Diskuze: … a odpusťte Řekům dluhy, jak i oni odpustili dlužníkům

Richard Fuld|9. 3. 2015 17:22

Odpouštění státních dluhů je nesmysl. Je to jen zoufalý pokus Řeků, když nezabírá skutečnost, že řecký dluh je problémem pouze v očích bankovních panikářů. Řecký dluh byl v roce 2009 kdy ta absurdní taškařice vypukla kryt z více než 100% úsporami řeckých domácností. O problematičnosti výše řeckého dluhu nemohla být tehdy řeč ani na vteřinu. Panikáři jsou ale vždy slepí.

Petr Novák|5. 2. 2015 16:40| reakce na Jan Altman - 4. 2. 2015 22:20

Medu je málo, je třeba chovat včelky nebo si vybudovat jiný podnik. :-). Pasivní investice přestávají mít smysl, když je v ekonomice peněz dost.

Jan Altman|4. 2. 2015 22:20| reakce na Petr Novák - 4. 2. 2015 16:33

No jo, no. Co nového k tomu dodat. Asi nic. Jen zopakovat to staré: nemít koruny a eura - a ani dluhopisy v těchto měnách (s nulovým výnosem).
A jelikož s tím EURem vede juan, jen a dolar měnovou válku, tak se jich to týká také.

Otázka je, do čeho utéct.
I o akciích mnozí tvrdí, že jsou v bublině:
http://www.investicniweb.cz/2015/2/3/bublinove-dilema-vsadit-ted-na-akcie-nebo-na-dluhopisy/

Na druhou stranu k čemu to poměřují? Je jejich růst neúměrný, i když ho srovnáme s růstem širší měnové báze? Podle mne už tak moc ne. A musí nutně akcie spadnout? No pokud peněz bude přibývat stále rychlejším tempem, tak vlastně ani ne (jen v případě nějaké černolabuťové paniky a to jen dočasně).

Jan Altman|4. 2. 2015 22:11| reakce na Petr Novák - 4. 2. 2015 16:33

No jo, no. Co nového k tomu dodat. Asi nic. Jen zopakovat to staré: nemít koruny a eura - a ani dluhopisy v těchto měnách (s nulovým výnosem).
A jelikož s tím EURem vede juan, jen a dolar měnovou válku, tak se jich to týká také.

Otázka je, do čeho utéct.
I o akciích mnozí tvrdí, že jsou v bublině:
http://www.investicniweb.cz/2015/2/3/bublinove-dilema-vsadit-ted-na-akcie-nebo-na-dluhopisy/

Na druhou stranu k čemu to poměřují? Je jejich růst neúměrný, i když ho srovnáme s růstem širší měnové báze? Podle mne už tak moc ne. A musí nutně akcie spadnout? No pokud peněz bude přibývat stále rychlejším tempem, tak vlastně ani ne (jen v případě nějaké černolabuťové paniky a to jen dočasně).

Petr Novák|4. 2. 2015 16:33| reakce na Jan Altman - 4. 2. 2015 11:17

Jinak k tématu, peníze vražené do Řecka jsou nenávratně pryč, teď už se hraje jen o to, kdo bude dojná kráva. Nejspíš tedy obyvatelé Eurozony. Státy, které mají Singer vazbu na Euro.

Jan Altman|4. 2. 2015 15:40| reakce na Piotr Shenkawski - 4. 2. 2015 10:57

Toto se velmi těžko předpovídá.
Ale asi by člověk měl být připraven na vše:

- V případě mírné hrozby mít prostředky obrany (od mříží, přes zbraň, po dobré sousedské vztahy a vzájemnou výpomoc - tzn. život na vesnici s dobrými, schopnými a odhodlanými sousedy je výhodou)

- V případě nezvládnutelné hrozby být připraven na odchod (mít již něco vyhlídnutého včetně možností obživy, umět jazyk, mít majetek v transportovatelné formě)

Jan Altman|4. 2. 2015 11:17| reakce na Petr Novák - 4. 2. 2015 09:03

No ano, to je bohužel možné, tlaků a problémů se nahromadilo hodně a takto to bohužel občas končí :-(
Jeden člověk ale má pramalou šanci vývoj nějak ovlivnit či usměrnit. Ale má určitou (byť omezenou) šanci vývoj predikovat, připravit se na něj a omezit tak dopady na sebe s své bližní.
Mimo jiné včasným odstěhováním, konverzí majetku do odstěhovatelné formy, učení se cizím jazykům, atd...

Piotr Shenkawski|4. 2. 2015 10:57| reakce na Jan Altman - 3. 2. 2015 22:34

Ja bych se na to take tesil, ale dost se obavam,ze naraz do zdi povede k nasilnostem - valce. Vidite jine moznosti?

Jan Koss|4. 2. 2015 10:44| reakce na Jan Altman - 3. 2. 2015 11:03

Jan Altman se opravdu rozepsal a letem světem popsal všechno co se popsat dá. Je to o filosofii, politice, ekonomii, myšlení jiných, bankovnictví, atd atd. Aby to byl dobrý guláš chybí Putin a výroba oceli. Jinak dokonalé.

Petr Novák|4. 2. 2015 09:03| reakce na Jan Altman - 3. 2. 2015 22:34

Naposledy, když lidé sledovali dějiny jako zrychlený film, tak jich to desítky milionů nepřežilo. Konflikty, krize, nějak mi to připomíná začátek 30. let.

Jan Altman|3. 2. 2015 22:34| reakce na Michal Mrozek - 3. 2. 2015 18:29

No já se na to ale těším. Budeme sledovat dějiny jak zrychlený film.
A pokud to socialisti rozjedou takto ve velkém, aspoň to dřív narazí do zdi ekonomické reality.

Michal Mrozek|3. 2. 2015 18:29| reakce na Jan Altman - 3. 2. 2015 13:03

A ještě jeden problém s odpuštěním dluhů:

Voda na mlýn socialistům v zemích, kde se doteď držel dluh jakžtakž v mezích. Socialisté budou mít v rukou trumfové eso: "Dluhy se nesplácejí, podívejte se na Řecko." A lidi je za to budou milovat a volit. Svět je postaven tímto úplně naruby.

Jan Altman|3. 2. 2015 13:03| reakce na Tomas Hruby - 3. 2. 2015 11:57

Realista by měl uznat, že Řecko nikdy nebude Německo.
Řecko vždy bude spíš Argentina:
http://xpuls.cz/argentinska-lekcia-pre-grecko/

Problémy s odpuštěním dluhu jsou tyto:
1) To samé budou chtít další zadlužené země, časem i Francie
2) Pokud srovnáme Řecko s Argentinou, tak odpuštění dluhu nevyřeší příčinu problému: nekompatibilitu severu a jihu co do výkonosti a hlavně fixaci jižních měn na ty severní. Drachmeuro prostě nemůže být 1:1 s markeurem. Resp. asi by i mohlo, ale ne při současném nastavení prametrů měnové unie (ty ale nikdo měnit neplánuje). Státy severoamerické unie také mají společnou měnu. Jenže mají jeden jazyk, jeden národ, jednu mentalitu, ochotu migrovat za prací a hlavně nemají TARGET.

Tomas Hruby|3. 2. 2015 11:57| reakce na Jan Altman - 3. 2. 2015 11:03

Ono je to v podstatě už napsáno v článku - odpuštění dluhů nemusí být samo o sobě až tak špatná volba ani když se to vezme ryze pragmaticky a ekonomicky. Sice vznikne přímá ztráta, ale klidně to může v dlouhodobém horizontu vyjít levněji, než hra na jejich splacení. Koneckonců v případě Německa po WWII se tohle nesporně stalo... Když se připočtou i politické důvody, tak je jasné, že toto téma je ve hře zcela reálně.

Problém je spíše v naprosté nedůvěryhodnosti Řecka a zejména jeho současné vlády z hlediska fungování po případném umazání dluhů. U Německa po WWII následoval "hospodářský zázrak", u Řecka ale spíš hrozí, že se obratem začnou dělat nové dluhy v ještě větším měřítku. A na tohle asi odpověď nemá nikdo :-(

Jan Altman|3. 2. 2015 11:03

Neaktuální článek - již nechtějí odpustit polovinu dluhu, chtějí navázat jeho výnos na hosp.růst + chtějí prodloužit splatnost (ideálně do nekonečna).
Výsledek víceméně stejný, jen doufají, že to tolik nepopudí německé a finské voliče. A také asi doufají, že europolitici by se mohli o něco méně obávat, že obratem to samé bude chtít SP, P, IT, ....

Státy a politici dokáží vše tak zamlžit a zkomplikovat, že nalézt "správné" řešení zkrátka není možné. Jednoduché morální hledisko může říkat "podváděli jste, rozhazovali, nasekali dluhy, tak splácejte".
Jenže ten dluh zkrátka splatit nejde, resp. jde, ale ne v podmínkách státu demokratického eurosocialismu. Můžeme moralizovat, ale reálně to je tak, že buď jim věřitelé dluhy nějak umažou (a na čas jim zase umožní "fungovat"), nebo Řecko vyhlásí bankrot.

Elementární smysl pro spravedlnost říká, že pokud Němci donutili Řeky jim za války "půjčit", bylo to nelegitimní a mělo by to být napraveno. Na druhou stranu podle stejné logiky bychom všichni mohli chtít restituovat prostředky, které z nás pod pohrůžkou násilí vyždímala samozvaná parta, která sama sebe nazývá "vládou".

A ano. K oddulžení Německa měly vítězné mocnosti dobrý důvod - hlavně šlo o zadržování SSSR, resp. ruského expanzionismu. A toto kritérum je pro europolitiky relevantní i v řeckém případě. Hospodářský zázrak pod taktovkou marxistů jistě nenastane, ale EU si může chtít koupit loajalitu Řecka, souhlas se sankcemi, atd... Navíc problémy Řecka, jeho bankrot či odchod z eurozóny, by hrozil nákazou dalších jižních PIgS.
Vzhledem k tomu, že europolitik záchranou Řecka získá (nerozpadne se mu impérium, nezpochybní jeho korýtka), ale náklady nenese (zaplatí to produktivní minorita - podnikatelé, zaměstnanci soukromého sektoru, živnostníci), je jeho chování dobře odhadutelné (mlžení, odsouvání, záplatování).
Nakonec - jak moc se v principu Tsiprasovy nápady liší od Hallanda, Fica, Sobotky a dalších eurolevičáků? Majetková přiznání, progresivní a milionářské daně, nabírání státních zaměstnanců, růst jejich mezd, boj proti "parazitům" živnostníkům, evidence tržeb, nárůst regulací, atd... - to nejsou řecké výmysly. To je všední realita eurosocialismu. A je poměrně irelevantní, jestli první zbankrotuje Řecko, nebo Itálie, nebo se budou zachraňovat navzájem a zbankrotují později, zato všichni naráz. Socialismus je zkrátka ekonomicky nefunkční systém. A demokracie k němů bohužel zákonitě směřuje.