Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Británie: Konec klišé o dvou stranách

17. 2. 2015
4 komentáře

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Klasický liberál si může lehce myslet, že anarchokapitalismus vámi zmíněné problémy nevyřeší, protože spojení kleptokracie s méně schopnými není problém demokracie ale všech lidnatých společností na světě, dávnými náčelnictvími počínaje. Anarchokapitalismus v sobě nemá zabudovaný žádný systém, který by tomu zabránil. Demokracie sice také ne, je však alespoň celkem osvědčená v tom smyslu, že se v ní dá žít.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Článek podle mne dost přesně vystihuje situaci v UK.

Také mám občas pocit, že někteří (jiní) autoři sami nevěří tomu, co napsali (nebo žijí v jiném světě). Ovšem kritizovat bychom měli fakta v článku, ne mudrovat nad "nízkými pohnutkami" autora.

Nahlásit

-
0
+

Pokud jste ekonom vycházející z principů klasického liberalismu, tak dříve nebo později prostě narazíte na politiku a demokracii jako takovou. Zjistíte, že demokracie je mechanismus rozhodování o tom, kdo, koho o co okrade. Protože jako klasický liberál považujete jakoukoliv krádež za zlo, tak máte problém. Snažíte se vymýšlet různé minimální státy, ale protože to spojení je protimluv (stát jako monopol vždy expanduje), tak žádný proveditelný koncept nevymyslíte. Neexistuje totiž cesta, jak demokraticky překonat fakt, že méně schopná část společnosti nikdy neodolá možnosti demokraticky parazitovat na té schopnější části. Stejně tak neexistuje způsob jak zabránit touze vládnoucích elit zmocňovat se stále většího podílu bohatství, které společnost vytváří. Spojení voličské základny těch méně schopných s vládnoucími elitami je vražedná kombinace, kterou nelze demokraticky rozbít. Klasický liberál, který je si toho vědom, začne hledat řešení mimo demokracii a stává se z něho anarchokapitalista.

Nevím jestli se uvažování pana Kohouta ubírá tímto směrem, ale často mám z jeho textů pocit, že se k anarchokapitalismu nepřihlásil jenom proto, že je to stále považováno za extrémismus a ohrozilo by to jeho profesní i odbornou kariéru. Třeba nám to někdy vysvětlí. Docela dobře, ale chápu, že se nehrne do politiky. Musel by popřít svoje přesvědčení klasického liberála.

To takový, vámi zmíněný, pan Prouza nemá s politikou žádné problémy. Pokud má nějaké teoretické zázemí, tak pro něj není žádnou překážkou na cestě za politickou mocí. Kdo četl jeho články zde na finmagu, tak ví, že to byly motivační dopisy na funkci ve vládě sociální demokracie. Na rozdíl od klasického liberalismu není socialismus s politikou v rozporu. Pro socialistu je spojení nenasytné vládnoucí elity s voličskou základnou méně schopných ideální prostředí na kterém se sám snaží profitovat.

Tak to aspoň vypadá z pohledu občasného pozorovatele, ale nemohu samozřejmě tušit, co ti pánové udělají přístě :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Byla doba, kdy jsem předvídal, že se pan Kohout-ekonom nutně stane politikem, což on, i na stránkách tohoto serveru, vehementně popíral (že pane Kohoute ?). Deklarovaná snaha zůstat ryzím ekonomem se začala proměňovat již jeho angažmá v NERVu. I zde střet ekonomických teorií a zákonitostí s politickou praxí našich vládních a parlamentních šíbrů musel být trpkým zklamáním a poznáním, že nad znalostní logikou ekonomických expertů stojí politický masochismus nejen typu "Škromach".

Nuže nyní zde máme jeho ryze politický článek, byť na půdě, kterou nemůže pan Kohout politicky ani ekonomicky ovlivnit, tím mu však nemám za zlé, že takový článek uveřejnil. Stejnou frašku jako pan Kohout v NERVu podstoupil pan Bezděk svou rolí v tzv. Bezděkově komisi. Obě tyto instituce byly pouze hereckou kulisou či účelovou dočasnou maskou politiků, kterou odhodili, jakmile ztratila svou politickou nikoli věcnou váhu.

Ukazuje se tedy, např. pánové Bezděku a Kohoute, že v době kdy panu Škromachovi není stydno zvažovat svou kandidaturu na prezidenta, nezbude, než abyste vy, ekonomové, sestoupili se svých ekonomických štaflí a zkusili nové řemeslo, do kterého se vám, chápu, nechce, tj. politiku. V opačném případě totiž dávám větší šanci zvolení Škromacha prezidentem než účinnosti vašich ekonomických teorií ovlivnit ekonomické chování vládních garnitur prostřednictvím komisí či NERVů, pokud na to vůbec ještě ty nervy máte. Např. Tomáš Prouza to už pochopil, byť kope za poněkud jiný tým než jehož bych byl fandou.

Nahlásit

-
0
+