Diskuze: Na dně. Horký řecký červen

Richard Fuld|1. 7. 2015 18:56| reakce na Jirka - 1. 7. 2015 16:18

Proberte se z té vaší primitivní absurdní libertariánské mánie. Jste směšný.

Richard Fuld|1. 7. 2015 18:40| reakce na ??? - 1. 7. 2015 16:13

Normální daně jako ostatní. Kdyby daň byla 20% pro všechny bez výjimek, pak by bylo jednodušší státní platy vyplácet v čisté výši. Protože je daňový systém složitý musí se každý danit individuálně.

Richard Fuld|1. 7. 2015 18:35| reakce na Jánošík - 1. 7. 2015 16:11

Žádné protiplnění? Proberte se. Pokud chcete stát bez daní a protiplnění, budete si muset takový založit sám. Normální lidi k tomu nepřesvědčíte.

Richard Fuld|1. 7. 2015 18:23| reakce na Jirka - 1. 7. 2015 16:21

Ne já. Lidi se ve volbách rozhodnou, kde bude trh a kde ne. To je demokracie.

Jirka|1. 7. 2015 16:21| reakce na Richard Fuld - 9. 6. 2015 14:06

Jo VY bude rozlišovat (v komunistickém žargonu synonymum pro nařizovat), pro co je trh vhodný a pro co ne.
A ne lidi, kteří by si sami rádi rozhodli, co od koho koupí.

Jirka|1. 7. 2015 16:18| reakce na Richard Fuld - 7. 6. 2015 10:41

Jenže vy je nepodporujete, ale násilím prosazujete. To je trochu rozdíl. Ale chápu, že komunisté takové nuance neřeší a když se kácí les, létají třísky.

F E R D A|1. 7. 2015 16:16| reakce na Richard Fuld - 7. 6. 2015 17:14

Tělo součástí celku? Pane, vy jste MRAVENEC!

???|1. 7. 2015 16:13| reakce na Richard Fuld - 9. 6. 2015 13:18

Jaké daně platí ten, kdo z cizích daní dostane plat 30 tisíc?

Jánošík|1. 7. 2015 16:11| reakce na Richard Fuld - 5. 6. 2015 14:38

Říkejte si jim samozřejmě jak chcete. Třeba obětina bohům, nebo desátek.
A pokud s nimi souhlasíte, tak jejich vybírání OD VÁS je samozřejmě plně legitimní.

My ostatní zkrátka považujeme odebrání majetku proti vůli vlastníka za krádež, při použití násilí (i byť jen pohrůžky) za loupež.
Vzhledem k tomu, že to je navíc bez záruky jakéhokoli protiplnění, lze tomu říkat i NEHORÁZNOST.

Že na to různé ovce jsou zvyklé (nic jiného nezažily a propaganda jim to "ospravedlňuje" od školky) a bez protestu se nechají stříhat, to je sice možné, leč irelevantní.

Josef Fraj|11. 6. 2015 16:27| reakce na Richard Fuld - 9. 6. 2015 13:21

Jste psychopatický sociální inženýr.

Richard Fuld|9. 6. 2015 14:39| reakce na Jan Daniel - 9. 6. 2015 14:17

Kdyby tady byl socialismus, tak by přece všichni byli stejně chudí, ale protože stále rychleji rostou rozdíly mezi bohatými a chudými, tak tu máme přece evidentně kapitalismus.

Jan Daniel|9. 6. 2015 14:17| reakce na Josef - 2. 6. 2015 15:46

Pane kolego, myslím že zbytečně ztrácíte čas. To je klasická strategie socanů: demokratický socialismus se jim rozpadá pod rukama a tak v zoufalství tvrdí, že se vlastně jedná o kapitalismus. Budou ten svůj průser látat dalšími státními regulacemi, které to vše ještě dále zhorší, a oni pak budou zase vykřikovat, že ten "kapitalismus" nefunguje. Na to je lepší nereagovat.

Richard Fuld|9. 6. 2015 14:06| reakce na Axl - 9. 6. 2015 13:04

No vidíte, jaký jste liberál. Já bych na rozdíl od Vás trh s potravinami a holičskými službami zachoval. Můj postoj k věci mi umožňují rozlišovat, pro co je trh vhodný a pro co nikoliv. To pouze Vy svobodný libertarián jste svojí vírou omezen tak, že musíte vždy bojovat za to, aby tržní síly ovládly úplně vše. Tomu se říká fanatismus.

Richard Fuld|9. 6. 2015 13:24| reakce na xXx - 9. 6. 2015 13:00

Demagogické bláboly. Náckové zákony dodržovali úzkostlivě (ty svoje). Problém byl v tom, že je nic neomezovalo v tom, jaké zákony si přijmou! Teprve po válce vznikla Listina základních práv a svobod, která omezuje zákonodárce v tom, jaké zvěrstva mohou přijímat.

Richard Fuld|9. 6. 2015 13:21| reakce na xXx - 9. 6. 2015 12:55

Plané spekulace. Proč bych měl zkoušet co udělá s peněžním systémem chaos. Nejsem psychopatický asociální sociální inženýr jako Vy. Ten Váš příspěvek mi připomíná pubertální provokování na kraji skály typu, proč neskočíš, jsi srab? Vy si ani neuvědomujete jak směšný jste?

Richard Fuld|9. 6. 2015 13:18| reakce na xXx - 9. 6. 2015 12:52

Nezaměstnaných je zpravidla do 10% a proč by nezaměstnaní neměly hlasovat pro zvýšení daní, které by bylo určeno na zvýšení podpor v nezaměstnanosti?

Státní zaměstnanci obvykle daně platí. U konzumentů grantů a dotací je otazník.

Volební právo je občanským, nikoliv ekonomickým právem a má ho každý občan bez ohledu na to, jestli daně platí nebo spotřebovává. Pokud občané zblbnou a odhlasují si, že každý má vůči státu jen práva a žádné povinnosti, tak se jim ten stát zhroutí. To samozřejmě nelze vyloučit.

Richard Fuld|9. 6. 2015 13:14| reakce na Dan - 9. 6. 2015 12:49

Pokud hospodští povaleči nehlasují, pak si nemohou na nic stěžovat. Mohou si maximálně najít zemi, kde žádné daně nemají a o ničem se tam moc nehlasuje (Somálsko by mohlo být blízko této specifikaci) a tam se odstěhovat.

Axl|9. 6. 2015 13:04| reakce na Richard Fuld - 2. 6. 2015 16:22

Já bych tedy pod stát převedl i výrobu a distribuci potravin, jsou ještě důležitější, než lékařská péče. A nakonec...proč ne vše? Třeba necháme jednoho soukromého holiče, totálně ho zregulujeme a zdaníme, ale stále budeme tvrdit, že máme kapitalismus a ne socialismus.

A pokud někdo bude chtít soukromě poskytovat jídlo, vzdělání či lékařskou péči a někdo jiný je od něj bude chtít koupit, tak je oba zavřeme do Jáchymova. Socialismus si rozvracet nenecháme.

Axl|9. 6. 2015 13:01| reakce na Richard Fuld - 2. 6. 2015 12:54

Ale existuje - demokratický socialismus (sociální demokracie)

xXx|9. 6. 2015 13:00| reakce na Richard Fuld - 3. 6. 2015 09:56

Legislativou a jejím dodržováním argumentovali i bolševici a náckové.
Pokud legislativa legitimizuje krádež či vraždu, je v rozporu s právem a není zákonem.

xXx|9. 6. 2015 12:55| reakce na Richard Fuld - 4. 6. 2015 20:13

To byste viděl, kolik lidí z mlčící většiny by opustilo účetní měnu, kdyby tomu nebyly kladeny umělé překážky...
Proč to nevyzkoušíte, srabe?

xXx|9. 6. 2015 12:52| reakce na Richard Fuld - 5. 6. 2015 14:48

Jako třeba nezaměstnaní, státní zaměstnanci a konzumenti grantů a dotací?
Ti jsou přeci v jasném střetu zájmů - nic neplatí a chtějí rozhodovat, kolik na ně budou platit ostatní? To je amorální. Jejich zájem je jasný: ať ti druzí platí co nejméně?
A co když to dojde (nebo už došlo?) až tak daleko, že (čistých) plátců bude drtivá menšina? Stále je podle vás ok, že ti, co plody jejich práce konzumují, smějí rozhodovat o tom, kolik ti produktivní budou platit, jaký trest dostanou, když se jim to nebude líbit, atd...?

Dan|9. 6. 2015 12:49| reakce na Richard Fuld - 5. 6. 2015 08:08

A kdo určuje, kdo je ten vyvolený a smí to odhlasovat?
Co když ti hospodští povaleči na "své" zástupce nic nedelegovali?

Richard Fuld|9. 6. 2015 12:14| reakce na Jiří Suchý - 8. 6. 2015 22:07

Nikdy jsem nezpochybnil, že může a často i nastává situace, kdy klient půjčené (inkasované) peníze převede na účet v jiné bance. V tomto ohledu nejsme v rozporu. Jen tvrdím, že pokud se bavíme o tom, zda jsou třeba k půjčení peněz potřebné vklady jiných klientů, tak je vhodné oba kroky od sebe oddělit a posoudit samostatně, a to jen a pouze z důvodu větší transparentnosti a jednoduchosti pochopení celého celku. Současně totiž tvrdím, že vklady jiných klientů nejsou třeba ani ve druhém kroku, kdy dochází k převodu půjčených peněz do jiné banky. K tomuto je třeba pouze likvidita, která dočasně vznikne do doby, než je převod peněz zrealizován, přičemž jako "trvalý" následek převodu bude pouze nový dluh banky z které se peníze převádí vůči bance, do níž se peníze převádí, kterýžto vznikne současně se vznikem oné "vypořádací" likvidity, která se ve finále přerodí v peníze na vkladovém účtu klienta, kterému byly peníze převáděny. K tomuto viz můj předchozí příklad. Nikde, ani v kroku 1 (půjčení peněz) ani v kroku 2 (vypořádání převodu peněz) banky nepotřebují k realizaci těchto kroků peníze jiných dalších klientů.

Richard Fuld|9. 6. 2015 12:01| reakce na Jiří Suchý - 8. 6. 2015 21:54

Takže pokud souhlasíte s definicí uvedenou v předmětné knize, šance na to že se dobereme konce je opět větší.

Případ, kdy obchodní banka vytváří likviditu, aby ji půjčila jiné bance, je pravidlem spíše než výjimkou. A toto sám potvrzujete tvrzením, že držení likvidity je v podstatě nejméně výhodné, proto banky drží likviditu pouze ve výši povinných minimálních rezerv. Pokud ale banky drží v každém okamžiku jen minimální potřebné množství likvidity, které zrovna potřebují ve formě rezerv, kde by se pak vzala nějaká likvidita, kterou by mohly poskytnout jiné bance? No jedině tak, že ji banka vytvoří nově, když žádnou zbytečně drženou v tu chvíli nemá!

Zkuste se zamyslet ještě nad tímto pohledem na převod peněz:

Klient A banky A převádí svůj vklad do banky B na účet klienta B.
Banka A si půjčí od banky B likviditu (nově bankou B vytvořenou) ve výši převáděného vkladu.
Banka A převádí likviditu z banky B na svůj rezervní účet.
Centrální banka převádí likviditu na rezervní účet banky B.
Banka B převádí částku ze svého rezervního účtu na účet klienta B.

Výsledek lze chápat tak, že banka B vytvořila nové "peníze", které přes vypořádací systém centrální banky protekly až na účet klienta B, přičemž proti těmto "penězům" stojí s jejich vznikem spojený nový dluh banky A vůči bance B. Celkový objem likvidity ani peněz tedy nevrostl, protože v bance A zaniklo pasivum v podobě vkladu klienta A a současně přibylo pasivum v podobě dluhu vůči bance B. A v bance B přibylo pasivum v podobě vkladu klienta B a aktivum v podobě dluhu banky A (toto není likvidita). Likvidity je tak v systému stále nulové množství a peněz je také stále stejné množství. Bilanční suma banky A se nezměnila (došlo k výměně jednoho pasiva za jiné) a bilanční suma banky B vzrostla (bance přibyl vklad v pasivech a dluh banky A v aktivech). Centrální banka zde měla jen roli zúčtovacího centra, nikoliv poskytovatele likvidity. A banky nedrží žádnou nadbytečnou likviditu. Na konci toho příkladu totiž žádná likvidita už ani neexistuje. Po té co banka B převedla likviditu ze svého rezervního účtu na vkladový účet klienta, změnila se tato likvidita na peníze klienta (držitelem částky je nově nebankovní subjekt).

Richard Fuld|9. 6. 2015 10:14| reakce na Petr Bárta - 9. 6. 2015 10:11

Vždyť si to po sobě přečtěte. :-)

Petr Bárta|9. 6. 2015 10:11| reakce na Richard Fuld - 9. 6. 2015 09:11

Ano, docvaklo mi (tedy, opět jsem si uvědomil), že s Vámi skutečně nemá smysl se bavit, protože si vždycky vyberete jen to co se Vám líbí, na argumenty nereagujete a s logikou máte problém... No nic...

Richard Fuld|9. 6. 2015 09:11| reakce na Petr Bárta - 9. 6. 2015 09:02

No vida. Nakonec Vam to docvaklo. Kdybyste hned napsal, ze telo nepovazujete za majetek, ale jen neco jako majetek, pak bych s Vami zadnou diskuzi na toto tema nevedl. Vy jste ale kategoricky tvrdil, ze telo majetkem je. NENI.

Petr Bárta|9. 6. 2015 09:02| reakce na Richard Fuld - 8. 6. 2015 13:39

Děkuji za Vaše laskavé svolení myslet si co chci...

Ano, ztratila jakýkoliv smysl, protože i když jsem několikrát napsal, že "tělo jako majetek" je zkratka, točíte se na tom jako korouhvička bez ohledu na to co napíšu...

Jiří Suchý|8. 6. 2015 22:07| reakce na Richard Fuld - 4. 6. 2015 21:25

Jsou to dvě operace, nicméně zpravidla jedna zapříčiní druhou.
Jednak aby mohl nákup proběhnout jak popisujete, musí s tím emitent dluhopisu souhlasit. Zpravidla se stanete majitelem dluhopisu až tehdy, co zaplatíte dohodnutou sumu na účet emitenta. Ten nemusí být v kupující bance, pak kupujete dluhopis za likviditu. Jistě ale může nastat i Vámi popisovaný případ, kdy emitent má účet u kupující banky. Pak souhlasím, banka kupuje dluhopis za peníze. Nicméně i v tom případě se dá očekávat další krok v podobě převodu části prostředků získaných z emise dluhopisů mimo banku a to už zase bez likvidity nejde. Strana aktiv se pak změní, přibude dluhopisů, ubude likvidity. Banka nakonec musí všechny závazky vyrovnat likviditou, i když v prvním kroku kupuje za peníze.