Diskuze: Rub a líc dluhové amnestie u Jadranu

Zdeněk Gardelka|9. 2. 2015 18:00| reakce na Jan Altman - 9. 2. 2015 15:57

Jasně. Ale myslim že to že jsou hloupí a lehkovážní do toho ale také spadá. Nedávno třeba kolega začal půjčovat p2p půjčky a v současné chvíli si stojí tak, že mu z 11 lidí platí 2 v termínu a jeden sice po termínu, ale aspoň se snaží jak může. Tzn. 3 z 11.

Občas se o tom bavíme a jak jsem ho tak poslouchal tak si říkám že hloupí a lehkovážní nebyli jen ti dlužníci. Ono to tak teda asi nevypadalo hned, tomu aby vybral přiměřeně bonitní a schopné splácet věnoval docela úsilí. Ale zpětně když mi ukazoval profil jedné dlužnice na facebooku, která si za prachy od něj pořídila tetování a za jinou půjčku šla ke kadeřnici, v pracovní den před polednem hodila status "vyspáváme..." a do komentářů "to víš po šampíčku".
Poslal ji do exekuce, ale ženská je zvyklá, už žije v šedé zóně a nevyrazí z ní nic.
Jako, člověk kterej někomu takovýmu půjčí. Někomu kdo uvažuje v perspektivě ze dne na den. Ten si snad i zaslouží aby o ty prachy přišel. Ne že bych mu to teda přál.

Pak tam má evidentní zoufalce kteří už žijí zcela mimo realitu a odsouvají naprosto nesmyslně předraženými půjčkami neodvratnou ztrátu nemovitosti a musí to být jasný každýmu kdo si o nich něco zjistí. Na férovku, věděl jsi věřiteli v jaké jsou situaci? Bylo ti jasný že jim nepomůžeš? Sorry, tuhle investici jsi projel. Nejspíš to z nich dostane, záleží kolikátej v pořadí se dostane k prachum z prodeje nemovitosti.

Jiná s ním vydrbala pro změnu zase tak že skočila rovnou do osobního bankrotu. Což podle indicií plánovala, má důchhod v úrovni životního minima, manžel je nesvéprávnej, má k němu vyživovací povinnost - z důchodů apod. jí ze zákona mohou ukousnout asi stovku. Napůjčovala si víc úvěrů zároveň dokud měla nemovitost, pak převedla nemovitost na syna. Musí sice zaplatit třetinu... ale zároveň cca třetinu dlužnejch peněz dluží příbuznýmu, proč asi. Tady neni co řešit, měla by se prodat fejkově převedená nemovitost, ženská by měla být obviněná z podvodu. Nicméně nestalo se. Tady prozměnu díky státnímu právu vyhrála podvodnice v roli dlužníka chudáka.

Když si představím sebe v pozici soudce, ať už ve státním nebo i nestátním systému, ještě tak před 5 lety bych asi byl až na vyjímky na straně věřitelů, dneska kdy mi je kolem 30 a nějaký lidský příběhy jsem přímo nebo zprostředkovaně zažil tak bych asi byl mnohem častěji na straně věřitelů a až budu ještě starší tak se toto asi ještě vyvine.

Ona i ta hloupost a nezodpovědnost, zvlášť pokud o tom věřitel ví, je zneužití tísně, ne? Nemyslím teď v tom jak to ukotvuje zákon ale to jak to asi nejspíš lidi cítí jako "spravedlivý".

Jan Altman|9. 2. 2015 15:57| reakce na Zdeněk Gardelka - 9. 2. 2015 15:30

Ano, naprosto souhlasím, že věřitel by neměl mít možnost přenášet náklady na třetí stranu (na daňové poplatníky prostřednictvím justice, sociálky, ...).¨
To samé by mělo platit i v jiných případech: do nebe volající jsou třeba celníci bojující za korporace proti "padělkům" kabelek a triček, policie chránící soukromé fotbalové zápasy a řešící korupci v soukromé lize, ...

Příklad s babičkou po mrtvici je prostě podvod, nátlak, kriminální čin - to je zkrátka věc jiná a smlouva je podle mne pravděpodobně neplatná.

Problém je, že mnoho lidí si "neuvědomuje důsledky", protože jsou prostě hloupí, lehkovážní, nebo spíše spoléhají na to, že je z problémů někdo vyseká. Pak je ale otázka, zda takové lidi nechat rozhodovat o cizích životech a majetku ve volbách.

Jak by rozhodci rozhodovali v ancapu, to si naprosto netroufám odhadovat. Ale možná máte pravdu.

Zdeněk Gardelka|9. 2. 2015 15:30

No, chápu jak to myslí pan Altman, ale viděl bych to na opačnej extrém. Především věřitel by jednak neměl mít možnost přenášet náklady na třetí stranu - to se v ČR děje prostřednictvím státní justice.

Jinak, v českém právu se operuje s pojmy jako uzavřeno v tísni, pod nátlakem, apod. V praxi se ovšem nepoužívá až tak často jak by si člověk myslel.

Proč to píšu - měl jsem podobnej názor, dokud moje babička po mrtvici, kdy ztratila schopnost číst koupila sadu na vakuování za asi 10 000,- pod dojmem že to stojí 500,- kč aniž si uvědomovala že uzavřela úvěr.

500 Kč,- byla měsíční splátka, dohromady i s přeplacením by to bylo skoro 20k.

Laicky tím chci říct jedno - často dochází k uzavření smluv které jsou sice formálně v pořádku, ale jedna ze stran, nebo obě dvě, si neuvědomují důsledky.

Typicky různé tzv. "lichvářské" úvěry za několik desítek ne-li stovek procent p.a. uzavřené ve chvíli kdy je věřitel dávno totálně v prdeli a minimálně věřiteli musí být jasný že za normálních okolností to nemůže splatit.

Prostě takové ty smlouvy které když vidíte tak si na první dobrou říkáte "tohle přece nikdo normální nemůže uzavřít".

V současném systému má takovej člověk často reálně dvě možnosti - dokonce života žít na nějakém životním minimu z nejž se už navždy budou umořovat úroky a nebo v šedé zóně nelegálních příjmů a černé práce.

Když se zamyslim nad tim jak by to nejspíš fungovalo v ancapu, tipnu si že neni nepravďepodobný že by rozhodci rozhodovali častěj ve prospěch věřitelů - jak sis panáčku mohl myslet že tenhle chudák může něco takovýho splácet (navíc kdyby jsme tvůj nárok uznali, naší ochranné agentuře už nikdy nedá ani floka jelikož by neměl z čeho).

Zkrátka v čem se asi shodneme největší zlo je to že stát přichází s nějakým universalistickým přístupem a ten provádí neohrabaně na náklady třetích stran.

Ale v čem se neshodneme - každý slušný soud/rozhodce ve slušné společnosti bude zkoumat okolnosti za jakých byla smlouva uzavřena podle nějaké převažující morálky jaká ve společnosti panuje. Rozhodně si myslim že by to mělo daleko k dnešní praxi "pseudorozhodců" kteří jen formálně potvrzují to co je napsané ve smlouvě, aniž by se zabývali okolnostmi, protože jsou úzce provázáni s věřiteli.

A ano je pravda že v takových situacích bude věřitel kalkulovat "rizikovou přirážku" (což se děje už dnes) nebo úvěr neposkytne(což se konec konců také občas děje). A není to špatně.

Zkrátka to že někdo někdy za nějakých okolností něco řekne nebo udělá klikihák na papír neznamená že jde o projev jeho svobodné vůle.

Jan Altman|9. 2. 2015 11:36

O tom, komu bude dluh odpuštěn, by měl rozhodovat výhradně věřitel.
Dlužník a věřitel dobrovolně podepsali smlouvu. Pokud se již tehdy nedohodli, že za nějakých podmínek je možné dojít k odpuštění dluhu, nikdo třetí (kdo není smluvní stranou) do toho nemá co vstupovat. A ani jedna ze stran nemůže měnit smluvní podmínky jednostranně. To je jednak hluboce amorální a jednak to samozřejmě má důsledky (podnikatelé se takto vzniklé právní a majetkové nejistotě budou muset s určitými náklady přizpůsobit a nová rizika zohlednit).


Důsledek nuceného prominutí dluhů nějaké skupině obyvatel bude tento:
1) Ztráty na straně věřitelů, které si na někom (ostatních neoddlužených dlužnících a na dalších svých klientech) budou vynahrazovat
2) Této skupině obyvatel již nikdo niky nepůjčí. Nebo půjčí za ještě vyšší úrok, než minule - tento úrok zkrátka bude zohledňovat nově zvýšenou rizikovost (riziko donucení k odpuštění dluhu) této skupiny