Diskuze: Konspirační teorie: Za vším hledej židozednáře

Jan Altman|17. 12. 2014 18:02| reakce na Elena Veselá - 17. 12. 2014 09:25

"Pokud se lidé zkušení, bez tlaku okolností a životné nouze, plně informovaní a v absolutní psychické pohodě a zdraví..."

No jo, ale co když zkušený nejsem? Je pak i normání půjčka v bance lichvou?
Bez tlaku okolností a životní nouze? Každý jsme pod nějakým tlakem a bez nějakého tlaku bychom si ani nepůjčovali. Většina lidí si bere hypotéku, protože jsou v životní nouzi co do rodinného bydlení.
Plně informovaní? No to je snad věc každého, aby si sehnal informace.
V absolutní psychické pohodě? Ta mne přejde pokaždé, když se dívám na TV zprávy....

Pokud je někdo tak nesvéprávný, že je potřeba anulovat jeho smlouvu o půjčce, tak by předně neměl mít právo rozhodovat o majetku cizích lidí (tedy volit) - když už evidentně není schopen rozhodovat ani o sobě.

Já si myslím, že "lichvářský" úrok je prostě tržní úrok zohledňující (vysokou) rizikovost daného klienta. Pokud by ten klient měl šanci půjčit si v bance za nižší úrok, tak by to přeci jistě udělal!
Jenže banka zřejmě vyhodnotila jeho vysokou rizikovost a jelikož půjčuje jen klientům do určitého levelu, tito musejí jít jinam. Oni si nevybírají vyskoý úrok proto, že by ho preferovali před nízkým bankovním. Banka jim zkrátka za nízký půjčit nechce.

Je tak nepředstavitelné, že i podle nějakých jednotných kritérii u někoho vyjde riziko nesplacení 5% a u někoho jiného 70%? Podle mne mezi velmi dobrým a velmi špatným dlužníkem bude rozdíl rizikovosti ještě daleko větší!

Další problém je, že celospolečenské klima je nastaveno na podporu nezodpovědnosti a trestání zodpovědnosti. Problémem lichvy není její samotná existence. To až návaznost na sociální systém, na životní minima, atd... z "lichvy" dělá celospolečenský problém. Je to obdobné jako s těmi předraženými ubytovnami pro "sociálně slabé a vyloučené". Existence ubytoven s nesmyslně vysokou cenou není problémem sama o sobě. Celospolečenským problémem se opět stává až v kombinaci se socialismem, tedy s tím, že společnost je násilím nucena to platit (a kdo to financovat nechce, je semlet represivním aparátem).

Elena Veselá|17. 12. 2014 09:25| reakce na Jan Altman - 16. 12. 2014 17:50

Plně souhlasím. Nemyslím, že půjčování je něco špatného. Jenom by to chtělo doplnit vaši větu

" Pokud se dohodnou na úroku (cena za odložení spotřeby člověka A a cena za riziko nesplacení ze strany B), je to jen jejich věc."

na:

Pokud se lidé zkušení, bez tlaku okolností a životné nouze, plně informovaní a v absolutní psychické pohodě a zdraví dohodnou na úroku (cena za odložení spotřeby člověka A a cena za riziko nesplacení ze strany B), je to jen jejich věc.


Lichva je podle mého však něco jiného, viz. dnes:

Zákon č. 40/2009 Sb.
§ 218
Lichva
§ 218 (1) Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Křesťanství a také předkřesťanské židovství tohle zakazovalo vždycky a zakazuje to i dnešní zákon, byť není křesťanský.

Aby to nebylo zase tak jednoduché, ano, v jistém časovém období bylo zcela zakázáno i půjčovat na úrok. Církev však tenhle zákaz posléze odvolala, uznajíce riziko toho, kdo půjčuje.
V daném období tedy jistě vznikl jakýsi prostor na "monopol na půjčky pro nezainteresované" , to ovšem neznamená, že by církev nesla nějakou vinu na tom že byl zneužit lichváři.

Jan Altman|16. 12. 2014 17:50| reakce na Elena Veselá - 15. 12. 2014 09:01

Ne, je to jinak:
Člověk A má peníze, které by rád zhodnotil.
Člověk B peníze potřebuje (třeba na nové stroje do své manufaktury).
Pokud se dohodnou na úroku (cena za odložení spotřeby člověka A a cena za riziko nesplacení ze strany B), je to jen jejich věc. Můžete si tomu soukromě říkat lichva či krťbrť, ale do svobodné dohody dvou lidí, kteří svým chováním nijak nezasahují do vašich práv, vám prostě nic není. Nikomu do toho nic není. Ani císaři, fýrerovi, prezidentovi, poslanci či milovanému vůdci.

Pokud těmto dvěma lidem někdo jejich dobrovolnou dohodu zakáže, je zločincem on a ne oni.
Pokud to nějaké skupině lidem zakazuje náboženství, jejich problém, ale opět nemají právo tento svůj pohled vnucovat násilím ostatním.
Je to jako když některá náboženství zakazují transfúzi krve - pokud ti lidé takto dobrovolně omezují jen sebe, je to OK. Pokud by to násilím vnucovali ostatním, OK už to není.

Michal Weinfurtner|15. 12. 2014 22:12| reakce na foxy - 15. 12. 2014 10:51

James Watt pracoval na vylepšení parního stroje ( on ho nevynalezl ) za peníze nejprve svého známého Josepha Blacka a následně získal kapitál od průmyslníka Johna Roebucka. Ale díky potížím s výrobou ( tehdy nebylo možné dosáhnout potřebných přesností ) svých vylepšení, se Watt dostal do finanční tísně a musel přijmout dvě zaměstnání. Po krachu Jophna Roebucka získal patenty nějaký Matthew Boulton se kterým Watt nakonec uzavřel úspěšnou spolupráci a za pomoci nějakého Wilkinsona který zkonstruoval vrtačku schopnou pro Watta vyrobit perfektní válec pro jeho parní stroj, vyrobili první komerčně úspěšný parní stroj.

Je docela klidně možné, že autoři článku o Jamesi Wattovi na ty jeho úročené půjčky docela zapomněli. Podíváme-li se na Wattovi spolupracovníky, většinou šlo o dědice manufaktur a továren. Investice do rozvoje dělali především z nahromaděného kapitálu předešlých generací nebo kapitálu získaného sňatkem např. Ani to však nedokazuje, zda tehdy bylo nebo nebylo běžné půjčovat peníze na úrok.

Ale rozhodně to vrhá trochu světla na argument, že by James Watt svůj parní stroj předváděl v kočovném cirkuse, nebýt půjčování na úrok a omezeného ručení.

Ostatně, už jenom samotná představa, že by se snad první parní stroje daly snadno převážet s cirkusem je poněkud náročná na fantazii.

foxy|15. 12. 2014 10:51| reakce na Gabriel Pleska - 15. 12. 2014 09:38

Bez úročených půjček a bez existence omezeného ručení by James Watt předváděl svůj parní stroj v kočovném cirkuse, hned po fousaté dámě. A žádná průmyslová revoluce by se nekonala, po středozemním moři by dodnes pluly galéry s muslimskými piráty.

foxy|15. 12. 2014 10:46| reakce na Elena Veselá - 15. 12. 2014 09:01

Nenechte se mýlit propagandou. Už od středověku a renesanci měly na poskytování velkých půjček monopol některé šlechtické rody, zatímco Židé směli půjčovat jen na retailovém trhu.

Gabriel Pleska|15. 12. 2014 09:38| reakce na Elena Veselá - 15. 12. 2014 09:01

Ta lichva je v uvozovkách. Ve středověku se za lichvu označovalo všechno půjčování peněz na úrok. Otázku, jestli by to šlo bez půjčování peněz, bych nechal otevřenějším hlavám. Jisto ale je, že poptávka po půjčování peněz byla...

Elena Veselá|15. 12. 2014 09:01

Pochopila jsem správně, co jste chtěl říct? Lichva, jakožto nutný dobro pro lidi tady musí být a když to ti špatní křesťané zarazili, tak to zachránili Židé?