Diskuze: Deflace že nevadí? Pohled podnikatele

Tom Novak|25. 12. 2013 01:55| reakce na Petr Hampl - 18. 12. 2013 18:01

Vážený pane Hample,
není třeba se omlouvat, také to zde nesleduji denně, nicméně děkuji za odpovědi.
K bodu 1)
Ano cenová stabilita je posvátné slovíčko, kolem kterého se vše točí a nikdo neví co přesně znamená.. Jestli jako definici vezmu peníze jako prostředek k uchování hodnot, tak ať udělá ČNB v tomto směru cokoliv je to z definice špatně.
2) Souvisí s bodem 1)
3) Každá transakce má dvě strany, na svobodném trhu by bylo možné samozřejmě dohodnout i podobu měny. Ale tyto rizika nesou aktéři, nevím proč by se do toho měla plést třetí strana, která to bude regulovat jednou na úkor Pavla, podruhé Petra..
4) Nemyslím si že jednotná měna je řešení. Naopak řešením je podle mě zrušení legálního padělání „státních“ peněz a vynuceného monopolu, který je chrání (nutí lidi je používat, bez ohledu na koruny, dolary nebo eura).
5) Tento bod jsem asi nepochopil, nikde jsem nepsal o poučkách nebo radách z učebnic.
6) Nikoliv. Tvrdím přímo, že centrální banky ne jen ČNB jsou prvotní příčinou všech problémů, ale souhlasím s Vámi, že v současném státě nikoliv jedinou.
„Snažíte se uhájit vlastní firmu a pracovní místa lidí, kteří tam pracují, makáte jako šílenec a pak vám nějaký teoretický ekonom poradí, že „ten z vás, který na to bude reagovat nejpružněji a nejchytřeji, ten uspěje.““
Slovíčka „teoretický ekonom“ vyměňte za „státní bankéř“ popřípadě „centrální plánovač měnové zásoby“ a budete doma. Pokud o tom stále pochybujete, doporučuji nastudovat něco o teorii peněz.
Přeji Vám i všem diskutujícím pěkné svátky a hodně zdraví v novém roce.

Petr Hampl|18. 12. 2013 18:01| reakce na Tom Novak - 13. 12. 2013 14:08

Omlouvám se, pane Nováku, za zpoždění v odpovědi. Zní takto:
1) nikdy nikdo netvrdil, že cenovou stabilitou je myšlena nulová inflace nebo dokonce deflace. Ještě před pár týdny se tím myslela přiměřená inflace, konkrétně 2%. O pár let dříve se tím myslelo 6%. Ale nikdy tím nebyla myšlena nula a nikdy tím nebylo myšleno 30%.
2) ČNB pečuje o cenovou stabilitu v korunové ekonomice. Nikdy nikdo netvrdil a nepředstíral, že pečuje o stabilní kurzy. To bychom mohli rovnou zavést Euro.
3) Každý, kdo bere peníze v národní měně, by si měl být vědom (a většinou si je vědom) rizika změny směnného kurzu. Jestli se se svým zaměstnavatelem domluvím na platu v korunách, riskuju změnu kurzu vůči Euru. Kdyby se se zaměstnavatelem dohodl na platu v Eurech, riskoval bych změnu kurzu vůči koruně a vůči dolaru atd.
4) nechci hovořit o konkrétně Vaší formě libertariánství. Vím o vašich názorech jen velmi málo. Ale jsem si jistý, že je postojem svobodných občanů a postojem ufňukaných puberťáků, kteří hájí právo na vlastní volbu a zároveň požadují, aby stát převzal veškerá rizika. Existuje totiž jediný způsob, jak můžeme být ušetřeni riziku kurzové změny – zavedení jednotné globální měny a zákaz využívání jakékoliv jiné měny. Opravdu to chceme?
5) k učebnicovým poučkám. Snažíte se uhájit vlastní firmu a pracovní místa lidí, kteří tam pracují, makáte jako šílenec a pak vám nějaký teoretický ekonom poradí, že „ten z vás, který na to bude reagovat nejpružněji a nejchytřeji, ten uspěje.“ To jsem opravdu nevěděl! Další skvělá rada by nebyla?
Pak se nemůžeme divit, že jsou libertariáni někdy pokládáni za nepraktické podivíny, kteří nic nevědí o skutečném životě.
6) Tvrdíte či naznačujete, že ČNB to přehnala, a že by se řádově 2% inflace (a určité deflace v podnikových cenách) udržela i bez té razantní intervence. Nedokážu vyloučit, že máte pravdu. Ale s hodnocením musíme počkat minimálně do května.
S úctou
Petr Hampl

Petr Hampl|18. 12. 2013 17:35

Ano, to je přesně můj názor a moje doporučení. Vrátit poměry o 15 let nazpět. Přitom primárně nejde o výši daní a odvodů, ale o stovky nejrůznějších opatření na ochranu přírody, bezpečnosti, hygieny, rovnosti, planetárního klimatu a já nevím čeho ještě. Po revoluci si mohl založit restauraci každý, kdo sehnal pár hrnců a byl aspoň trochu čistotný. Dnes potřebujete vybavení za statisíce. A docházelo tehdy k nějakým epidemiím? V naší vesnici zavřeli před pár lety skvělou pekárnu, protože nedokázala splnit požadavky normy HACCP. Přitom za ty všechny roky nikdy neměli hygienický problém. Pro výrobní podniky se poměry zhoršily ještě drastičtěji.

František Marek|15. 12. 2013 11:39| reakce na Vít Barbořík - 14. 12. 2013 11:21

Mohl jste se vrátit ještě kousek zpátky a tam byly podmínky pro podnikání ještě lepší. Kupodivu nejlepší podmínky byly hned po revoluci, kdy podnikatelé neplatili žádné sociální ani zdravotní pojištění, pouze daň z příjmu, kterou za mě vyplnila, na jednoduchém tiskopise, paní z finančního odboru městského úřadu. Ovšem to bylo přechodné období, kdy nebyly ještě všechny instituce a podnikalo se podle, na rychlo, schváleného zákona. Od roku 1993 jsme si k tomu přidali zákon o DPH, ale i tak se dalo slušně podnikat. Zákon o dani z příjmů byl vcelku stručný a většina mu i rozuměla. Za vlády Václava Klause byly zavedeny přechodně zrychlené odpisy investičního majetku a možnost uplatnění ztráty do výdajů v následujících letech. Ale postupně se začalo přitvrzovat. Jednak začaly bobtnat jednotlivé zákony a současně s tím i různé kontrolní instituce, které hned začaly plnit represivní funkci, místo například servisní a poradenské. Pokud si to dobře pamatuji, tak tehdy nikdo nijak veřejně nesrovnával zaměstnance a živnostníky, z hlediska parazitismu. Zlom nastal až v momentě, kdy se zvyšovaly odvody na sociální a zdravotní pojištění a kdy začala byrokratická buzerace ohledně zaměstnávání lidí. Tehdy jistý podnikatel, pan Švarc, vymyslel fintu, jak tohle obejít a vznikl tzv, legendární švarcsystém. Zaměstnanci se, přes noc, stali OSVČ, tedy na papíře, ale jinak dělali stále to samé. Pan Švarc si to nakonec odskákal tím, že si to odseděl .....

Podle mého názoru tato doba ukázala přebujelost státního aparátu a kdyby tady tehdy vládla skutečná konzervativně liberální pravice, tak by to byl dobrý signál k nápravě. Bohužel se tak nestalo a opak byl pravdou. Švarcsystém byl postupně, v různých etapách, zakázaný, či tolerovaný a naposledy na něj bylo dokonce zřízeno Drábkovo komando. Opět, jak je v ČR zvykem, drbání se levou rukou za pravým uchem. Neřeší se příčina (vysoké daňové odvody, komplikovaný Zákoník práce a mnoho dalších byrokratických překážek....). To nejhorší přicházelo postupně. Převážně levicoví politici začali, ve společnosti, vytvářet názor, že podnikatelé jsou zloději a podvodníci (švarsystém tomu výrazně napomohl), nebo-li novodobě parazité. Podařilo se jim vytvořit dvě znepřátelené skupiny - živnostníci vrz. zaměstnanci. Tohle srovnávání, ač se jedná o dvě naprosto odlišné kategorie, přetrvává dodnes a dokonce ještě zesiluje. Záměr levicových politiků je zřejmý. Čím méně svobodných a na státu vesměs nezávislých lidí, tím pro ně lépe. Že stejnou rétoriku používají odboráři se dá pochopit. Oni zastupují pouze zaměstnance. Ale že s tímto pokřiveným obrazem doteď nic neudělala žádní vláda, která si říkala pravicová, je ukázkou naší politické schizofrénie.

Vy jste poukázal na to, že je menší poptávka po řemeslech na venkově. Je to asi různé, podle lokalit. Ale jedno je jisté. Pokud půjde současný trend dál, tedy že se budou zhoršovat podmínky pro podnikání fyzických osob, tak se dostaneme tam, kde je dne třeba Dánsko, či Belgie. Drobná řemesla budou vzácností a vše na sebe přebírá stát, či obce. Které jsou pak nuceny zakládat různé podniky služeb. Obdoba toho, co zde bylo před rokem 1989. Pokud si v Dánku budete chtít nechat vymalovat byt, tak si na to počkáte až půl roku. To už není kapitalismus, ale rozvinutý socialismus, ke kterému nás EU vede.

Je nějaké řešení, jak tuhle vývojovou etapu přeskočit a již ji neopakovat? Podle mého názoru ano a vcelku jednoduchá. Vrátit se na začátek po roce 1989. U živnostníků zrušit daň z příjmů s tím, že nebudou mít nárok na různé sociální podpory. Neboli byli by, vůči státu, neutrální. Pro stát by mělo být výhodnější, když se lidé o sebe dokážou postarat sami a nic od něj nechtějí, než zatěžování mandatorních výdajů státního rozpočtu. Nehledě na to, že OSVČ patří většinou do kategorie mikropodnik, či malý podnik s tvorbou přibližně 30% pracovních míst. Do této kategorie nejsou zahrnuti rodinní příslušníci, což je opět nezanedbatelný počet. Dočkáme se to někdy, nebo je to již z říše fantazie?

Martin Brezina|15. 12. 2013 05:46| reakce na Vít Barbořík - 14. 12. 2013 11:21

Díky za zajímavý příspěvek, ze kterého nekape jen učebnicová ideologie.

Měl bych dotaz. Lišily se nějak podstatně podmínky ze strany státu vůči OSVČ a malým firmám do roku 1998 od současnosti?

Pokud ano, tak je to jednoznačně výzva k tomu, aby stát ty podmínky vrátil tam, kde byly. Pokud ne, tak je příčina velké nezaměstnanosti někde jinde, než v tom, že by stát brzdil malé zaměstnavatele.

Zavacky|14. 12. 2013 14:18

Chcel by som doplniť túto myšlienku p. Altmana :
.
"Ale věřte mi, že intervence ho od akumulace neodradí - právě naopak - ztráta důvěry v CZK nepovede k tomu, že lidi začnou nakupovat místní zboží a služby (třeba ty vaše), ale ještě více škudlit a odkládat do nečeho, na co pařáty centrálních padělatelů nedosáhnou."
.
Tu ide o určité zredukovanie problému na jednorazové zásahy CB. Problém je ešte širší. Samotné šetrenie je prirodzený ekonomický jav, ktorého prípadné negatívne pôsobenie je len dočasné a z dlhodobého pohľadu tvorivé. Nejdem do detailov.
.
Ide tu ešte o účinnejší mechanizmus, ktorý je výlučne deštrukčný. Jeho zákernosť je v tom, že pôsobí v časovom vývoji presne opačne, ako šetrenie. T.j. - najskôr zlepšuje hosp.výsledky, ale nakoniec ich začne potláčať a ničiť. Ide o defláciu neprirodzeného dlhu, tvoreného pseudo-peniazmi. Tento dlh nie je možné splatiť obvyklou hosp. činnosťou, ale len krízou. Čím sa dlhšie vytvára, tým väčšia kríza. Svetový dlh sa nevytvára od r.1971, ale už od doby Vietnamskej vojny (i skôr). Pád Breton-Woodu ho vymazal len z časti.
.
Pridávam sa k ideovému zmyslu príspevku p. Altmana, že monetárna manipulácia spôsobí niekomu výhodu a inému súčasne nevýhodu. Ale v konečnom dôsledku bude krízou, alebo priam katastrofou takmer pre všetkých.
.
Je nevyhnutné začať chápať škodlivosť peňažnej inflácie a uvedomiť si potrebu postaviť ju v budúcnosti mimo zákon !!!

Vít Barbořík|14. 12. 2013 11:21

Článek p. Petra Hampla se dotkl celé řady témat. Pro mě osobně, jako člověka žijícího na malém městě a v části svého pracovního času pracujícího na venkově jsou důležitá dvě.
Řetězová deflace a marná snaha centrální banky.
Když celý problém hodně zjednoduším, tak není pro koho "dělat", není pro koho tvořit výrobky, není komu poskytovat služby.
Malá exkurze do historie. Do roku 1998 byla nezaměstnanost cca 3%, podle tehdejší metodiky, podle dnešní by byla asi 2%, dnes je nezaměstnanost kousek pod 8%, podle staré metodiky by to bylo asi 12%.
Faktem je absolutní číslo cca 600 000 lidí bez práce. Problém je i v poměru nezaměstnaných a počtu volných pracovních míst. Ten se naprosto obrátil. Volné pracovní místo(evidované) je pro asi každého dvacátého.
Toto může být jedním z důvodů řetězové řetězové deflace pro malé firmy, živnostníky, a všechny, kteří žijí z tuzemského trhu. Jejím projevem je postupné vymizení malých obchodů, řemesel a dalších z vesnic a malých měst.
K tomu nemalou měrou přispěly i podmínky ze strany státu viz. níže. Příklad: jste šikovný řemeslník a zkuste si zřídit např.opravnu bicyklů na vesnici, kde každý jezdí na kole.
Marná snaha centrální banky.
Pokud se nezmění podmínky na trhu v tom směru, že si nebudeme vytvářet umělé bariery typu OSVČ je parazit, pokud nebude mini firma muset splňovat pomalu stejné podmínky jako gigant typu ČEZ, které malým firmám neúměrně zdražují vstupy. Velké firmy a korporace těch 600 000 lidí bez práce zaměstnat nezvládnou.
Obávám se, že spějeme do situace jako v letech po roce 1989, kdy kurz koruny byl nastaven tak, aby poskytl "polštář" zdevastované ekonomice. Proti tomu polštáři dnešních pět % bude jen drobnou kosmetickou úpravou. Držím ČNB palce, ale pokud se nezmění politika, asi jejich síly nebudou dostatečné.

Zavacky|13. 12. 2013 20:20

Pán Novák veľmi pekne a zrozumiteľne popisuje podstatu. Ja len dodávam, že slovo "ťažké" v súvislosti s ukončením peňažnej expanzie nie je vhodné, pretože v skutočnosti je to "nemožné" urobiť dobrovolne - ani politicky, ani sociologicky, ani psychologicky. Musí to urobiť sama objektívna realita za nás. Pre ilustráciu - nikdy v histórii peňažná expanzia neskončila bez krízy - okrem jediného razu - súčasnej situácie. V nej kríza ešte len prichádza. Jej avíza sú úplne zreteľné !!

Tom Novak|13. 12. 2013 14:08| reakce na Petr Hampl - 13. 12. 2013 13:00

Pane Hample, s veškerou úctou obhajujete neobhajitelné. ČNB dle článku 98 Ústavy ČR a § 2 zákona č. 6/1993 Sb. má dbát o cenovou stabilitu.
Nechcete mi snad tvrdit, že pokud např. český občan bydlící na německé straně česko-německé hranice pracuje a bere u nás mzdu (a platí daně) v korunách je ze dne na den okraden o 7,27 % (při změně kurzu z 25,5 na 27,5) z výplaty v okamžiku, kdy ji převede na eura. Samozřejmě je to hlupák, protože nakupuje v německém Lidlu na špatné straně hranice blízko domova kde žije a platí nájem v eurech atd., říká se tomu podle Vás cenová stabilita? Nepočítám takové detaily jako různou kvalitu potravin, rozdíly cen, inflaci apod. na obou stranách. Máte skutečně ten pocit, že by se bez této skokové změny naše hospodářství zřítilo do deflační spirály ze dne na den? Spekulace proč neprobíhala změna pozvolně, když mohla, už nechám jiným.

Hrozně rád bych se v tomto případě mýlil. Tudíž směle do mě, popište mi konkrétní slabá místa té moji „formy libertariánství“ nebo ty „učebnicové poučky“ jak píšete. Už se velice těším a děkuji předem.

Petr Hampl|13. 12. 2013 13:00| reakce na Jan Altman - 12. 12. 2013 12:54

Takže postupně:
1) tady nám diskuze degenerovala v učebnicové poučky. Takže se spokojím s konstatováním, že v reálném firemním životě věci nejsou tak jednoduché jako v úvodech do ekonomie a odkážu zpět na článek. Už asi nemáme v čem posunout.

Pojďme ale k dalším bodům, kterým jsem se v článku explicitně nevěnoval, nicméně jsou velmi zajímavé.

2) narazili jsme tu na názor, že když centrální banka udržuje kurz na 25 korunách za euro, obsahuje to méně státních zásahů než když ho udržuje na 27 korunách za euro. To je velmi zajímavé tvrzení. Proč by měla být správná úroveň zrovna 25 korun? Proč ne 23 korun? Byl by to příznak ještě svobodnější společnosti? A při 15 korunách za euro bychom měli laissez faire?

Logická chyba, na kterou jsme tu narazili, spočívá v tom, že zaměňujeme dvě různé situace. Pokud stojí pneumatika jako 1000 rohlíků, vyjadřuje to určité priority kupujících a schopnosti výrobců. Ale pokud stojí euro 27 korun, vyjadřuje to především rozhodnutí dvou centrálních bankéřů. Obávám se, že podstatná část libertariánské kritiky posledních kroků ČNB spočívá v tom, že se někteří probudili a zjistili, že existuje ČNB. Ale ona existovala a pracovala celou dobu! A celou dobu tiskla peníze tak, aby tím dosáhla několika cílů zároveň - přijatelnou míru inflace, zaměstnanost a možná i odmazávání státního dluhu.

3a) jestli chcete nakupovat v Německu, nic vám nebrání dohodnout se svým zaměstnavatelem na platu v eurech. Nebo si domluvte výplatu ve zlatých valounech, bitcoinech a já nevím čem ještě. Celou dobu jste věděl, že koruny jsou jen fiktivní čísílka produkovaná ČNB a že ČNB sleduje nějaké cíle. Nemáte nejmenší právo si stěžovat. Bylo to vaše riziko, které jste přijal na základě svého dobrovolného rozhodnutí.

Mimochodem, tím se dostáváme k slabému místu určité formy libertariánství. Narážím na to poměrně často, když diskutující požadují "stát mě nesmí v něčem omezit, ale zároveň mám právo od státu požadovat všemožná služby a rozsáhlou ochranu". Před časem jsem si dopisoval s jedním pánem, který hájil svoje právo ignorovat dopravní předpisy a zároveń právo na plnou ochranu před rozzuřenými vesničany, kteří mu rozmlátí auto, když bude přes jejich vesnici jezdit stovkou. Ale takhle to nemůže fungovat. Ani při výběru měny.

3b) Implicitně tvrdíte, že ČNB fakticky necílí na 2%, ale mnohem výše. Pokud to tak je, tak v tom bodě máte pravdu a v ČNB sedí břídilové. Ale na takové hodnocení je ještě brzy, k tomu se můžeme vrátit nejdřív v květnu. Nicméně je to jediný bod, ve kterém je vaše kritika potenciálně oprávněná.

Tom Novak|13. 12. 2013 12:17

Osobně si myslím, ale nejsem ekonom, že základní problém je v tom, že kdysi dávno (už před zánikem Říše Římské – jedna z příčin) si někteří lidé mysleli, že mohou řídit chování a potřeby ostatních (vzhlíželi k centrálnímu plánování) a že pokud „vyrazí“ hromadu falešné měny, kterou zrovna lidé používají ke směně skutečných hodnot, je to jako by ty hodnoty sami vytvořili. Opak je pravdou a to stejné se nám teď snaží namluvit centrální banky, akorát už to dělají mnohem opatrněji (peníze se nedostávají do ekonomiky hned plus celá ekonomika je daleko víc rozvětvená a složitá – proto je vše pomalejší), ale o to s dalekosáhlejšími následky. Je jasné, že tímto způsobem se žádné skutečné hodnoty nevytváří, ale zato tím způsobují plýtvání a chaos. Samozřejmě profit pro Ty na začátku řetězce je jen krátkodobým přínosem na úkor těch ostatních, ale v celkovém úhrnu ekonomika trpí. Jak to nakonec dopadne už bylo popsáno mnohokrát např. 1929. A to byl ještě ten lepší případ..

Tom Novak|13. 12. 2013 11:13| reakce na Zavacky - 13. 12. 2013 10:00

Jednou větou: Příčinou jsou samy centrální banky (nejen ČNB) a jejich nucená manipulace s měnou.
Všechno další už jsou jenom důsledky státní politiky a s tím spojené narušení cenových signálů a deformace trhu. To svým způsobem naznačuje i pan Hampl, jen původní příčiny ekonomické krize mylně rozšiřuje na další a další škodlivé státní regulace.
Jinými slovy neexistuje nástroj ani způsob jakým by mohla centrální banka určit tu optimální míru inflace. Jediný důvod, proč chce držet cíl 2 % je analogií např. u lidí vypěstované závislosti. I když víte, že Vás to postupně ničí, přestat s nekonečným podáváním malých dávek je velice těžké a způsobí to nemalé komplikace, ale čím později se nakonec přestane tím jsou následky fatálnější.

Zavacky|13. 12. 2013 10:00

Vzhľadom na problémy s IT prepojením na stránku FINMAGu, opakujem oneskorene jeden zo svojich pokusov uverejniť príspevok do diskusie.
.
Článok pána Kohouta považujem za zvláštny. Reakciu pána Hampla tiež.
1.Dôvodom deflačných tlakov je podľa p.Kohouta nedostatok úverov - úverová deflácia. Je to pravda! Ale je to len jeden z dôsledkov prvotnej príčiny a to - peňažnej inflácie.
2.Pán Hampl očividne uvažuje o potrebe cenovej inflácie. To je ale nástroj, ktorý v konečnom dôsledku spôsobuje deflačné tlaky.
3.Spájať zvyšovanie produkčných nákladov a znižovanie dopytu ceteris paribus nedáva zmysel. Výdavky niekoho sú príjmami iného. Keynesiánsky agregátny dopyt zostáva nemenný.
4.Sila deflačných tlakov ešte len prichádza.
5.Účinok zvýšenej peňažnej inflácie deflačné tlaky nevymaže, len zmení ich štruktúru a spätne zvýši potrebu peňažnej inflácie. Celkový reálny dopyt sa tým bude znižovať.
6.Z bodu 5 vyplýva, že vysoká inflácia a nízky dopyt spôsobia zníženie produkcie a krízový stav.
7.Diskutovať o deflácii, ktorá je len jedným z prejavov monetaristického finančného systému je zbytočné. Hlavným problémom je záverečný hospodársky úpadok a jeho príčiny - neprirodzená spotreba, produkcia a kapitálová štruktúra - ako dôsledok prvotnej príčiny - peňažnej inflácie.

Pat Bateman|13. 12. 2013 09:32| reakce na Jan Altman - 11. 12. 2013 14:17

Podepsal bych se zejména pod poslední odstavec. Po celou dobu čtení toho článku jsem měl dojem, že pan Hampl vůbec netuší o čem píše.

Vysvětluje nebezpečnost deflace tím, že nadává na státní regulace, které vytváření bariery podnikání, a důsledky ekonomické recese, která už v Evropě někaých 10 let probíhá.

A tímto oslím můstkem se snaží nám dokázat, že intervence ČNB, která neudělal nic jiného, než že všem zdražila importované vstupy a zvýšila číslo ve statistické kolonce inflace, byla někomu prospěšná (vlastně všem, jenom si to ti hlupáci neuvědomují)...

Z tohoto výplodu jsem tedy opravdu velmi zmaten!

Jan Altman|12. 12. 2013 12:54| reakce na Petr Hampl - 11. 12. 2013 21:02

1) Ceny vstupů rostou i vašim konkurentům. Takže vás to nijak neznevýhodňuje. Ten z vás, který na to bude reagovat nejpružněji a nejchytřeji (a nejméně zvedne ceny svých služeb), ten uspěje. Pokud budete všichni stejně chytří a ceny vstupů promítnete do cen výstupů stejně, nic se pro vás nezmění.

2) No to je pravda tak napůl. Samozřejmě sama existence centrální banky je umělou intervencí, přirozeně (bez státního vynucení) by CB nikdy nemohla vzniknout a existovat.
Z tohoto pohledu máte pravdu. A jediné, co "zastánce svobody" může říkat, je "Zrušte CB".
Na druhou stranu míra umělosti stavu bez intervence a s intervencí přeci jen není shodná. Připomínám, že na intervenci si ČNB "vytiskla" 200mld! To je věc, kterou před tím nedělala, resp. dlouho ne. ČNB zkrátka postoupila na nový level intervencí (tedy je zintenzivnila!), připojila se k těm CB, které praktikují kvantitativní uvolňování (což před intervenci neplatilo, takže podle mne není pravda, že stav před i po byl stejnou manipulací).
Ostatně o skokově zvýšené míře manipulace svědčí i ta samotná skoková změna kurzu - jiné manipulace (nižší level) tak skokové dopady neměly.

3) Ne? Dovozové zboží šlo nahoru hned (tankoval jste již?). A i "domácí" producenti se rychle přizpůsobili a využili situace - Škoda Auto zahájila zdražování automobilů jako první.
Spořit v eurech si samozřejmě lze, ale pokud mám většinu příjmů v CZK, ta EURa zkrátka kupuji o 2Kč dráže.

A k tomu zlatu: chybu děláte tom, že majetek (objem úspor) vyjadřujete v těch bezcenných papírcích. Já objem svých úspor vyjadřuju v "sound money", poctivých penězích, tedy v uncích. Takže moje úspory se intervencí nijak nezměnily, uncí mám stále stejně. A každé další navyšování bude dražší a pomalejší. Přece mi nebudete tvrdit, že obyvatel Zimbabwe či Výmaru měl mít nějakou radost z toho, že jeho unce díky akci centrální banky již nemají hodnotu jednoho trakaže milionových bankovek, ale dvou.
Abych na tom vydělal, musel bych Au prodat minutu po intervenci, ještě než se začaly zvedat ceny. Ale já nechci prodávat, ale výhradně nakupovat.

Jan Altman|12. 12. 2013 12:53| reakce na Petr Hampl - 11. 12. 2013 21:02

1) Ceny vstupů rostou i vašim konkurentům. Takže vás to nijak neznevýhodňuje. Ten z vás, který na to bude reagovat nejpružněji a nejchytřeji (a nejméně zvedne ceny svých služeb), ten uspěje. Pokud budete všichni stejně chytří a ceny vstupů promítnete do cen výstupů stejně, nic se pro vás nezmění.

2) No to je pravda tak napůl. Samozřejmě sama existence centrální banky je umělou intervencí, přirozeně (bez státního vynucení) by CB nikdy nemohla vzniknout a existovat.
Z tohoto pohledu máte pravdu. A jediné, co "zastánce svobody" může říkat, je "Zrušte CB".
Na druhou stranu míra umělosti stavu bez intervence a s intervencí přeci jen není shodná. Připomínám, že na intervenci si ČNB "vytiskla" 200mld! To je věc, kterou před tím nedělala, resp. dlouho ne. ČNB zkrátka postoupila na nový level intervencí (tedy je zintenzivnila!), připojila se k těm CB, které praktikují kvantitativní uvolňování (což před intervenci neplatilo, takže podle mne není pravda, že stav před i po byl stejnou manipulací).
Ostatně o skokově zvýšené míře manipulace svědčí i ta samotná skoková změna kurzu - jiné manipulace (nižší level) tak skokové dopady neměly.

3) Ne? Dovozové zboží šlo nahoru hned (tankoval jste již?). A i "domácí" producenti se rychle přizpůsobili a využili situace - Škoda Auto zahájila zdražování automobilů jako první.
Spořit v eurech si samozřejmě lze, ale pokud mám většinu příjmů v CZK, ta EURa zkrátka kupuji o 2Kč dráže.

A k tomu zlatu: chybu děláte tom, že majetek (objem úspor) vyjadřujete v těch bezcenných papírcích. Já objem svých úspor vyjadřuju v "sound money", poctivých penězích, tedy v uncích. Takže moje úspory se intervencí nijak nezměnily, uncí mám stále stejně. A každé další navyšování bude dražší a pomalejší. Přece mi nebudete tvrdit, že obyvatel Zimbabwe či Výmaru měl mít nějakou radost z toho, že jeho unce díky akci centrální banky již nemají hodnotu jednoho trakaže milionových bankovek, ale dvou.
Abych na tom vydělal, musel bych Au prodat minutu po intervenci, ještě než se začaly zvedat ceny. Ale já nechci prodávat, ale výhradně nakupovat.

Jan Pozner|12. 12. 2013 09:37| reakce na Petr Hampl - 11. 12. 2013 21:02

Syndrom rebela?
To se stává lidem, kteří jsou v nějakém tématu v opozici a mají pro to dobrou argumentaci. Jenže občas se jim přihodí, že si na polohu "rebela proti mainstreamu" zvyknou a začnou ji vyhledávat a automaticky zaujímat i tam, kde žádnou argumentaci nemají. Třeba Klaus.
Chci věřit, že si z nás jen tak střílíte. To jo spořit můžem. Jen si místo 100 éček koupíme 93 éček, což je vlastně nämlich totéž...

Zavacky|12. 12. 2013 07:05

Nesúhlasím s p.Hamplom. Snaha o centrálne riadenie ekonomických podmienok vedie k neprekonateľným javom, ktoré za prirodzených okolností spôsobujú len lokálne problémy.

Petr Hampl|11. 12. 2013 21:02| reakce na Jan Altman - 11. 12. 2013 14:17

Tady narážíme na tři rozdílné záležitosti.

1) když mi rostou ceny vstupů, hledám další zakázky, aby ten rozdíl pokryl. Když klesají ceny mých produktů, omezuji výrobu. Nevím, jestli je to podle ekonomické teorie, ale zcela jistě to tak chodí v životě.

2) To druhé je zásadnější. Srovnáváte pomyslné stavy: stav bez intervencí a stav s nimi. Jenže tak to vůbec není a už mnoho let nebylo!! Stav, kdy Euro stálo 25,50, byl stejně uměle manipulovaný jako stav, kdy Euro stojí 27. Oba stavy obsahují stejnou míru státních zásahů. Pokaždé jde o to, že centrální banka generuje nějaká čísla a stát nutí lidi, aby ta čísla používali místo peněz. A pokaždé jde o to, že centrální banka usoudí, že nějaký počet těch čísel a nějaký kurz vůči číslům generovaným jinou centrální bankou, je momentálně nejvhodnější.

3) Vznikl pocit, že po té intervenci si lidé za své peníze koupí méně než předtím. To je pitomost, inflace se nezměnila. A pořád platí to omezení, že si za české koruny koupíte pořád stejně (respektive o 2% ročně méně) jenom v České republice. Pokud chce někdo nakupovat třeba v Německu, nikdo mu nebrání spořit v německé měně.

Mimochodem, ti lidé, kteří "kupují zlato, stříbro a diverzifikované portfolio zajímavě valuovaných cizích akcií" poslední změnou zbohatli. Bylo by tedy spíše na místě, abych poslal fakturu já vám.

Tom Novak|11. 12. 2013 14:44| reakce na Jan Altman - 11. 12. 2013 14:17

Krásně řečeno, děkuji pane Altmane. Jen málokdo si uvědomuje, že ať udělá ČNB cokoliv situaci jen zhorší. Hlavně že jedeme na vlně PR a ta už to těm nesvéprávným lidem, např. důchodcům co mají celý svůj důchod uložený na spořících účtech, nějak vysvětlí. Ano kroky ČNB se daly očekávat a pramení ze sytému, logicky je ale nelze obhájit a nepředstavují nic víc než neúctu k tradičním hodnotám.

Jan Altman|11. 12. 2013 14:17

Pan Hampl se nějakám zvláštním mentálním přemetem dostal na stranu keynesiánských centrálních plánovačů.

A že nikdo soudný nemá v těch bezcenných papírcích majetek? Pak je asi většina národa nesoudná - jen se koukněte, kolik peněz lidé mají na běžných a termínovaných vkladech. Pokud je to znak nesoudnosti (třeba ano!), pak tedy ty nesoudné zbavme hlasovacího práva.
Ale i ti, kteří mají svůj majetek v nízko+konstantně "úročených" instrumentech od stavebního spoření až po penizijní fondy (vyfutrované státními dluhopisy), jsou na tom stejně a intervence je okradla.

A pak jsou zde lidé, kteří jsou opakem etatisto-keynesiánců. Kupují zlato, stříbro a diverzifikované portfolio zajímavě valuovaných zahraničních akcií. Ti sice nepřišli o žádný majetek, ale tyto instrumenty nakupují za cizí měny. Před intervencí kupovali euro za 25 a půl koruny, dnes ho kupují za 27 a půl. Takový uncový zlaťák okamžikem intervence zdražil cca o 1200Kč. Ale příjem lidí se ani nehnul! Z toho logicky plyne, že člověk do penze stačí naakumulovat méně zlaťáků. Ale věřte mi, že intervence ho od akumulace neodradí - právě naopak - ztráta důvěry v CZK nepovede k tomu, že lidi začnou nakupovat místní zboží a služby (třeba ty vaše), ale ještě více škudlit a odkládat do nečeho, na co pařáty centrálních padělatelů nedosáhnou.

Asi by bylo fér, kdyby zastánci intervencí jako p.Hampl, těm drůhým rozdíl dopláceli! Takže pane Hample, kde se mám stavit, ukázat vám moje nákupní faktury z Německa a vyinkasovat rozdíl?

PS: Pan Hampl při svém podnikání nepociťuje negativní dopady deflace (už proto, že žádná není - resp. na své režii ji rozhodně nezaznamenávám), ale pociťuje dopady krize, která ve skutečnosti neskončila (naopak bude ještě horší), jen politici se nám snaží namluvit opak. Pane Hample, přečtěte si zde na FinMAGu články p.Skaly o hospodářském cyklu. Zaprvé snad pochopíte, kam intervence nutně vedou a zadruhé pochopíte, že vaše podnikání trpí tím, že minulá krize ještě neskončila a už jsme v "tichu před bouří" té další. A to díky (vašim milovaným) intervencím centrálních bank.

Tom Novak|11. 12. 2013 10:30

Jakékoliv zasahování do měnové politiky ze strany státu (ČNB) je katastrofou (poškozuje jedny na úkor druhých), ať jde o deflaci nebo inflaci. Cituji pana Šímu: „Dlouhodobě klesající ceny jsou nevyhnutelně definičním znakem každé prosperující ekonomiky, kde vládne respekt k soukromému vlastnictví.“ Výborný článek na tohle téma zde: http://libinst.cz/Files/KqLFy4r2/profile/2553/sima_deflace_fu.pdf

Jan Pozner|11. 12. 2013 09:41

Jenže naše ekonomické problémy nemají původ v deflaci, ale v idiotském vládnutí. Tlak na ceny je jen jeho důsledek. Napravovat idiotské vládnutí čímkoli jiným než neidiotským vládnutím jen zvyšuje chaos. A povede k hromadění dalšího idiotského vládnutí.
A jsme u Kohoutova oblíbeného volebního systému...
A navíc máte vadně nastavený měřítko: "Ukažte mi malou firmu, která prodává za stejné ceny jako před pěti lety!". Před pěti lety byla ekonomika na vrcholu celosvětového úvěrového boomu a to prostě není dobrý základ k porovnávání s čímkoli, to samo o sobě byl patologický stav.

Tom Novak|11. 12. 2013 09:29

Pěkný článek, sice na reálných příkladech popisuje konkrétní situace, ale vyvozuje zcela milné závěry. Tento tlak na ceny existuje bez ohledu na deflaci a je přímo úměrný přidané hodnotě daného produktu a nepřímo úměrný poptávce. Deflaci lze považovat za hrozbu pouze za předpokladu pevně stanovených mezd. Chcete snad tvrdit, že raději budete bez práce, než by jste pracoval při cenové deflaci 2 % za mzdu např. 49 tis. když původní plat jste měl 50? Nesmíte zapomínat, že ceny klesají všude a plošně - úměrně tomu i mzdy tj. za méně si koupíte více. Podobné úvahy mají děti na základní škole. Porovnám-li to s výletem za hranice tak bohatství západních sousedů se neurčuje přepočtem marky na koruny, ale kupní silou té konkrétní měny v dané zemi v souvislosti s platy.
Poznámka k státním zaměstnancům, mají sice tarifní plat, který se jim zvyšuje rok od roku na základě inflace, ale nikde není napsáno, že s cenovou deflací se jim stejně nemůže snižovat..
Takže ano pan Kohout deflaci přecenil. Ve výsledku o využitelnosti daných produktů nebo služeb nerozhoduje inflace nebo deflace ale konkurence a efektivní využívání zdrojů. Nevím kde jsem to již četl, ale jedna teorie praví, že jakékoliv množství peněz v ekonomice je dostatečné.. Stejně jako jste neprosil ČNB o pomoc před 35 lety u zrodu kompaktních disků a dál jste poslouchal magneťák popřípadě gramofon, neprosíte ji ani teď kvůli masové podpoře CPU na bázi optických čipů atd. Uvedených příkladů lze nalézt tisíce. Takže pláč ano, ale na špatném hrobě.

Michal Jeřábek|11. 12. 2013 09:27

V každém případě, pane Hample, je ironické, že zrovna vy obhajujete státní intervenci ve vlastní prospěch. Tady se vám výsledek trhu nelíbí (nehodí), tak je intervence v pořádku (ne-li nutná), když si ale pan Kindl přeje zakázat kouření v restauracích nebo jakkoli na trhu znevýhodnění lidé zajistit výhody, tak to ne, to je bezohlednost atd... Doporučil bych vám přečíst si některé své předchozí články, možná že se tam najdete.

Dan Balogh|11. 12. 2013 09:24

Dobrý den pane Hample, Vaše články čtu se zájmem a rád, ale tentokrát s Vámi nemohu souhlasit. Domnívám se, že jste si některé ekonomické pojmy špatně vyložil. V prvé řadě je třeba si uvědomit, že inflace i deflace jsou v podstatě monetární jevy, které souvisejí s centrálním řízením měny určitého státu. Zjednodušeně: inflace je tedy stav, kdy stát pumpuje do ekonomiky nekryté peníze a ty pak zvedají cenovou hladinu, naopak deflace je stahováním peněz z oběhu a následný pokles cenové hladiny. Tyto jevy samy osobě žádné nové statky v ekonomice nevytvářejí a ani je nepohlcují. Jejich škodlivost spočívá v tom, že zkreslují informace pro správné rozhodování tržních subjektů a zvyšují počet chybných rozhodnutí v ekonomice. Inflační/deflační pokřivení cen také vede k tomu, že některé subjekty z toho významně a neoprávněně profitují a jiné na to významně doplácejí. (viz. články pana Skaly zde na Finmagu)
Proto rozhodně nelze říct, že každý růst cen je inflace a každý pokles cen je deflace. Např. v průběhu dlouhé zimy roste cena posypové soli, ale to není inflace, ale nárůst poptávky po této komoditě. (jen statistický úřad to jako inflaci vyhodnotí :-)) Stejně tak pokles cen tradičních PC není dán deflací, ale poklesem poptávky po těchto dnes už překonaných produktech. Stav který nazýváte řetězová deflace, není podle mě deflací, ale propad cen v důsledku poklesu koupěschopné poptávky. Zjednodušeně: většina obyvatel země je stále chudší a chudší a tudíž mají čím dál tím méně peněz na nákupy (i na ty věci, které jsou pro ně potřebné). Příčiny toho stavu jste popsal dobře - je za tím bruselsko-vládní tandem. Každopádně centrální banka tuto situaci aktivní politikou změnit k lepšímu nemůže. Může jen zvyšovat míru chaosu v ekonomice a přispívat k dalšímu prohlubování nerovnoměrné distribuce majetku od většiny populace k velmi malé skupince. A to je přesně to, co v této chvíli dělá.

Jan Krejčí|11. 12. 2013 09:16| reakce na Michal Jeřábek - 11. 12. 2013 08:27

Výborný postřeh. Autor nakonec vlastně nebrečí nad delfačním řetězcem, ale nad tím, že by ten deflační řetězec mohl skončit u něj (nad strachem, že by jej neposunul dál). Stejně ho straší inflační řetězec.
Daleko důležitější jsou ony zmíněné regulace - inflace/deflace jako tržní proces Vás svírá postupně do kleští, dává vám čas reagovat, změnit dodavatele, zaměstnance, výrobu, prodej, cokoli. (Z tohoto důvodu bych akci ČNB nazval spíš měnovou reformou, než inflačním cílováním.) Jak se ale mohl lépe připravit majitel malého lihovaru na kauci? Nebo do budoucna majitel malé hospůdky na protikuřácký zákon?

Aleš Müller|11. 12. 2013 08:52

Provokativní Petr Hampl nyní píše klidně. A dobře. Mluví mi z duše.
Jen bych rád doplnil, nevadí že předpisy jsou přísné, viz např. o hygieně, alespoň nám tu každé dva roky neřádí žloutenka, ale že předpisy jsou nepřehledné, roztroušené po mnoha zákoutích potištěného papíru a někdy jdou proti sobě anebo proti zdravému rozumu. A úřady si vždy najdou nejhorší způsob jak je vyložit.
Ale tento postup, kdy se na ty, co pracují, vytváření produkty, služby, a platí daně, valí jeden horší předpis za druhým, další povinnosti, poplatky, daně, dlouho nevydrží. Ostatně historie nás učí, že to končí revolucí, anarchií a zánikem civilizace.
Stejně škodlivá jako deflace, je i přílišná horlivost zákonodárců a státu .

Michal Jeřábek|11. 12. 2013 08:27

Na tématu deflace/inflace je nejlepší, jak lze jednotlivá tvrzení snadno obracet:

"Řetězová deflace (asi to není správný ekonomický termín, ale lepší jsem nenašel). To za vámi přijde váš zákazník a prosí vás, abyste zlevnil o čtvrtinu. Ne proto, že by podobné služby dokázal nakoupit levněji (to už by to dávno udělal), ale proto, že si vaší loňskou cenu nemůže dovolit. Musel totiž sám snížit ceny. "

Řetězová inflace... ...To za vámi přijde váš dodavatel a prosí vás, abyste zaplatil o čtvrtinu víc. Ne proto, že by jeho služby byly lepší, ale proto, že vám loňskou cenu nemůže nabídnout. Jeho dodavatelé totiž také museli zvýšit ceny...

...Někteří dodavatelé nejednají takhle otevřeně, ale začnou posouvat splatnost faktur...
_________________
"Jako podnikatel se pokusíte najít jiného zákazníka, ale zjistíte, že se stejný problém týká celého trhu. Jaké tedy máte možnosti:
Část rozdílu přenesete na své dodavatele. Některým začnete platit méně, jiné vyměníte. Ale zjistíte také, že cenu řady vstupů nesnížíte..."

Jako podnikatel se pokusíte najít jiného dodavatele, ale zjistíte, že stejný problém se týká celého trhu. Jaké tedy máte možnosti:

Část rozdílu přenesete na své zákazníky. Někteří začnou platit více, jiní přijdou od konkurence. Ale zjistíte, že cenu řady výstupů nezvýšíte... (Protože se vaše zboží stane neprodejným.)