Jan Daniel|27. 1. 2015 17:37| reakce na pavel kratochvil - 27. 1. 2015 14:42
Dopady třicetileté války byly značně diferencované po regionech. Severní Německo bylo silně postiženo, ale rozsáhlé oblasti si jí ani nevšimly. Dnes se již upouští od tvrzení, že tato válka způsobila v Evropě spoušť a tvrzení o obrovských úbytcích obyvatelstva způsobené válkou jsou přitažené za vlasy. Ne všechno, co se píše na wikipedii lze brát za bernou minci. Armády byly malé a válčení nepříliš intenzívní. Velkých bitev bylo za 30 let řádově několik a ani ty nelze v žádném případě označit za epické. Například u takového Lützenu nebojovalo ani 30 tisíc vojáků a 9 tisíc padlo. Se světovými válkami se to nedá srovnat.
pavel kratochvil|27. 1. 2015 14:42| reakce na Jan Daniel - 27. 1. 2015 12:45
Jasně. Třeba třicetiletá válka byla jen takové neškodné škádlení. Ten třicetiprocentní úbytek obyvatelstva, mezi muži až padesátiprocentní, byl jen náhoda. O křižáckých taženích platí zajisté totéž. Válčilo se vždy tak, jak to bylo výhodné. Když bylo výhodné válčit o výkupné, zabíjelo se méně. Když se válčilo o jídlo, zabíjelo se více. Silné, nebo slabé vlády s tím mají málo společného. Mimochodem, ta renesanční Itálie, kterou argumentujete v dalším příspěvku, byla nechvalně proslulá svými tyrany, kteří si s největšími exoty dneška v ničem nezadali (např. známí Viscontiové z Milána)
Jan Daniel|27. 1. 2015 12:45| reakce na pavel kratochvil - 20. 1. 2015 15:31
Mýlíte se vy. Přinejmenším v zemích Západního civilizačního okruhu je totální válčení spojeno až se silnými vládami ve 20.století. Před tím se války vedly relativně velmi omezeně, protože slabé vlády nebyly schopny mobilizovat takové zdroje. Války byly do značné míry soukromými podniky, kde ideologie nehrály takový vliv (a to navzdory populárním představám ani v náboženských válkách). Podobná devastace, kterou prošla Evropa ve 20.století, nebyla jen otázkou technologie, ale hlavně neekonomičnosti - proč investovat do destrukce, když z toho nemám odpovídající return? Vojenští velitelé byli soukromí kontraktoři, kteří financovali výcvik a výzbroj svých jednotek, a podle toho se k nim také chovali. Výjevy typu "obětujeme pravé křídlo, ...obětujeme levé křídlo" patří do televizních pohádek, případně do světových válek 20.století, které jsou kolosálním monumentem stupidity. Obrana hradu do "poslední kapky krve" patří do románů. Probíhalo to tak, že vojsko přitáhlo k městu či hradu, obléhatelé a obránci na sebe trochu stříleli, přičemž zjistili navzájem své síly. A pak se buď město vzdalo za stanovených podmínek, nebo vojsko odtáhlo. (Proto vám také na každém druhém hradě řeknou, že nikdy nebyl dobyt – samozřejmě, vždy se buď vzdal, nebo obléhatelé odtáhli.) Žádné zbytečné válčení, které stojí peníze a lidské životy. Zbytečný boj nepřítele dokonce vítěze tak rozzuřil, že byl důvodem k vraždění zajatců i obyvatel dobytých měst. Zajatci (pokud předtím zbytečně nebojovali ztracený boj) nebyli vražděni ani zavírání do táborů, ale byli prostě najati do vlastního vojska. Předzvěstí apokalyps, které nastaly ve 20.století byly třeba Napoleonské války (vymožeností francouzské revoluce byl růst totalitní moci státu) a Americká občanská válka. Naše civilizace však definitivně zemřela v První světové válce. Válka je již ryze státní podnik a podle toho to dopadá.
Jan Daniel|27. 1. 2015 12:17| reakce na Petr Síla - 21. 1. 2015 14:06
Nikoliv. V takových italských renesančních válkách, či dynastických válkách 18.století bylo riziko pro civilisty velice nízké. Válka byla otázkou profesionálů, civilisté znepřátelených stran spolu nadále obchodovali a vzájemně se navštěvovali (za tímto účelem také vznikly cestovní pasy - aby se civilisté mohli volně pohybovat po nepřátelském území). Cílené útoky na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu se systematicky provozovaly až ve 20.století, zatímco předtím to byly excesy, které nebyly pravidlem (například legendární Shermanův legendární pochod k moři v Americké občanské válce).
Jan Altman|23. 1. 2015 23:09| reakce na Jan Koss - 21. 1. 2015 14:33
K obchodním bariérám a válkám nevedl pevný kurz, ale rozhodnutí politiků (případně jejich korporátních sponzorů).
Ovšem je pravda, že "zlatý standard" je umělá státní konstrukce (nařízená z centra), stejně jako současný frakční fiat systém. Na rozdíl od freebankingu. Žádný libertarián proto zlatý standard a návrat k němu myslím nenavrhuje.
Jan Altman|22. 1. 2015 20:11| reakce na pavel kratochvil - 21. 1. 2015 20:11
Jistě si příklady najdete. Ale zkuste je hledat v našem civilizačním okruhu, v Evropě, v 18. a 19. století. Asi něco najdete. Ale pak si to srovnejte s 1. a 2. světovou, holokaustem a dalšími výdobytky století 20tého.
pavel kratochvil|21. 1. 2015 20:11| reakce na Jan Altman - 21. 1. 2015 15:47
To je hodně zjednodušený pohled. Ve starověku a raném středověku a na pár místech dodnes bylo běžné podrobené obyvatelstvo prodávat do otroctví (na pokrytí nákladů válečného tažení), až do novověku (leckde do současnosti) se žold částečně platil ponecháním volné ruky k plenění dobytých území. O způsobech křižáků, Čingischána, Ivana Hrozného, Pizzara, Eduarda III a bezpočtu dalších je toho myslím známo hodně. Ostatně, všude kde je skalnatý terén s jeskyněmi je dodnes vidět dostatek dokladů tom, co si civilní obyvatelstvo myslelo o vedení války v minulosti. Největší naděje na přežití byla utéct někam, kudy armáda nepojede.
Jan Altman|21. 1. 2015 15:47| reakce na Petr Síla - 21. 1. 2015 14:06
Jistě. Ale je rozdíl mezi tím, když se sešikujou pěšáci a jízda obou stran někde na poli a tam si to i rozdaj, nebo když kobercově bombardujete města, případě etnicky čistíte území a cíleně vyvražďujete civily.
Jistě i dříve trpěli i civilové - ale většinou nepřímo: platili vyšší daně, měli nedostatek jídla, občas je vítěz vydrancoval a znásilnil. Ale většinou je cíleně masově nevyvražďoval.
Ono pokud jste monarcha a chcete si přivlastnit nějaké území, tak nedává moc smysl tam vše zničit a vyvraždit si budoucí poddané. Pokud jste dočasný správce země (ať demokraticky, či nedemokraticky dosazený), je vám úplně fuk, co bude za 10 let.
Zlatý standard vypadal tak spořádaně na papíře, že i žáci se to snadno naučili. Ale skutečnost byla jiná. Pevný kurs měn vedl k obchodním barierám, které vedli k válkám, které způsobili ekonomický bankrot, nepočítaje miliony mrtvých. Třeba si připomenout že v roce 1913 Škodovka byla prakticky v bankrotu a jejich bankéři opakovaně usilovali u Německé císaře o to aby ta válka již začala. Světová válka začala v Rakousku-Uhersku a to asi něco mluví o Rakouské ekonomice a škole a Zlatému standartu.
Nahlásit
-
0
+
Petr Síla|21. 1. 2015 14:06| reakce na Jan Altman - 20. 1. 2015 23:10
Při každé válce nejvíc trpí civilisté. Bez ohledu na to, kdo a proti komu ji vede.
Jan Altman|20. 1. 2015 23:10| reakce na pavel kratochvil - 20. 1. 2015 15:31
Nemyslím. Války ve středověku se většinou nevedly proti civilům. A většinou se nepokračovalo až do totálního zničení nepřítele - když někdo viděl, že prohrává, často se s tím, kdo má navrch, dohodl na nějakých reparacích, kompenzacích, podstoupení částí území, atd...
Zajímavé, jak pomalu vařené tupé ovce jsou v klidu. Jsem zvědav, jaká díra vznikne ve výsledovce CNB nebo jak se bude nafukovat bilance.
Nahlásit
-
0
+
pavel kratochvil|20. 1. 2015 15:31| reakce na Jan Altman - 20. 1. 2015 09:58
To se mýlíte. Lidé se oddávali totálnímu válčení a genocidám ještě dříve, než se na světě objevily první peníze a pokračovali v tom ať se platilo zlatem nebo papírem. Ty zničující války placené nekrytými penězi, které zmiňujete nebyly v ničem vyjímečné (kromě použití moderní techniky a absolutním počtem obětí). Náklady na války se platily z kořisti, nebo se někdy prostě neplatily.
Spekulovat o důvodech SNB můžeme, ale pravdu se nedozvíme. Rozumné asi bylo držet CHF, protože oslabit prakticky nemohl, jen zde byla možnost, že to SNB vzdá. Bohužel jsem mezi těmi, kteří nakupovali CHF, nebyl :-( Nechápu ty, kteří dokonce vsázeli na pokles CHF k EUR (k USD to jistou dočasnou logiku dávalo).
K článku se ještě hodí tyto grafy: http://1url.cz/UUm7
http://1url.cz/PUyt
A doplňující informace - naše 102 let stará stokorunová mince má dnes hodnotu 30.000 dnešních CZK (nepočítám sběratelskou hodnotu, mluvím jen o ceně materiálu, ze kterého je vyrobena). A to koruna zažila několik "dezinflačních" škrtání nul: Rašínovo kolkování a pálené peněz po WW1, reforma po WW2, komunistická měnová reforma ve fiftýz. Přesto to je inflace 30000% za 100 let.... Někdo (stát) za 100 let oslabil měnu 300x, tedy průběžně ukradl střadatelům 299 korun z každých třech tisíc. Takto mohutně se "napakoval" (samozřejmě vedle zdanění) na produktivních a zodpovědných lidech a tyto prostředky v lepším případě rozfofroval, v horším použil na vraždění, mučení, fízlování, dozor, mohutnění byrokracie, atd...
Okrádání lidí pomocí inflace (tisku nekrytých peněz) umožnilo státům vést zničující války s miliony obětí. V dobách, kdy měna byla krytá a panovník si na válčení musel půjčit či vypsat daně, nic takového nebylo možné. Takový objem by mu nikdo nepůjčil a daně by musely být tak vysoké, že by okamžitě vypukla vzpoura. Kdežto inflační zdanění je skryté a svede se na ziskuchtivé obchodníky.
Diskuze: Jezuiti a pošetilci
Přihlášení do diskuze
Diskuze
Jan Daniel|27. 1. 2015 17:37| reakce na pavel kratochvil - 27. 1. 2015 14:42
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
pavel kratochvil|27. 1. 2015 14:42| reakce na Jan Daniel - 27. 1. 2015 12:45
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Daniel|27. 1. 2015 12:45| reakce na pavel kratochvil - 20. 1. 2015 15:31
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Daniel|27. 1. 2015 12:17| reakce na Petr Síla - 21. 1. 2015 14:06
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|23. 1. 2015 23:09| reakce na Jan Koss - 21. 1. 2015 14:33
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|22. 1. 2015 20:11| reakce na pavel kratochvil - 21. 1. 2015 20:11
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
pavel kratochvil|21. 1. 2015 20:11| reakce na Jan Altman - 21. 1. 2015 15:47
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|21. 1. 2015 15:47| reakce na Petr Síla - 21. 1. 2015 14:06
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Koss|21. 1. 2015 14:33
Nahlásit
Petr Síla|21. 1. 2015 14:06| reakce na Jan Altman - 20. 1. 2015 23:10
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|20. 1. 2015 23:10| reakce na pavel kratochvil - 20. 1. 2015 15:31
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Pavel L|20. 1. 2015 17:57
Nahlásit
pavel kratochvil|20. 1. 2015 15:31| reakce na Jan Altman - 20. 1. 2015 09:58
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|20. 1. 2015 09:58
Nahlásit