Diskuze: Lék na nezaměstnanost?

Daniel Neumann|24. 8. 2013 21:21| reakce na Jan Pozner - 24. 8. 2013 16:05

Ten problém ale v Německu řeší tak, že stát vzniklý rozdíl mezi normálně vyplácenou a zkrácenou mzdou dotuje z veřejných peněz. U nás platí od loni, že vzniklý rozdíl dotuje stát a hlavně evropský daňový poplatník. Není to pravda na stavbu hladových zdí, ale i zde jde o dotace pracovních míst.

Jan Pozner|24. 8. 2013 16:05| reakce na Daniel Neumann - 20. 8. 2013 22:37

Jenže kurzarbeit řeší úplně jiný problém než o jakém se bavíme. Kurzarbeit brání firmám v panickém propouštění lidí, jež by za rok, po oživení, zase nabírali. V Baťových dobách se to řešilo "snížíme ceny a mzdy na polovinu", což je dnes politicky (a nejspíš i přes legislativu) neprůchozí. Problém o jakém je zde řeč je jiný, a to neuplatnitelnost některých lidí na trhu práce. To přece dotovaná (=zbytečná) místa "řeší", matematicky řečeno, hrou se záporným součtem.

Jan Pozner|23. 8. 2013 00:15| reakce na Martin Brezina - 22. 8. 2013 11:16

Vztah nezaměstnanost-vzdělání je z drtivé většiny pouhá korelace.
Lidi, kteří získají (resp. získali řekněme před deseti a více lety, kdy ještě VŠ nelovily i studenty s IQ na hraně oblasti mírné mentální retardace) VŠ vzdělání museli mít jistou směsku osobních vlastností (např. inteligence, houževnatost, ctižádost, píle, zájem,...), ovšem přesně tytéž vlastnosti snad zjevně vedou k tomu, že je o ně na trhu práce zájem a tudíž jim příliš nehrozí nezaměstnanost. A máme tu moc pěknou korelaci, kde jedna příčina má dva následky.
Jestli s tím nesouhlasíte rád se nechám přesvědčit.

Slavomír Mácha|22. 8. 2013 16:29

Komentáře, které jsem si přečetl, nevystihují jeden fakt, a to, že od doby, kdy ministryně školství paná Dr. Buzková prosadila dotace na žáka, došlo k diskvalifikaci vzdělávání.

Popíši to na příkladu: Normativ na žáka dostávají školy nestejný a takový, který po celou dobu podporoval netechnické obory. Normativ na žáka ZŠ je kolem 21-16tis podle regionu a také podle zaměření. to v praxi znamená, že jazykové, přírodovědné zaměření asamozřejmě i polytechnické není pro ředitele škol zajímavé. Protože například umělecké a humanitní školy dostávaly a dostávají dotace až 40tis na žáka. Potom chtějte řemeslníky.

Druhým problémem jsou média a mediální vzorce - v reklamách vystupují modelky, manažeři a manažerky jako symboly úspěchu. Naproti tomu řemeslníci viz reklamy na Mountfield, Baumax, Obi a pod. vystupují sice z humorem, ale těžko to lze brát vážně, protože téměř každý uchazeč o řemeslo uvažuje o tom, že se jím vlastně živit ani nechce a pomýšlí na jinoukariéru, například tu alá reklamy. Jen se podívejte na průzkumy veřejného mínění a na statistiky nezaměstnanosti úřadů práce dle odborů škol a profesí. Zjistíte, že ekonomické a umělecké obory rozhodně tato společnost tak horlivě nepotřebuje. Ale ředitelé škol vítají naplnění například uměleckých škol, kde není důraz na matematiku a tak mít maturitu kdekoli, je výzva, hlavně když matematiku ke svému oboru absolvent potřebovat nebude. Tomu se mohu sám zasmát, když u maturity vám student nedokáže říci ani co je liché nebo sudé číslo a obilí považuje za vyjmenované slovo, protože to zřejmě souvisí se slovem bylina.....

Daniel Neumann|22. 8. 2013 15:41| reakce na Jan Pozner - 20. 8. 2013 13:17

K učilištím jeden postřeh: v Německu funguje už nějakou dobu tzv. duální vzdělání, jehož smyslem je, že učni docházejí na praxi přímo do firem a za práci jsou také ohodnoceni. Říká se, že i díky tomuto systému má Německo nejnižší míru nezaměstnanosti mladých v Evropě. Duální systém samozřejmě předpokládá právní úpravu učňovské smlouvy, která u nás pokud vím dodnes chybí a vztah se tak musí složitě obcházet smlouvou s odloženým nástupem, k níž daná firma nemusí být vždy povolná. Výhodou každopádne je, že se tak část výuky přenese do firem s moderním vybavením, díky čemuž čerpají učňové zkušenost přímo "na place" a ne v zaostalých učňovských dílnách. To je dost zásadní, protože např. práci na počítačově řízeném soustruhu se někdě v dílne nenaučí. V Německu je duální vzdělání zakotveno v učebních řádech, u nás sice stále ještě chybí, ale v reálu už to firmy samy na vlastní pěst krůček po krůčku realizují. Což leccos o kvalitě nabídky a stavu poptávky vypovídá. Na druhou stranu je samozřejmě i od učňů vyžadováno nějaké to obecné vzdělání, tam je otázka, jestli se jim v dostatečné míře dostává a jestli jim v hlavě zůstane..

Jan Daniel|22. 8. 2013 15:31| reakce na Martin Brezina - 22. 8. 2013 13:51

Na stesky autora článku, že technické obory nejsou sexy a řemesly se opovrhuje jste vytasil statistiky, že gymnazisté jsou méně nezaměstnaní než vyučení, a že technické obory na tom nejsou ve srovnání s humanitními zas tak dobře pokud jde o umístění absolventů. Pokud jsem špatně pochopil, kam míříte, pak se omlouvám, ale vaše směřování se zdálo být zcela evidentní. Zůstává pak otázkou, co jste tedy opravdu chtěl říci.
Já jsem se pak ve své reakci snažil naznačit, že interpretace těchto statistik může být hodně ošidná.

Martin Brezina|22. 8. 2013 13:51| reakce na Jan Daniel - 22. 8. 2013 11:51

"To, že školství neprodukuje kvalitní absolventy technických oborů neznamená, že techniky nepotřebujeme."
M áteopravdu pozoruhodnou schopnost polemizovat s něčím, co jsem nenapsal. Nemůžete nikde najít sebemenší zmínku, z níž by plynulo něco takového, že tvrdím, že techniky nepotřebujeme.
Diskuze podobného druhu postrádají rozumný smysl.

Jan Daniel|22. 8. 2013 11:51| reakce na Martin Brezina - 22. 8. 2013 11:16

Milý kolego, stejně jako pravda není determinována většinovým hlasováním, tak "výstřednost&qu ot;neznamená automaticky pomýlenost.Ve své době byl výstředním i heliocentrický názor.

To, že školství neprodukuje kvalitní absolventy technických oborů neznamená, že techniky nepotřebujeme. Stejně tak vaše údaje o tom, že se umístí společenští vědátoři neznamená, že je k něčemu potřebujeme. Jádrem mého příspěvku bylo to, že jádro vašeho příspěvku - odkaz na statistiky nezaměstnanosti absolventů - stojí na vodě.

Martin Brezina|22. 8. 2013 11:16| reakce na Jan Daniel - 22. 8. 2013 09:58

Děkuji za názor.
Tvrzení, že mezi nezaměstnaností a vzděláním není podstatný vztah, ale pouhá korelace, je dost výstřední. Nevím, co k tomu dodat.

Zbytek vašich postřehů jsou věci, které se spíš míjejí s jádrem mého příspěvku nebo ho dokonce podporují (v pasáži o technických oborech).

Jan Daniel|22. 8. 2013 09:58| reakce na Martin Brezina - 20. 8. 2013 10:43

Budu se asi zčásti opakovat po jiných přispěvatelích, kteří na vás reagovali, ale zkusím to shrnout. Statistiku nelze interpretovat bezmyšlenkovitě. V každém kurzu statistiky budete varován, abyste nezaměňoval korelaci za kauzalitu a řeknou vám tam několik typických jevů, které vedou k nesprávné intrepretaci. Řečeno úplně triviálně: počet zapalovačů v domácnosti solidně koreluje s výskytem rakoviny plic, ale zapalovač sám o sobě není přímou příčinou rakoviny. Toto je samozřejmě absurdní případ, ale v praxi je řada příkladů méně zjevných, které mohou člověka uvést v omyl.
Aniž bych byl expertem na nezaměstnanost, nabízím pár postřehů ze života a úvah, které by mne před jednoduchými závěry vámi předložené statistiky varovaly:
Jistou a velmi stabilní část nezaměstnaných vždy tvoří dobrovolně nezaměstnaný a nezaměstnatelný lumpenproletariát. Tento životní styl se jednak dědí z generace na generaci, a jednak tato vrstva systematicky produkuje minimum středoškoláků a vysokoškoláků. Tyto efekty budou ovlivňovat statistiku ve prospěch vyšší nezaměstnanosti lidí s nižším vzděláním.
Systém financování vysokého školství vede k tomu, že lidé s určitým vzděláním obsazují pozice, kde toto vzdělání není vůbec potřeba. Jen ze svého okolí znám několik případů VŠ, kteří pracují na místě řadového účetního. Mají diplom a titul, a zároveň jim chybí základní kvalifikace pro tuto práci: znalost (někdy dokonce i základní pochopení) účetnictví a podpůrné dovednosti, jako je práce v MS Excel. Naopak na toto místo chybí skuteční dobří účetní se SEŠ.
Na některých místech může dokonce docházet ke kaskádovitému efektu: překvalifikovaní VŠ vytlačují z typicky středoškolských pracovních pozic středoškoláky a ti zase lidi se ZŠ... To opět moc ekonomicky efektivní není.
Současná potíž s technickými obory je v tom, že jejich úroveň silně klesá. Řada těch, kteří by potřebovali najít absolventa VŠ technického směru naráží na to, že nejsou dost teoreticky vzdělaní.
Velkou otázkou je, jak se vypořádat se zástupemVŠ, kteří vystudovali zbytečný obor a obsazují uměle vytvořené zbytečné pozice financované daňovými poplatníky.
Taleb vyslovil v dnešní době kacířskou, ale zajímavou myšlenku: sice existuje korelace mezi vzděláním obyvatelstva a properitou, ale není pravda, že vysoká úroveň vzdělání vede k prosperitě, ale spíše, že prosperita vede k vysoké úrovni vzdělání. Vzdělání je potom v podobné pozici jako další prvky tzv.nadstavby jako je kultura, umění a podobně. Máme je, když si je můžeme dovolit.

Daniel Neumann|20. 8. 2013 22:37| reakce na Jan Pozner - 20. 8. 2013 13:22

Jsem dalek paušální obhajobě nějakého modelu, ale berte v potaz, že jestli je pro nějakou zemi typický rozmach dotovaných pracovních míst, tak je to Německo, kde během finanční a dluhové krize dosáhla nezaměstnanost nejnižší úrovně od znovusjednocení.

Španěl ézavedli "kurzarbeit&quo t;až v roce 2010, a to ještě v jiné podobě než jak funguje v Německu (na dotování by španělský stát těžko sebral peníze), totiž pouze s motivací pro zaměstnavatele v podobě snížení odvodů na sociální pojištění.

Jan Altman|20. 8. 2013 21:28| reakce na Martin Brezina - 20. 8. 2013 10:15

1) Byly doby, kdy by uspěla strana tvrdící, že Země je placatá a že je třeba upalovat jedince hlásající opak. V roce 1946 uspělo znárodňování. Atd.
Tzn. pokud někdo preferuje vysoké zdanění výměnou za rozsáhlejší státní servis, nikdo mu nebrání si to tak zařídit či nasmlouvat. Ale tato jeho smlouva jen stěží může být závazná pro někoho jiného.

2) Zaměstnanosti nejvíce pomůže, když stát lidem nebude platit za to, že nic nedělají a trestat je za to, že něco dělají. Pokud pracující pokutujete a nepracující odměňujete, těžko se divit, že prvních ubývá a druhých přibývá.
A někomu platit rekvalifikaci vám samozřejmě nikdo nebrání, naopak bych to od vás považoval za šlechetné.

Jan Altman|20. 8. 2013 19:52

Proč by vláda vůbec měla nezaměstnanost řešit?
Nestačilo by, kdyby ji přestala působit?

Jak hluboko jsme klesli, když spojením "zlepšit kurz koruny" myslíme její znehodnocení?
Nemyslel se zlepšením kurzu ještě nedávno pravý opak?
A co je na snaze ČNB tak heroického? Zmrvit či zruinovat měnu umí kdejaký Mugabe...

Také mne fascinuje, jak je pan autor natěšen, až státně monopolní socilistické školství začne produkovat ty lidi, které si žádá trh.
Nějakým zázrakem školství začne fungovat skoro tak dobře, jako by nešlo o státní nuceně monopolní moloch, ale o konkurenčně tržní a tedy přirozeně rozmanitý a efektivní systém.
Tedy autor doufá, že obdoba socialistické Tesly či AZNP Mladá Boleslav najednou začne fungovat jako Samsung či VW - aniž by ale bylo potřeba dané odvětví deregulovat, demonopolizovat a privatizovat.
Autor tedy věří na zázraky. A popírá ekonomické zákony. Neměly by se za to odebírat tituly?

Jiří Kratochvíl|20. 8. 2013 19:24| reakce na Martin Brezina - 20. 8. 2013 10:43

K vysokým školám - je tu jeden aspekt, který tato statistika nezahrnuje a to je zaměstnání v oboru. ČR bohužel nemá peníze na to, aby poskytovala vysokoškolské vzdělání třeba prodavačce nebo obsluze ve fastfoodu. Neptal bych se tedy kolik má která škola nezaměstnaných absolventů, ale kolik absolventů využilo, co je ta která škola naučila... Zároveň otázka další - je skutečně na místo každého podržtašky dosazovat vysokoškoláka ?

Martin Brezina|20. 8. 2013 15:07| reakce na Libor Šindelka - 20. 8. 2013 14:23

Neztotožňuju pojem demokracie či adjektivum demokratický se správností. To by u mne, jako milovníka aristokratického Platóna, bylo dost absurdní.

Jenže, jaksi zatím v demokracii žijeme, takže pokud diskutuji o nějakém opatření (třeba o likvidaci státu), tak s ní počítám jako s empirickým faktem.

Pokud to chcete změnit, nedovedu si představit jiný, než násilný, způsob, jak lidem vzít moc, kterou (byť leckdy domněle) drží.

Libor Kosour|20. 8. 2013 14:41| reakce na Martin Brezina - 20. 8. 2013 10:54

Na ekonomickou skolu take tezko pujde ucit z financnich duvodu reditel CEZu.

Libor Šindelka|20. 8. 2013 14:23

Martin Brezina:
obávám se, že si jako většina současné mainstreamové společnosti pletete význam slova "demokratický&q uot;s významem slova "správný" - ono to ale nejsou synonyma, přesně jako píše Jan Daniel. A právě toto považuji za největší příčinu současného úpadku (nejen ekonomického, ale hlavně morálního, což s sebou strhává i tu ekonomiku) - dopadáme jako ten pejsek s kočičkou, taky dali do dortu jen to nejlepší, taky nebylo jejich snahou aby jim bylo zle, jenže bylo.

Jan Daniel|20. 8. 2013 13:45| reakce na Martin Brezina - 20. 8. 2013 10:15

Vaše argumentační logika je obtížně pochopitelná. Takže až si většina demokraticky odhlasuje, že Slunce obíhá okolo Země, tak to také nastane? To bude opravdový vrchol demokracie a definitivní porážka diktatury ekonomických a přírodních zákonů.

Michal Weinfurtner|20. 8. 2013 13:24

Ale prosím vás. Systém učňovského školství přece může pěstovat jenom firma které vyrábí a vyvíjí vlastní produkty.

Ale montážní linky, které sem lákají aktivní politiky zaměstnanosti a daňové prázdniny žádnou výchovu učňů nepotřebují. Jim stačí aby cvičené opice uměly číst a naučili se během týdne nebo dvou obsluhovat nějaký ten stroj, nebo manipulovat s obrobky od automatů.

V tom je ta potíž. Politici se snaží být chytřejší než celý průmysl a snaží se definovat co a jak by naše země měla produkovat, na jaké trhy se orientovat a pod.

A z toho plynou všechny potíže a nedostatky.

My se nemůžeme opičit po Německu, když nejsme Německem. Musíme se přizpůsobit vlastnímu stavu a podmínkám. A kdo to zvládne nejlépe, než sami podnikatelé. Komu se vyplatí udržovat vlastní školu s praxí, měl by mít možnost tak činit a stát by mu v tom neměl překážet.

Montovnám se učňáky nevyplatí. Takovýto podnik si asi nebude zřizovat učiliště, že ne :-)

http://www.filmsforact ion.org/watch/without_saying_a _word_this_6_minute_short_film _will_make_you_speechless/#.Ug xhL4iPhwE.facebook

Jan Pozner|20. 8. 2013 13:22| reakce na Martin Brezina - 20. 8. 2013 12:55

Ano, to je stručně řečeno cesta do pr.., ehm vlastně do Španělska.
Ale když to někdo nevidí na první pohled, tak mu není pomoci.

Jan Pozner|20. 8. 2013 13:17| reakce na Martin Brezina - 20. 8. 2013 11:38

Ta zpráva v prvním odkazu se týká absolventů posledních pár let, takže z ní nic takovýho nelze usoudit.
A taky za podmínky, že by vše ostatní bylo stejné, což není.
Těch hypotéz by jistě šlo nadhodit víc. Statistiky nezaměstnanost-vzdělání jsou prostě jen korelace a ne důkaz příčinné souvislosti.

Martin Brezina|20. 8. 2013 12:55| reakce na Jan Pozner - 20. 8. 2013 12:52

Řeč nebyla o rekvalifikaci, ale o aktivní politice zaměstnanosti. Z té tvoří rekvalifikace jen část. Další částí jsou třeba dočasně dotovaná pracovní místa - to je to, co vy a vaši kolegové považujete za blbost a vyhazování peněz. No, není to blbost.

Jan Pozner|20. 8. 2013 12:52| reakce na Martin Brezina - 20. 8. 2013 11:34

Blábolíte.
Řeč byla o rekvalifikaci a ten váš "aktivně-politický rekvalifikant" bude lepší? Ani omylem, nebude mít onu specifickou praxi stejně jako on. Ale člověk, kterej se je schopen se sám vzdělávat hraje úplně jinou ligu než hlupáci, kteří toho schopni nejsou.
Mimochodem, s hlupáky, kteří jsou přesvědčeni, že něco nemohu umět, protože "jsem to přece nevystudoval" se potkávám dlouhý roky. Já se směju jim. Ale cévka mi z toho veselostí nepraská, hlupáctví je spíš na smutný smích.

Martin Brezina|20. 8. 2013 11:38| reakce na Jan Pozner - 20. 8. 2013 11:33

V tom případě by nezaměstnanost vyučených klesala s věkem (vzhledem k tomu, že v minulých desetiletích do učení nutně "odpad" nešel). Což není pravda.

Martin Brezina|20. 8. 2013 11:34| reakce na Jan Pozner - 20. 8. 2013 11:25

Už se těším, jak nějaký uchazeč o místo třeba ve strojírenské nebo obchodní firmě na otázku, co umí dělat, odpoví, že si o tom přečetl knihu nebo si to našel na internetu.
Akorát by to mohlo být trochu nebezpečné, protože někteří majitelé firem a manažeři už jsou postarší a mohla by jim od smíchu prasknout cévka.

Jan Pozner|20. 8. 2013 11:33| reakce na Martin Brezina - 20. 8. 2013 10:43

To je furt dokola. Co když vyučení jsou nezaměstnaní nikoli proto, že jsou "jen" vyučení, ale protože dneska do učení chodí vesměs pologramotný odpad? Ti budou nezaměstnaní/nezaměstnatelní, i kdyby jim Brezina rozdával doktoráty. Aneb ty čísla jsou jen korelace, která o příčině neříká vůbec nic.
Jistotou zaměstnání není vybrat si nějakou správnou školu, ale nebejt blbej a línej, což se ve škole nikdo nenaučí.
Mimochodem, ve financování VVŠ se s nějakým koeficientem uplatnitelnosti počítá ("koeficient zaměstnatelnosti absolventů").

Jan Pozner|20. 8. 2013 11:25| reakce na Martin Brezina - 20. 8. 2013 10:15

Jak tuto funkci zajistí volný trh?
Cože? Jaký trh? Co třeba tak vlastní aktivita? Uznávám pro byrokrata vašeho ražení zcela mimo meze představivosti.
To si takhle člověk, když se něco chce naučit, koupí knihu, nebo skripta, nebo použije internet. Lidi, který nejsou schopni se nic naučit sami, jsou idioti, a nenaučí se nic ani s "aktivní politikou zaměstnanosti".

Martin Brezina|20. 8. 2013 10:54| reakce na Martin Moravec - 20. 8. 2013 07:29

No, já proti posílení technického školství nic nemám, ale kdo to zaplatí? Gymnázia nebo ekonomické školy jsou levné. Odborné školy jsou podstatně dražší, nehledě na to, že vám tam žádný technický fachman nepůjde za ty peníze učit, když v privátu si vydělá 3x tolik.

Martin Brezina|20. 8. 2013 10:43

"Systém financování středního i vysokého školství totiž nijak nebere ohled na to, jestli jsou absolventi různých škol schopni najít práci...technické obory nejsou sexy, ... vytváření hodnot rukama se považuje za něco méněcenného "

http://www. infoabsolvent.cz/Temata/Publik aceAbsolventi?Stranka=9-0-71amp;NazevSeo=Nezamestnanos t-absolventu-skol-se-strednim- a-

Upozorňujitřeba na tabulku 4.1 (data za duben 2012)
Nezaměstnanost vyučených - 16,7%
Střední odborné - 9%
Gymnázia - 3%

Dále tabulka 4.7 zobrazuje nezaměstnanost absolventů středních odborných škol. Techické obory na tom nejsou špatně, ale rozhodně nějakou jistotou zaměstnání nejsou. Hutnictví a hornictví s 0% nezaměstnaných, ale pouhými 44 absolventy bylo na tom sice tehdy dobře, ale to se nejspíš v brzké době změní, až Bakala zavře Paskov a možná i další doly...

Zde jsou vysoké školy:
http://www.careermarket.cz /web/images/article/file/LN_up latneni_absolventu.pdf
Mezi 101-203 méně úspěšnějšími fakultami, co se týče uplatnění absolventů, jsou také fakulty technické, stejně jako mezi 1-100 úspěšnějšími fakultami jsou také školy společenskovědní.

Čili, řešit to jednoduše nějakým koeficientem uplatnitelnosti, je dost nereálné. Ono tomu státu nakonec nic jiného, než pořádná koncepce školství, nezbude.

Martin Vytiska|20. 8. 2013 10:33| reakce na Martin Brezina - 20. 8. 2013 10:15

Hm, zajímavá argumentace hodná politruka :)

Vliv nízkých daní na cenu výrobků a tudíž přirozený exportní potenciál smetete ze stolu tím, že demokratická většina žádnou takovou politiku neposvětila. O tom to ovšem vůbec není - máme tady problém a polemiku o možných řeseních ... volby do toho nepleťtě, neboť s tím nic společného nemají.

Ohledně "aktivní politiky zaměstnanosti" ... otázka je, co je přičina a co je důsledek. Podle mého názoru firmy nevytvářejí nová pracovní místa, protože vysoké zdanění žene cenu jejich výrobků nahoru a jejich konkurenceschopnost a investice jsou tak výší daní přímo omezovány. Těžko pak mohou vytvářet nová pracovní místa.

Ve vašem pojetí je normální vyčerpat rybník skoro do sucha což zdecimuje populaci ryb a pak něj chcete házet ryby aby se populace zvýšila (tyto ryby samozřejmě pochcípají).