Diskuze: Jeden za všechny? Radši hezky každý sám za sebe

Jan Kopecký|29. 8. 2014 10:26| reakce na Jan Mucha - 27. 8. 2014 09:43

Vždy mne naplní úžasem, na co může přijít (a o čem být schopen diskutovat) někdo z dětí ve věku Vašeho syna - také máme v rodině synovce manželky takového předškolního "fiškuse" a jen se trochu děsím toho "nárazu" na standardizované české školství, kterého se podobným talentům nutně musí (většinou) dostat...

Jan Kopecký|29. 8. 2014 10:20

Zajímavý článek, nicméně personifikaci (že je nějaká skupina - třeba stát, firma atp. vnímána jako "osoba") nezabráníte, má ve světě své místo, i když způsobuje (jako každé zjednodušení) nutně chyby a problémy.

Co se ale týče i v článku zmiňovaného islámu, myslím že není vnímán velkou částí liberálně smýšlejících lidí jako zlo, ale jako riziko, a že toto vnímání je logicky správné. Islám v tom ale není sám, rizikem je jakákoliv ideologie stavící někoho nad někoho a její následná aplikace. Nesprávné je ale snažit se postihovat za myšlenky a nikoliv činy.

pavel kratochvil|28. 8. 2014 21:34| reakce na Jan Altman - 27. 8. 2014 22:35

Má poznámka spíš mířila k tomu, že hranice mezi svobodným jednáním a jednáním z donucení můžou být pěkně rozplizlé. Do jaké míry neseme zodpovědnost za to, co jsme udělali pod nátlakem, ať si každý posoudí sám.

foxy|28. 8. 2014 15:16

Jsem strašně rád, že nás v 39 neokupovalo Německo, ale jenom Hitler a několik jeho podřízených.

Jan Altman|27. 8. 2014 22:35| reakce na pavel kratochvil - 27. 8. 2014 21:16

Ale jistě že lidé často jednají nerozumně. A měla by to být jejich zodpovědnost, měli by si sami nést důsledky (když ji z nich sejmeme, bude je to motivovat k ještě nerozumnějšímu chování). V tom s vámi souhlasím. Jen si myslím, že to až tak moc nesvědčí proti tomu, co jsem napsal.

Jakub Skala|27. 8. 2014 21:29| reakce na Jan Mucha - 27. 8. 2014 09:43

Nevím, jaká je podpora Putina v Rusku a nejsem si jist, že je v oboustranné informační válce možno dobrat se nějakém vypovídajícímu číslu. Ale dejme tomu, že je to třeba polovina lidí, přišlo by Vám OK trestat tu druhou polovinu?
Navíc je velký rozdíl mezi tím podpořit něco/někoho slovně a reálně něco dělat a být za to zodpovědný. Takových podporovatelů se najde vždycky celá řada: postavte park, vybudujte cyklostezky, omezte rychlost na silnici ... ale když pak dojde na věc, tak pro to sami neudělají nic. Řeči jsou totiž zadarmo. Ale člověka podle mě definují skutky a ne vyjádření podpory do ankety.
Ještě k té analogii s jehlou - řekl bych, že skutečně nemá cenu tvrdit, že jehla je placatá, protože ji v 99,9% případů nepoužíváte pod miskropem. Stejně tak jako - a to ve 100% případů - nejednáte se státem, s národem nebo společenskou vrstvou, ale vždy s konkrétními lidmi.

pavel kratochvil|27. 8. 2014 21:16| reakce na Jan Altman - 27. 8. 2014 17:10

To bohužel neplatí (ani zdaleka) úplně. Vyvinuli jsme se jako skupinově žijící tvorové a naše schopnost samostatně se rozhodovat je tím limitována. Někdy naše sociální instinkty převálcují rozum a děláme věci, které by jsme jinak nedělali. Bezhlavě a oddaně následujeme vůdce, o kterých nám rozum říká, že jsou to prolhaní parchanti, skáčeme z mostů, když někdo zařve "hoří!" aniž by jsme se rozhlédli, nesmyslně bojujeme a plýtváme prostředky o stupínky v nějaké hierarchii. Do jaké míry je takové jednání svobodné a je velmi těžko určit. Každý ale občas jedná nerozumně, nebo jinak než "by chtěl", a většinou to není proto, že by byl obětí nějakého násilí.

Jan Altman|27. 8. 2014 17:10| reakce na Jan Mucha - 27. 8. 2014 09:43

Ano, inteligentní člověk (paretovská menšina) samozřejmě chápe, že když novinář použije zkratku "Rusové útočí na Ukrajinu", že tím samozřejmě myslí "Putin a jeho kumpáni nahnali vojáky, aniž se jich ptali, na bojiště a celou tu akci platí z peněz, které sebral obyvatelstvu, aniž by se každého jednotlivého Rusa ptal, zda je dát chce a na co."

Ale myslím, že je jasné t to, co autor článku chtěl říci: národ (stát, rasa, třída, strana) neútočí, národ nebojuje, národ nemyslí, národ nemá morálku, vůli či svědomí. To mají jen jednotlivci. Čili i ve válečném konfliktu bojují jednotlivci (často z donucení a/nebo za peníze nuceně sebrané někomu jinému) a rozhodují jednotlivci (zaštiťují se státem, národem, rasou, třídou - ale to je jen propaganda k oblbnutí poddaných, aby ochotněji platili a umírali za vůdce).

Jan Mucha|27. 8. 2014 09:43

Chápu, kam svojí argumentací směřujete, ale nemůžu se ubránit dojmu, že se na věc díváte jednostranně a úplně Vám uniká celý jeden rozměr skutečnosti. Zkusím Vás alespoň přibližně navést v rámci jednoho z Vašich příkladů - jaká je podpora kroků, které prezident Putin podniká na Ukrajině, mezi obyvateli Ruska?
Pokud bych měl použít - pravda, trošku kulhající - analogii, napadla mě při čtení článku debata, kterou jsem nedávno vedl se svým šestiletým synem. Tvrdil mi, že nic na světě není ve skutečnosti špičaté, vždy je to jen otázka toho, jak moc si danou věc vyzvětšujeme pod mikroskopem (až se dostaneme do míry zvětšení, kdy ani například taková jehla opravdu špičatá není). To je samozřejmě pravda, ale i přesto lidé koncept "špičatosti" ("hranatost", "hladkost", ...) chápou a - řekl bych - s výhodou při vzájemné komunikaci využívají...