Diskuze: Nebude na důchody

Stanislav Sixta|20. 1. 2015 17:33

Od komoušů to byl dobrý nápad! Jak by jinak z důchodového fondu mohl Klaus UKRÁST 333 miliard? Cpal to do vytunelovaných bank a jiných podvodů kamarádíčkům co jim nakonec dal amnestii! A co tunelVencovi zůstalo miliard za tuto dobrotu v kapse, si nikdo neumí představit! A kde je spravedlnost mafiáni od soudů? Jenom okradení pracující Klausem! Co on udělal dobrého pro republiku, když svou samolibostí nám dělal ostudu po celém světě! Jak to uměl soudruh Klaus, jste viděli v přímém přenosu s ukradeným perem! Nedávno jsem četl, že i Topolánek si z důchodového půjčil na věčné časy 70 miliard!? Tak jak tam můžeme mít peníze, když nám to 2 zloději rozkradli!!! Lidi, proč jsme takový ovce, že pár hajzlů necháme rozkrást republiku i naše peníze?!!! Kousek za našema hranicema by tyto zlodějské celebrity vysely na stromech! Pokud toto k nám nedojde, tak tu všichni pochcípáme hlady!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Petr Novák|27. 11. 2014 17:02| reakce na Aleš Müller - 26. 11. 2014 18:11

A z toho zbytku zapltíte (většinou) 21 procent DPH + spotřební + daň z nemovitosti + dědickou ...a v budoucnu i daň z internetu.

František Marek|27. 11. 2014 11:29| reakce na Aleš Müller - 26. 11. 2014 18:11

Beru zpět. Pokud myslíte kolik k jedné koruně čisté mzdy je nutno odevzdat státu, tak je to celkem, v tomto případě, 73,6%. Neboli je odvedeno státu = zdrav. poj (1.125 + 2.250) + sociál. poj (1.625 + 6250) + záloha na daň (2.955) celkem 14.205 Kč. V tomto případě tvoří odvody, v porovnání s čistou mzdou 19.292 Kč 73,6%.

V podstatě je to jedno. Důležité je, že výše zdanění ceny práce je, v ČR, na dost vysoké úrovni. Za těchto podmínek se nedivím, že se nikomu nechce moc dělat a zaměstnavatelům, že hledají cesty, jak to vše obejít.

František Marek|27. 11. 2014 11:12| reakce na Aleš Müller - 26. 11. 2014 18:11

.......Nebo jinými slovy na korunu čistého příjmu je nutno odvést 72 haléřů daní.....

Nemyslel jste 42 haléřů? ...

Petr Molik|27. 11. 2014 05:07| reakce na Ivo Patta - 27. 11. 2014 00:05

Myslím, že Váš první a třetí odstavec jdou argumentačně proti sobě. Pokud by opravdu senioři uměle zvyšovali nezaměstnanost pozdějším odchodem do důchodu (s čímž nesouhlasím) jak by to teprve vypadalo s více než milionem extra narozených dětí.

Podle mě ten pokles natality nesouvisí ani tak s daňovým zatížením, jako se změnou životního stylu po revoluci. Dřív byly svadby v osmnácti a první dítě ve dvaceti běžné. Moje matka byla jako prvorodička ve 26 v porodnici nejstarší, protože se vdávala až po VŠ. Tak brzké zakládání rodin dnes téměř neexistuje.

Ano mladí mají problémy s nezaměstnaností, bydlením atd, ale hlavně jsou masírovaní reklamou, která je nutí si užívat "svobody", "nevázat se" a experimentovat. První (a mnohdy jediné) dítě po třicítce je dneska norma. A s tou kupní silou to také nebude tak špatné - mladí ale ještě bezdětní profesionálové jsou pro marketing ta nejatraktivnější příjmová skupina, přesně z důvodů výše - užívání si, experimentování nebo statusové symboly. Kdo by jinak uživil ty bary, butiky a prodejce iPhone.

A v posledních letech se natalita opět zvýšila, poté co proběhl tento posun prvního dítěte z dvaceti na třicet let. Sestřenice má doma dvě malé předškolačky a měla v Brně velký problém najít místo u dětské doktorky, školku i ZŠ.

Ivo Patta|27. 11. 2014 00:05

Mistře Jiří Kučero. Ten Váš článek o důchodech je z hlediska kvality informací přinejmenším nevyrovnaný.
Po r. 1989 bylo namířeno k (demografické) katastrofě ze zcela jiného důvodu. Cituji M. Hiršla: "Přechod od daně ze mzdy na daň z příjmu fyzických osob znamenal DRASTICKÉ omezení daňového odpočtu z důvodu péče o nezaopatřené děti. Uvedená skutečnost výrazně ovlivňuje rozhodování mladých lidí, zda vůbec mít děti a kolik …. Bylo to způsobeno vyšším růstem míry zdanění pracovních příjmů rodičů v porovnání s bezdětnými. ...Nelze v této souvislosti nepřipomenout, že právě v letech 1994 – 1996 klesl počet narozených dětí v České republice o 30. tis. ročně, tj. o čtvrtinu, a dosáhl mimořádně nízké úrovně, KTERÁ SE OD TÉ DOBY TRVALE UDRŽUJE". Jinak řečeno, tzv. vyspělý sociální stát jen za posledních 20 let (1994 – 2013) vyprodukoval v České republice demografickou depresi ve výši jednoho milionu dětí. Z tohoto počtu se 600 000 dětí nenarodilo prokazatelně vinou daňové politiky státu. V tomto ohledu je všechno jinak, než si představujete.

Naopak Vás chválím za odstavec začínající větou: "Průběžný důchodový systém od počátku nese znaky nelogičnosti". K tomu si dovolím poznamenat:
V současné době praktikovaná zásluhovost, posuzovaná pouze na základě pracovní aktivity, v I. důchodovém pilíři vynáší bezdětným 500 % vkladu. Rodiče jednoho dítěte obdrží jako důchodci téměř trojnásobek vkladu, 278 %. Naopak rodičům tří dětí se již investice do jejich výchovy v době stáří vrátí jen částečně. Investice do výchovy čtyř a více dětí jsou pro rodiče z hlediska poměru vkladů do Prvního důchodového pilíře a výnosů z něj, finanční katastrofou. Nezbývá než konstatovat, že výživu důchodců bezdětných a rodičů jednoho dítěte ve velkém rozsahu sponzorují ti, kteří vychovali tři a více dětí v rodině! (Mluví se zde výlučně o pracujících a daně platících lidech - proto sociálně vyloučení sem nepatří - nesplňují podmínky přiznání starobního důchodu).

V odstavci nadepsaném Do důchodu podle stavu kasy se zabýváte nezaměstnaností. Bylo by dobré myšlenkově propojit prodlužování věku odchodu do důchodu od r. 1996 s blokací pracovních míst pro mladou generaci. Cituji z informací ČSÚ: Na druhé straně se zvyšovala úroveň zaměstnanosti – hlavně díky posouvání hranice odchodu do důchodu. „Míra zaměstnanosti osob ve věku 55 až 64 let se v tomto období již přibližovala hranici padesáti procent, přitom v období 1993 až 1996 se pohybovala kolem 34 procent,“ uvádí ČSÚ.

V posledním odstavci nadepsaném Lepší cesta není, soudruhu, přecházíte jako autor do politiky a možná že i díky tomu k hlásání nepravdivých informací. K I. důchodovému pilíři doporučuji si zapamatovat definici: Starobní důchody jsou dividendy z investic do výchovy dětí. Uvedená definice starobních důchodů platí i u bezdětných, protože i ti přispívali prostřednictvím přerozdělených daní na výchovu dětí těch druhých.
K otázce jednorázového návratu k penzijním fondům, o kterémžto návratu si autor nemyslí, že by nebyl mnohem dražší, než církevní restituce musím v zájmu pravdivého informování čtenářů Finmag poznamenat: Srovnávat církevní restituce s jednorázovým přechodem na fondový penzijní systém je jako cinkat v kapse pár drobnými a tvrdit, že v té kapse mám vlak s vagony nacpanými 7 biliony korun. To je odhadovaná částka potřebná k výplatám starobních důchodů s přihlédnutím k průměrné době jejich čerpání 20 let. Nejlepší ale nakonec - mluvit v souvislosti s II. důchodovým pilířem: "Kdo chtěl, mohl si část důchodu platit ze svého s malým přispěním státu". To je dezinformace nejhrubšího zrna. Ta 2 % ze svého jsou v pořádku. Zato ta 3 % představují tunelování I. důchodového pilíře. Za každého klienta II. důchodového pilíře je to 10,7 % (3% z 28 %), z peněz, kterými prostřednictvím odvodu SP přímo přispívá v průběžně financovaném důchodovém systému svým rodičům na jejich důchod.

Aleš Müller|26. 11. 2014 18:11

Upřesnění: na důchody se odvádí 28% z hrubé mzdy - 6,5% odvádí zaměstnanec, 21,5% odvádí zaměstnavatel.
Pokud vezmeme daňové zatížení průměrné mzdy, bez odčitatelných položek, dostaneme:
Hrubá mzda 25 000 Kč, sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem, takže superhrubá mzda je 33 500. Sociální odváděné zaměstnancem je 1 625 Kč, zdravotní 1 125 Kč, daň příjmu po odečtu na poplatníka 2 955 Kč, takže čistá mzda je 19 295 Kč. Takže z 33 500 Kč dostane zaměstnanec dostane 19 295, tj 58%. Nebo jinými slovy na korunu čistého příjmu je nutno odvést 72 haléřů daní.

Jan Altman|26. 11. 2014 15:57| reakce na Martin Brezina - 26. 11. 2014 13:03

..navíc "státy rády opustily" tak nějak celkem zní divně. Jako když v Rudém právu psali "dnes je přeci již každému jasné, že...". Podobně by šlo formulovat ledasco:
"Presumpce neviny fungovala tak skvěle, že vyspělé státy tento model rády opustily"
"Smluvní svoboda fungovala tak skvěle, že vyspělé státy tento model rády opustily"

Státy VELMI rády opustí model naší svobody, našeho soukromí, nedotknutelnosti našeho majetku. V poslední době státy například také opouštějí model, kdy centrální banka nesměla financovat státní deficit. Atd...

Tedy ano, státy rády ledacos (včetně gulagů, válek, znárodňování, otroctví - pod které podle mne spadají i poslední snahy o obnovení povinné vojny), lidí se moc neptají (zejména ne těch, kterých se to přímo dotkne - např. v Rakouském referendu o zachování povinné vojny hlasovali i ženy a staří muži, kterých se to nijak netýká) a pro jejich dobro to nebývá (k něčemu dobrému pro člověka jej většinou není potřeba nutit násilím).

Pokud by tedy státní průběžný systém byl dobrý, tak:
- se jej lidé budou účastnit dobrovolně (tak jako se většinově účastní 3.pilíře, stavebka a mnoha dalších spořících a investičních možností)
- obdobnou službu budou nabízet i finanční instituce (což ale nemohou, protože za takovou pyramidu by jejich provozovatele okamžitě zatkli)

Jak je vidět i na tomto fóru, co člověk, to jiný názor. O to absurdnější je lidi s tak rozdílnými pohledy a preferencemi hnát jak stádo do jednotné univerzální erární ohrady.

Jan Altman|26. 11. 2014 13:49| reakce na Martin Brezina - 26. 11. 2014 13:03

"státy ten model opustily", ale lidi to většinou vnímali jako krádež a muselo jim to být vnuceno násilím - státní systém nikde není dobrovolný - bývá povinný, případně uměle zvýhodňovaný/dotovaný z peněz, které lidem stát sebere pod hrozbou násilí (berně).

Martin Brezina|26. 11. 2014 13:03

"Za posledních sto let nekrachoval v Evropě ani jeden penzijní fond, zato jich několik státy ukradly."

Proč tady čtu takovou evidentní lež? http://www.express.co.uk/news/uk/225515/Savings-scandal-hits-1m-people

Mimochodem, lidé měli "individuální plány" stovky let a fungovalo to tak skvěle, že všechny vyspělé státy tento model rády opustily.

Josef Tětek|26. 11. 2014 11:15

Problém s takovými zdánlivě rozumnými (bez ironie) řešeními je, že jdou proti duchu demokratické společnosti. Jak zde v komentářích s panem Altmanem rádi upozorňujeme, demokracie zákonitě zvyšuje časové preference politiků i občanů - lidé zkrátka hledí maximálně pár let do budoucnosti, protože potom prostě neví, co bude. Vymění se politici, provede se pár měnových intervencí, načrtnou nové evropské Vize 20xx. A najednou člověk kouká, že číslíčka na účtu mají poloviční hodnotu a žije v zemi, kde vlastně již ani žít nechce.

Důchodový systém v takovém prostředí nemůže být "stabilizován", stejně jako nebude "stabilizován" systém zdravotní, školský, či dopravní. Tyto systémy totiž trpí ze stejného důvodu, který zapříčinil marasmu a kolaps Sovětského svazu - totiž snahou nahradit individuální plány milionů lidí plánem centrálním.