Diskuze: Očima expertů: Co letos čeká Rusko? A jak to ovlivní nás?

Jan Daniel|22. 1. 2015 21:34| reakce na Petr Bárta - 22. 1. 2015 11:49

Poučte mne co se dělo v době referenda? Četl jsem několik svědectví pozorovatelů, kteří byli v té době na místě. Vy jste tam byl? Z jakých zdrojů čerpáte?

Jan Daniel|22. 1. 2015 21:31| reakce na Petr Bárta - 22. 1. 2015 11:49

Nárok Ruska je založen na tom, že od roku 1783 je Krym přinejmenším v právním smyslu naprosto nepřetržitě jeho územím. To je potvrzeno nejen prakticky jeho demografií, ale i právně tím, že podle tehdejšího mezinárodního práva pevniny se stal navždy jeho, neboť ho Rusko získalo ve válce s Osmanskou říší 1787-1792, což bylo explicitně zakotveno v tzv. Jasské smlouvě z 9. ledna 1792, která uspořádání po ní zakotvila a tento stav byl navíc znovu potvrzen tzv. Pařížským mírem z 30. března 1856, který uspořádal záležitosti po Krymské válce, a to i přestože ji Rusko prohrálo.
Jasskou smlouvu navíc již nelze zrušit, protože Osmanská říše už de-iure neexistuje ani její právní nástupce, neboť byla zrušena tzv. Lausaneskou smlouvou z 24. července 1923. Krym je tedy prakticky navždy součástí Ruska dokud bude jako stát existovat
Tzv. Brest-Litevský mír, který Krym v r. 1918 nakrátko přičlenil k tzv. Ukrajině – podivně vymezené území od Estonska po Krym – byl rovněž záhy anulován (zřejmě právě kvůli „Ukrajinské iniciativě“), protože Ústřední mocnosti, které ho vynutily, válku nakonec prohrály. Pařížská mírová konference Ukrajinské nároky na Krym pak samozřejmě nepotvrdila a nebýt bolševické revoluce financované z Německa k oslabení Ruska, ani Ukrajina by jako stát, natož samostatný patrně nikdy vůbec nevznikla a rozhodně ne jako výsledek 1. světové války.
Chruščovův dar Krymu Ukrajině byl neplatný podle tehdejší ústavy SSSR.
Domnělou smlouvou z roku 1994 zakotvující územní celistvost Ukrajiny nelze argumentovat, protože žádná taková smlouva neexistuje. Tzv. Budapešťské memorandum z r. 1994 mezi Ruskem, Ukrajinou, Spojenými Státy a Velkou Británií, vyměňující ukrajinské jaderné zbraně za slib, že proti ní nebudou použity, a že nebude použita síla a hrozba síly proti její územní integritě a politické nezávislosti. Memorandum bylo viditelně podobně čistě diplomatickou záležitostí bez skutečné právní závaznosti. Jeho autorita je každopádně obdobná jako známý slib o nerozšiřování NATO směrem na východ daný Gorbačovovi v podobném memorandu. A zřejmě nemá mezinárodněprávní závaznost a viditelně ani autoritu v praktickém smyslu, protože přinejmenším americká strana jej zcela prokazatelně nerespektovala.
Z hlediska mezinárodního práva je nicméně jasně závazným právním faktem usnesení Ruského parlamentu z května 1992, které prohlásilo rozhodnutí Nejvyššího Sovětu SSSR z 19. února 1954 připojující Krym k Ukrajině za ilegální a tím ho anulovalo.
Může to vypadat po tom všem, co se tvrdí v médiích značně komické, ale Krym, opravdu NIKDY nebyl de-iure součástí Ukrajiny, ačkoli jím byl nějakou dobu de-fakto.
Je to proto, že Rusko, které převzalo závazky bývalého SSSR, se tak stalo jeho právním nástupcem a tím v právním smyslu rovněž absolutním suverénem v anulování jeho zákonů, v tomto případě navíc zákona jasně nelegitimního prima facie.
Krym byl tím pádem už od onoho května 1992 územím protiprávně okupovaným Ukrajinou. A to nejen v rovině teorie mezinárodního práva, ale i prakticky, protože to byla Ukrajina, která nerespektovala nezávislost Krymské republiky vyhlášené rovněž v onom květnu 1992 a navíc zcela jasně porušila mezinárodní právo, když pod nátlakem hrozby síly donutila Krymskou republiku zrušit referendum o této nezávislosti vyhlášené na srpen 1992 a navíc rovněž zakotvit do Krymské ústavy, že je součástí Ukrajiny.
V posledních dvaceti letech obyvatelé Krymu nejméně ve čtyřech referendech žádali připojení k Rusku.
Tyto kroky Ukrajiny vůči Krymu byly ilegální z hlediska mezinárodního práva – tj. zejm. Charty OSN jmenovitě kolidující nejméně s články o sebeurčení a zdržení se hrozby v mezinárodních záležitostech a veškeré kroky, které pak Ukrajina směrem ke Krymu učinila jsou proto nejen nulitní, ale Rusku tím navíc vzniká nárok na vrácení prostředků v řádu více než stovky miliard dolarů za „pronájem“ tamních základen. – Nelze totiž pronajímat, co není vaše.

A teď mne poučte vy.

Petr Bárta|22. 1. 2015 11:49| reakce na Jan Daniel - 19. 1. 2015 13:34

Mno, pokud je mi znamo, je Krym (historicky) soucasti ruskeho uzemi od konce 18 stoleti. Pokud na tom chcete zakladat pravo Ruska na pripojeni Krymu, muzete uplne stejne argumentovat o pravu pripojeni ceskych zemi (a dalsich) k Rakousku...

Abych nebyl spatne pochopen, je mi celkem jedno ke komu bude Krym patrit, pokud si o tom svobodne rozhodnou jeho obyvatele. Ovsem to, co se delo (podle toho, co jsem stacil sledovat) na Krymu v dobe "referenda", ma podle mne asi tak daleko ke svobodnemu referendu jako by melo referendum o "dobrovolnem" pripojeni k Risi na uzemni Protektoratu BuM na jare 1939...

Jaroslav Krátký|19. 1. 2015 19:23

Otázky zněly:
1. Co letos čeká Rusko? - Propad až 5% hdp (podle kurzu ropy v průběhu roku), vynucená restrukturalizace průmyslu + válečný konflikt na Ukrajině zatím nejasného rozsahu (Porošenko už mobilizoval, ze zákona lze zabavovat auta ve prospěch armády,...)
2. A jak to ovlivní nás? Nijak zvlášť. Podnikat s Ruskem budou už jen ti, co jim tam uvízly hromady investic, nebo riskéři / špióni / géniové / dementi (ti poslední se poznají podle toho, že o investici kompletně přijdou).

Jan Daniel|19. 1. 2015 13:52

Tyhle populární, ale prázdné fráze o "špatné hospodářské politice ruské vlády, která nepřinesla strukturální změny v ekonomice, snižující její závislost na vývozu ropy a plynu" jsou typickou ukázkou myšlení etatisty, který věří v zázračné schopnosti, moudrost a poctivé motivace vlád.
Hospodářská politika každé vlády je skoro vždy špatná už z definice, právě proto, že ji dělá vláda. Je to tím jak vláda uvažuje (krátkodobě, ve svůj prospěch a za cizí peníze). Že by měla diverzifikovat ekonomiku? To jsou pěkné teoretické řeči. V praxi ale každá země bohatá na zdroje do jisté míry ochoří nemocí, které se říká „holandská“. Zvláště pokud se ceny surovin vyvíjejí příznivě. To není jen problém Ruska. To je prostě ekonomická zákonitost. Jediná možná cesta z toho ven je zase pomocí trhu – když suroviny dojdou nebo jejich ceny jsou nepříznivé.

Jan Daniel|19. 1. 2015 13:34| reakce na foxy - 16. 1. 2015 10:32

To je dost nesmyslná paralela.
Sudety jsou historické české území, které bylo součástí českého státu stovky let.
Ukrajina o nic vlastního nepřišla. Krym je staré ruské území se kterým Ukrajina neměla nic společného. Nežijí tam skoro žádné úkáčka a místní populace nechce mít s Kyjevem nic společného. Součástí Ukrajiny se Krym stal nedopatřením, díky daru bolševického diktátora.

Jan Koss|17. 1. 2015 00:10

„Saúdská Arábie se zřejmě rozhodla, že cenově zdrtí konkurenci.“ Většina odborníků se shodují na tom, že je nadbytek nafty na trhu, způsobný těžbou břidlicové nafty a situace nabídky a poptávky se postarala na pád ceny ropy.
Čína „porušuje všechna lidská práva“ které si vymyslel a také ještě nevymyslel?
„Rusko těžce porušilo mezinárodní právo anexí Krymu“ které mezinárodní právo to je?
„ukrajinského ostřelování vlastního civilního obyvatelstva“ opravdová lidská práva!
„v současném světě probíhá střet civilizací“ Střet civilizací probíhal také tisíc let tomu za tzv. Křížových výprav. Francie podporovala turecké pronikání na Balkán v 15 století a tahala africké vojáky do válek v Evropě. „Samuel Huntington“ neví o dnešní situaci, on už to má 6 let na druhé straně.
„Západní liberální civilizace je konfrontována s civilizací islámskou, dále pak s Ruskem a s Čínou“. Rusko a Čína jenom sedí na zadnici a čekají co bude. Musulmani ve Francii jsou Evropané.
„Byla by tato změna rovnováhy sil dobrá pro Západ?“ V situaci jedné supervelmoci se nejedná o rovnováhu.
„Kdo brojí proti Rusku, je jako generál“ nebo investor, hledající vhodný výdělek.
Otázka v nadpise pro ekonoma Kohouta je „A jak to ovlivní nás? Nu?
Diskuse o ceně ropy je Putin, Putin a ještě Putin. Sedm krát Putin. Putin sem, Putin tam a Putin všude. Co se stalo s tím chlapíkem Medvědem? Nějak se drží zticha, je snad ještě s námi?

foxy|16. 1. 2015 10:32

Při včasném dialogu mohlo Československo přijít jen o Sudety, že pane Šuro?