti je tak stále stát - umělé zdražování práce, placení za nepracování, regulace, "ekologické" limity.
A jistěže jsou nejvíce ohroženi ti málo kvalifikovaní (kteří paradoxně ono "více státu" podporují nejvíce). Oni mají nejmenší motivaci pracovat (rozdíl mezi podporou a min.mzdou), oni jsou nejjednodušeji nahraditelní.

Alarmisté, kteří již dlouhá léta křičí "stroje nám berou práci" by si měli zkusit spočítat, kolik zcela nových a dříve nepředstavitelných profesí, za tu dobu vzniklo.
A ano, často to jsou profese vyžadující určitou kvalifikaci. Méně kvalifikované profese mizí, ale ne proto, že by o ně nebyl zájem, ale proto, že jsou uměle znevýhodněny. Ve filmech pro pamětníky vidíme, jak příslušníci i nižší střední třídy mají paní do domácnosti, paní k dětem, zahradníka, někdo jim ráno donese čerstvé mléko, atd... Když ale střední třídě seberete více jak 60% příjmu (přímé+nepřímé daně, soc+zdrav "pojištění"), když ze zaměstnávání uděláte horror, tak se není čemu divit.

jenicek|23. 6. 2015 09:15

"Kapitál je prý připravený nahrazovat lidskou práci v měřítku, jaké dosud nemělo obdoby, mzdy stlačí k zemi a podnikatelům a akcionářům naopak zajistí stále tučnější zisky."
Mě by zajímalo z čeho mají být ty "tučné zisky", když zaměstnanci budou mít holé řitě, tudíž si toho asi moc nekoupí.

Josef Fraj|23. 6. 2015 08:34| reakce na Martin Vytiska - 23. 6. 2015 07:45

Každá regulace ekonomiky vede ke snížení efektivity využívání vzácných zdrojů a to včetně práce. Příčinou současné vysoké nezaměstnanosti je jednoznačně stát.
Jednak levné investice vs. drahá práce, druhak minimální mzda, zákoník práce, odborové kartely, podpora nezaměstnaných, šikana podnikatelů, vysoké zdanění, no prakticky všechno, co stát dělá, zvyšuje nezaměstnanost.

Josef Fraj|23. 6. 2015 08:07

Je neuvěřitelné, jak dlouho dokáží přežívat nesmyslné mýty přesto, že byly už hodně dávno vyvráceny. Pokud snad někdo pochybuje, že článek je jeden velký blábol, tak dporučuji:

Bastiat - Sofizmata, kapitola DOVOZY A VYNÁLEZY (1848)

Henry Hazlitt - Ekonomie v jedné lekci , kapitola STROJE JAKO PROKLETÍ (1946)

Martin Vytiska|23. 6. 2015 07:45

Automatizace je stimulována především vysokým zdaněním, regulacemi a gangem různých socialistů na steroidech (odboráři, pseudoekologové, atd.)

Socialistický stát se snaží ze všech sil zlikvidovat pracovní místa právě pro ty nejméně kvalifikované zaměstnance, jejichž práce bývá nejsnadněji automatizovatelná - např. pokud je minimání mzda vyšší než náklady na automatizaci pak logicky nastupuje robot (např. samoobslužné pokladny).

Robotizace v současné době spíš pracovní místa zachraňuje, protože bez ní by byla práce ve svazu evropských socialistických republik tak drahá, že by se téměř veškerý průmysl odstěhoval do Asie. Díky robotům se tady fabriky udrží a zároveň vytvářejí pracovní místa navázaná na vlastní produkci a zázemí, nemluvě o pracovních místech v oboru automatizace.