Diskuze: Nač chodit do války? Levnější je sedět doma a louskat buráky

Jan Daniel|29. 4. 2014 16:59

Pan Suchý narazil na klíčovou slabinu celé analýzy: porovnávání samotných výdajů na zbrojení nedává úplný obrázek. Británie provozovala v historii velmi dlouho politiku platit jiným, aby za ně válčili. Podobné výdaje mají i USA a další země dnes, a plně je zmapovat je nemožné.
V podmínkách demokracie je takový koncept politicky průchodnější než přímá účast, protože ztráty na životech nesou cizinci a nikoliv moji voliči. Otázkou však je, jak je to efektivní. Kontrola nad těmito penězi je podle mého odhadu velmi slabá, nehledě na to, že většinou dnes platíte a vyzbrojujete ty, se kterými budete válčit zítra.

Petr Molik|25. 4. 2014 15:01| reakce na Tomas Hruby - 25. 4. 2014 12:46

Ano, Armata bude jistě patřit do první tankové ligy společně s Abramsy, Leclercy a Merkavami. Problém je, že je zatím ve fázi prototypu, zatímco Abramsy možná pomalu zastarávají, ale jsou ve výzbroji dnes a tady.

U Američanů je zajímavý ten kontrast, že zatímco dělají výceméně velmi cenově efektivní modernizaci starších systémů a udržují je na výši doby (letadlové lodi třídy Nimitz z 60tých let, moderizace avioniky F16 ze sedmdesátých let, náboj a design pušky M16 z doby Vietnamu stále používán jako karabina M4, bombardérý B52 z padesátých let), tak z druhé kapsy sypají miliardy dolarů do černých děr (nejen) Boeingu a Lockheed Martinu na F22 (předražené), F35 (předražené a dosud nefunkční) nebo ousourcování velké části logistiky soukromým firmám, které pošlou Pentagonu faktury s "rizikovou" přirážkou a masivními zisky pro soukromý sektor. Čili občas dělají při modernizaci opravdu chytrá a efektivní rozhodnutí a jinde utrácí miliardy za vývoj ultramoderních technologií, které se třeba ukážou jako slepá ulička.

Bytnění byrokracie na úkor bojových jednotek ukázal na příkladu British Navy již profesor Parkinson a Pentagon jistě není vyjímkou. Na příkladu British Navy s jejich srozumitelnou doktrínou jsem se snažil ukázat, že od dob rozlučkové řeči prezidenta Eisenhowera v roce 1960 (která má nadčasovou platnost i dnes) se nenašel jediný prezident, který by zvláště po konci studené války Američanům sdělil co považuje za "nutné" k obraně US (nukleární deterent, 2-3 letadlové lodě, ponorky, 500 letadel, atd...) a co je ten zbytek používaný jako "force projection" po celém světě. Problém USA je ten, že ochranu svých zájmů (definovaných velmi flexibilně) kdekoliv na světě považují za "obranu" USA. To je bezva, ale když se stejně začnou chovat Čína, Rusko nebo v menším měřítku Irán je to najednou jasná agrese. Když to ale Američané nazvou R2P - Responsability to Protect, hned to zní mnohem svobodněji a demokratičtěji. Vzhledem k pozici USA ve světě je samozřejmě návrat k meziválečnému izolacionismu nereálný, ale protože obě strany v USA si myslí, že o zahraniční politice se před volbami nediskutuje, nesmí se pak Američané divit, když jim přijde faktura za všechny ty úžasné hračky rozmístěné po celém světě.

Tomas Hruby|25. 4. 2014 12:46| reakce na Petr Molik - 24. 4. 2014 13:27

Na druhé straně z hlediska Ruska to "zastavení času" za Jelcina může být s odstupem i jistou výhodou, protože mohou přezbrojovat rovnou na novější generaci (třeba u tanků Armata), zatímco USA musí řešit, co s existující výzbrojí, která je sice lepší než to, co mají v Ruska z dřívější doby, ale už se moc nedá mluvit o převaze nad novými projekty. A ono je politicky jednodušší prosadit novou generaci zbraní jako náhradu něčeho, co je fakticky "šrot" než prosadit modernizaci či dokonce náhradu něčeho, co se pořizovalo relativně nedávno a dosud je plně funkční...

Jiří Suchý|25. 4. 2014 12:01| reakce na pavel kratochvil - 25. 4. 2014 00:16

Docela by mě zajímalo, kde ony prostředky skončily. Jestli nějaké zdroje máte, tak se prosím podělte. Děkuji.

pavel kratochvil|25. 4. 2014 00:16| reakce na Jiří Suchý - 24. 4. 2014 15:26

Docela bych vám doporučil nějaké seriózní zdroje a ne ruskou propagandu, když chcete komentovat americké zbrojní výdaje. Těch 5 mld USA poskytly Ukrajině průběžně od roku 1994, mimo jiné za to, že se Ukrajina zřekla jaderných zbraní (mimochodem, tehdy jí Rusko garantovalo bezpečnost a územní celistvost). Víc peněz od USA skončilo i ve vybavení Berkutu, než v podpoře "Majdanu".

Petr Síla|24. 4. 2014 16:31| reakce na Jiří Suchý - 24. 4. 2014 15:26

Na druhou stranu USA i za studené války podporovaly opoziční hnutí v různých zemích, takže ten nárůst nákladů nemusí být nikterak významný. A minimálně část té podpory bude v podobě armádních přebytků a zbraní vyřazených kvůli modernizaci.

Jiří Suchý|24. 4. 2014 15:26

Pan Molík to myslím vystihnul přesně. Rusko a Čína mají co dohánět, aby je jednou NATO humanitárně nevybombardovalo, třeba proto, že mají zbraně hromadného ničení. Oni vždy bombardují toho, kdo se nemůže účinně bránit.
Ještě bych k tomu dodal 2 věci.

Američané za studené války věděli, že když Svaz dostatečně vyděsí, tak se uzbrojí k smrti, což se také stalo. Je otázka, která strana je ze stejného důvodu blíž smrti dnes.

Výroční zprávu jsem nečetl a neznám její metodiku, ale předpokládám, že vychází z oficiálních čísel. Jak je ale známo, USA už dnes jen výjimečně vedou otevřenou válku, mnohem častěji " pouze" podporují "místní opozici" Tyto náklady ve zprávě jistě započítány nejsou a právě tyto náklady vzhledem ke změně taktiky musely silně narůst. Podpora "povstalců" v Lybii, Egyptě, dnes v Sýrii, to něco stojí a co jiného to je, než válečné výdaje. Koneckonců přiznali, že na podporu ukrajinské "demokracie" uvolnili 5 mld USD

Gabriel Pleska|24. 4. 2014 14:55| reakce na Petr Síla - 24. 4. 2014 10:03

Autor se překouknout může, ale editor by to měl chytit. Tož se omlouvám, že to přese mne prošlo.

Petr Molik|24. 4. 2014 13:27

Ano je pravda že Rusové pořídí více vojenských kapacit za 1 milion dolarů než Američané. Na druhou stranu je třeba rozlišit, že zatímco Američané přes pokles po konci studené války pořád průběžně modernizovali nebo přezbrojovali, v Rusku se po rozpadu SSSR a za Jelcina v armádě doslova "zastavil čas", kdy armáda neměla dost peněz ani na žoldy nebo jídlo pro záklaďáky natož na modernizaci arzenálu. Rusové horko těžko udrželi v chodu nejdůležitější program modernizace raket a dovyvinuli rakety Topol aby udrželi nukleární deterent. Mig-29, Su-27, T-80, AK-74 nebo RPG-7 byly VE SVÉ DOBĚ špičkové systémy, ale zastaraly a jejich modernizace existují jako prototypy nebo malosériové dodávky, kterými je přezbrojena jen hrstka jednotek. Nejsem expert na armádu, ale seriozní expert by měl umět oddělit, kolik z výdajů je expanze armády do nových metod boje (elektroniký boj, drony, družice) a co je pouze obměna existující techniky (tanky, rakety, útočné pušky) aby daná složka byla na "úrovni doby". Myslím, že u Rusů jde většina z onoho masivního zbrojního programu na výměnu existujících vozidel a letadel, která od osmdesátých let beznadějně zastarala.

Amerika ať na obranu utrácí kolik chce, pokut si to zaplatí sami Američané daněmi a ne zbytek světa znehodnocením dolaru, který jsou pak nuceni akceptovat jako platbu v mezinárodním obchodě. Rád bych také od nějakého Američana slyšel, jaké vojenské kapacity považuje za "nutné" nebo "dostatečné" k obraně teritoria US a jeho občanů. Dneska je US vojensky přítomná v 132 zemích na světě. Opravdu je to nutné k obraně US? Dovedete si představit ten povyk kdyby měla Čína základny třeba v 50ti a Rusko ve 40ti zemích na světě? Opravdu musí být v Pentagonu AFRICOM - speciální velitelství pro Afriku? Má jakákoliv země v Africe šanci Ameriku v příštích 50ti letech ohrozit vojenským útokem?

Velká Británie měla na vrcholu své koloniální vlády pravidlo, že základ její vojenské moci (námořnictvo) musí být tak velké jako loďstva zemí číslo 2 a 3 dohromady. Dneska má US 9 letadlových lodí se svámi svazy přičemž Rusko, Čína a Francie májí po jedné a Británie pro jistotu žádnou. Pokud chtějí mít Spojené státy trvale jednu flotu dislokovanou ve Středomoří, jednu v Bahrajnu, jednu až dvě v Tichomoří atd., tak ať se nediví kolik to stojí peněz. Takové programy jako F35, který se od schválení prodrazil o 400 procent a pořád není schopen nasazení a jehož cena za kus se šplhá přes 160mil dolarů jsou jenom další bezedná díra na peníze.

Petr Hampl|24. 4. 2014 10:34| reakce na Aleš Valešek - 24. 4. 2014 07:53

V případě USA je to složitější. Radikálně rostou náklady na úředníky (americká armáda jich zaměstnává skoro třičtvrtě milionu, přičemž jejich počet roste), ale to je vykoupeno poklesem výdajů na všechno, co souvisí s reálným bojováním. V Obamově představě je jádrem skutečné bojeschopnosti vydávání směrnic a prosazování kvót. Struktura výdajů jeho armády tomu odpovídá.

Petr Síla|24. 4. 2014 10:03

"Čína, druhá v žebříčku SIPRI, vyčlenila v roce 2013 na vojenské výdaje 188 milionů dolarů, třetí Rusko 87,8 milionu." - obávám se, že se z těch čísel autorovi zamotala hlava a popletly se mu nuly. Správně by to měly být miliardy dolarů.

Aleš Valešek|24. 4. 2014 07:53

No já bych řekl, že USA možná snžuje výdaje na armádu díky tomu, že nemusí mít tolik vojáků a místo nich v minulosti naoupila více plněrobotických zařízení, u kterých nemusí platit měsíční plat. Je to jen můj dohad, avšak mohlo by to tak být.