Diskuze: Dvě verze ráje na zemi: Španělsko

Jan Altman|5. 4. 2015 11:23| reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2015 18:00

Aha. Takže pode vás odmítání krádeže či vraždy je extrémismus. Znásilňování školaček zcela odmítnout je podle vás extrémismus. Jste prostě takový pithartovec, který musí najít vždy "rozumný" kompromis, třeba i s ďáblem. Znásilňovat školačky je obecně špatné, ale zase nesmíme být extrémisti, takže každou sudou středu by se to mělo tolerovat, že?

Kde jste se dočetl a kde máte argumenty, pro ty bludy, které tu o mne tvrdíte? "To ukazuje, že tu svobodu v podstatě chcete hlavně pro sebe. Svobodu chcete jako klacek proti druhým. Svobodu okrást druhého a pak svobodu násilím zabránit, aby si okradený vzal co si myslíte, že patří Vám. Jak jsem řekl. Neznám tuto Vaši "filosofii" do hloubky, ale Vaše chápání svobody a nenásilí se mi hodně nelíbí. Je takové účelové, vypočítavé, jednostranné"

A jak do této vaší pokřivené definice spadá freebanking? Jakým právem chcete bránit skupině lidí uplatnit jejich svobodnou vůli, která nikoho dalšího nepoškozuje, která se např. svobodně dohodne, že médiem jejich směny bude třeba PrůhonickýTolar? Co je vám do nich a jak kohokoli dalšího ohrožují? Vaše názory mi přijdou silně bolševické.

Richard Fuld|7. 3. 2015 10:56| reakce na Josef Fraj - 6. 3. 2015 20:46

Pokusil jsem se Vám vyvrátit Vaše bludné představy o tom jak jsou účetní peníze používány jako nástroj moci proti všem. Marně. Ano účetní peníze představují moc. Moc tvořit i bořit. Ta síla účetních peněz je založena na úplně stejném principu, jako u zlata. Lidé prostě peníze chtějí, protože vědí, že si za ně mohou koupit cokoliv a že když jich získají hodně budou mít moc. To samé ale platí i pro zlato, nebo jiné komoditní peníze. Zde se ta moc koncentruje dokonce daleko jednodušeji, protože každé komodity je omezené množství.Účetních peněz může být neomezené množství a tudíž získat moc prostřednictvím účetních peněz není tak jednoduché. Naopak když se nad tím zamyslíte, tak hromaděním účetních peněz, kterých může byt teoreticky nekonečně mnoho, žádnou velkou moc nikdy nezískáte. Proto jsou účetní peníze tak skvělé. Racionální bytosti je odmítají hromadit a chtějí jen jako nástroj směny. Ve vašem odporu vůči účetním penězům Vám intuice vede správným směrem, když se právem ptáte, kdo by proboha chtěl přijmout ty natištěné papírky za skutečně vytvořenou hodnotu, když by mohl přijímat místo nich zlato. Problém je že tento intuitivní názor je správný pouze v rovině peněz jako uchovatele hodnoty. Účetní peníze nemají žádnou vnitřní hodnotu. Hromadění účetních peněz za účelem uchování hodnoty je vskutku pošetilé. Takže účetní peníze jsou nedostižným prostředkem směny a velmi špatným uchovatelem hodnot. To ale neznamená, že musíme účetní peníze odmítnout. Racionální je odmítnout je jako uchovatele, ale to Vám přece nebrání používat je jako efektivní nástroj pro směnu hodnot. Za účetní peníze si můžete koupit skutečné uchovatele hodnot, jako je zlato. V tom Vám nikdo přece nebrání.

Když se nad tím zamyslíte, pak také zjistíte, že to co vyčítáte účetním penězům, tedy jejich inflační charakter může být z velké části způsobeno také tím, že lidé je hromadí v úsporách, což znamená, že tyto uspořené peníze pak chybí v oběhu v ekonomice a zcela přirozeně je jejich nedostatek nahrazen nově úvěry vytvořenými penězi. Takže ano. Pokud se účetní peníze používají nadměrně jako uchovatel hodnoty, může to způsobit neblahé účinky v podobě inflace, ale to jen v případě, že se vytvoří a utratí více peněz, než jich odteklo do úspor za nezměněný objem produkce. To ale není chyba konceptu účetních peněz. Je to chyba na straně jejich uživatelů. Popř, je to přirozená vlastnost úvěrové expanze jako takové.

A tady se dostáváme asi k jádru Vaší nenávisti, úvěrové expanzi. Pokud si někdo bere úvěr s tím, že bude utrácet v prostředí zatím nízkých cen, pak se principiálně musí jednat o spotřebitele, kteří v případě, že si berou úvěr vyšší, než je objem hodnot, které dokáží sami v budoucnu vyprodukovat (vytvořit nabídku, která bude tlumit inflační tlak), pak jsou tito spotřebitelé drakonicky za jimi vyvolanou inflaci trestáni exekutory. Nejde tedy opět o systémovou chybu účetních peněz, ale o chybné zacházení s penězi ze strany jejich uživatelů. Pokud si v rámci úvěrové expanze půjčuje podnikatel, pak tyto úvěry končí obvykle růstem nabídky, což by mělo v principu tlačit naopak na pokles cen. Růst cen může být zaznamenán pouze tím, že by stoupla cena produkční technologie. V takovém případě by ale byl podnikatel na trhu nekonkurenceschopný. Takže lze spíše očekávat, že při obnově nebo rozšíření produkční technologie bude podnikatel naopak nakupovat za ceny nižší, než stála jeho již dříve pořízená technologie a v takovém případě je zde opět spíše tlak na pokles cen z důvodu inovace a zlevnění produkčního procesu. Také peníze utracené za produkční kapacitu, jež prosáknou ke spotřebitelům by neměly být problémem, a to právě s ohledem na navýšení nabídky na trhu, díky nové produkci. Takže ani úvěrová expanze v oblasti rozšiřování produkčních kapacit by principiálně neměla být problém.

Josef Fraj|6. 3. 2015 20:46| reakce na Richard Fuld - 6. 3. 2015 18:56

Nemusíte to pořád opakovat dokola. Platnost argumentů se nezvyšuje počtem opakování. Já chápu, co říkáte, nesouhlasím s tím a vysvětlil jsem vám (i jiní zde) proč. To, že se vám moje argumenty nelíbí, nebo je za argumenty nepovažujete, beru na vědomí, víc s tím dělat nemohu. Dokud jeden z nás nezmění stanovistko, nemá cenu pokračovat.

Richard Fuld|6. 3. 2015 18:56| reakce na Josef Fraj - 6. 3. 2015 16:33

Vaše představy o současných účetních penězích jsou absurdní. A proto jako odměnu za to, že tak usilovně se mnou diskutujete, čehož si skutečně vážím, přijměte ode mě níže uvedenou primitivní a doufám, že přesvědčivou edukaci na téma Vámi neopodstatněně zavrhovaných účetních peněz, kterou jsem poskytl i Vašemu kolegovi panu Altmanovi.

Když si půjčíte bankou vytvořené peníze a ty utratíte za reálnou hodnotu, pak ten kdo tyto peníze od Vás obdrží si za ně koupí jiné hodnoty a tento další subjekt, co mu ty hodnoty prodal, si za ty peníze koupí zase jiné hodnoty a tak pořád dokola, až se ty peníze nakonec vrátí zpět k tomu, kdo si je půjčil (samozřejmě to nemusí být přesně tytéž peníze), tedy k Vám. A vy jste tyto peníze samozřejmě získal jedině tak, že jste sám taky vyprodukoval a prodal reálnou hodnotu.

Takto získané peníze pak vrátíte zpět bance, kde tyto peníze i s Vaším dluhem zase zaniknou. Nikdo nic zadarmo nedostal, ani Vy. Na začátku jste měl nic, pak peníze, pak hodnotu, pak jste vytvořil hodnotu, tu jste prodal, peníze jste vrátil a zbyla Vám jen ta hodnota, co jste si ji pořídil za půjčené peníze (pokud jste ji nespotřeboval). Nikdo nikoho nepodvedl, ani Vy ne. Nikdo nic nepřerozděluje. Vládnoucí elita nikoho neokrádá, alespoň nikoli prostřednictvím peněžního systému v podobě účetních peněz. A také si nikdo nevyrábí své vlastní peníze, to je přece princip Vámi prosazovaného svobodného bankovnictví. :-)

A nikdo nemá na výrobu peněz monopol. Jen stěží najdete svobodnější způsob vzniku peněz, než takový, kdy každý může přijít do banky a tam si půjčit nově vytvořené peníze. Pokud to považujete za nejvýnosnější podnikání, pak Vám nic nebrání, abyste šel do banky a nechal si pro sebe vytvořit peněz, kolik jen unesete, pokud Vám je tedy banka půjčí.

Při každé(!) výše uvedené transakci byly peníze směněny za reálné hodnoty. Takto vypadá oběh peněz a reálně vytvořených hodnot v reálné ekonomice. Oběh peněz pouze oběh skutečných hodnot odráží. Peníze jednoduše tečou opačným směrem, než hodnoty. Peníze mohou vzniknout (a vznikají) ještě předtím, než někdo hodnotu, kterou chcete koupit, vytvořil. Typicky když si objednáte něco na zakázku. Totéž platí pro služby. Nejprve musí být peníze a pak si mohou lidé vzájemně vyměňovat, resp. prodávat za peníze, služby.

Snad už konečně začnete nad těmi penězi přemýšlet a přestanete kolem sebe všechny neopodstatněně obviňovat z nekalých úmyslů, podvodů a jiných ošklivých věcí.

Jaroslav Krátký|6. 3. 2015 18:52

Fantastická diskuse.
A přitom o drobnosti: že si stát může natisknout peněz kolik chce, a že s tím nic nenaděláme.
Naposledy jsem se tak pobavil při souboji argumentů pro/proti zákazu kouření.

Josef Fraj|6. 3. 2015 16:33| reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2015 18:00

Několikrát jste mě i jiné školil o tom, jak se vede diskuse, ale když dojde na vás, tak s tím máte dost problém. Ve vašem příspěvku není jediný argument, jen ideologické útoky.

Ono se také těžko korektně diskutuje o tématu, o kterém, i podle vlastních slov, nic nevíte. Vynášíte o libertariánství kategorické odsuzující soudy, které jsou zcela mimo jeho podstatu. Podobně o svobodném bankovnictví. Neuvádíte žádné argumenty, jenom ventilujete svoji nenávist sociálního inženýra ke svobodě jednotlivce.

Máte pravdu pouze v tom že svobodné bankovnictví by pravděpodobně zlikvidovalo fiat peníze, protože kdo by chtěl dobrovolně používat permanentně se znehodnocující měnu? To je možné pouze násilným donucením. V prostředí konkurenčních měn by jen hlupák půjčil někomu, kdo může splatit dluh penězi, které si sám natiskne. Fiat peníze jsou pouze nástrojem vládnoucí elity, jak okrádat občany dalším způsobem. Není prostě výnosnější "podnikání", než výroba vlastních peněz, které jsou ostatní násilím donuceni přijímat. Kdyby měli občané volbu, tak by se pochopitelně okrádat nenechali. Proto se ti, kteří mají na výrobu peněz monopol tolik strachují, aby o něj nepřišli.

Richard Fuld|6. 3. 2015 16:28| reakce na Jan Capouch - 5. 3. 2015 16:46

Pokud by se mělo základem úspěšných měn stát zlato, pak je to předem odsouzeno k neúspěchu. Ostatně přesně to jsem předvídal, že jediným důvodem proč udělat chaos v měnovém systému, je přivést "nenásilně" lidi zpět ke zlatu. :-) Jen jste mi moji teorii potvrdil.

To co vy považujete za vtip, jen obrazně, mám já za vtip skutečný a také takovou hodnotu má uvedená myšlenka svobodného bankovnictví, kde si bude tisknout, kdo chce, co chce. V nejlepším případě je to jen špatný vtip. Zářná ukázka toho, že když se to s něčím přehání (v tomto případě se svobodou), tak to musí skončit katastrofou. Vždy a ve všem. Podle mne, extrémy nejsou nikdy životaschopné.

Richard Fuld|6. 3. 2015 16:20| reakce na Jan Capouch - 5. 3. 2015 16:36

Tak asignáty byly obdoba "komoditních peněz", které měly být kryty církevním majetkem, který měl být za tímto účelem zkonfiskován. Právě ujištění, že peníze jsou něčím kryty, které je následně nedodrženo tím, že jsou vydávány další peníze, aniž by došlo k navýšení majetku, který tyto peníze kryje, musí zcela zákonitě skončit katastrofou, a to právě v důsledku porušení onoho příslibu krytí peněz reálným majetkem, který musel při stálém navyšování peněžní zásoby jednou dojít a tím celý tento "peněžní sytém" zbořit.

Současné peníze ale nikomu žádné krytí majetkem neslibují. Resp. současné peníze jsou kryty aktivy bank, tedy kvalitou a schopností armády dlužníků splácet své dluhy a jimi bankám zastaveným majetkem. To nejsou komoditní peníze, jejichž objem je omezen množstvím komodity, kterou vlastní emitent daných peněz. Objem současných peněz není v podstatě limitován. Emise peněz krytých soukromými dluhy je omezena objemem souhrnu vlastních kapitálů obchodních bank a pravidly pro jejich kapitálovou přiměřenost. Objem emitovaných peněz, krytých státními dluhy je zcela neomezený, neboť riziková váha pro státní dluhopisy v rámci kapitálové přiměřenosti bank je nulová. Takže francouzské asignáty a současné účetní peníze je možné připodobňovat jen v tom ohledu, že se v obou případech jednalo o platidlo.

Jistou podobnost je možné sledovat pouze v tom ohledu, že navrhují využívat neomezený rezervoár peněz krytých státními dluhopisy ke stálému posilování kupní síly části obyvatelstva, které se dnes říká chudí pracující, kteří si prací nevydělají na základní životní potřeby a pokud to bude nutné k rovnováze mezi poptávkou a produkčními kapacitami, pak k posilování kupní síly i části populace situované z hlediska úrovně chudoby o patro výše. Ano v tomto ohledu by bylo možno shledat určitý díl podobnosti. V tomto ohledu bych považoval za limitující faktor pouze to, že na posilování kupní síly by mělo státem vynakládáno maximálně tolik peněz, kolik jich bylo v daném období vyvedeno domácnostmi z oběhu v reálné ekonomice do úspor. V podstatě by pak byly státní dluhy vždy kryty uvedenými úsporami domácností. Logiku to má v tom, že právě kupní sílu vyvedenou z reálné ekonomiky do úspor by stát nahrazoval tím že by pouštěl do oběhu půjčené peníze. Myslím, že takto to tenkrát v Paříži neudělali.

Richard Fuld|5. 3. 2015 18:00| reakce na Jan Altman - 5. 3. 2015 16:41

Vaše pojednání o svobodném bankovnictví na mě působí samoúčelně. Nepochopil jsem prospěch z této absolutní svobody každého tisknout své vlastní peníze. Princip, který by vedl k nějakému prospěchu nebo k odstranění nějakého nedostatku současného systému jsem jednoduše neobjevil. Zavádět svobodné bankovnictví jen proto, že by to bylo svobodné a čekat, co skvělého nám to jen tak náhodně mimochodem přinese, mi přijde jako nesmyslné hazardování, při kterém může zničit fungující systém. Jediné, co mě totiž napadá je, že zavedení svobodného bankovnictví by mohlo být "rafinovaným" útokem na princip FIAT měny, která by právě v důsledku zavedení svobodného bankovnictví velmi rychle zanikla a byla nahrazena něčím jiným. Zlatým standardem? Protože všechno by bylo lepší, než svobodné bankovnictví.

Když čtu Vaši obhajobu bezmezné svobody, mam pocit, že libertiánství je něco jako komunismus naruby. Absolutní nesvoboda a proti tomu stojící absolutní svoboda. Extrém proti extrému. Sám jste se usvědčil, když jakékoli násilí odmítáte, ale jen vůči sobě samému. Pokud by však šlo o to bránit vaše "legitimní/přirozená" práva, už násilí považujete za zcela legitimní prostředek obrany sebe sama. To ukazuje, že tu svobodu v podstatě chcete hlavně pro sebe. Svobodu chcete jako klacek proti druhým. Svobodu okrást druhého a pak svobodu násilím zabránit, aby si okradený vzal co si myslíte, že patří Vám. Jak jsem řekl. Neznám tuto Vaši "filosofii" do hloubky, ale Vaše chápání svobody a nenásilí se mi hodně nelíbí. Je takové účelové, vypočítavé, jednostranné ....

Richard Fuld|5. 3. 2015 17:42| reakce na Jan Altman - 5. 3. 2015 16:29

Jedna měna v jednom státě je tyranie? Nebyl jste to vy, kdo tady spekuloval, že své rozumy beru z konspiračních dílek jako je Peníze a dluh?

Jakým právem Vám bráníme v tom, abyste používal jinou měnu? Kdyby bylo po mém, tak bych tomu bránil, protože bych nerad, aby byl ve státě chaos, k němuž by to vedlo, jak jsem Vám už popsal. Nicméně nedávno jsem si s úžasem přečetl, že snad Česká pošta bude akceptovat bitcoiny. Takže to s tím zákazem používání bitcoinu asi nebude tak horké. Reagovat na Vaši utkvělou představu, že Vám zákon zakazuje dávat svým dětem stříbrňáky, jako kapesné, snad ani reagovat nebudu :-)

Pokud Vám vadí, že si nemůžete sjednat mzdu ve zlatě, tak si to zlato kupujte ze mzdy a riziko růstu ceny zlata si ošetřete na derivátovém trhu :-) Opravdu si nedovedu představit zaměstnavatele, který by toužil platit své zaměstnance zlatem. Možná to dokonce zákon ani nevylučuje, jak Vy píšete. Jen by zaměstnavatel musel, v případě poklesu hodnoty oné mzdy ve zlatě pod minimální mzdu v korunách, tu Vaši mzdu navýšit o nějaké ty mikrogramy zlata, aby neporušoval zákon.

Více měn v jednom státě? Předně nechápu proč. Ale dejme tomu 2 až 3 měny by snad nemusel být problém, ale pořád mě nenapadá proč. Ale 20, 100 měn v jednom státě? Absurdní! Peníze nejsou zboží. Peníze jsou kromě jiného jednotka ceny, jako je kg jednotka váhy. Taky nebudeme udávat váhy v librách a kilogramech ve jménu svobody. Svoboda, která přinese jen problémy, je stejně špatná, jako regulace, která přináší obdobné problémy.

Bez veřejných výdajů by ty předražené Blanky, OpenCard ... nebyly. Tzn. produkce by byla nižší, příjmy firem by byly nižší a zaměstnanost by byla nižší a sociální výdaje státu by byly vyšší. Taky jsem radikálně proti nehospodárného a často neúčelného utrácení veřejných peněz.Byl bych radši, kdyby postavili Blanku za standardní cenu. Zákon neúčelné a nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky zakazuje, ale není to nic platné. V těch veřejných výdajích ale naštěstí nejsou jen uvedené projekty, sloužící i k loupení. Jsou tam i užitečné výdaje tzv. mandatorní výdaje a je jich naštěstí drtivá většina a bez těch by se ekonomika zhroutila na 100%. Abyste mě nebral za slovo, tak nikoliv všechny mandatorní výdaje považuji za užitečné.

Co se týče např. Singapuru, tak jejich podíl státního dluhu k HDP je cca 112%. Tady jste si naběhl.
Vaše poznámka o státem hrazeného vykopu do středu země, je opět jen analogií k již zmíněným od nikud nikam vedoucím cyklosteskám. Tento typ veřejných výdajů není tím, který já prosazuji. Já nejsem pro tyhle státní "investice". Nejsem zastáncem Milošovy myšlenky, že z krize se musíme proinvestovat stavěním zbytečností. Jsem proto, aby státní peníze byly "prožírány" chudými lidmi, kterým stát dorovná kupní sílu, tak aby se ekonomika blížila rovnováze mezi nabídkou a poptávkou. Na místo díry do země by si lidé koupili více potravin, oděvů ... Sami by určili, za co tyto peníze utratí. Nikdo to za ně nerozhodne lépe. A ti lidé ty peníze dostanou, aniž by museli vykopat v rámci "veřejné služby" onu díru do středu země.

Podle vás se nelze vyvarovat parazitování na veřejných penězích formou hnědého socialismu, protože ti hnědí si urvou svůj díl. Nemáte pravdu. V tomto ohledu razím velmi radikální názor, že podíl mandatorních výdajů by měl být 100% veškerých výdajů státu. Na hnědé parazity by se pak nedostalo. Pojem státní investice je synonymum pro loupení ve veřejné pokladně. Bohužel dodám.

Co máte proti principu, že by každý měl získat za jím vytvořenou hodnotu protiplnění, které bude jím vytvořené hodnotě odpovídat? Optimálně by to měla zajistit ona skrytá ruka trhu. Pokud se tak nestane, trh selhal a je třeba jeho selhání napravit přerozdělováním.

Když nějaký kopáč dostane 8 tis. Kč za měsíc kopání výkopu a jeho zaměstnavatel dostane za tuto dodávku 100 tis., pak to je selhání trhu, které napravím tím, že firmě zdaním těch 100 tis. a tyto daně rozdělím mezi kopáče. Nadsazený příklad, ale princip přerozdělení a nápravy selhání trhu je z něj patrný. Tohle není prznění trhu. Tohle je posun trhu ke stavu, jak by trh fungoval kdyby byl efektivní. Nebo mi chcete tvrdit, že efektivní fungování trhu se nachází jiným směrem? Že bychom měli jít cestou zdanění kopáče, a utracením vybraných daní za předraženou zakázku, kde někdo dostane 100 tis. za něco, co byl ochoten kopáč udělat za 8 tis.? To asi né, že?

Jan Capouch|5. 3. 2015 16:46| reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2015 14:59

Jistě, že by to byl na začátku chaos. Ale nakonec by se prosadilo několik obecně uznávaných měn a jsem si celkem jist, že zlato by bylo jejich základem.
Vtip je v tom, že si ve svobodném systému může natisknout kdekdo kdeco, ale nikdo není nucen takové peníze přijímat. Pokud si natisknu na papír peníze, nikdo se se mnou nebude bavit. Pokud ČEZ vytiskne poukázky opravňující k odběru určitého množství elektřiny, nebude mít problém je udat (pokud jich nevydá příliš mnoho).

Richard Fuld|5. 3. 2015 16:43| reakce na Jan Altman - 5. 3. 2015 16:09

Lidé ale používají účetní peníze dobrovolně a rádi. Nikdo jim je vnucovat nemusí. Dokonce je mají tak rádi, že je i zcela pošetile hromadí v úsporách. A kdyby bylo třeba je přesvědčit o výhodách účetních peněz, pak by stačily ty dva příklady s těmi rybáři. Lidé by pak přijali účetní peníze s velým nadšením. Naopak by se tloukly do hlav, že je to samotné nenapadlo. Ušetřili by čas i zcela zbytečnou dřinu, potřebné k získání rybářských sítí, když by je mohli mít hned (zvýšení produktivity v oblasti chytání ryb by nastalo dříve). Z těch příkladů je to tak zřejmé. Přechod na účetní peníze v sobě obsahoval takový obrovský potenciál, jaký jsme mohli sledovat v uplynulých nejméně 40-ti letech gigantického růstu bohatství vyspělých zemí. A vy na tyto peníze, které umožnily, že žijete ve světě jaký je dnes, ještě dštíte síru. To snad není možné.

Účetní peníze nejsou o tom, že je centrum, které je distribuuje. Účetní peníze vznikají v obchodních bankách a jejich vznik se odvíjí pouze od vůle uchazeče o úvěr zadlužit se a vůle banky tomuto uchazeči peníze půjčit. Svobodnější princip tvorby peněz jen stěží najdete. Pominuli zcela nepraktickou emisi rozdílných peněz jednotlivými bankami. Takže představa, že jeden centrální subjekt autoritativně rozhoduje v duchu principu socialistického plánování o tom, kolik peněz natiskne a kdo je dostane, je zcela mylná. Takto účetní peníze nefungují.

Jan Altman|5. 3. 2015 16:41| reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2015 14:59

Ale zákazníci si nepřejí, aby na každém rohlíku byla cena ve 20ti měnách. A proto trh bude směřovat k tomu, aby to tak nebylo.
Na rohlík také nemá význam psát cenu ve zlatě či BTC (nula nula nic).
I ve svobodném bankovnictví by převládala snaha o jednoduchost, použitelnost a uživatelský komfort. Tak jako trh vytlačil různé šeky, minimalizoval okrajové karetní systémy a zavedl celkem přehledný systém dvou "standardů": Visa a MasterCard.
Pokud by svobodné bankovnictví existovalo ve více zemích, sice bychom měli třeba 2 či 3 dominantní měny, ale ty by byly globální, jako ta Visa. Ne, že by byly v každé zemi jiné.

Konkurence a trh navíc urychlují pokrok, takže pokud by lidé existenci 2-3 měn vnímali jako komplikaci, trh by jim nabídl řešení: např. mobilní aplikace, kde stačí mobil na výrobek namířit a on vám ukáže cenu ve vámi preferované měně. Atd - těžko dopředu předjímat, co dynamický trh (opak státní rigidity) přinese.

Ale primární je to nenásilí, absence násilného donucení. To je ten pravý definiční znak libertariána: odpor k násilí a agresi. Libertarián násilí považuje za legitimní pouze v případě obrany něčích legitimních/přirozených práv.
A to že si namaluju vlastní bankovky či vyrazím vlastní mince s mým portrétem, tím ničí legitimní práva neporušuji a proto není možné takové jednání zakazovat a trestat. A pokud se s někým dohodnu (oboustranně dobrovolně), že mezi sebou budeme pomocí těchto mých mincí či bankovek obchodovat, opět nedochází k porušení ničích práv, nikomu třetímu do toho nic není a není legitimní takové jednání zakazovat a trestat.
Libertariáni primárně argumentují právem, dobrovolností, nenásilím.
Ekonomické aspekty jsou až na druhém místě - jen jaksi bokem jsou přesvědčeni, že těmito zásadami se řídící ekonomika by fungovala lépe.

Jan Capouch|5. 3. 2015 16:36| reakce na Jan Altman - 5. 3. 2015 16:09

Mimochodem, nepřipomíná Vám pan Fuld zastánce assignátů za francouzské revoluce?

Jan Altman|5. 3. 2015 16:29| reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2015 11:19

Ano, neplatí monopol emise (bezhotovnostní peníze smí vydávat komerční banky), ale platí monopol měny! A to je to, co kritizuji. Korunu si mohou generovat komerční banky (členové jednoho kartelu v čele s tou centrální) a lidi a firmy nemají možnost přejít na konkurenční měnu. Tomu se říká tyranie.

Může se vám to zdát pošetilé a absurdní, ale jakým právem v tom někomu bráníte? Jakým právem mi bráníte dávat mým dětem kapesné ve stříbrňácích, jakým právem mi bráníte prodívat mé zboží za bitcoiny a dohodnout si mzdu ve zlatě?

A ono by to nakonec k žádnému chaosu nevedlo, situace by se rychle ustálila podobně, jako v případě karetních systémů (máme zde v podstatě Visu a EcMc).
Úplně stejně jako vy argumentovali i komunisti za minulého režimu. Kapitalismus je zvrhlý chaos, neplánovaný, kde existuje např. více výrobců automobilů a televizí, náhradní díly mezi nimi nejsou zaměnitelné, prostě bordel a plýtvání.
Vy zde zkrátka obhajujete monopolistický produkt nutně tak dosahující kvalit Škody 105L.

A zbytek už jsou úplné nesmysly. Podle vás, kdyby stát na dluh nestavěl Blanky, nepořizoval OpenCard a Pandury, nefinancoval cyklostezky odnikud nikam, tak by se trh dávno zhroutil? To je opravdu podivná fantazie. Vyprávějte ji v Singapuru a HonkKongu. Možná kdyby tedy stát zatnul sekeru tisíc bilionů a vyhrabal za to díru až do středu Země (a za další biliony ji pak třeba zase zasypával), nastal by podle vás asi ráj na Zemi...

Kdo vám s temito názory radí? Ransdorf? Mládek? Varoufakis?

Váš problém mimo jiné je, že ta rudá a hnědá část socialismu jsou dvě strany téže mince a jejich velikost úzce souvisí. Nelze mít přerozdělující stát o velikosti poloviny HDP a zároveň se vyvarovat toho, aby toho (všeho)schopní zneužívali.

A pletete se i v tom, že "každý by měl být odměněn, tak jako odpovídá jím vytvořeným hodnotám". Respektive co tím myslíte? A kdo by to měl ohodnocovat? Vy? Sobotka? Taťka Falbr?
Po právu dostat mohu jen tolik, kolik je mi někdo za mé služby ochoten dobrovolně zaplatit. Jakým právem asi mohu násilím někono nutit, aby si mnou chycenou rybu či mnou napsanou analýzu koupil 5x dráž, než je ochoten zaplatit, 5x dráž, než to může pořídit jinde?

Nikdo netvrdí, že trh je dokonalý. Jenže každý zásah člověka ho przní a jen tím generuje potřebu a ospravedlnění pro zásah další. Až k smrti uregulováním.

Richard Fuld|5. 3. 2015 16:27| reakce na Jan Altman - 5. 3. 2015 16:06

Takže i demokracie je je podle vás zlo, které směřuje k jinému zlu, kterým je socialismu. No lidé obvykle utíkají ze systému, v němž jim není dobře. To nutně neznamená, že musí utíkat do prostředí v němž by se měli ještě hůře. Prostě chtějí žít v něčem jiném, než v tom co jim nevyhovuje a demokracie by jim to měla umožnit. Bohužel samotná demokracie na to nestačí. A vy byste tedy zrušil demokracii, aby lidi neblbli a neutíkali ze současného systému k socialismu a ochránil je tímto před socialismem? To by ale od Vás, takového svobodomyslného člověka, bylo ošklivé.

Jan Altman|5. 3. 2015 16:09| reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2015 11:41

Jak by se můj příběh o rybářích (ten o tom jednom i ten o těch deseti či stu) změnil, kdyby na ostrov přijel nějaký po zuby ozbrojený tyran a všem těm lidem na ostrově by vnutil např. banánové listy jako jediné legální platidlo, které on jediný má právo distribuovat?
Podle mne by se změnil - v katastrofu.

Jan Altman|5. 3. 2015 16:06| reakce na Martin Brezina - 5. 3. 2015 06:08

Směřování demokracie k socialismu má tato zakódované v genech.

Richard Fuld|5. 3. 2015 14:59| reakce na Josef Fraj - 5. 3. 2015 14:39

Musím Vám dát za pravdu, že moje znalosti libertariánských názorů nejsou hluboké a proto uznávám Vaše argumenty v tomto ohledu a rád si v tomto ohledu své obzory rozšířím.

Tou svobodou za každou cenu jsem měl na mysli situaci, kdy tzv. svobodné bankovnictví (neznám přesný libertariánský termín ale snad budeme oba vědět o čem je řeč) způsobí inflaci měn v rámci jednoho státu, popř, i menší územních celků, kdy výsledkem může být cena výrobků např. ve 20-ti domácích měnách jednotlivých bank, nebo snad i jejich poboček. To pokládám za neudržitelný chaos. A domnívám se, že tržní fungování v takové chaosu musí vést ke zmaru. Tolik na vysvětlenou k tomu, co je myšleno onou "každou cenou".

Josef Fraj|5. 3. 2015 14:39| reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2015 11:19

Toto je dobrá ukázka vaší "argumentace:"

Píšete:"Tak já vím, že libertariáni prosazují svoji svobodu ve všem, ať to stojí co to stojí."

To není poravda. Nevíte co libertatiáni prosazují a to ani když vám to pan Altman jasně napsal. To vaše "ať to stojí, co to stojí" je jenom váš ideologický pokřik.

Píšete: "Taky vím, že libertariání velmi nelibě vnímají současný peněžní systém založený na účetních penězích. Z toho jsem usoudil, že by jim asi vyhovovalo jako platidlo zlato, které by všichni svobodně používali. Účetní peníze jsou monopolem asi tak jako katastr nemovitostí. Vaše volání po možnosti svobodného zakládání měn by vedlo jen k chaosu a zmaru. "

Přesto, že pan Altman zřetelně napsal, že libertariání neprosazují používání zlata, tak mu zase podsouváte opak. Takže až se budete příště dovolávat, korektní diskuse, tak začněte prosím u sebe.

Že by konkurenční měny vedly k chaosu není pravda. Vzhledem k tomu, že jste to tvrzení ničím nepodložil, lze ho vyvrátit pouhým tvrzením opaku.

A to jsem se dostal jenom k prvním větám vašeho příspěvku. Je mně líto, ale to co předvádíte prostě není diskuse ve smyslu výměny logických argumentů.

Richard Fuld|5. 3. 2015 13:04| reakce na Josef Fraj - 5. 3. 2015 09:16

Máte pravdu, že asi mé názory frustrují ty, kteří na ně reagují tak, že proti nim vznesou argumenty, které se jim zase pokusím vyvrátit já. Ano může to být i vyčerpávající. Nicméně takto vypadá smysluplná diskuze. Diskuze, kde si budeme vzájemně souhlasit s našimi názory je v podstatě zbytečná a taková diskuze může vyhovovat pouze někomu, kdo má potřebu utvrdit se ve svých názorech, kdo potřebuje mít pocit, že se nemýlí, což je samozřejmě projevem existence pochybností o takovém názoru. O tento druh diskuze nestojím. Já chci diskuzi, která mě posune, byť směrem úplně opačným, než který se mé názory ubírají teď. Přiznám se že jsem například velmi tvrdým zastáncem teorie multiplikace vkladů. Ale jen do okamžiku, než mi někdo přesvědčivě vysvětlil, že tímto způsobem to nefunguje. Důvod proč jsem se o to začal zajímat byl ten, že se ke mě donesla různá konspirační videa typu Peníze jako dluh a říkal jsem si to přece není možné, že desítky let lidé takto trpí pod jhem peněz vytvářených bankami z ničeho. Dá se říct, že před mnoha lety bych tady bojoval na Vaší barikádě v ohledu nehoráznosti FIAT money. Ale nestojím. Zjistil jsem, že je to jinak a pokusím se Vás o tom přesvědčit.

Váš částečný omyl předně spočívá v tom, že si o mě myslíte, že zastávám názor, že bohatství lze tvořit pouhým tiskem peněz. NE, NELZE. Tady vám dávám za pravdu. Nelze a já to ani nikde netvrdím (vysvětlím níže).

Současně ale správně píšete, že zastávám názor, že dluhy se dají splatit vytištěnými penězi (myslím penězi vytvořenými bankami). ANO, DAJÍ. Je to velmi prosté. Dluhy totiž jinými, než "vytištěnými" penězi nesplatíte, protože všechny peníze musely být "vytištěny". Zřejmě namítnete, že když někdo splatí svůj reálný dluh, aniž by vytvořil reálné hodnoty, tím že si k tomuto účelu nechá "natisknout peníze, tak je to podvodník. NENÍ. Protože ten, kdo splatí svůj reálný dluh (který vznikl také tak, že si dlužník půjčil jen natištěné peníze) "natištěnými" penězi, je splácí penězi, které si zase půjčil a jeho dluh tak trvá dál, nebo penězi, které získal prodejem jím vytvořených hodnot zase za "natištěné" peníze. Dlužník, tedy získal reálnou hodnotu za "natištěné" peníze, které si půjčil a aby mohl svůj dluh splatit, musel vytvořit jinou reálnou hodnotu a tu prodat za "natištěné" peníze, kterými svůj dluh splatil. Dlužník tedy reálnou hodnotu na začátku získal a poté jinou reálnou hodnotu vytvořil a přišel o ni. V obou případech byla jako protihodnota poskytnuty "natištěné" peníze. Nikdo nikoho nepodvedl.

Je tedy zřejmé, že samotným "tištěním" nových peněz nevznikají hodnoty. Reálné hodnoty vznikají pouze prací a úsilím. Tištěné "peníze" a jejich oběh pouze změnou majitele těch peněz dokládají, že v minulosti již vzniky reálné hodnoty, které byly za tyto peníze prodány. Pokud si tedy někdo půjčí(!) nově natištěné peníze pak tímto žádná hodnota samozřejmě nevznikla. Dlužník drží v ruce půjčené peníze, tzn. vlastní peníze, které dluží. Jeho majetek se nezvýšil. Je stejný, jako předtím, než si ty peníze půjčil. Vznikl tady ale subjekt, jehož kupní síla bude motivovat jiné k tomu, aby dlužníkovi nabídli reálnou hodnotu, kterou si od nich za půjčené peníze koupí. A jakmile dlužník utratí půjčené peníze dostává se do situace, kdy je motivován k tomu, aby vytvořil další reálnou NOVOU hodnotu, jejíž prodej mu umožní splatit jeho dluh, který vznikl taky tak, že byly vytvořeny NOVÉ peníze. Vše je v rovnováze. Dokonce splacením dluhu dojde opět k zániku dříve "natištěných" peněz a jejich objem poklesne, což by mohlo mít teoreticky vliv na pokles cen, které mohli vzrůst v důsledku poptávky vzniklé v okamžiku, kdy dlužníci si půjčili nově "vytištěné" peníze. A to by Vás mohlo přivést k myšlence, že v okamžiku, kdy si půjčují dlužníci nově "natištěné" peníze, pak není vyloučeno že stejné množství dříve "natištěných" peněz zaniká a nemusí tedy nutně onen inflační růst cen, na němž mají ti dlužníci, co se dostali dříve k hodnotnější penězům, než ti ostatní, co jim ty reálné hodnoty prodali ještě za levnější ceny. Uvedený vliv na ceny může být jen v rozsahu nově vzniklých úvěrů, tedy při úvěrové expanzi, což není nic jiného, než nic jiného, než projev obrovské chuti vytvářet více reálných hodnot, k nimž dlužníci chovají pouhou naději, že je se ziskem prodají, aby mohl splatit svůj dluh a aby to vůbec mělo smysl. A naopak, když ekonomika ochladne (vzrostou např. úrokové sazby) objem splacených dluhů převyšuje objem nově půjčených peněz a ceny včetně objemu nově vytvářených hodnot mohou naopak klesat.

Tolik můj pohled na danou věc. Z výše uvedeného, je také zřejmé, že Vaše argumenty vnímám a chápu. Doufám, že totéž budu moci napsat příště i o Vás.

Richard Fuld|5. 3. 2015 11:41| reakce na Jan Altman - 4. 3. 2015 23:39

Jasně, když se někdo neshoduje s Vašimi názory není ekonom. No než být ekonomem, jako jste Vy, tak to jím radši nebudu.

Vaše pohádka o rybáři, který je na opuštěném ostrově bez papírků má jednu zásadní vadu. Vychází z předpokladu neexistence papírků v situaci, kdy spornou otázkou je právě užitečnosti těch papírků. Takže Vaše pohádky jsou sice hezké, ale jsou pouze o jednom království, když my se přeme o funkčnost a užitečnost toho druhého království. Moje pohádka v království s papírky funguje zcela bezchybně a ukazuje jak zoufalý život vedou rybáři v tom Vašem království.

Nic na tom nezmění ani Vaše pojednání o bártrové směně komodit a údajně zločinné tištění státní mocí vnucených peněz. Srovnání těch obou rybářů je natolik jasné, že závěr z nich vyplývající jen těžko zvrátíte nějakou prehistorickou teorií, která (světe div se) odsuzuje peníze jako největší zlo. Tištění peněz nemusí nutně vyvolat růst cen, jak popisujete. Může i zabránit poklesu cen, když jsou peníze natištěny a za ně koupeno zboží, které by jinak nebylo prodáno a jeho přebytek by vedl k poklesu cen. Nenatištění peněz může vést také k tomu, že rybáři shnijí jím ulovené ryby a jeho potenciální zákazníci, kteří si nevydělali na rybu, protože byli za jejich práci špatně nebo vůbec zaplaceni, nebo protože je zrovna nikdo nepotřeboval, umřou hladem. Natištění peněz by pak zachránilo tyto nebožáky a prospělo by i rybáři, který by za svůj úlovek dostal peníze, které by rozhodně v důsledku této transakce nebyly znehodnoceny (alespoň ve smyslu ceny ryb) Naopak, cena ryb by se mohl udržet na úrovni, která umožní rybáři prosperovat i v budoucnu. Co je lepší je úplně jasné. Buď chudý rybář se shnilými rybami a mrtvolami svých potenciálních zákazníků, nebo prosperující rybář s živými zákazníky, kteří v budoucnu začnou pracovat třeba zrovna pro toho rybáře. Normální člověk nemá problém si vybrat.

Richard Fuld|5. 3. 2015 11:19| reakce na Jan Altman - 4. 3. 2015 23:57

Tak já vím, že libertariáni prosazují svoji svobodu ve všem, ať to stojí co to stojí. Taky vím, že libertariání velmi nelibě vnímají současný peněžní systém založený na účetních penězích. Z toho jsem usoudil, že by jim asi vyhovovalo jako platidlo zlato, které by všichni svobodně používali.
Účetní peníze jsou monopolem asi tak jako katastr nemovitostí. Vaše volání po možnosti svobodného zakládání měn by vedlo jen k chaosu a zmaru.
Monopol na tisk peněz je socialistický výmysl? Vždyť Vy ani nemáte tušení o čem mluvíte. Monopol na "tisk peněz" existuje jen ve vztahu k bankovkám a mincím, nikoliv k bezhotovostním penězům. A existence bankovek a mincí umožňující centrální bance příjem v podobě ražebného, čímž existence bankovek a mincí, jež nejsou spojeny s nárok na výplatu úroku, porušují jednu ze tří základních Grazianiho podmínek, proto abychom mohli mluvit o penězích (viz níže uvedený odkaz). Takže ano. Bankovky a mince podléhající monopolu centrální banky jsou jedinou vadou na kráse účetních peněz, ale tato vada je v podstatě bezvýznamná. Ten monopol na který poukazujete neplatí pro bezhotovostní peníze, které tvoří zcela svobodně (tzn. při respektování omezujících podmínek) obchodní banky, které vytváří peníze v systému jednotných účetních peněz. To je samozřejmě praktická věc, protože pokud by každá banka vytvářela svoje vlastní peníze, pak by to byl vlastně vnitrostátní měnový systém, ve kterém by existovaly desítky různých měn a ceny, což je zcela pošetilý a zcela absurdní systém. To je jen ukázka toho, jak ve jménu svobody lze vytvářet škodlivé a zcela neživotaschopné absurdity.

Ano nákup státních dluhopisů je plně v souladu s tím, že stát je jeden ze subjektů, který se účastní trhu. Stát si může jako kdokoliv jiný půjčit nově vytvořené peníze a utratit je tak, aby plnil cíle, které sleduje, stejně jako jakýkoliv jiný subjekt. Stát je tak hráčem na trhu, který sleduje jiné cíle, než soukromé subjekty. A stát je jediný subjekt, který má moc tímto způsobem ovlivnit fungování trhu, a to úplně stejně, jako jej ovlivňuje výběrem daní. Státní dluh jsou peníze, které stát potřeboval, ale nedokázal je vybrat na daních. Kdyby státy v minulosti tímto způsobem nepostupovala, pak by na trhu chyběla poptávka v objemu dnešních státních dluhů (biliony dolarů, eur...) a bez této poptávky by se celý tržní systém dávno totálně zhroutil. Státy přerozdělují polovinu HDP, jak píšete, a stejně to nestačí aby nasytily producenty, kteří tyto peníze nevyplácí svým zaměstnancům, namísto toho, aby jim kupní sílu musel dorovnávat stát. Ano v tak obrovské krizi je dnes kapitalismus, kterému chcete "pomoci" tím, že ho od přílivu této poptávky chcete odstřihnout s odkazem na fiskální "odpovědnost". Takto ale pomůžete tomu kapitalismu pouze velmi rychle do hrobu, protože není vůbec schopen bez pomoci státu existovat. Znamenalo by to pokles HDP o 50%!! Za co? Za Vaši směšnou karikaturu svobody?

Abych jen nekritizoval Vaše názory. Kapitalismus je funkční systém, ale jen za podmínky, že funguje. Moc bych si přál, aby nebylo třeba držet kapitalismum na nohou pomocí kupní síly dodávané trhu státem. Moc bych si přál, aby tato kupní síla byla poskytnuta i těm, co vytvořili i ty hodnoty, které zaplatil stát. Tak to ale není. Hodnoty ve výši poloviny HDP byly vytvořeny a z poloviny zaplaceny státem, ale kupní síla těch, kteří je vytvořili a kteří by je měli poptávat i v příštím roce, je jak sám píšete poloviční. Kde pak asi zůstala ta polovina HDP, když ti co to HDP vyprodukovali je v rukou nemají a stát bude muset polovinu HDP zatáhnout nově vytvořenými penězi, protože ty loni utracené už v oběhu nejsou?

Nejsou to moje názory, které posilují vliv státu na trh. To je nezbytnost vyvolaná nefunkčností trhu. Tady mám namysli tu rudou část Vami zmiňovaného socialismu. Ta hnědá část (korporativní), tak to jen velmi hrubě zhoršuje. V odporu proti hnědé části socialismu se hrdě přidávám na Vaši stranu. Projevem hnědého socialismu je právě privatizace zisků a socializace ztrát.

Nejsem zastáncem přerozdělování. Myslím si, že každý by měl být odměněn, tak jako odpovídá jím vytvořeným hodnotám. Pokud ale v tomto trh selže, pak je třeba toto selhání napravit. Ponechání tohoto selhání trhu bez povšimnutí vede pak zcela zákonitě k nerovnováhám, které pak ohrožují i samotný trh. Trh není dokonalý. Jak může být dokonalé jednání stáda jedinců? Dokonalost trhu je ta nejnebezpečnější chiméra. Je to smutné a pro Vás zřejmě i frustrující, když komunistické principy musí zachraňovat ty tržní.

Richard Fuld|5. 3. 2015 09:57| reakce na Martin Brezina - 5. 3. 2015 06:06

Lze na to nahlížet i tak, že vysoké zdanění práce představuje omezení úspor, které by jinak pravděpodobně vznikly především v případě vysokých příjmů. Stát tak dostává do oběhu peníze, které by v případě neexistence vysokého zdanění skončily v úsporách. A takto státem vytvořená poptávka pak vytváří i nové více produkčních kapacit a tím i pracovních míst. Takže teorie o drahých zaměstnancích, kteří mají v absolutním vyjádření třetinové platy oproti jiným státům téhož ekonomického prostoru, nutně musí pokulhávat.

Richard Fuld|5. 3. 2015 09:51| reakce na Martin Brezina - 5. 3. 2015 06:08

Asi jste nepochopil sarkasmus pana Altmana. On měl zřejmě na mysli velmi rychlý zánik případně Syrizou nastoleného socialistického ráje na zemi. :-) Takže pláčete dobře ale na špatném hrobě. :-)

Richard Fuld|5. 3. 2015 09:39| reakce na Josef Fraj - 5. 3. 2015 08:39

Nikde nepíšu, že pokles cen elektroniky byl způsobem tím, že klesla poptávka proto, že kupující odkládají své nákup. Teorie odkládání nákupů je mi zcela cizí a taky ji považuji za nesmyslnou. Píši, že je třeba rozlišovat mezi dvěma příčinami deflace. Deflace může nastat z důvodu poklesu nákladů výrobců, kdy ceny stlačí konkurence mezi výrobci. Tento druh deflace je obecně prospěšný. Druhou příčinou deflace může být pokles kupní síly poptávky, kdy následně výrobci nemohou své zboží prodat za vysoké ceny a musí je snížit, aby podpořili zájem o jejich výrobky a aniž by jim klesly náklady. Jestli nejste toto schopen pochopit a rozlišit, pak je mi líto. Polopatičtěji už to asi nejde.

Josef Fraj|5. 3. 2015 09:16| reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2015 21:26

Omlouvám se, že jsem osobní, ale pravda je, že to co tu předvádíte je frustrující a z příspěvků ostatních vidím, že to není jen můj pocit. Vy prostě nechápete protiargumenty, které tady řada diskutujících uvedla. To vede k tomu, že se diskuse točí v kruhu a skončí obvykle až naprostým znechucením nebo vyčerpáním zúčastněných.

Váš omyl spočívá v představě, že bohatství lze vytvořit účetními operacemi v bankách a fiat money a že lze takto vytvořenými penezi splatit dluhy. Nelze. Bohatství lze vytvořit pouze prací a dluhy lze splatit pouze takto vytvořeným bohatstvím, jinak je pouze přenesete na bedra někoho jiného, kdo je nedobrovolně zaplatí za původního dlužníka.

Přečtěte si pozorně příklady uvedené panem Altmanem o rybářích a ostrovu. Mimochodem je to parafráze na knihu Petra a Andrewa Schiffových "Ekonomické bajky". V ní jsou vaše omyly vysvětleny a vvráceny tím nejsrozumitelnějším způsobem, jakým to vůbec jde. Zvažte, zda by nebylo pro všechny zúčastněné lepší, kdybyste začal tou tenkou a čtivou knihou. Pokud po jejím přečtení budete mít pocit, že něco není jasné nebo že se autoři v něčem mýlí, tak si o tom s vámi rád popovídám.

Josef Fraj|5. 3. 2015 08:39| reakce na Josef Fraj - 5. 3. 2015 08:27

oprava, správně mělo být: ".....že deflace, tedy technický pokrok, způsobuje pokles poptávky proto, že kupující odkládají svoje nákupy, ....."

Josef Fraj|5. 3. 2015 08:27| reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2015 16:02

Mohl byste prosím vysvětlit, jak deflace způsobená technickým pokrokem vyvolává pokles poptávky. Pokud je ale vaším vysvětlením, že deflace, tedy technický pokrok, způsobuje deflaci proto, že kupující odkládají svoje nákupy, protože čekají na nižší ceny, tak se nenamáhejte.

Martin Brezina|5. 3. 2015 06:08| reakce na Jan Altman - 4. 3. 2015 12:38

Vidím, že hegelovsko-marxistické představy o zákonitém vývoji dějin mají tuhý kořínek. Jediná zákonitost v dějinách, milý pane, je, že všichni umřeme.