Diskuze: Co odlišuje svobodné lidi od nevolníků: Vysvětlení pro krněnské intelektuály i ostatní

Jan Daniel|28. 5. 2013 16:05| reakce na Jakub Hájek - 28. 5. 2013 13:36

Protože tak zní současná právní úprava. Zároveňžádá ministra školství aby navrhl její změnu.
Kromě toho, Zeman logicky předpokládá, že člověk, kterému je tak moc proti srsti, o předání z jeho rukou nestojí a tak ho tohoto aktu chce ušetřit.
Zemanovo řešení celé situace je nejlogičtější a pro všechny aktéry nejdůstojnější. Alespoň by tomu tak bylo mezi normálními lidmi.Nevím jak mezi intoši a akademiky. Ti se možná navzájem nesnášejí, pomlouvají, a pak si předávají pocty a tituly.

Jan Krejčí|28. 5. 2013 14:44| reakce na Michal Kasparek - 28. 5. 2013 12:15

"tuhle kontrolu podle platných zákonů nemá vykonávat prezident ať už je to Zeman, či Havel"
To je Vaše interpretace. Sice s Vámi na 100% souhlasím, ale rozhodně bych to nepřecházel jednou větou. Zemanovi zastánci naopak tvrdí, že Zeman školy kontroluje, a to ve dvou bodech - jmenování profesorů a jmenování rektorů.
Při jmenování rektorů jde o ještě větší zásah do svobod - rektora volí přímo zvolení zástupci akademické obce, a jde o vrcholného představitele, nikoli o tabulkového panáka pro akreditace studijních programů.
Na Zemanovi je vidět, jak hloupě napsaný zákon máme - platí pouze na slušné lidi. Na ty ovšem netřeba zákony.

Jakub Hájek|28. 5. 2013 13:36| reakce na Jan Daniel - 28. 5. 2013 13:31

Pokud Zeman o ceremonii jmenování profesorů nestojí, proč ostatní navržené profesory kromě pana Putny osobně jmenuje?

Jan Daniel|28. 5. 2013 13:31| reakce na Michal Kasparek - 28. 5. 2013 12:15

Pane Kašpárku, nemohu se ubránit dojmu, že s přízraky tady polemizujete především vy. Zeman dal celkem jasně najevo, že o ceremonii jmenování profesorů nestojí (bylo to dostatečně medializováno). To činí váš text i následnou debatu zcela zbytečnými. Prezidenstská tyranie nad VŠ nám s největší pravděpodobností nehrozí.
Na tahu jsou spíše akademici, aby dali najevo, že se nechtějí nadále schovávat za prezidentský podpis a jsou ochotni jít s kůží (míněno se svými tituly) na trh (míněno doslova). Tudy by se měla ubírat smysluplná debata. Minulé války bych přenechal panu profesoru Putnovi, pro kterého "boj nekončí".

Petr Hampl|28. 5. 2013 13:25| reakce na Michal Kasparek - 28. 5. 2013 12:15

O.K. Takže postupně.

Akreditační komise, UHOS a ministerstvo jsou řízeny spíš univerzitami, než by hájily zájmy poplatníků vůči univerzitám. To je ale relativní detail.

PŘEDEVŠÍM JDE O TO, ŽE NENÍ MOŽNÉ HÁJIT UNIVERZITNÍ SAMOSPRÁVU A ZÁROVEŇ HÁJIT POVINNOST OSTATNÍCH LIDÍ PŘISPÍVAT NA ČINNOST UNIVERZITY! TO NEMÁ S DĚLBOU MOCI NIC SPOLEČNÉHO! To je model ranně středověkého kláštera, který vlastnil nevolníky.

Myslím, že v tomhle je jádro sporu mezi námi. Zda je možné považovat hlas instalatéra za stejna hodnotný jako hlas docenta.

Souhlasím s vámi, že řešit to přes prezidenta není optimální. Optimálním řešením by byla přímá volba rektora UK. Nicméně prezident a poslanci byli přímo zvoleni, takže jejich legitimita je o nesrovnatelně vyšší než jakékoliv tzv. odborné komise.

A NAVÍC, VE SPORU O PUTNU NIKDY NEŠLO ANI VZDÁLENĚ O SVOBODU. PRÁVO PANA PUTNY SVOBODNĚ HLÁSAT SVÉ NÁZORY NEBYLO NIKDY ZPOCHYBNĚNO. ŠLO POUZE A VÝHRADNĚ O UDĚLENÍ PRIVILEGIÍ. V tom smyslu mohou Svobodní klidně spát, protože se jim žádných privilegií nedostává. Ani o to nestojí.

K té sdílené nenávisti. Lidé, kteří jsou "chráněni před vlastní iracionalitou", jak to vyjadřujete, skutečně zuří. Mají na to právo.

A netvrdil jsem, že šlo o spiknutí. Píšu, že v tomhle případě byla profesura udělana na základě statusu (příslušnosti k vyšší třídě), nikoliv odbornosti v běžném významu toho slova.

Michal Kasparek|28. 5. 2013 12:15

Kolego, i vy mi připomínáte mě samotného ze starších dob. Také jsem zneužíval toho, že jako absolvent humanitních věd můžu plácat cokoliv, třeba i nesmysly nepoznamenané logikou, hlavně když nabídnu čtenáři pár sympatických háčků - nejlépe sdílenou nenávist.

Mně ovšem polemiky s vámi právě proto přijdou nikoliv osvěžující, ale úmorné. Máte ve zvyku reagovat na něco, co jsem vůbec nenapsal, a naopak přecházet moje argumenty.

Píšu, že kontrola toho vašeho "sprostého lidu" nad školami v Česku existuje, což je dobře - jenom že tuhle kontrolu podle platných zákonů nemá vykonávat prezident ať už je to Zeman, či Havel, ale instituce k tomu určené. Cituji: "V Česku samozřejmě nad univerzitami demokratická kontrola funguje. Musí se řídit zákony, dohlíží na ně ministerstvo školství, akreditační komise i Úřad na ochranu hospodářské soutěže." Zkrátka si nemyslím, že by měl být prezident ústavní libero, který bez ohledu na zákony a zvyklosti hájí zájmy lidu (nebo to, o čem si myslí, že to jsou zájmy lidu), omezen jen tím, že když se to lidu nebude líbit, za čtyři a tři čtvrtě roku ho napodruhé nezvolí.

Osobně víceméně souhlasím s liberálními zbrojními zákony, jak je zřejmě coby protipól mých teorií popisujete vy, i s placením školného. Naopak jste ale nenabídnul jediný argument proti myšlenkám ústavního liberalismu a dělby moci, které byly jádrem mého článku. Copak je Švýcarsko svobodné díky tomu, že nad kantony bdí nějaký ničím nesvázaný Zeman? Zato jste ale přišel s pěknou konspirační teorií o Putnově profesuře coby kamrádšoftu. Nepolemijuzete tedy se mnou, ale (znovu) s jakýmisi přízraky, a proto se bojím, že vám v tom můžu být jako partner jen málo platný.

Jan Fryč|28. 5. 2013 07:53| reakce na Jaroslav Krátký - 27. 5. 2013 20:41

Doporučuju www.zbranekvalitne.cz, je tam vše. Stačí si podat žádost na policii, dostanete termín zkoušek. Odvíjí se to od přítomnosti komisaře na střelnici, buďto se stíháte naučit nebo požádáte o odklad (je to vše v těch otázkách).
Doba záleží na Vašich schopnostech a tom komisaři. Já si zaplatil lekci u instruktora předem, abych věděl, co po mě budou na praxi chtít. To stálo tisíc. Pětset je za každou skupinu ZP. U zkoušek platíte komisaře třemi sty, střelnici si taky něco řekne. Při registraci zbraně jsou taky nějaké poplatky, myslím stovka. No a zbraň stojí podle toho, jakou chcete.

Honza Moudrý|27. 5. 2013 21:42

Z které planety je tenhle případ?

Jaroslav Krátký|27. 5. 2013 20:41

Velmi inspirativní článek. Nevíte někdo, jak legálně získat zbrojní průkaz, jaká jsou omezení, jak dlouho to průměrně trvá a na kolik to vyjde včetně koupě osobní zbraně? A v USA?

Tony Lapačka|27. 5. 2013 19:41| reakce na Petr Síla - 27. 5. 2013 11:56

Názor o zbraních je naivní a ukazuje meze lidového chápání liberalismu. Ono totiž se nikdo neřídí tím, že by jeho prostor končil tam, kde začíná prostor druhého, ale je v lidské přirozenosti si svůj prostor chránit a vymezovat. A k takové sebeobraně v určitých situacích právo na zbraň bezpochyby patří. Čili představa o tom, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého je v praxi reálný asi tak jako různá hesla z pouček marxismu-leninismu. Je to čistě virtuální pořekadlo v praxi bez reálného významu.

František Řehák|27. 5. 2013 18:03| reakce na Petr Kocur - 27. 5. 2013 09:09

O té "trvalé udržitelnosti" bych měl jisté pochybnosti. Pokračující deformace, regulace či spíše už likvidace majetkových práv jednotlivců (volný trh například) nakonec zbytky tržní ekonomiky zadusí. Bude muset nastoupit centrální plánovač, protože "trh selhal". A centrálně plánovaná ekonomika není trvale udržitelná ani "jemnějšími&quo t;ani jinými mechanismy. O tom přece něco víme.

František Řehák|27. 5. 2013 17:42| reakce na Petr Síla - 27. 5. 2013 11:56

Píšete: "Zbraň je určena k zastrašení, zranění či zabití..". To ovšem platí hlavně v případech, kdy má zbraň jenom jedna strana. Typicky existuje tento stav v Evropě. Zbraně má vládnoucí elita na zastrašení občanů, ta legálně a zločinci, ti sice nelegálně, ale to na zastrašovací funkcinic nemění. Občané, kteří nepatří k těmto skupinám, jsou jim vydáni na milost a nemilost. To byl hlavní důvod, proč autoři americké ústavy, kladli důraz na svobodu vlastnit zbraň. Jako prostředek obrany svého života a majetku, při čemž důraz byl kladen na právo bránti se se zbraní v ruce proti zhovadilé vládě (včetně práva občanů sdružovat se do milicí). Tyto účely zbraně zcela ignorujete. Položme si otázku, proč se Otcové zakladatelé ozbrojených občanů nebáli a Obama a evropští politici z nich mají panický strach.
Vztah mezi svobodou a právem používat zbraň je zcela zjevný. Bez tohoto práva je občan bezbranná ovce, kterou může vládnoucí elita i zločinec kdykoliv, proti její vůli, ostříhat.

Jan Krejčí|27. 5. 2013 16:31| reakce na Petr Síla - 27. 5. 2013 14:56

Vzhledem k tomu, že většina zákonů buďto omezuje osobní svobody většiny lidí ve prospěch úzké skupiny (např. zákon o církvích, zákon o auditorech, autorské právo), případně jde proti obecnému demokratickému názoru většiny (např. trest smrti, eutanázie, zákaz tzv. diskriminace v soukromé sféře) případně obojí (hranice nutné obrany, úloha trestu jako výchovného prostředku), pro jednoduchost bude lepší nepředpokládat žádné dobré zákony.

Jan Daniel|27. 5. 2013 15:03| reakce na Petr Síla - 27. 5. 2013 11:56

Ad 1) Vaše myšlenka by snad mohla dávat logiku, kdyby zbraně neměl vůbec nikdo, to jest v utopickém světě. Pokud státní moc zbraně má a lidem je zakazuje, je to pravý opak svobody. Rovněž kriminální živly se zbraní také dobrovolně nevzdají, takže být neozbrojen jaksi pro moji svobodu ztrácí smysl.
Ad 2) Je možné, že to v některých případech "drhne". Téměř všechno za nějakých okolností drhne a nedrhnoucí možnosti prakticky neexistují. V reálném životě otázka spíše zní, která alternativa drhne nejméně.

Petr Síla|27. 5. 2013 14:56| reakce na Karel Frauknecht - 27. 5. 2013 13:40

Pak je zde ale velmi tenká hranice mezi "voleným šerifem" a "zvůlí davu" či "lynčem". Lépe to opravdu vynikne u toho soudce. Ten musí soudit dle práva a spravedlivě bez ohledu na náladu těch, kdo platí daně. A že jsou to často odlišné věci netřeba doufám připomínat.
A k té legislativě - špatné zákony pro jednoduchost nepředpokládám.

Karel Frauknecht|27. 5. 2013 13:40| reakce na Petr Síla - 27. 5. 2013 11:56

K bodu 1) už nějaký příspěvek vidím, tak jen k 2):
Tato premisa platí pochopitelně i u "voleného šerifa". Právě tím, že je volený tak je i odvolatelný. Nezastupuje tedy jen "elitu", která jej do funkce dosadila a jejíž zájmy nutně musí zastávat.
No a k té legislativě :-). Jsou-li zákony v rozporu se zájmy "lidu" (no, raději společnosti:-)) jsou nepochybně špatné.

Ctirad Beránek|27. 5. 2013 12:57| reakce na Petr Síla - 27. 5. 2013 11:56

Zbraň vám dává možnost se bránit. Beze zbraně jste vydán na milost komukoliv silnějšímu, než jste vy. Proto nevolníci nesměli vlastnit zbraně.

Jan Daniel|27. 5. 2013 11:57| reakce na Jan Krejčí - 27. 5. 2013 10:43

Neřekl bych, že Zeman je v článku popisován jako hráz čehokoliv. Celý článek je o systému a principech zastupitelské formy vlády, nikoliv osobách. Zeman je tam zmíněn dvakrát, z toho jednou si autor nepřeje, aby Zeman rozhodoval o jeho disertační práci.
Ano jsou témata důležitější a méně důležitá, ale pokud trváme na principech, pak na nich snad trváme vždy, ne? Pokud se porušují principy v malých věcech, jak mohu věřit, že budou dodržovány v těch velkých? Koneckonců, nebyl to Hampl, kdo zahájil smrtelně důležitou společenskou debatu na téma ohrožení základů demokracie ve věci jmenování profesorů. Takže vaše výtka je vůči němu značně nespravedlivá.

Petr Síla|27. 5. 2013 11:56

Zajímavý a podnětný článek. Nicméně se nemohu ztotožnit ani s jednou "typickou" vlastností:
1) Nevidím žádnou vazbu mezi svobodou a možností mít zbraň. Naopak zbraně považuji za všech okolností za svobodu omezující, ať je vlastní kdokoliv. Zbraň je určena k zastrašení, zranění či zabití, což výrazně zasahuje do svobody druhé strany. A má svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého.
2) Myšlenka kdo platí, rozhoduje, je zajímavá a v mnoha ohledech správná. Ale určitě neplatí obecně. Má smysl ji použít u univerzit (když chce být univerzita nezávislá, ať si zajistí i nezávislé financování), ale už to "drhne" u policie - šerif má naslouchat zákonům, nikoliv lidu. Lépe to vynikne, pokud stejný princip použijeme i pro soudce. Volený soudce odpovědný lidu nebude zárukou práva a spravedlnosti.

Když to shrnu, tak článek je postaven na dvou bodech, z nichž ani jeden nepovažuji za obecně platný. Tudíž argumentačně stojí na vodě.

Jan Krejčí|27. 5. 2013 10:43

Na základě tohoto článku bych si myslel, že Zeman je pomalu poslední hrází před nevolnictvím a jediným zastáncem mých vlastnických práv, který se hrdinně vydal na tažení proti usurpátorům, aniž by z toho měl větší prospěch, než všichni ostatní plebejové.
Ačkoli souhlasím s principem "kdo platí, ten rozhoduje", nemyslím si, že jmenování profesorem je ten bod, od kterého bychom měli tento princip navracet do našeho společenského života. Existuje tisíc lepších příležitostí, kdy je pošlapáno více práv více lidem, a na úkor užší kasty.
A jen tak na okraj: lichocení, útoky ad hominem (jakkoli myšleny s humorem), ani pletení vědecké rady s akademickým senátem článku neprospívají.

Jan Daniel|27. 5. 2013 10:42

Jsem rád, že pan Hampl připomněl zcela zásadní věc, na kterou se v moderní době zapomíná. Zastupitelská forma forma vlády vznikla tak, že monarchové po tom, co prošustrovali vlastní majetek, byli nuceni žádat o peníze ve formě daní. A zastoupení získal původně ten, kdo platil. Dnešní pokřivený systém demokratického socialismu, který tento princip popírá, dospěl do hluboké krize a pokud se neprosadí myšlenka „no representation without taxation“, nevyhnutelně zkrachuje v atmosféře všeobecného parasitismu.

Jan Pozner|27. 5. 2013 09:26

Švýcaři mají ETH Zürich. Což je úplně jiná liga, ne-li sport, než Sorbonna.
Putna byl docentem ve 30, a to měl na kontě dvě knihy, které lze označit za odborné. Všimněte si, že u spousty z těch "jeho" knih napsal předmluvu, doslov, apod. nejsou to tedy jeho autorské práce. A do televize ho chodí obhajovat stejný lžiprofesor Zlatuška, který je na tom s imp. publikacemi a citacemi naprosto stejně (v informatice!!). Pokud by vás zajímal postoj akreditační komise: "Akreditační komisi v současnosti nejsou známa žádná odbor
ná ani procesní pochybení při řízení ke jmenování profesorem doc. Mgr. Martina Putny"
http://www .akreditacnikomise.cz/attachme nts/article/481/Jmenovani_doc_ Putny.pdf

Petr Kocur|27. 5. 2013 09:09

Skvělé, pane Hample! Rád přemýšlím o pojmech svobody a nevolnictví v současné společnosti. Dřív bylo rozdělení jasné a nepřéhlednutelné - v zemi obehnané ostnatým drátem, kterou spravovali biřici a kápové, bylo na první pohled evidentní, kdo nosí zbraň a patří k vrchnosti a kdo je otrokem, který nemá ani právo si zvolit ani místo pobytu a jeho hlavním právem je na povel děkovat svým chlebodárcům. Za to se nevolníkům dostávalo jakási ochrany a pocitu sociálních jistot (podobně jako vězni v kriminále dostane chleba a střechu nad hlavou, který se po propuštění cítí jako nahý v trní).
Bohužel, většina lidí chce být otroky, vděčně pánovi lízat ruku a mít udělené právo se vyvyšovat nad sousedem (např. být členem uličního výboru KSČ, pomocné stráže VB apod., a z tohoto titulu mít vůči němu nadřazené postavení). Díky těmto výhodám se vzdá své svobody, protože si cení víc buřta než možnosti svobodně se pohybovat a vyjadřovat.
V naší demokratické společnosti je toto rozdělení na vládnoucí a ovládané více skryté. Mechanismy moci jsou jemnější, účinnější a trvale udržitelné. Jsou jimi peníze, společenské postavení, prestiž atd. Kdo chce být opravdu svobodný, musí rezignovat na tyto atributy. Někomu je přednější profesorský titul (který bez nemá cenu, když se uděluje za kamarádství), pro jiného postavení rebela. Ovšem absolutní svoboda nespočívá v anarchismu, ale vzdání se ega (doporučuji Eckharta Tolleho).