Institut duševního vlastnictví je státem uměle vytvořený institut poskytování monopolistických výhod. Nejedná se o žádnou přirozenou tržní instituci.
Zvláštní je, že ti samí levičáci, co pro duševní vlastnictví horují (protože jinak by prý nikdo nevyvíjel léky, nepsal knihy a aplikace, atd...), zároveň horují i pro jeho potlačení (viz článek a některé příspěvky pod ním), zato však nehorují pro zrušení státu, který je jedinou příčinou kartelizace a monopolizace a taktéž příčnou nezaměstnanosti (umělé zvedání ceny práce na dvoj až trojnásobek zdaněním, odvody a regulací, umělé zlevňování/dotování strojů/automatizace pomocí manipulace úrokových sazeb směrem dolů). A řešení levičáků? Ještě více toho samého! Více regulací, daní, přerozdělování, manipulací, pokřivování trhu, omezování smluvní svobody - pak konečně přijde ráj.
Nahlásit
-
1
+
Diskuze
Jan Altman|12. 5. 2014 15:52| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 14:44
Levicová anarchie je oxymorón. Levicový "anarchista" je např. proti soukromému vlastnictví, či dokonce proti existenci peněz. Jenže ani jedno z toho nelze dosáhnout bez masivního a plošného násilí. A takové úrovně násilí je schopna jen silná a velká organizace (obvykle se jí říká stát). Tak kde je pak ta anarchie?
Z toho, že nové technologie berou lidem práci, bych strach neměl. Zrovna tak novou práci vytvářejí a to zpravidla práci méně namáhavou a nebezpečnou. Ano, momentálně jsou novými technologiemi možná ohrožení administrativní pracovníci (sotva ti ve státní byrokracii), taxikáři, strojvůdci a traktoristi. Bezpilotní letadla a lodě se také jeví jako čím dál bezpečnější a výhodnější alternativa. Zrovna tak ale zmizeli lampáři, ledaři, topiči na lokomotivách a na zaměstnanost to nemělo zádný vliv, přestože v době prvních naftových lokomotiv si asi nikdo neuměl představit profesi ajťáka. Osobně si myslím, že čím více bude většina běžných činností automatizovaná, tím vzroste ochota lidí si připlatit za služby (jakkoliv z našeho dnešního pohledu třeba bizarní) vykonávané lidmi. A pokud ne? Mě osobně je představa, že za mě všechnu práci udělá robot a já budu mít nekonečné prázdniny docela příjemná. Ostatně, mám pocit, že to byla od počátku ta skutečná motivace technického pokroku
Nahlásit
-
0
+
Michal Weinfurtner|6. 5. 2014 00:25| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 12:47
Nedokážu vám to ukázat na nějakých datech. Nemám za sebou žádný institut ani státní grant na tvorbu tvrdých dat pro pana byrokrata Březinu jsem neobdržel.
Ale mohu vám uvést příklad ze života běžného lidu. Ze života vzdáleného na hony byrokratům ležícím dennodenně v nějakých statistikách a tvořícím státní politiky kdečeho.
Stát lidem ukládá daňovou povinnost. Tím zdražuje práci všech. Dlouhodobá nezaměstnanost se ve větší míře týká především těch lidí, jejichž schopnosti práce mají nižší přidanou hodnotu. Stát daněmi tedy přidanou hodnotu těchto lidí zcela eliminuje, čímž těmto lidem práci de facto bere.
A teď ten příklad ze života. Potřebovali jsme opravit podezdívku. Požádali jsme známého aby nám s tím pomohl. Přišel, přivedl si pomocníka a téměř týden na tom pracovali. O dvě ulice dál už třetí měsíc pomáhá na stavbě domu jeho strýc. Nedávno jsem toho strýce vyděl jinde jak otloukal omítku na jiném domě.
Všichni jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Lidé nejsou ochotni za jejich práci platit víc. když to budou dělat jak zaměstnanci, stát jejich práci zdraží natolik, že si je nikdo nebude ochoten najmout.
Tohle je realita. Ti lidé by vám mohli vypravovat. Ale oni nepatří mezi intelektuály, co čtou server finmag.cz a debatují tady o tvrdých datech.
Já sám takových lidí znám několik. Nemyslím si, že bych byl vyjímkou, které žije na hranici šedé ekonomiky. takových lidí má každý ve svém okolí několik. Někteří lidé je ale nevidí, protože radějí věří „tvrdým datům“ byrokratických statistik a všemožných grantově financovaných studíí cucaných z prstů, než reálnému světu kolem nich. Před realitou zavírají oči, nebo se o realitu spíše vůbec nezajímají.
A z toho pak vznikají všichni ti selhávající centrální plánovači s nosem nahoru a dutou hlavou.
Tom Novak|5. 5. 2014 21:51| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 16:23
Ano máte pravdu, omlouvám se, to mi uniklo - moje chyba, děkuji za upřesnění. Stejně mě ale zaráží jedna věc, proč se tady dohadujeme o významu slov pravice nebo levice. Jisté je, že v době vzniku to znamenalo úplně něco jiného než dnes. Všechny části politického spektra mají svoje zásluhy, ale pokud se systém pod vlastní tíhou stále narůstajícího zasahování do života lidí hroutí, možná by bylo načase odhodit slovíčkaření a soustředit se na příčiny problému. Celosvětově ordinovaná léčba je více toho stejného? Nakonec už jednou se lidem podařilo změnit uspořádání z římské republiky, omezené demokracie a moci senátu (trvání přes 400 let, téměř do 100 p.n.l.) na jinou formu vlády (císařství v různých verzích a drobných přestávkách až téměř do začátku 19. stol.). Co zkusit pro změnu něco jiného? Zatím to vypadá, že současná podoba „nadvlády“ nevydrží ani polovinu času co republika římská. :-)
Jinak definice pana Altmana se mi líbí, má však jednu drobnou vadu, podle ní se v současné politice žádné extrémně pravicové strany nevyskytují. Proč asi..
Josef Fraj|5. 5. 2014 17:02| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 12:47
Argumenty, jsou právě v těch "příručkách". Kdybyste si je někdy přečetl, místo abyste se jim posmíval, tak by se s vámi možná i dalo o nich diskutovat. Nebudu ztrácet čas vysvětlováním něčeho, co vy považujeta apriory za "papírové fráze" a snášet váš povýšený posměch. Na to si svého času příliš vážím. Přeji hezký den.
Martin Brezina|5. 5. 2014 16:23| reakce na Tom Novak - 5. 5. 2014 16:00
Ten sáhodlouhý výklad jste si mohl ušetřit, pokud byste postřehl, že jsem reagoval na tvrzení diskutujícího, že pravice prosazuje rovnost v šancích. No, a prostě jsem se zeptal, jakým způsobem to ta pravice dělá. Nic víc, nic méně. Přičemž, když se podíváte na reakci dotyčného, tak nebyl schopen odpovědět (zdůvodnit své vlastní tvrzení) a raději odvedl téma, které sám do debaty zavedl, jinam.
Tom Novak|5. 5. 2014 16:00| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 12:51
Co jste tím chtěl říct? Je snad úkolem osvíceného centrálního plánovače posuzovat a vyrovnávat šance jak je zrovna v módě? Kdo a jak to bude dělat??
Kouzlo hry jménem život je v nastavených pravidlech a jejich dodržování, ne v tom, že z ní automaticky vyřadíte Vámi zmíněné např. vozíčkáře a zabráníte jim hledat si vlastní cestu nebo se v životě uplatnit svým způsobem. Víte kolika lidem stát zničil život jen např. tím, že zrovna nezapadli do jeho „předem definovaných tabulek“ postižení/nemoci a tedy nemají nárok na prostředky získané legalizovanou krádeží, kterými prakticky zničil charitu ve své původní podobě?
Pro příště až začnete zase srovnávat, očekávám konkrétní osud a úplný příběh dvou lidí a poté mi laskavě ještě nezapomeňte sdělit, jak ta Vaše „idealizovaná levice“ uvedený problém řeší. Poté jsem ochoten se s Vámi na tohle téma bavit.. Podotýkám, že původním tématem byla levice X pravice, ne nerovnost ve společnosti.. Na podobné tvrzení bez argumentů opravdu reagovat nebudu.
Ale prosím, rád bych slyšel trochu jinou verzi, než tu ke které přistoupila i např. NSDAP při řešení jedné také dosti značné majetkové nerovnosti ve společnosti.
Jak by jste vyřešil např. i takový „problém“, že někdo má lepší „vlohy“ a baví ho jazyky a někoho jiného zase matematika?
Zkusím hádat, státem garantovaná a placená lobotomie (pro chudé zdarma pro ostatní na splátky)? Nebo že by státní maturity? :-)
P.S.: cituji: „Protože konzervativní pravice obvykle vidí přirozené kolektivum - národ, rodinu, církev - jako skutečně významnější, než jsou jednotlivci.“
Celý takto definovaný pojem „konzervativní pravice“ mi přijde jako omyl. To že se nějaké uspořádání ukáže jako výhodné neznamená automaticky, že se musí porovnávat bez kontextu. Poměřovat „významnost“ jednotlivých členů národa, rodiny apod. lze jen velmi obtížně. Konkrétně se to bude odvíjet od více vlivů např. situace, místa, času a subjektivního posouzení každého jedince zvlášť. Zachovat si přitom objektivitu je téměř nemožné. To z této úlohy vylučuje centr. plánovače z důvodu nedostatečné zainteresovanosti a nedostatku informací. Je třeba důsledně rozlišovat, když se hierarchie vytvoří přirozeně a dobrovolně za nějakým účelem ochrany (rodina – většinou převažují citové vazby), efektivity (firma – převažují existenční vazby), pomoci (charita-kombinace obou předchozích) atd. než když vzniká vnějším tlakem subjektu, který o vnitřním fungování mnohdy nemá ani tušení a navíc má vlastní představy a plány. Žádné z výše jmenovaných uspořádání, pokud chce dlouhodobě a stabilně fungovat by nemělo systematicky porušovat vlastní řád (morálku nebo-li přirozené právo) stanovený mezi svými členy. Tečka.
To že někdo nosí nějaké označení, ještě neznamená že jeho myšlenky jsou konzistentní a nebo že se nějak liší od svých oponentů ať vpravo nebo vlevo.
„Kapitalismus není bez ekonomické hierarchie myslitelný. Spíše je tedy oxymorónem anarchista kapitalistický.“
- S tímto souhlasím, ale to je A, je nutno říct i B, tedy to, že bez kapitalismu není dost dobře realizovatelný ani pokrok (vyjma války, tam jdou hned všechny běžné metody stranou).
Martin Brezina|5. 5. 2014 14:44| reakce na Petr Bárta - 5. 5. 2014 14:08
Levicový anarchista vůbec není oxymorón. Tím spíš, že anarchismus jako levicová ideologie vznikl a pokud dnes vyhledáte nějaké veřejně aktivní anarchisty (ne tedy čtenáře Misese, platonicky diskutující na internetu), tak se budou považovat za levičáky. Např. Ondřej Slačálek a spol.
V tom výčtu nadvlád a hierarchií, které jste uvedl, je totiž zmíněna hierarchie ekonomická. Kapitalismus není bez ekonomické hierarchie myslitelný. Spíše je tedy oxymorónem anarchista kapitalistický.
Osobně ale považuju za utopický anarchismus obojího směru.
Petr Bárta|5. 5. 2014 14:08| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 12:51
Odvádíte diskusi jinam - bavili jsme se o definici pravice a levice. Ale ok, odpovím i na Vaši otázku - ona je jediná dělící čára invalida na vozíčku vs. potomek boháče? Takový Stephen Hawking je pravděpodobně úspěšnější a dost možná i spokojenější než taková Paris Hilton...
Co jsem se snažil říct je, že definic je víc, a tím že použijete jednu, ještě neurčujete že tomu tak skutečn je. Mně připadá definice pana Altmana jako vnitřně konzistentní, testovatelná. Vaše definice "levice rovnost, pravice nerovnost" taková není, jak jsem se snažil ukázat svým komentářem.
No a třeba pojem levicový anarchista je z mého pohledu oxymoron. Anarchista (třeba podle definice anarchismu na české wiki, věřím ale že je možné najít i jiné) "usiluje o vytvoření společnosti bez sociální, ekonomické a politické hierarchiea jiných forem nadvlády člověka nad člověkem." Podle mne se tohle dost vylučuje s jakoukoliv formou státu, násilného přerozdělování (tedy např daní), apod...
Martin Brezina|5. 5. 2014 12:47| reakce na Josef Fraj - 5. 5. 2014 11:52
"Většina dlouhodobé nezaměstnanosti je generována státem, státní regulací ekonomiky." To jsou pouhé papírové fráze, vyčtené z příruček na misesu a podobných. To musíte nějak odargumentovat. Například ukázat na tvrdých datech, že čím méně státu, tím vyšší zaměstnanost.
Petr Bárta|5. 5. 2014 12:33| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 10:44
No já nevím, s definicemi obecně se dá dost šachovat, jak věděl třeba i Orwell. I s tou Vaší definicí se dá dost šachovat... Rovnost je různá pokud ji berete jako rovnost šancí, nebo jako rovnost výsledků. Pokud bych ji i vzal za platnou, musel bych prohlásit, že levice prosazuje rovnost ve výsledku, kdežto pravice rovnost v šancích...
Mně se také jako nejsystematičtější a vnitřně sourodá jeví definice pana Altmana...
Tom Novak|5. 5. 2014 12:26| reakce na Martin Brezina - 4. 5. 2014 23:31
Způsoby ani myšlení lidí se za tisíce let nezměnily. Naši předci obětovali na oltář panny, protože velká většina věřila a malá hrstka z nich z toho profitovala. Tato teorie měla své mouchy a byla lehce vyvratitelná. Vlastně stejně snadno jako ta dnešní, akorát se zatím její negativa úspěšně skrývají za technologický pokrok a vědu, která přinesla razantní zvýšení životní úrovně velké části lidí. S dobou se pojmy, aktéři i způsob provedení změnily, aby lépe zakryly podstatu činů, cíle však zůstaly nezměněny. Neuchopitelné entity bohů vystřídaly neméně imaginární však modernější pojmy jako „blaho společnosti“. Dnes velká část pečlivě vybraných a uctívaných profituje na stále menší hrstce věřících, tím že je okrádá v zájmu vyšších cílů, přitom nejen že ignoruje, ale přímo ničí základní stavební kámen, kterým vždy byl, je a bude člověk. Likvidací jeho vůle, instinktů, pocitů a potřeb se z něj stává prázdný pojem (pouhý nástroj v něčích rukách) jehož práva i povinnosti jsou přesouvány (velice chytře) na instituce stejně jako omyly, kterých se lidé dopouští, koná právě úřad, nikoliv jednotlivec. Náprava věcí je tak téměř vyloučena.
Pokud se Vám nelíbí označení pravice, levice, navrhněte sám nějaké jiné? Změní snad pojmenování nějak podstatu věci, cíl toho všeho? Měly by snad platit jiná pravidla pro černé a pro bílé (jak to viděli otcové zakladatelé, jistý pokrok jim upřít nelze, už nezalévali krví oltáře, ale pouze „svoji“ zem..)? Nebo snad podle barvy uniformy se pozná množství práv a vůle, kterou byl každý od přírody obdařen? Je potřeba nejdřív ustanovit demokraticky zvolený orgán, který bude příslušná práva, vůli, instinkty, pocity a potřeby přiznávat jen pečlivě vybraným a schváleným osobám? (samozřejmě za skryté za to však značné výhody)
Popis funkce a vědeckou definici podobného principu „řízení společnosti“ bych si rád přečetl. Jsem zvědavý čím je tento „kolektivistický“ přistup tak prospěšný?
„Jinak, s právy něčeho takového jako člověk přišla samozřejmě levice.“
- Jaká konkrétně práva myslíte, mohu-li se ptát? (pravděpodobně máte namysli levici z dob velké francouzské revoluce)
Kdyby jste si podrobněji prostudoval programy stran které jsou dnes označovány za extrémně pravicové/levicové možná by jste zas tolik rozdílů nenašel. Jedni chtějí krást z jedné a druzí z druhé hromádky, pro jedny je nedotknutelná jakási entita, lépe řečeno tedy skupina lidí, co si říká „rasa“ pro druhé „třída“ atd. Podstatný rozdíl žádný. Vše už bylo popsáno mnohokrát, jak už tu také zaznělo např. Fredericem Bastiatem. Aplikováno nejen Vladimir Iljičem, Josifem nebo Maem..
Protože s některými právy např. přišla i Bible, a to si z dějepisu matně vzpomínám, že levice v té době byla ještě na houbách.. Ona ale i ta zmíněná kniha, byla vůbec vytvořena moc chytře k účinné manipulaci, některá pravidla sice definuje dobře, ale v zápětí je pošlapává, ale to je na dlouhý komentář a zcela mimo téma..
Josef Fraj|5. 5. 2014 11:52| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 10:50
Dělení na sektory je více méně arbitrární. Vaše sektory "průmysl" a "stát" už jsou příslovečná jablka a hrušky. Podstatné je jestli existují neuspokojené potřeby, tedy poptávka. Těch je stále dost a vzniká-li nová poptávka tak (pokud to neřídí stát) vznikne i nová nabidka, tedy pracovní místa. Většina dlouhodobé nezaměstnanosti je generována státem, státní regulací ekonomiky.
Martin Brezina|5. 5. 2014 10:50| reakce na Josef Fraj - 5. 5. 2014 09:53
Jenže ten přechod lidí ze zemědělství byl historicky umožněn tím, že vznikly nové sektory ekonomiky. Když se začala snižovat zaměstnanost v zemědělství, lidé přešli do průmyslu. Když se ve druhé polovině 20. století začala snižovat zaměstnanost v průmyslu, lidé přecházeli do služeb. No, a když se nyní snižuje i zaměstnanost ve službách, tak lidé přecházejí... - ehm, kam?
Další sektor není, pokud nebudeme za specifické sektory považovat stát nebo vědu a výzkum. Jenže státní sektor není moc produktivní, takže zvyšování zaměstnanosti u státu je spíš celospolečensky ztrátové, a ve výzkumu a vědě se zaměstná stěží pár procent populace. A tvrdá data ukazují, že se zaměstnanost v posledních 20-25 letech ve vyspělých zemích, včetně US, kontinuálně snižuje.
Martin Brezina|5. 5. 2014 10:44| reakce na Josef Fraj - 5. 5. 2014 08:47
Za jehovisty se omlouvám. No, a znalosti dějepisu aspoň na úrovni základní školy by vám sdělily, že s Deklarací práv člověka a občana přišla Francouzská revoluce na konci 18. století. Která tedy rozhodně nebyla pravicová, naopak právě tehdy se pojem pravice vytvořil jako označení těch, kdo chtěli zachovat staré královské pořádky.
Znaků levice a pravice je vícero - právě proto nejde o exaktní pojmy. Ale nejcharakterističtějším rozdílem je vztah k rovnosti a nerovnosti. Zatímco levice chce rovnost zvyšovat, tak pravice považuje nerovnost za přirozenou a správnou, včetně nerovnosti občanské.
Nikoliv tedy vztah ke kolektivitě. Protože konzervativní pravice obvykle vidí přirozené kolektivum - národ, rodinu, církev - jako skutečně významnější, než jsou jednotlivci. A naopak levicový anarchista bude proti státu a kolektivním omezením. Takže tudy skutečně to dělítko nevede.
Josef Fraj|5. 5. 2014 09:53| reakce na Jan Kopecký - 1. 5. 2014 10:43
Víte kdysi pracovalo v zemědělství cca 95% lidí. Dnes cca 3% obyvatel planety vytvoří dostatek potravin pro celou planetu (lokální hlad je způsoben špatnou distribucí nikoliv absolutním nedostatkem). Podle vás a pan Dvořáka, bychom dnes měli mít kolem 92% nezaměstnaných. Kde jsou?
Už velmi dávno to vysvětlit chlápek jménem Bastiat.
Josef Fraj|5. 5. 2014 08:47| reakce na Martin Brezina - 4. 5. 2014 23:31
Kdybyste měl nějakou lepší definici, tak byste ji napsal místo urážení (jehovisté a podobně). Když mluvíte o právech člověka, se kterými přišla levice, tak to myslíte právo nechat se zplynovat nebo právo pracovat v jáchymovských dolech? A ten dějepis, co nám doporučujete, to jsou Dějiny mezinárodního dělnického hnutí?
Mně se definice pana Altmana líbí :-) Až bude nějaká lepší, tak se nad ní zamyslím.
Martin Brezina|4. 5. 2014 23:31| reakce na Jan Altman - 3. 5. 2014 17:51
A pane Altmane, tu vaši "definici" pravice jste našel kdepak? Protože ani v politologii, ani v historii, ani v reálné politice nic takového nenajdete. Možná někde na mises.org něco takového bude. Ovšem, mises.org je zcela marginální zdroj pro pár jehovistů. Je dost bezcenné produkovat definice, které postrádají empirické koreláty. Do pravice by se vám z reálné politiky nevešel skoro nikdo a do levice skoro všechno. Tím pádem by ty pojmy zcela ztratily smysl (po pravdě řečeno, ony ho ani moc nemají...).
Jinak, s právy něčeho takového jako člověk přišla samozřejmě levice. Stačí, když místo mises org budete chvíli studovat dějepis. I ten pro základní školy by stačil.
Jan Altman|3. 5. 2014 17:51| reakce na Martin Brezina - 30. 4. 2014 21:22
No tak z definice je pravice pro individuální práva. Pravice je ta, která říká, že pouze jedinec má vůli, rozum, svědomí, morálku, práva. Levice je ta, která jedinci nadřazuje kolektiv, masu, třídu, rasu. Levice je tak, která říká, že jedinec je nicotný a bezvýznamný a že je jen součástkou nějakého vyššího celku - třídy, rasy, národa, státu a že se musí dobru tohoto vyššího celku podřídit (a levicový elitář rozhodne, co je zájmem toho celku). Z tohoto pohledu extrémně nalevo je nacismus a komunismus (super extrém North Korea) - absolutní nadřazení kolektivu/třídy/rasy/státu jedinci. A extrémně napravo jsou libertariáni, kteří důsledně trvají na dodržování individuálních práv a kteří fundamentalisticky odmítají krádež i když ji vládce eufemisticky nazve znárodněním, arizací židovského majetku, daní či vyvlastněním - prostě proto, že odebrání majetku proti vůli vlastníka je definicí krádeže. Odmítají otroctví i když je vládce eufemisticky nazve např. povinnou vojenskou službou - zkrátka proto, že odpovídá definici otroctví. Odmítají vraždu i když ji vláda nazve třídním bojem, konečným řešením či etnickým vyčištěním - zkrátka extrémisticky trvají na dodržování práva za všech okolností a nepřiznávají nikomu výjimku jen proto, že se jmenuje Josif, Adolf, Miloš, nebo Barack. To je řadí zcela napravo. ---- Přirozenou tržní institucí je ta, která vznikne bez násilného donucení, přirozenou-svobodnou interakcí tržních subjektů, na základě dobrovolně uzavřené smlouvy či dohody. Nepřirozenou institucí je ta, která je lidem vnucena proti jejich vůli: počínaje monopolem Pošty, přes povinnou penzijní průběžnou pyramidu až po "obnovitelné" energie. ---- A asi ano - na zcela volném trhu by zřejmě vznikly firmy, které by nějakou formou ochraňovaly duševní kapitál těch, kterým by to za to stálo (zaplacení ochrany by je vyšlo levněji, než opačná alternativa). Ale metody té ochrany by asi byly zcela jiné. Firma poskytující ochranu (nějaká právní firma či bezpečnostní agentura) by stěží mohla chtít výpalné po všech, kteří si kupují prázdná média či kopírky. Stejně tak by asi neměla moc Samsungu zabránit vyrábět dotykové telefony jen proto, že je možná Apple měl o něco dříve (a Microsoft či Palm ovšem ještě dříve!). Taková agentura by mohla používat pouze metody nenarušující přirozená práva ostatních. Mohla by zabezpečit informační systémy firmy před úniky informací - ale pokud firma již s produktem vyjde na veřejnost, stává se podoba a funkce výrobku veřejnou, stává se přirozenou součástí vědění všech (je v našich mozcích a nic s tím nenaděláme). Tak jako dnes bereme za samozřejmé znalosti ohně a kola, zkrátka proto, že jsou součástí znalostí nás všech a nemůžeme předstírat, že nejsou.
Michal Weinfurtner|1. 5. 2014 22:00| reakce na Martin Brezina - 30. 4. 2014 21:22
Viděl jste někdy nějaký starý film ? Myslím film předválečný. Tam v titulcích často narazíte na nápis - státní monopol Tobis-Klang Film.
Monopol bez státního násilí v přirozeném tržním prostředí není nic trvalého. Jako příklad lze uvést např. Firmu Microsoft. Tam měla jistou dobu skutečně monopolní postavení v oblasti IT. Dnes už drží monopol pouze v oblasti PC a ten bude brzy nahrazen jinými zařízeními.
Něco jiného je monopol např. v těžbě ropy. Rockefelerův přirozený monopol se snažil rozbít stát.
Ale ani on by nemohl existovat věčně.
Zkrátka na trhu mohou vznikat přirozené monopoly, ale samovolně také v čase zanikají. Nebo snad znáte nějaký příklad přirozeného monopolu, který by měl dlouhodobého trvání, aniž by byl chráněn státním násilím, tedy zákonem ?
Eso Rimmer|1. 5. 2014 17:58| reakce na Martin Brezina - 1. 5. 2014 13:08
Prave na to jsem narazel, ze bez statu to pujde tezko. Podobne jako u dalnic, taky je stavi soukrome firmy, ale od libertarianskemu idealu to ma daleko.
Martin Brezina|1. 5. 2014 13:08| reakce na Eso Rimmer - 1. 5. 2014 00:14
Myslíte, že třeba OSA používá k ochraně autorských práv v celém rozsahu státní orgány? Rozlišme vymáhání (které by ostatně bylo tržně realizovatelné každopádně) a činnosti, které vymáhání práva předcházejí.
Jan Kopecký|1. 5. 2014 10:43| reakce na Stanislav Dvořák - 30. 4. 2014 14:43
S výchozí větou souhlasit lze, ale s tím "zespolečenštěním" je to, myslím si, dost vedle (to už tu občas někdo zkoušel, a moc dobře to nedopadalo). Každopádně jde o dost zajímavou věc (a často se jí tu zabývá i pan Kašpárek). První věc - je ale otázkou, co to vlastně nezaměstnanost je? Pokud jen neexistence pracovněprávního poměru, tak ano. (Ono nezaměstnaný může být zaměstnaný velmi (žena pečující o 3 děti splňující běžnou definici nezaměstnané je od rána do noci zaměstnána až dost :-)) Práce je všude dost, ale hodně té, kterou není kdo by platil (ano, i vlivem masivního zdanění), nebo i čím dál víc bezplatné práce (jak jsme mohli číst i od pana Kašpárka). Jde o to lidi zaměstnat, nebo "zaměstnat" (tj. dát jim smysluplnou činnost, aby neměli důvod k "blbostem")? Potřebujeme k tomu (jen) stát? Také často přemýšlím, kam by vedl (bez daňového systému přerozdělujícího 50 - 75 % příjmů) pokrok, kdy by jen 20 % obyvatelstva bylo schopno svou prací uživit celou populaci (teď to tu máme, ale s masivním daňovým přerozdělováním). Těch 80 % populace by si to nemohlo zaplatit. Co by nastalo? Návrat zpět na políčka kolem domů, kde bychom si manuální prací vypěstovali potraviny, a z případných zobchodovaných přebytků zajistili něco málo navíc? A k tomu velké množství lidí, kteří by stejně jako před průmyslovou revolucí byli jaksi nadbyteční (bezzemci)? Takový krach západní civilizace, jak ji známe, návrat zpět, jako za časů konce Říma? Vidím to z pohledu vesničana, jímž jsem i přes vzdělání a práci ve službách nepřestal být (jen 3 generace zpět nás opravdu živila jen ta políčka). A tahle otázka mne opravdu zajímá.
Tom Novak|1. 5. 2014 01:28| reakce na Martin Brezina - 30. 4. 2014 21:22
Jsem si jistý, že pan Altman v tomto příspěvku nic o pravičácích nepsal (myšlenky číst sice neumím, ale oči mi ještě slouží), nevím jestli existují jen dvě strany (označení), ale toho Vašeho pravičáka jsem ještě nepotkal :-). Tedy pro upřesnění, nikoho kdo by se sám označil za „pravičáka“ a zároveň by byl např. proti všem monopolům.. Těžko by asi kandidoval ve volbách do úřadu, který se chystá zrušit.. Ale opravdu nejsem expert na politiku, o skupinovou manipulaci v praxi se vážně nezajímám.. K těm patentům, nejsem si tak úplně jistý, že by se taková instituce udržela při životě na volném trhu dost dlouho. V době kdy myšlenka (patentové ochrany) vznikla, byly možnosti odporu i obcházení zákazu značně omezené. Ve středověku např. cechy, kdo nebyl členem měl problém (těžko jste si tenkrát mohl nechat dovézt sekeru, česnek nebo elektroniku z Číny). Dnešní situace se má tak, alespoň z oblasti ve které se sám pohybuji, než by se firma obtěžovala s patentovou přihláškou a „papírováním“, tak to raději energii vrazí do přizpůsobení výroby a uvedení inovace na trh. Než se konkurence „vzpamatuje“, už se řeší něco jiného.. Ale samozřejmě nemusí to tak platit vždy. Např. OSA apod. organizace se dle mého odhadu zlikvidují brzy sami. Parazit co vybírá poplatky za to, když si např. koupím něco na fotky z dovolené nebo za disk na který se zálohují firemní data, těžko může být známkou pokroku.. Ty exemplární tresty a soudní kauzy ve stylu babička stáhne z netu písničku/film a končí na ulici jejich popularitě také nepřidá.. Však podle nich jsme přeci všichni zloději, a za to se platí (pokud to tedy nejsou daně, jak jsem se dozvěděl, tam je to rázem pro "společnost" užitečná činnost :-)). Pan Březina se nemýlí v tom, že tam kde je poptávka bude i nabídka. Vyplývá z toho jediné a tedy, že má pravdu i pan Altman, když píše, že centrální plánovači se buď zničí sami nebo přijde „ráj“.
P.S.: Institut duševního vlastnictví je umělý konstrukt udržovaný státem za jediným účelem, k tvorbě monopolů a tedy jako brzda pokroku. Takže jako vždy souhlasím s panem Altmanem a za to také očekávám alespoň stovku mínusů, ať netrháme partu :-).
Martin Vytiska|30. 4. 2014 22:28| reakce na Stanislav Dvořák - 30. 4. 2014 14:43
Socialisti napřed zdaní práci tak, že firmy jsou nuceny buď automatizovat nebo přesunout výrobu do zemí s nižší daňovou zátěží a potom se diví že není práce a navrhují ukrást to co jejich politice navzdory někdo vybudoval.
Kam vedlo reálně socialistické hospodářství víme všichni (pokud jste tou dobou chodil ještě po houbách, pak se prosím podívejte např. na Kubu nebo do KLDR).
Nechápu proč chcete žít na cizí účet - založte si kibuc a sdílejte si vesele veškeré výrobní prostředky, majetek, manželky a co je vám libo, jen se nesnažte spasit svět klackem.
Martin Brezina|30. 4. 2014 21:22| reakce na Jan Altman - 30. 4. 2014 18:06
Dobrý matroš. Takže pravičák se pozná podle toho, že "horuje" pro zrušení státu? Takže ona existuje nějaká "přirozená" tržní instituce? (Vida, trh je podle pana Altmana zřejmě předmětem studia přírodních věd:-) A k těm patentům: jsem přesvědčen, že i na zcela volném trhu by vznikly firmy, které by se živily ochranou duševního vlastnictví. Kde je koupěschopná poptávka - a je zřejmé, že taková poptávka existuje - vznikne i nabídka.
Diskuze: Druhý věk strojů: Zlatá éra, nebo nový feudalismus?
Přihlášení do diskuze
Nejoblíbenější příspěvek
Jan Altman|30. 4. 2014 18:06
Diskuze
Jan Altman|12. 5. 2014 15:52| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 14:44
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
pavel kratochvil|6. 5. 2014 11:10
Nahlásit
Michal Weinfurtner|6. 5. 2014 00:25| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 12:47
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Tom Novak|5. 5. 2014 21:51| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 16:23
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Josef Fraj|5. 5. 2014 17:02| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 12:47
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Brezina|5. 5. 2014 16:23| reakce na Tom Novak - 5. 5. 2014 16:00
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Tom Novak|5. 5. 2014 16:00| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 12:51
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Brezina|5. 5. 2014 14:44| reakce na Petr Bárta - 5. 5. 2014 14:08
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Petr Bárta|5. 5. 2014 14:08| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 12:51
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Brezina|5. 5. 2014 12:51| reakce na Petr Bárta - 5. 5. 2014 12:33
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Brezina|5. 5. 2014 12:47| reakce na Josef Fraj - 5. 5. 2014 11:52
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Petr Bárta|5. 5. 2014 12:33| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 10:44
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Tom Novak|5. 5. 2014 12:26| reakce na Martin Brezina - 4. 5. 2014 23:31
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Josef Fraj|5. 5. 2014 11:52| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2014 10:50
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Brezina|5. 5. 2014 10:50| reakce na Josef Fraj - 5. 5. 2014 09:53
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Brezina|5. 5. 2014 10:44| reakce na Josef Fraj - 5. 5. 2014 08:47
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Josef Fraj|5. 5. 2014 09:53| reakce na Jan Kopecký - 1. 5. 2014 10:43
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Josef Fraj|5. 5. 2014 08:47| reakce na Martin Brezina - 4. 5. 2014 23:31
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Brezina|4. 5. 2014 23:31| reakce na Jan Altman - 3. 5. 2014 17:51
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|3. 5. 2014 17:51| reakce na Martin Brezina - 30. 4. 2014 21:22
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Michal Weinfurtner|1. 5. 2014 22:00| reakce na Martin Brezina - 30. 4. 2014 21:22
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Eso Rimmer|1. 5. 2014 18:16| reakce na Tom Novak - 1. 5. 2014 01:28
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Eso Rimmer|1. 5. 2014 17:58| reakce na Martin Brezina - 1. 5. 2014 13:08
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Brezina|1. 5. 2014 13:08| reakce na Eso Rimmer - 1. 5. 2014 00:14
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Kopecký|1. 5. 2014 10:43| reakce na Stanislav Dvořák - 30. 4. 2014 14:43
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Tom Novak|1. 5. 2014 01:28| reakce na Martin Brezina - 30. 4. 2014 21:22
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Eso Rimmer|1. 5. 2014 00:20| reakce na Stanislav Dvořák - 30. 4. 2014 14:43
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Eso Rimmer|1. 5. 2014 00:14| reakce na Martin Brezina - 30. 4. 2014 21:22
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Vytiska|30. 4. 2014 22:28| reakce na Stanislav Dvořák - 30. 4. 2014 14:43
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Brezina|30. 4. 2014 21:22| reakce na Jan Altman - 30. 4. 2014 18:06
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu