Diskuze: Pro lidi, nebo pro korporace?

Pavel Janouškovec|21. 6. 2014 20:56| reakce na Michal Weinfurtner - 12. 6. 2014 08:34

Vy si testy provedete sám? A jak poznáte, že jíte maso nabouchané růstovými hormony,? Jak poznáte, že jíte potravinny vyrobené z GMO? Jak poznáte, kde byl vyroben produkt na kterém je napsáno: vyrobeno pro LIDL místo továrny a země, kde to vzniklo? Jak poznáte, že ve flašce chlastu není přečišťovaný denaturovaný líh?

Michal Weinfurtner|12. 6. 2014 08:34| reakce na Jaroslav Krátký - 11. 6. 2014 10:37

Hlasování peněženkou ale přece funguje úplně jinak kolego. Hlasování peněženkou funguje tak, že když narazím na nekvalitní zboží, tak jej NEKOUPÍM příště znovu ale volím ALTERNATIVU !

To že dražší neznamená kvalitnější ve všech směrech je přece známo. A jestliže jsem nespokojený s výdrží baterie, poohlédnu se příště po jiné.

Pokud mi o to půjde, vyhledám si testy nebo si je provedu sám, pokud jsem tak zaujatý nejvyšší kvalitou.

Tahle posedlost spotřebitelů nemít na výběr a chtít podle obalu poznat tu nejvyšší kvalitu na první pohled ve všem - kde se to v lidech prokrista bere ?

Dušan Novák|11. 6. 2014 11:17| reakce na Stanislav Dvořák - 10. 6. 2014 14:54

Tak to víte asi z nějaké alternativní historie ne? :D

Jaroslav Krátký|11. 6. 2014 10:37

Právě jsem viděl video časopisu dTest srovnávající tužkové baterie (fakt stojí za vygůglení a shlédnutí!). Z něj mj. vyplývá, že
a) cena vůbec neodpovídá kvalitě (a zákazník to nemůže normálně poznat, takže "hlasování peněženkou", tj. kupování dražších, abych dostal kvalitnější, je blbost),
b) žádný regulátor to nemůže uregulovat, protože většina spotřebitelů nemá čas studovat detailní parametry každého výrobku za pár korun, i kdyby je tam výrobce povinně musel uvádět.
Takže i kdyby bylo na výrobku Made in Hell, nedá se podle toho spolehlivě řídit.

Michal Weinfurtner|10. 6. 2014 23:57| reakce na Stanislav Dvořák - 10. 6. 2014 22:33

Je otázka zda to bylo nutné, nebo zda to bylo výhodné pro ty kdo to zakládali. Většinou se u takové regulace svezou největší lobisté a spolu se státním násilím uregulují menší konkurenci k smrti.

Za velkým množstvím regulací najdete přesně tyto motivy a také přesně tyto důsledky.

Stanislav Dvořák|10. 6. 2014 22:33| reakce na Tomáš Najman - 10. 6. 2014 17:06

Trh potravin v USA koncem 19.st. a počátkem 20.st. splňoval vámi uvedené parametry a přesto TRH např. jatka upřednostňovala zisk nad hygienou a kvalitou potravin,žádný kupující to nedokázal odhalit, proto bylo nutné založení FDA.

Tomáš Najman|10. 6. 2014 17:06| reakce na Stanislav Dvořák - 10. 6. 2014 14:54

Asi studujete jiné historické prameny anebo je to jen má neznalost.
Nicméně nevím z historie o JEDINÉM případu, který by potvrzoval to, co říkáte...?
Nechám se poučit.

Ještě mě napadá, že možná mluvíme oba jinou češtinou. Tak se vás pro jistotu zeptám, jestli máme společné vnímání slova TRH?
wiki: TRH se ustaví vždy tam, kde jednotliví aktéři mohou svobodně sledovat svůj zájem, tedy všechny směny jsou pouze dobrovolné (k jednotlivé směně dojde tehdy, pokud jde pro obě strany výhodná) a tam, kde existují vlastnické tituly, práva disponovat s konkrétním majetkem. Splnění žádných dalších podmínek už není třeba.

Pokud se domníváte, že takovéto tržní prostředí je potřeba regulovat, tak jistě budeme umět říci, kdo, na koho a jakým právem bude delegovat pravomoc býti regulátorem a jak zajistíte, že regulátor bude definovaná (a kým?) regulační pravidla dodržovat?

František Marek|10. 6. 2014 16:04| reakce na Libor Šindelka - 10. 6. 2014 11:33

Souhlasím. Šmejdy v obchodech, jsou díky naší benevolenci. Většina našinců ještě nechápe, že o kvalitě výrobků denně hlasuje svojí peněženkou.

Na druhé straně je třeba pochopit, že velká část dnešních zákazníků, převážně starší ročníky, pamatují dobu, kdy to v obchodech stálo za houby. Proto letí na každou slevu, která slevou není. Jedná se jen o marketinkový trik. Tento druh zákazníků se pozná podle nakupování s letáky v ruce .....

Kilián Nedory|10. 6. 2014 15:48

Ta plánovaná dohoda, ač z hlediska čistě ekonomického, spíše oboustranně prospěšná, má obsahovat jeden velký hák (jak jsem měl dosud možnost vnímat). Jedná se o věc o které se autor vůbec nezmínil, když to celé postavil do roviny vzájemné konkurence a jejích výhod pro konečného zákazníka. Jenže tam má být také něco, co bych nazval soukromou kabinetní polotajnou justicí - ve zkratce jde o to, že spory mezi velkými korporacemi a státem nemají rozhodovat soudy, ale jakési arbitráže. Jestli to tak dopadne, tak to v konečném důsledku povede k pekelnému posílení (již tak velkého) vlivu soukromých korporací oproti státu jako takovému. Zkuste si jako představitel státu jít, třeba i z vysoce ospravedlnitelných důvodů, proti někomu, kdo je pak v arbitráži schopen vás totálně vycucat z důvodu ušlého zisku... O nezávislosti takových arbitráží si totiž nedělám vůbec iluze. Takže z mého pohledu se tu vůbec nejedná o souboj "lidé x korporace", ale o souboj "státy x korporace". A to, že se tomu státy nijak silně (minimálně veřejně) nebrání mě dost znepokojuje. Skoro to vypadá, jakoby ta bitva byla vybojována už někdy v minulosti s tím, že stát rozhodně nevyhrál...

Jiří Suchý|10. 6. 2014 15:28

Proč by lobbyisti korporací vyjednávali s úředníky za zavřenými dveřmi lepší podmínky pro lidi, to opravdu nevím. Konec konců podobně začala i EU, také šlo původně o cla a hupky dupky máme tu politický moloch s byrokracií větší než za Rakouska-Uherska. Je to jako s jezinkami a Smolíčkem. Jen dva prstíčky si ohřejeme a hned zase půjdeme. Buď jim prstíčky přivřeme ve dveřích, aby si to pamatovali, nebo dopadneme jako Smolíček.

Stanislav Dvořák|10. 6. 2014 14:54| reakce na Jan Altman - 10. 6. 2014 11:26

Jak víme z historie, trh neumí odstranit šmejdy, to dokáže jedině kvalitní regulace. Proto president Franklin Delano Roosevelt zavedl „Úřad pro kontrolu potravin a léčiv“ a nyní je třeba laťku ještě zvýšit.Tajné dohody a nikým neregulovaný trh jsou jen ve prospěch šmejdů.

Petr Molik|10. 6. 2014 13:33

No podobně růžově byla líčena v devadesátých letech i smouva NAFTA. Clinton je ve spokojeném důchodu, dohoda platí, ale americké zaměstnanosti to opravdu nepomohlo (nesliboval Clinton 3 miliony nových kvalifikovaných pracovních míst?).

Také bych byl opatrný s každou smlouvou připravovanou za zavřenými dveřmi, kde proběhlo tuším 156 jednání mezi filemními lobbisty a bruselskými úředníky s vyloučením veřejnosti pod záminkou: "Konzultace nejsou rozhodovací proces, tak se nestarejte o čem jsme jednali"

Posílení role firem a odbourání všech regulací na nejmenšího společného jmenovatele také není jenom ku prospěchu všech. Představte si třeba megafirmu Monsanto, která zažaluje ty státy, které budou chtít demokraticky zakázat pěstování a prodej geneticky upravených plodin pod záminkou, že když je to povolené v USA, musí to být povolené v EU a stát jim tak upírá právo na obchod a zisky.

Stačí se podívat na analogickou smlouvu, kterou USA tlačí v Pacifickém regionu (TPP), kde podle reakcé také není všechno úplně růžové, takže bych byl s touhle smlouvou hodně opatrný.

Libor Šindelka|10. 6. 2014 11:33

No na dovolené jsme si byli v Polsku zkusmo nakoupit potraviny v marketu typu "našeho" Lidlu. Byly levnější než u nás a mnohem chutnější. Takže problém nebude na straně dodavatelů. zkuste mi někdo vysvětlit, jak si jakýkoli nakupující nechá dodat šmejd , když si objedná kvalitu? Já vidím problém na straně vlastníků našich poboček ale dominantní v nás samotných. Pokud vlastník objednaný laciný šmejd neprodá, příště jej už neobjedná. A nedávná historka z "našeho" Kauflandu: přehrabuju se v síťkách s pomeranči a v každé byl minimálně jeden nepoživatelný. Vedle se přeharboval nějaký pán, a povzdechl si , no všechno je to mizerný, tady nic lepšího nenajdete, ale co se dá dělat, vitamíny jsou potřeba a šup dvě síťky do košíku. Takže dokud budeme tak hloupí, majitelé na nás budou dál vydělávat. Tohle žádný zákon ani regulace neodstraní. Položme si otázku. Jak dlouho spokojeně přežijeme bez pomerančů a jak dlouho by bez jejich prodeje přežil "podnikatel"? Jak dlouho přežijeme bez obarvené a dochucované sóji vydávané za párky a jak rychle by musel Babiš zavřít Kostelecké uzeniny? Garantuju, že na tom vyděláme my a ještě budeme zdravější :)

Jan Altman|10. 6. 2014 11:26

Podle mne existuje jednoduchý ukazatel, jak poznat, zda se jedná o krok správným směrem, o odstraňování obchodních bariér, nebo zda se naopak jedná o kamuflované posílení kontroly, regulace a vlivu zájmových skupin.

Tím laickým orientačním ukazatelem je počet stránek, který ta dohoda má.

Pokud to je jedna A4, kde je napsáno: "Každý občan EU a USA má právo si za své poctivě vydělané a již jednou zdaněné peníze koupit výrobek z toho druhého kontinentu, žádné vládě do toho nic není, natož aby za to ještě chtěla výpalné eufemisticky nazývané clem." Podepsán Mokrý Hadr a Borat Hussein. Hotovo.

Pokud to ale bude mít tisíce stran (jako má NAFTA), pak je opravdu na pováženou, co to tam ti politici a jejich lobbystičtí loutkovodiči vlastně řeší.

Vzpomeňme si, jak to bylo se Shengenem. Je to snad jen kousek papíru, kde je napsáno, že svobodný občan si může cestovat kam chce, nepotřebuje k tomu glejt od svého feudála, celnice a celníci se ruší, atd?
Ale kdepak, stránek to má daleko více, ani jeden celník nebyl propuštěn (ba naopak!), vznikl velký bratr - jednotná celoevropská databáze ovčanů, zavádí se biometrie, atd...

Když stát přichází s nějakou úžasnou novinkou, je dobré se mít na pozoru. Stejně jako když zasedá rada ČNB, je potřeba se bát o úspory, když zasedá důchodová komise, je jisté, že je potřeba se na penzi zajistit individuálně, atd...

Michal Haltuf|10. 6. 2014 07:12

Svobodný obchod a rušení bariér je super věc, obávám se ale, kolik různých přílepků se různým zájmovým skupinám podaří prosadit do konkrétního textu dohody.
Osobně se třeba bojím velkého tlaku na posílení už tak restriktivní regulace v oblasti tzv. "intelektuálního vlastnictví".