Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Petr Houdek: Když neumíte hospodařit, je vám výhra v loterii na nic

24. 8. 2013
 6 677
36 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Já s vámi souhlasím, že to neracionalitu nedokazuje, jen jsem chtěl upřesnit princip toho testu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ale to není důkaz neracionality. To je stejné, jako když máte hezky a méně hezky zabalený výrobek, ale nezkoumáte do detailu jeho obsah. Podle této logiky by bylo veškeré rozhodování na základě formy neracionální. Ano respondent se rozhodnul spíše na základě emocí, protože dal na formu podání otázky bez toho, aby se důkladněji zamyslel nad obsahem. Takový test je spíše testem emocionální odolnosti a schopnosti jedince si matematicky odvodit výsledek.
To je stejné, jako když ten samý výrobek prodává hezká a ošklivá prodavačka. Teoreticky jsem s prodavačkou pár vteřin a výrobek budu vlastnit dlouho, tak bych se měl soustředit pouze na výrobek.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Když tento test provedete milionkrát a pokaždé vám vyjde, že když v otázce upozorníte na zisk, budou lidi pro, a když na ztrátu tak budou proti, tak je evidentní, že to rozhodnutí vychází jen ze způsobu položení otázky.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tak to je další nesmyslný test na "racionalitu&qu ot;lidí. S tímhle by ekonom v životě nepřišel, protože je jasné, že různí lidé mohou mít jiné preference a averzi k riziku. Proč bych měl na otázku odpovědět stejně jako vy, případně jedna skupina stejně jako druhá. O tom zase v ekonomii pojednává metodologický individualismus a subjektivismus.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Což by měly, ale neděje se tak, protože člověk se během evoluce naučil určité racionální myšlenkové zkratky, které tyto testy zneužívají. (Faktem je, že tyto naše zkratky jsou pro dnešní dobu v mnohém nevhodné a je potřeba je nahradit jinými. Nikoliv odstranit, protože analytické myšlení stojí hodně energie.)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Podle toho, jestli obě skupiny v průměru odpoví stejně.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jestli má každá skupina jednu otázku, tak potom nevím, na základě čeho se zjišťuje konzistence odpovědi.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

K tomu příkladu: To bezpochyby pozná skoro každý, ale ten test se vždycky provádí tak, že skupina lidí A má jednu otázku a skupina B druhou, takže při tom testu nikdo nehádá, jestli je to totéž nebo ne (Nikdo neví, že existuje nějaká druhá otázka.)...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Dovolím si tvrdit, že v takto okatě triviálním příkladě by většina lidí rozpoznala, že varianty jsou stejné a volila konzistentně. Nicméně některé jiné "důkazy" o neracionalitě jsou úsměvné, protože vytáhnou na dělníka z ulice příklad se složitějším počtem pravděpodobností a snaží se ho ještě nachytat na prvotní klam. To potom skutečně netestujete racionalitu, ale spíše matematické znalosti a to je rzdíl. Takový člověk jedná racionálně, ale není schopen rozpoznat, co je výhodnější. Někdy takto fungují i reklamy, které se snaží cílit na lidské slabosti (různé agresivní obchodní praktiky). To potom jen znamená to, že člověk ve zpětném hodnocení konal neefektivně a naletěl, ale ex ante byl racionální.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Používání myšlenkových zkratek sice vede k chybám, ale z celkového hlediska jsou dost efektivní a tedy jejich používání racionální.

Pokud si někdo vykládá racionalitu jako ignoranci emocí (což osobně považuji za iracionální, protože emoce jsou realita a je tedy racionální brát je v úvahu, ačkoliv to vede k tomu, že na obsahově stejnou otázku odpovíte pokaždé jinak) a myšlení s matematickou přesností, pak takto člověk nepochybně racionální není.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Někdy ano, někdy ne - právě typicky otázka typu "tady máte 2000Kč - pokud budete hrát, můžete přijít s 50% o všechno, když ne, přijdete o 1000Kč" a "Tady máte 1000Kč, můžete si vsadit a s 50% pravděpodobností vyhrajete 2000" je typem otázky, kdy se dle formulace lidé rozhodují různě, přitom je to jedno a totéž. Informací je dostatek a nikdo nesleduje, zda člověk "jedná optimálně", ale spíše, zda jedná konzistentně. A zjištění bylo, že když to na někoho takhle vybafnete, tak konzistentně nejedná, nicméně v momentě, kdy do toho začnete zavádět trh (tzn. více lidí, arbitráže apod.), tak na to lidi přijdou a začnou se chovat poměrně konzistentně ("racionálně&qu ot;).

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jak jsem říkal, behavioralisté vychází z psychologie a myslí racionalitou něco jiného než mainstramový ekonom, kterého kritizují :) Dle psychologa je emocionálně jednající člověk neracionální. Jaký nepořádek v tom potom panuje (pouze u behavioralistů) se můžete dočíst zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Omezen%C3%A1_racionalita
i zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Omezen%C3%A1_racionalita

"za projevy omezené racionality považuje behavioralista:
- člověk bere v úvahu pouze některé alternativy;
- rozhoduje se za neurčitosti a při nedostatku informací;
- nejedná optimálně"

Ta kžejsme vlastně všichni podle behavioralistů neracionální, protože vždycky se rozhodujeme za určité míry nejistoty a mnohdy nejednáme optimálně. Musím proto argumentovat, že efektivita jednání ex post nemá absolutně žádné implikace na racionalitu jedince. Jde o to, že v bodě rozhodování uvažoval jedinec s cílem polepšit si. Stejně tak nemůže mít nikdy dokonalý přehled o všech alternativách a informacích, protože člověk není robot. Každá informace je vzácná a na její sehnání je zapotřebí čas, proto lidé rozhodují při racionální neznalosti, kdy usuzují, že náklady na získání informace by převážily přínosy z jejího užití.

Vidíme tedy, se jedni baví o jablkách a druzí o hruškách. Tzv. "důkazy" behavioralistů nereflektují averzi k riziku, klesající mezní užitek z peněžní jednotky.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

A není to třeba tak, že to, že nelze něco dokázat, neznamená, že ten pojem je nesmyslný?

V případě soutěže na aukci: pokud je cílem přihazování jedince vydělat, pak by koupě toho kupónu nad 22$ nebyla racionální. Pokud je cílem pobavit se, pak je. Vy ale neznáte, jaká jsou cíle jedince.

Některé věci nicméně dokázat jdou a behaviorální ekonomové ukazují (a jiní zase vyvracejí), že v určitých situacích se lidé opravdu racionálně nechovají - různý "endowment effect", jiné vnímání rizika podle toho, jak je formulována otázka. Např. pokud vezmete dvě formy jedné otázky, pak by racionální jedinec měl zvolit stejnou odpověď bez ohledu na to, jaké jsou jeho cíle. Užitek může maximalizovat pouze jedna volba (ok, zanedbáme, že mu je to jedno). Pokud zvolí jinak, pak jde pravděpodobně o chování, které by šlo nazvat "iracionální&qu ot;.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

To si právě nemyslím, že mluvil o všech lidech, ale nemám teď čas to číst...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jistě, protože takovýto člověk se vůbec ekonomicky nechová. Mises však mluvil o všech lidech, proto jeho axiomatické chápání racionality. Takže stojí za to, doupřesnit, že ne všichni lidé jsou racionální.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Myslím, že duševně nemocný člověk, nijak Misesovo chápání nevyvrací. Je velmi sporné, do jaké míry takový člověk používá rozum. A podle mého názoru takový člověk není předmětem ekonomie (nebo spíše praxeologie). (K čemu by to také ekonomii bylo...)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

No vidíte a teď argumentujete absencí "trdých" důkazů ve společenských vědách. Zeptám se tedy stejně jako vy mě, nejste náhodou z oblasti počítačů, kybernetiky a umělé inteligence? Ani behavioralista nemá "tvrdé" důkazy, když argumentuje o neracionalitě investora tím, že se učí od ostatních a třeba je i napodobuje, neboť se domnívá, že jsou lepšími investory, než je on sám.

Pamatujte navíc, že subjekty mohou být na trhu racionální, přitom výsledek může být silně neefektivní v důsledku různých tržních selhání.

Můj názor je takový, že naprostá většina lidí racionální je, avšak vyhnul bych se axiomatickému chápání (Misesovu). Protože potom by se skutečně o jistý druh tautologie jednalo, protože by z toho vyšlo, že cokoli člověk udělá je racionální. V realitě však někteří lidé, například lidé po psychickém zhroucení, racionalitu v ekonomickém pojetí ztrácí. Nezastávám názor, že duševně nemocný, který si chce z ničeho nic ublížit, tak činí, protože maximalizuje užitek. Proto požívají duševně nemocní zvláštní právní ochrany od státu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jistě, je to hned první věta v podkapitole, na kterou jsem odkazoval: "Lidské jednání je nutně jednáním racionálním."*
Robotdo toho nezapadá, protože robot nejedná.

* Podstatné je i pokračování: "Termín „racionální jednání“
je pleonasmus a jako takový je třeba ho odmítnout. Při aplikaci na konečné cíle jednání jsou výrazy racionální a iracionální nevhodné a nesmyslné. Konečným cílem jednání je vždy uspokojení nějakých přání jednajícího člověka. Jelikož nikdo není v postavení, aby mohl nahradit hodnotové soudy jednajícího člověka svými vlastními soudy, je marné se o cílech a rozhodnutích ostatních lidí vyjadřovat."

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Protože v tom případě je "racionalita&qu ot;chování účastníka trhu naprostou a nic nevypovídající tautologií. Protože cokoliv udělá, je možno označit za výsledek jeho preferencí a jeho rozumové úvahy, a tím za racionální jednání.
Není způsob, jak to dokázat (není kritérium, kdy to racionální je, kdy není, ani nelze dokázat, že to udělal z rozumové úvahy), je to pouhý postulát, který by mohl splnit i nemyslící robot.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tranzitivita: jestlize A > B a B > C, pak A > C. Jinymi slovy dle podminky tranzitivity existuje jedine konkretni hierarchicke usporadani uzitku v dany okamzik. Ano, predpoklada se, ze to plati i pro dite. Proc by nemelo?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Proc nutne musi ta definice vymezit rozdil v jednani deti a dospelych??? To stale kladete jen sve pozadavky bez ohledu na to, k cemu ten pojem v klasicke ekonomii slouzil. I deti jednaji racionalne, jestlize sleduji a snazi se maximalizovat svuj uzitek. Dite natahujici se po tom mleku jedna racionalne bez ohledu na vysledek snahy. Podstatou tohohle pojmu v teto definici je poskytnout minimalni spolecnou zakladnu pro jednani vsech lidi, ze ktereho pak muzeme pomoci logickych dedukci postulovat dalsi zakonitosti. Tak si misto slova racionalita dosadte to sirsi souslovi (snaha maximalizovat ocekavany uzitek) kdyz vas tak rozciluje fakt, ze ekonomove neciti potrebu hovorit stejnym jazykem jako psychologove, nebo se radsi ekonomickou teorii netrapte.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Teď samozřejmě můžeme vést diskuzi o našich subjektivních pohledech na to, co je rozumné a co nikoliv, ale z hlediska ekonomie je to irelevantní.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tak je vidět, že vám k pochopení nestačila ani celá kapitola. Ono to totiž NELZE. Protože hodnota (užitek) je subjektivní.

Navíc Mises neříká, že má jít o rozumné uvažování (ve symslu správné a pod.), ale to, že racionální (a to slovo je zde mimochodem zbytečné) jednání je výsledek použití rozumu. A to je podstatný rozdíl. (Vám klidně může něčí použití rozumu připadat nerozumné, ale je to jen váš subjektivní názor. A ekonomie musí být hodnotově neutrální, tedy nepronáší hodnotové soudy, a proto se také Mises na vaši otázku nesnažil odpovědět a pouze napsal to, co lze říct o jednání objektivně.)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tranzitivita preferencí je zřejmě hierarchie toho, co preferuji. To nepochybně platí i na dítě, když se soustředí na získání mléka na úkor tisíce dalších věcí, které okolo sebe vidí.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Četl jsem celou kapitolu a podle mého názoru k problému, který tady diskutujeme, neříká nic podstatného. Racionální jednání je podle něj takové, které je výsledkem rozumného uvažování a pokusu (i když třeba chybného) dosáhnout konkrétního cíle (s. 19). Ok, ale jsme opět na začátku: co je to "rozumné uvažování" a kdo rozhodne, které uvažování je již rozumné (dítě ne, dospělý už ano:-) a které nikoliv?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

OK, definice má vymezit pojem. Ale to ta definice právě nedělá. Pokud neposkytuje vodítko, jak odlišit jednání dítěte od jednání "racionálního&q uot;dospělého, tak nevymezuje ten rozdíl, či není definicí.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jak už jsem uvedl, debata na toto téma se táhne mnoho let a bylo k ní napsáno opravdu hodně. Mimo jiné i to, co říkáte vy. Tedy že uvedená definice je tautologií. Nicméně není, protože duševně nemocný nesplňuje předpoklad tranzitivity preferencí. Ztrátou racionality může trpět i člověk ve velmi vypjaté životní situaci.

Na trzích se prakticky všichni chovají racionálně, proto mohou být standardní ekonomické teorie uplatňovány. A to, že si někdo s losem kupuje pocit štěstí je stejné, jako když si kupuje dražší auto kvůli pocitu exkluzivity. Obojí mu přináší užitek, jinak by to nedělal. Behavioralista ho však označí za neracionálního, což je nesmysl.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

http://www.libinst.cz./Files/KqLFy4r2/profile/2601/mises_lidske_jednani.pdf

Strana 18. (V pdf strana 46.) Nicméně, pro správné pochopení doporučuji celou kapitolu I.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Od kdy ma proboha definice neco vysvetlovat? Definice ma vymezit pojem a ne neco vysvetlit.

Definice racionality jako ocekavaneho uzitku napriklad pomaha pochopit, proc se lide pousteji do smeny, tedy proc vlastne vubec nejak jednaji. To vam definice racionality jako schopnosti jednat tak, aby to vedlo k ocekavanemu cili, vubec neobjasni.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Podle mého názoru definice racionality jako maximalizace očekávaného užitku je naprosto bezcenná, protože nevysvětluje vůbec nic. Podle níž by se totiž i ty vaše malé děti nebo duševně nemocní chovali racionálně, protože i ti od svého chování očekávají jakýsi užitek. To, že se ten užitek nemusí dostavit, resp. že se dostaví něco jiného (dítě se natahuje pro mlíko, ale svrhne na sebe celý vařící hrnec), se totiž přece netýká jen dětí, ale každého.
Pokud není jasné kritérium, které odliší racionální chování od neracionálního, tak je taková definice racionality na dvě věci.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+
1/2