Diskuze: Znovu chvála bankovních poplatků

Jiří Suchý|23. 5. 2015 21:32| reakce na Richard Fuld - 21. 5. 2015 11:09

Zkuste být ještě kacířštější a představte si instituci, která nikomu nepůjčuje, pouze vede účty a zajišťuje platební styk, za to vybírá poplatky a to je jediný zdroj příjmů. Ne jako náhrada bank, ale alternativa k nim v oblasti platebního styku.

Co se týče půjčování státu, jsem toho názoru, že by měl mít vyrovnaný rozpočet, protože investovat neumí.

Filip|21. 5. 2015 13:28

Trochu schizofrenie ne ? Ale tak to dopada, kdyz ma clovek nejaky svuj nazor, ktery se snazi naroubovat na urcitou situaci a presvedcit o nem ostatni. A ze to moc nejde.

Pokud Vam tolik vadi, ze banka zije z rizikovych aktivit, pak doporucuji vybrat vsechny penize a ulozit je nekde v sejfu a na uctu mit minimalni zustatek. Nebo si najit banku, ktera Vam bude garantovat, ze bude mit Vase penize vzdy ulozene jako hotovost, samozrejme s poplatkem za spravu. Nebo muzete platit slozenkami. Pokud si budete na uctu udrzovat pouze minimum, pak o tolik zase neprijdete a nebudete mit spatny pocit, kdyz banku bude sanovat stat.

Srovnani s britskym bezpoplatkovym systemem je snad vtip ne ? Ze by mely problemy kvuli nizkym poplatkum slysim poprve. V minulosti jsem poslouchal spis duvody jako Island, Recko, problemy na trhu s hypotekami. Nase banky nemely problemy kvuli tomu, ze byly mnohem konzervativnejsi z historickeho duvodu. A musim samozrejme dodat, ze na konci 90.let je ani vysoke poplatky nezachranily.

Dale jsem si nevsiml, ze banky, ktere maji nejvyssi poplatky maji take nejvyssi uroky na sporicich uctech a nejnizsi uroky na pujckach. Takze Vami polozena umera mezi uroky na sporicich uctech nebo uroky na pujckach a bankovnimi poplatky se podle teto letme analyzy nezda jako pravdiva.

Platebni infrastrukturu plati placeni kartou z kapes obchodniku, kdy si z transakce vezme banka nejake to procento. Proto taky skoro vsechny banky maji v podminkach nejake to placeni kartou.

Chapu co se snazite naznacit: fakt, ze takhle to dal nepujde do nekonecna, z neceho banky budou muset zacit zit, ale to slo napsat uplne jinak. Napriklad analyzou, jak jsou na tom male banky s rozvahou. Takhle to vypada jako ubreceny PR clanek. Ale ne ze bych mel cas napsat lepsi.

Richard Fuld|21. 5. 2015 11:09| reakce na Jiří Suchý - 20. 5. 2015 22:52

Vy sice "nápad", že by banky směly půjčovat pouze státu považujete za blábol, ale ve skutečnosti by se mohlo jednat o základ systému, který Vy sám navrhujete.

Pokud by banky půjčovaly pouze státu, pak veškeré existující peníze by vznikly jako dluh státu. To znamená, že banky by v takovém případě fungovaly skutečně pouze jako zajišťovatelé platebního styku s tím, že veškeré existující peníze by bylo možné vybrat ze systému v hotovosti a nehrozil by run na banky, protože banky by měli v aktivech přesně tolik státních dluhopisů, kolik by existovalo peněz a kdykoliv by mohly tyto dluhopisy směnit v centrální bance za hotovost.

Banky by tak byly zcela nezkrachovatelné, neboť v aktivech by měly pouze státní dluhopisy. Je zřejmé, že takovéto "banky" by mohla klidně nahradit jediná státní banky (popřípadě značně jednodušší koncept), která by zajišťovala veškerý platební styk a vklady v této bance by byly zcela bezpečné. Vedle toho by pak vznikly banky "úvěrové", do nichž by vkladatelé mohli vložit své peníze, jež by banky půjčovali dál soukromým subjektům. Vkladatelé by tak věděli, že své peníze pouští do systému, v němž mohou o své peníze přijít v důsledku toho, že banky půjčí peníze nespolehlivým dlužníkům. Vklady ve státní bance by mohly být bezúročné. Vklady v "úvěrových" bankách by nesly úrok.

Stát společně s centrální bankou by zde byly v roli emitenta peněz a "úvěrové" banky by fungovaly jako zprostředkovatel půjček, tedy tak, jak si dnes většina lidí myslí, tedy že dají do banky peníze a banka jejich peníze půjčí někomu jinému. Byl by zde tedy systém zajišťující platební styk a bezpečné uložení peněz a systém, kde by část existujících peněz byla dána vkladateli k dispozici bankám k jejich úvěrové činnosti. Existovaly by tedy bezpečné neúročené peníze uložené ve stání bance a rizikové úročené peníze uložené v "úvěrových" bankách.

Nicméně, osobně se domnívám, že výše uvedený koncept nemůže fungovat.

Jiří Suchý|20. 5. 2015 22:52| reakce na Richard Fuld - 20. 5. 2015 11:10

Jistě, banky na to, aby vám vytvořily úvěrový účet a připsaly Vám na něj půjčené peníze, vklady nepotřebují. Proto jsem napsal, že vklady přímo nepotřebují. Pokud toto považujete za půjčení, pak vskutku vklady nepotřebují. Nicméně je to pokrytecké. Když si někdo půjčuje, je to zpravidla proto, aby něco koupil. Jinými slovy chce ty nově vytvořené peníze poslat pryč z vytvořeného úvěrového účtu, na účet někoho, od koho něco kupuje. Pokud ten někdo má účet v jiné bance, pak banka, která nové peníze vytvořila, musí tento transfer provést některými aktivy, které vlastní. Buď prodá úvěrovou smlouvu (asi těžko), nebo použije vklady. Buď ty samotné, nebo ty přeměněné na dluhopisy. A až teprve tehdy, když tyto prostředky dorazí na účet prodávajícího, je půjčka hotová a bez vkladů to jednoduše nejde. Nikdo by si nepůjčoval ty vaše nové peníze, kdyby je nemohl poslat mimo banku a to nejde bez likvidních aktiv-vkladů.

Ty vaše nově vytištěné peníze se z úvěrového účtu dostanou na účet prodávajícího. Prodávající provádí vklad na účet, vkládá tam likviditu banky plátce, jinými slovy vklady klientů banky plátce. Bez nich to nejde a to je ten kolotoč. ( Bez soli to zkrátka nejde:)))

Banky vklady netvoří, pouze je přijímají. Pominu-li případy, kdy je banka klientem jiné banky. Netvrdím, že banky soutěží o vklady, aby měly co půjčovat. To jste si vymyslel. Nicméně souhlasím s tím, že banky soutěží o vklady, aby byly likvidní. Bez toho by totiž nemohly ani půjčovat ty nové peníze, protože bez likvidity (vkladů) by je nedostaly z banky.
Mimochodem pokud peníze zůstanou v téže bance, tak opět pouze jako vklady na účtech prodávajících.

Hledal jsem, kde jsem se zmiňoval o bankovkách, ale nic jsem nenašel, takže nevím, na co reaguje Váš čtvrtý bod. Nesouhlasím, že bankovky nejsou peníze. Souhlasím, že vkladem na účet, nové peníze nevznikají.

Pokud budou banky fungovat na principu částečných rezerv, bude vždy hrozit riziko runu na banku, o tom žádná. Nicméně banky na tomto principu fungovat nemusí. Moc se mi líbí Váš příklad s půjčkou na 10 let, kde popisujete, jak důležité jsou pro banku bonitní aktiva, které nakoupila za vklady svých klientů. Za ty samé vklady, které jsou tak potřebné pro realizaci půjček.
Věta o tom, že by banky musely půjčovat jenom státu, aby jsme se vyhnuli riziku runu na banku, je potom úplný blábol. V Zimbabwe by mohli vyprávět.
Zrušení hotovosti pochopitelně také runu na banku nezabrání, i bezhotovostně můžete převést svoje vklady mimo banku, když to udělá víc procent klientů a nepřijdou noví vkladatelé, krach je nevyhnutelný.

Ten kdo zajišťuje platební styk, může vést pouze účty a zprostředkovávat transakce na nich, pochopitelně za mírnou úplatu. Nicméně pořád má přesně tolik, kolik přišlo, protože nikomu nepůjčuje, ani za cizí peníze nic nenakupuje, a proto se nebojí, že si jeho klient přijde pro svoje peníze. Neexistuje nic jako run na takto fungující společnost z důvodu strachu o vklady.

Když si výše uvedené uvědomíte, zjistíte, jak úzkoprofilové je vaše vidění finančního světa, stačí jen otevřít oči a mysl.

Richard Fuld|20. 5. 2015 11:10| reakce na Jiří Suchý - 19. 5. 2015 21:59

"To mě vždy pobaví, tvrzení, ža banky nepotřebují vklady, aby mohly půjčovat. Jistě, přímo nepotřebují, stačí podepsat úvěrovou smlouvu, nicméně celý ten kolotoč se bez vkladů točit nebude. Nakonec, když banky vklady nepotřebují, proč je přijímají, když je s nimi jen starost, a hrozí run na banku. Tak ať jenom půjčují a papírky ať nepřijímají. "

Výše uvedené je učebnicový příklad koncentrované neznalosti peněžního systému, který bych asi nedokázal vytvořit ani kdybych se moc snažil. :-)

1. Banky samozřejmě nepotřebují vklady, aby mohly půjčovat peníze, protože banky vždy půjčují zbrusu nově vytvořené peníze. Zde Vám budiž přičteno k dobru, že to svým způsobem uznáváte, když píšete, že banky vklady přímo, když jim stačí podepsat úvěrovou smlouvu.

2. Máte i pravdu v tom, že celý ten kolotoč se nebude točit bez vkladů. To je obdobně "sofistikované" tvrzení, jako kdybyste napsal, že kolotoč se bez kolotoče točit nebude. :-)

3. Dále pokládáte otázku, proč banky tedy vklady přijímají, když je údajně nepotřebují. Tak zde je jádro vaší neznalosti. Banky při půjčování nových peněz vklady tvoří, nikoliv přijímají. "Přijímání" vkladů bankami představuje pouze přirozenou součást převodu peněz z jedné banky do druhé. Jediný důvod proč banky soutěží o vklady (tedy o to aby si držitelé vkladů převedli peníze k nim) je ten, aby byly likvidní, nikoliv proto aby měly co půjčovat. Jinými slovy pokud vklady, které v bance vzniknou při tom, že někomu půjčí peníze zůstanou v této bance, pak taková banka žádné vklady potřebovat nebude. Banky budou potřebovat nahradit pouze vklady, které z banky odplují v rámci platebního styku. Vklady, které z banky odplují jsou pak nahrazovány jinými vklady klientů, které do banky přitečou nebo likviditou získanou na mezibankovním trhu, což jsou zjednodušeně řečeno vklady jiných bank.

4. Vaše pojetí bankovek (papírků) je také zcela mimo mísu. Bankovky nejsou ve skutečnosti peníze. Bankovky jsou v podstatě toliko potvrzením o tom, že Vaše skutečné peníze "leží" v bilanci centrální banky. Pokud tedy přinesete bankovky na přepážku do banky a vkládáte je na svůj účet, pak nejde o vklad peněz ve smyslu, že do banky vkládáte něco, co v bankovním systému do toho okamžiku neexistovalo. Dojde pouze k tomu, že Vaše peníze uložené v centrální bance se převedou do banky do níž jste "vložil" své bankovky. Dojde pouze ke změně formy Vašich peněz z hotovosti na bezhotovostní peníze.

5 K runu na banku. Riziku runu na banku se nelze vyhnout protože je imanentně přítomno již z podstaty samotných peněz a možnosti jejich převodu na hotovost. Pokud banka půjčí klientovi peníze na 10 let a současně tytéž peníze je možnost vybrat z banky ve formě hotovosti, pak banka má jen omezené množství bonitních aktiv (např. státní dluhopisy), za které je centrální banka ochotna obchodní bance poskytnout hotovost. Takovým bonitním aktivem zjevně nebude spotřební úvěr poskytnutý např. drobnému klientovi. Pokud bychom tedy chtěli mít systém odolný proti runu na banky ve formě výběru peněz v hotovosti, musely by banky půjčovat pouze státu. V takovém případě by mohly být veškeré vklady z bank vybrány v hotovosti, aniž by se banky dostaly do problémů s likviditou. Takové řešení je ale jistě absurdní. Takže nezbývá než se smířit s tím, že riziko runu na banku je zde nevyhnutelné. Další (zatím dost nepopulární) způsob eliminace runu na banku hromadnými výběry hotovosti je zrušení hotovosti. Toto opatření by zjevně tento typ runu na banku eliminoval spolehlivě.

Když si výše uvedené uvědomíte, zjistíte jak nesmyslné jsou Vaše návrhy na vznik subjektů zajišťujících platební styk atd.

Jiří Suchý|19. 5. 2015 21:59

To mě vždy pobaví, tvrzení, ža banky nepotřebují vklady, aby mohly půjčovat. Jistě, přímo nepotřebují, stačí podepsat úvěrovou smlouvu, nicméně celý ten kolotoč se bez vkladů točit nebude. Nakonec, když banky vklady nepotřebují, proč je přijímají, když je s nimi jen starost, a hrozí run na banku. Tak ať jenom půjčují a papírky ať nepřijímají.

A vůbec, pojďme to rozdělit. Nechť jsou tu organizace, které budou zajišťovat platební styk a pouze platební styk, ani se nemusí jmenovat banky. Budou pouze přijímat vklady a zajišťovat platby a inkasa. Nic víc, tzn. budou mít 100% rezerv a vybírat poplatky, jediný zdroj příjmů. Majetek vkladatelů bude oddělen od majetku poskytovatele služby.
A pak tu budou banky, se svým pojištěním vkladů ( zajistěme, že stát nebude smět žádným způsobem fond pojištění dotovat) a principem fungování jako dnes. Každý, kdo tam vloží peníze, ať podepíše prohlášení, že si je vědom všech rizik, včetně toho, že v případě krachu banky a neúčinnosti pojištění vkladů, může o svoje peníze přijít. Navíc ať nové peníze proti podpisu úvěrové smlouvy může vytvářet jen centrální banka. Jestli bude banka vybírat poplatky nebo ne, je na ní.

A uvidíme, kam budou lidi posílat výplaty.

Ondřej Palkovský|19. 5. 2015 15:44

"Jenže, tyhle banky, na rozdíl od AirBank čeští poplatníci dotují každoročně, aniž by se dostaly do problémů, z obou bank odchází do zahraničí kapitál ve výši přes 20 mld Kč ročně"

Jak souvisí odliv kapitálu s dotacemi daňovým poplatníkem?

Richard|19. 5. 2015 13:51

"Pokud ji někdo nezaplatí přímo, bude ji někdo dotovat. Jestli pan Nacher preferuje dotace, je to jeho věc. Já preferuju vědět, za co platím a jak. Potom se dá například velice snadno zjistit nákladovost a výnosnost a také to, jestli je zisk přiměřený nebo nikoliv."

Tato věta mi přišla vyloženě naivní. Jako by snad hospodaření Česka bylo transparentní. Chci tím říct, že ze svých peněz nepřímo dotuji takový množství výstřelků našich politiků, že vybrat si "zodpovědně" banku mi přijde úsměvné.

Petr Vorlíček|19. 5. 2015 11:21

"pokud v Rusku nebo Číně stoupne počet nesplácených úvěrů a Air Bank najednou nebude mít na vklady (pravděpodobnost opravdu velice malá, ale ne nulová), za její současnou politiku nulových poplatků zaplatíme ze svých daní, až se banka bude sanovat. Bez ohledu na to, jestli jsme v ní měli účet."
Vy nám tak trochu věšíte bulíky na nos, že ano?
Jistě, když se AirBank dostane v Rusku nebo Číně do problémů, budeme asi sanovat českou dceru. A když se dostane do problémů Erste v Rumunsku nebo Rakousku (což také není zdaleka nereálné - dotuje ji česká spořitelna), bude to to samé, stejně jako když se zase někdo v Soc.Gen uklikne...
Jenže, tyhle banky, na rozdíl od AirBank čeští poplatníci dotují každoročně, aniž by se dostaly do problémů, z obou bank odchází do zahraničí kapitál ve výši přes 20 mld Kč ročně.
Jak se nyní ukazuje, tento odliv kapitálu z firem je důvodem, proč se naší ekonomice tak dlouhodobě nedaří - tento kapitál pak chybí na domácí investice v česku.

Argumentujete zde tím, že díky trvalým poplatkům banky nemusí zvyšovat úroky z půjček nebo snižovat úroky z vkladů...Tato obhajoba je opět trefou vedle - úroky z vkladů jsou takřka nulové, a úročení hypoték je nějaká dvě procenta marže nad priborem. To není v době, kdy některé bankami vlastněné dluhopisy nesou záporný úrok ani trochu špatné, nemyslíte?
Požadovanou marži na úvěrech ale nemá diktovat míra přežrání z automaticky vybraných poplatků, ale velmi ostrá soutěž mezi jednotlivými bankami. Spoléhat na to, že nacpeme zahraničním majitelům českých bank na poplatcích takový ranec, že už nás nebudou chtít až tak moc zkasírovat na úrocích z úvěru, to je jako odrazovat zloděj od vyloupení domu tím, že mu na prahu přichystám oběd, a nechám mu tam batoh se sto tisíci a kupón na masáž zad...

Nicméně, dnes vyšla tisková zpráva, že se AirBank dostala do černých čísel. A ono to jde!..A ono to šlo!...