Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Nekuř mi tady, sousede

25. 10. 2013
 25 743
7 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Milý pane autore,
fakt, že že si vlastníci nemohou rozhodovat svém majetku, není v žádném případě příznakem právního státu, ale spíše důsledkem "demokracie" - tedy rozhodnutím většiny (většina jsou ti,co nechtějí makat a nic nevlastním, a proto se snaží žít na úkor ostatních) omezit vlastníkům jejich vlastnická práva, aby si mohli prosazovat své zájmy. Zbytek vašeho příspěvku si dovolím nekomentovat, protože jsou to prázdné intelektuálské levičácké bláboly, kdy je potřeba něco chránit a omezovat, ale na úkor někoho jiného, že? a jejich rozebrání by bylo nad rámec krátkého komentáře...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Na jednu stranu rikate,ze to neodpovida soucasnemu demokratickemu statu a na druhou stranu nechcete pripustit demokracii v ramci one bytove jednotky. Zvlastni. Sikana mensin je jednim ze znaku demokracie.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Právo opírající se o jednoduché pravidlo, kterým je rozhodnutí vlastníka, resp. většiny vlastníků, může být lákavá představa, ale neodpovídá současnému režimu – demokratickému právnímu státu. Vedle ochrany vlastnictví je totiž třeba respektovat např. hygienické a bezpečnostní normy, zákaz diskriminace a ochranu slabšího. Dokud tady nebude nějaká forma anarchokapitalistického zřízení, je tato argumentace – pokud ji vztahujeme pouze na kouření – nesystémová.
Nemohu proto souhlasit s tím, že by většina spoluvlastníků mohla poškozovat menšinu spoluvlastníků. Když si kupujete byt, těžko byste se musel spoléhat na to, že Vás většina (dnešní i budoucí) nebude nějak šikanovat.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ten způsob řešení jsem nahoře definoval — důsledné dodržování majetkových práv.
Pokud to chcete na příkladech, budiž:
1. O tom, zda se smí kouřit v hospodě nerozhoduje ani u stolu A sedící kuřák, ani nekuřák u stolu B, nýbrž ten člověk, jemuž ta hospoda patří. Kdyby si dokonce usmyslel, že si založí čistě kuřáckou hospodu, kde každý bude muset kouřit, je to jeho právo.
2. O tom, zda se může kouřít na chodbě bytového domu, opět rozhoduje majitel takového domu. Jsou-li prostory spoluvlastněny majiteli bytů, měli by se společně dohodnout. Bude-li většina pro zákaz kouření, nechť si to dají do smlouvy.
3. Jsou-li v současné době zastávky hromadné dopravy vlastněny státem, obcemi, či nějakou jinou veřejnou institucí, měli by o možnosti či zákazu kouření rozhodnout příslušní lidé či jejich zastupitelé.
4. Kouří-li někdo na svém balkóně a kouř z jeho cigaret otravuje ostatní nájemníky domu, pak se buď vzájemně dohodnou, nebo v případě neúspěchu rozhodne soud. Zde bych byl opatrnější a myslím, že by dost mělo záležet na míře. Těžko se bude soudu obhajovat zákaz jedné večerní cigarety na balkóně, když podobných a často horších “externalit” během dne zažijeme spoustu (výfukové plyny, pálení listí, smrad z vaření, …). Na druhou stranu extrémní případ, kdy bude někdo od rána do noci sedět na balkóně, kouřit kubánský doutníky a de facto znemožňovat ostatním klidný pobyt na svém balkónu, by měl být vždy vyřešen ve prospěch oním kouřem otravovaných. (Jak, to závisí opět od konkrétní situace.)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

A máme to tady. Dělnická strana hlásá svobodu a intelektuálský aktivista zákazy, zákazy a zase zákazy. Jak může být někdo tak hloupý a věřit, že nebezpečí představuje dělnická strana?

Nahlásit

-
0
+

Pokud jsem na nějaký způsob řešení zapomněl, budu rád, když popíšete, jak prakticky postupovat :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Vsechny, _vsechny_ tyto pripady, jsou vposledku celkem snadno resitelne aplikaci jednoho jedineho principu -- duslednym dodrzovanim majetkovych prav.
Obavam se vsak, ze autor by byl ten posledni, komu by se neco takoveho zamlouvalo. Je to totiz v rozporu s temer vsim, co tu dosud ve vsech svych clancich prezentoval.

Nahlásit

-
0
+