Diskuze: Zákaz kouření chrání svobodu

kuř.|21. 10. 2015 16:05| reakce na Tomáš Kindl - 8. 4. 2012 16:17

Ale tady nikdo nechce aby někdo před někým utíkal.Dobře,restaurace jsou ode dneška nekuřácké,tudíž tam kuřák nemá co dělat s cigaretou,ale pokud budu zřizovat nový podnik se zaměřením na poskytování služeb pro kuřáky nevím čím poškozuji nekuřáky,když jsem se snažíl vyhovět právě kuřákům.Já je tam nenutím chodit (ani jim nebráním,ale musí s tím počítat)...

Ondřej Palkovský|12. 4. 2012 09:40| reakce na Michal Jeřábek - 11. 4. 2012 13:36

Ne mě to dělá dojem, že panu Kindlovi se nelíbí výsledky tržního procesu, a tak usuzuje, že je zcela "legitimní" ;,aby využil státní moci k tomu, aby někomu jinému něco zakázal/přikázal, aby se výsledek přiblížil, tomu, co se mu líbí.
Ostatním (např. kuřákům) by však podobné využití státní moci k úpravě výsledků tržního procesu ve svůj prospěch neumožnil. Jak s tím souvisí, že svoboda všech by měla být chráněna stejně mi ale moc jasné není.

Michal Jeřábek|11. 4. 2012 13:36| reakce na Tomáš Kindl - 11. 4. 2012 11:08

A tím se opět dostáváme na počátek sporu - jestli kuřácká restaurace nebo kuřárna s občerstvením omezuje něčí svobodu... Takže můžeme začít číst diskuzi od začátku...

Tomáš Kindl|11. 4. 2012 11:08| reakce na Michal Jeřábek - 11. 4. 2012 08:44

Jenže svoboda (či závislost) té menšiny lidí, kteří kouří, a škodí tak sobě i svému okolí, nemůže být chráněna více než svoboda ostatních.

Michal Jeřábek|11. 4. 2012 08:44| reakce na Tomáš Kindl - 11. 4. 2012 07:39

Jistě, to ovšem znamená jediné: zůčastnit se srazu je důležitější než čistý vzduch (- možnosti výběru jsou vždy omezené, přesto ničí svoboda není porušena). Nemusí se nám to sice líbit, ale myslím, že celý život jsme (okolnostmi nebo nepřímo jednáním ostatních) nuceni dělat věci, které nechceme... Dneska je ale moderní využít stát k tomu, aby se společnost chovala podle našich představ a na to taky naše společnost jednou skončí... ...Ale když bude kouření zakázáno, tak co ti co by si rádi na srazu zakouřili? To už zřejmě nikoho nezajímá, že nemají alternativu...

No nic, každý si prostě vykládáme svobodu trochu jinak, takže se těžko shodneme.

Tomáš Kindl|11. 4. 2012 07:39| reakce na Michal Jeřábek - 10. 4. 2012 22:49

Jen se snažím vysvětlit, že když člověk vstoupí do kuřácké restaurace, neznamená to, že chce být v kuřáckém prostředí. Z toho, že tam lidé chodí, nelze vyvozovat nějaké závěry o poptávce, když nemají jinou alternativu. Když je třídní sraz v kuřácké restauraci, není alternativou, že si půjdu sám sednout do McDonald''s.

Ibrahim Kováč|11. 4. 2012 01:06| reakce na Tomáš Kindl - 6. 4. 2012 12:54

K slobode robiť si čo sa mi zachce.

Ibrahim Kováč|11. 4. 2012 01:05| reakce na Tomáš Kindl - 7. 4. 2012 12:19

Nikto nikomu nenúti žiadnu prácu. Nikto si teda nemusí poškodzovať zdravie pri práci, ktorú nechce. Pokiaľ vieš o nejakom prípade, kde je človek nútený pracovať niekde, kde pracovať nechce, je to otroctvo a to je aj podľa dnešných zákonov zakázané. Podaj trestné oznámenie.

Pokiaľ do danej práce nastúpiš dobrovoľne (tj. bez toho aby ti to nejaký iný človek prikazoval), potom nemôže byť ani reči o tom, že ti ktokoľvek poškodzuje zdravie.

Michal Jeřábek|10. 4. 2012 22:49| reakce na Tomáš Kindl - 10. 4. 2012 20:27

A jak to vyvrací to, co jsem napsal?

Ondřej Palkovský|10. 4. 2012 22:04| reakce na Tomáš Kindl - 10. 4. 2012 20:31

Mě by zajímala ta definice svobody. Napsal jsem: jestliže vám někdo nenabídne takové zboží nebo službu, kterou chcete (samozřejmě za cenu, která se vám líbí), tak to berete jako omezení své svobody."

Vy jste napsal: "Svobodu však omezuje okolnost, že není na výběr"

Tvrdít e,že to není totéž. Podle mě to totéž je. Mohl byste mi vysvětlit, v čem je rozdíl?

Ondřej Palkovský|10. 4. 2012 22:02| reakce na Tomáš Kindl - 10. 4. 2012 20:18

Šlo by dát odkaz na vědecké důkazy? Prosím. Neříkejte mi, že vaše přesvědčení o toxicitě a přesvědčení o nemožnosti zabránit postupu kouře v protisměru proudu vzduchu je založeno na politickém dokumentu. Nebo snad ano?

Tomáš Kindl|10. 4. 2012 20:31| reakce na Ondřej Palkovský - 10. 4. 2012 11:18

Už jsem Vám odpověděl, nebudu se opakovat.

Tomáš Kindl|10. 4. 2012 20:27| reakce na Michal Jeřábek - 10. 4. 2012 12:22

Snažím se zde vysvětlovat, že jedna věc jsou ekonomické teorie, jak by mohl fungovat ideální svět, druhá realita. Člověk není "homo economicus", často se nechová racionálně a hlavně trpí fatálním nedostatkem informací. Nechá se vtahovat do kuřáckých restaurací, i když by radši byl na čistém vzduchu. Nechci tím nijak podkopávat význam individuální odpovědnosti. Ale výsledkem je, že ani není na výběr.

Tomáš Kindl|10. 4. 2012 20:18| reakce na Ondřej Palkovský - 10. 4. 2012 14:25

„Účinná opatření k zajištění ochrany před expozicí tabákovému kouři [...] vyžadují úplný zákaz kouření a tabákového kouře v určitém prostoru nebo prostředí a vytvoření nekuřáckého prostředí. Neexistuje bezpečná hladina expozice tabákovému kouři a pojmy, jako například prahová hodnota toxicity nepřímého kouře, by měly být odmítnuty, neboť jsou v rozporu s vědeckými důkazy. Jiná řešení než nekuřácké prostředí, včetně větrání, filtrace vzduchu a použití prostor vyhrazených pro kuřáky (se zvláštním větracím systémem či bez něj), se opakovaně ukázala jako neúčinná a existují nezvratné důkazy, vědecké i jiné, o tom, že technická řešení před expozicí tabákovému kouři nechrání.“

prováděcí pokyny k čl. 8 Rámcové úmluvy o kontrole tabáku

Ondřej Palkovský|10. 4. 2012 14:25| reakce na Tomáš Kindl - 10. 4. 2012 12:02

"nemůžeme se tvářit, že kouř z vedlejší místnosti neproniká (pokud vůbec jde o vedlejší místnost"

Tak pokud mají dobře řešené větrání tak můžeme - aspoň fyzici se tak tváří, stačí když je vzduchotechnika navržena tak, aby vzduch proudil z nezakouřené části do zakouřené, a bude to slušně fungovat i v jedné místnosti.

Ondřej Palkovský|10. 4. 2012 14:18| reakce na Tomáš Kindl - 10. 4. 2012 12:02

"Každopádně i kdyby v Liberci existovalo 22 nekuřáckých restaurací - o čemž silně pochybuji - počet kuřáckých by poměrně podle počtu kuřáků měl být 5. Asi jich zde není celkem pouze 27."

Proč?

Michal Jeřábek|10. 4. 2012 12:22| reakce na Tomáš Kindl - 10. 4. 2012 12:02

Otázka nezní, jestli poměr restaurací odpovídá poměru kuřáků. Otázka zní, jestli je v nekuřáckých restauracích tak narváno, že si nemáte kam sednout nebo ne. Pokud tam místo běžně je, pak nabídka odpovídá poptávce. (Na malých vesnicích může být poptávka tak nízká, že provozovat nekuřáckou restauraci by bylo ztrátové, tudíž pokud se tam nenachází, je to důkaz fungujícího trhu. Jinak samozřejmě je možné, že trh nějakou dobu není v rovnováze...)

Tomáš Kindl|10. 4. 2012 12:02| reakce na Michal Jeřábek - 10. 4. 2012 10:42

Uvedený web znám, mám s ním bohužel špatné zkušenosti. Provozovatelé restaurací se tam rádi uvedou, klidně Vám do telefonu informaci o tom, že restaurace je zcela nekuřácká, potvrdí, a když přijdete, nestačíte se divit. A odejít, když už jste rezervovali stůl a pozvali řadu přátel, prostě nejde. Není kam.

Každopádně i kdyby v Liberci existovalo 22 nekuřáckých restaurací - o čemž silně pochybuji - počet kuřáckých by poměrně podle počtu kuřáků měl být 5. Asi jich zde není celkem pouze 27.

Taky v této souvislosti musím zdůraznit, že téměř všechny tzv. restaurace se stavebně oddělenými prostory musíme považovat za kuřácké. To vyplývá jak z prováděcích pokynů Rámcové úmluvy o kontrole tabáku, tak ze zdravého rozumu: nemůžeme se tvářit, že kouř z vedlejší místnosti neproniká (pokud vůbec jde o vedlejší místnost).

Ondřej Palkovský|10. 4. 2012 11:18| reakce na Tomáš Kindl - 10. 4. 2012 08:30

Tohle je empirická záležitost: pokud koncentrace, se kterými přichází lidé na veřejnosti, škodí "více než neznatelně", pak je to vážný důvod pro zákaz. Pokud škodí "nezměřitelně málo", tak to moc důvod není. Domnívám se, že platí druhá varianta - popsal jsem, proč si to myslím, klidně dodám odkazy na nějaké texty (včetně třeba i různých studií), ze kterých vycházím. Proč vy si myslíte, že to je "více než neznatelně" nevím, žádný konkrétní důvod jste neuvedl.

Pokud chcete použít pojem "selhání trhu", začněte tím, že zjistíte, co to vlastně je. Můžete klidně začíst na wikipedii (market failure).

"Mu símopět zopakovat, že mě správně nechápete:
Svobodu však omezuje okolnost, že není na výběr".

Moje otázka zněla: "jestliže vám někdo nenabídne takové zboží nebo službu, kterou chcete (samozřejmě za cenu, která se vám líbí), tak to berete jako omezení své svobody?"

Moh lbyste mi, prosím, vysvětlit rozdíl mezi vámi formulovanou definicí "omezení svobody" a mnou formulovanou definicí? Mně to připadá identické.

Michal Jeřábek|10. 4. 2012 10:52| reakce na Michal Jeřábek - 10. 4. 2012 10:42

Ještě si dovolím otočit váš argument (pro případ zákazu kouření):

Svobodu však omezuje okolnost, že není na výběr: vedle služby chtěné (jídlo a pití a kouření) nevyhnutelně musím přijmout i odmítnutí "služby" chtěné (kouření), přičemž neexistuje alternativa - chtěná služba bez nechtěné (nechci zákaz kouření). Chci si v restauraci zakouřit, ale nesmím. To je selhání státu, které musí být řešeno uvolněním trhu.

Michal Jeřábek|10. 4. 2012 10:42| reakce na Tomáš Kindl - 10. 4. 2012 08:30

Tohle v žádném případě není selhání trhu. Selhání trhu by bylo, pokud by se otevíraly nekuřácké restaurace, do kterých by nikdo nechodil a trh neustále produkoval ztráty (nejspíš proto že ze skupiny lidí, která se v restauraci sejde většinou někdo kouří; jiní to tolerují). Tady jsou nekuřácké restaurace v liberci: http://www.nekuracke-restaurace.cz/seznam/liberecky/liberec/1/2 Je jich tu 22. To je selhání trhu?

Tomáš Kindl|10. 4. 2012 08:30| reakce na Ondřej Palkovský - 9. 4. 2012 21:44

Vážený pane Palkovský,

opět Vás prosím, nedávejte mi do úst Vaše závěry. Nenapsal jsem, že nejsem schopen diskutovat o škodlivosti kouření. Napsal jsem, že o tom článek primárně není, škodlivost kouření je známou a ani tabákovým průmyslem nezpochybňovanou skutečností a já nejsem medicínsky natolik kvalifikován, abych si troufnul Vám ji prokazovat, ani to nepovažuji za účelné. Pokud se Vy kvalifikován cítíte, obraťte se se svými teoriemi na lékaře nebo tabákový průmysl, ten Vám bude velmi vděčný.

Ad omezení svobody: Musím opět zopakovat, že mě správně nechápete. Samotné nabízení služby jedním provozovatelem svobodu neomezuje. Svobodu však omezuje okolnost, že není na výběr: vedle služby chtěné (jídlo a pití) nevyhnutelně musím přijmout i "službu" nechtěnou (kouření), přičemž neexistuje alternativa - chtěná služba bez nechtěné. Nechci si nechat poškozovat zdraví, ale musím. To je selhání trhu, které musí být řešeno regulací.

Ondřej Palkovský|9. 4. 2012 21:44| reakce na Tomáš Kindl - 9. 4. 2012 09:45

Sám jste přiznal, že o škodlivosti kouření nejste schopen diskutovat na jakkoliv podrobnější úrovni. Tak to nedělejte. Žádná studie, která by prokazovala poškození zdraví při náhodném nádechu kouře na ulici neexistuje. Jo, a mimochodem, až budete mít chřipku, tak se nechte do nemocnice odvézt sanitkou, protože pokud pojedete MHD, tak tím celkem reálně někomu způsobíte poškození zdraví. Ano, pravidla pro veřejné prostory by měla zajistit rozumnou možnost využívat tyto prostory všemi - ale na nějakých smysluplných úrovních, a ne "zvýši to riziko čehosi o jednu miliontinu promile, tak to zakážeme", tomu se říká fundamentalismus a myslím, že to taky odporuje nějakému "přirozeněprávnímu principu" o extremech.

O neviditelné ruce trhu bych se být vámi vyjadřoval až po studiu ekonomie, protože logickým vyústěním vaší úvahy je, že všichni jsou idioti, jenom poslanci jsou inteligenti, bez kterých bychom si ani nedokázali uvařit oběd.

Na otázku s radiokativitou: pokud by agregované riziko, které by vyplývalo z toho, že lidé chodí s tou radioaktivní látkou, bylo srovnatelné s agregovaným rizikem, které mi způsobuje to, že se občas někde omylem nadechnu trochu kouře, tak bych s tím neměl absolutně žádný problém - to riziko by bylo v praxi neodlišitelné od nuly. Tak nemá smysl to řešit.

Ale ta věc se svobodu mě docela zaujala: chápu správně, že jestliže vám někdo nenabídne takové zboží nebo službu, kterou chcete (samozřejmě za cenu, která se vám líbí), tak to berete jako omezení své svobody. Je to tak?

Michal Jeřábek|9. 4. 2012 19:54| reakce na Tomáš Kindl - 9. 4. 2012 09:45

Sice jsem psal, že končím, ale tady si pojem neviditelná ruka trhu (NRT), každý vykládá po svém. Pak se nemůžeme divit, že ji každý zesměšňuje a tvrdí, že nefunguje. Zajímalo by mě tedy, jaký je váš výklad pojmu NRT a proč v tomto případě podle vás dochází k selhání trhu. (Problém vašeho příkladu je mimo jiné to, že žádná restaurace vůbec existovat nemusí. Restaurace je pouze nabídka (potencionální poptávce). Já třeba taky chci hodinky s vodotryskem, ale to že nejsou k dispozici stejně jako nekuřácká restaurace, moji svobodu nijak neomezuje, ačkoliv si musím koupit hodinky bez vodotrysku. Tohle je v podstatě typická ukázka toho, když si na něco poptávka zvykne a pak se snaží využít stát, aby zmanipuloval nabídku ve svůj prospěch.) Nicméně, už ve svém úplně prvím komentáři jsem naznačoval, že NRT vyžaduje respektování soukromého vlastnictví vlastního těla. A cizí majetek nesmí být poškozován. A zde uvažuje dobře pan Palkovský, jestli je skutečně kouř z cigaret - v koncentraci ve které se běžně na veřejných místech nachází - tak nebezpečný (a nevyhnutelný), abychom kouření museli zakazovat, protože pokud budeme pokutovat lidi za kouření, pak bychom možná skutečně měli pokutovat i lidi, kteří budou na veřejnosti s chřipkou (nebo jinou nemocí).

(Mimochodem, každý člověk vyzařuje určitou míru radioaktivity. ;)

Tomáš Kindl|9. 4. 2012 09:45| reakce na Ondřej Palkovský - 8. 4. 2012 22:01

Neexistuje bezpečná koncentrace tabákového kouře. Tabákový kouř zůstává tabákovým kouřem, i když se ho nadechnete venku. Popírat jeho škodlivost se neopovažuje ani tabákový průmysl. Pokud jste objevil, že se všichni mýlí, pak je to na Nobelovu cenu :-)

Pokud jde o příklad s plísní, krysami a pod.: Samozřejmě jsem měl na mysli situaci, kdy o tom host ví. Problém ale je, že tato hypotetická plíseň je v téměř každé restauraci. Host nemá na výběr. Chce-li se najíst, nechce-li se stranit společnosti (což prostě nejde), musí strpět poškozování svého zdraví. Tím je omezena jeho svoboda. Neříkám, že viníkem je jeden konkrétní provozovatel restaurace, ale okolnosti reálného světa, které sice můžete považovat za irelevantní, ale to neznamená, že tu nejsou. Neviditelná ruka trhu očividně selhává.

Napadá mě ještě další příklad: Jak by se Vám líbilo, kdybych s sebou všude nosil radioaktivní látku škodlivou pro celé okolí? Nadřazoval byste mou svobodu chodit si s ní, kde chci, Vaší svobodě nebýt vystaven jejím účinkům? A což teprve kdyby nás byla pětina populace a Vy byste ani neměl kam utéci?

Ondřej Palkovský|8. 4. 2012 22:01| reakce na Tomáš Kindl - 8. 4. 2012 21:38

Souhlasil bych se zákazem kouření na veřejném prostranství, pokud by v koncentracích, ve kterých na veřejném prostranství dochází, bylo nebezpečné. Jak jsem popsal dole, mám dobré důvody domnívat se, že nebezpečnost kouření na veřejných prostranstvích je doslova rovna nule (což se například nedá říci o člověku, který má třeba chřipku), tudíž se bavíme akorát tak o smradu - a ona smrdí spousta lidí, takže jako důvod zákazu je to dost slabé...řekněme, že současná regulace veřejných prostranství v ČR mi připadá poměrně OK.

Pokud jde o hygienické normy:je zcela konzistentní souhlasit s hygienickými normami a zároveň být proti zákazu kouření v restauracích. Hygienické normy jsou typicky odůvodňovány tím, že zákazník nemá přístup do kuchyně (aby se podíval, zda tam nepadá plíseň ze stropu apod.), tudíž hygienické normy zajišťují, aby de-fakto nebyl podveden. Aniž bych se vyjadřoval k tomu, zda s tím souhlasím či nikoliv, toto odůvodnění nelze použít pro zákaz kouření, protože nejen, že zákazník si je vědom kam leze, mnozí to vyloženě vyžadují - což pro plíseň ze stropu a krysy typicky neplatí.

Pokud byste otevřel restauraci plesnivou, s krysami bez větrání apod. a měl na dveřích nadpis "máme tu krysy, v kuchyni nám padá plíseň do jídla a jestli tu něco sníte, skončíte asi v nemocnici", tak bych s tím neměl nejmenší problém - a řekl bych, že ničí svobodu nebo práva byste tím fakt neporušoval. Že to není dobrá obchodní strategie je druhá věc....

Otázka ale byla, zda kouření v soukromých restauracích omezuje něčí svobodu - a odpověď na tuto otázku se nutně nemusí krýt s tím, zda bych to zakázal či nikoliv :)

Tomáš Kindl|8. 4. 2012 21:38| reakce na Ondřej Palkovský - 8. 4. 2012 20:49

Souhlasil byste s tím, že máme zakázat kouření na veřejných prostranstvích? Zde o žádném ani teoretickém souhlasu nemůže být řeč.

A pokud jde o restaurace: Vidíte nějaký rozdíl mezi zákazem kouření a jinými hygienickými nebo bezpečnostními pravidly, které taková provozovna musí splňovat? Co kdybych chtěl prostě ušetřit a otevřel jsem restauraci plesnivou, s krysami, bez větrání, bez toalety atd.?

Ondřej Palkovský|8. 4. 2012 20:49| reakce na Tomáš Kindl - 8. 4. 2012 16:17

Irelevantní argument je takový argument, který nemá žádný vliv na zkoumané tvrzení. Míjí se, není k věci. Je konzistentní jak se zkoumaným tvrzením, tak s jeho negací. Konkrétně:

Váš argument: "Dospěli jsme k tomu, že kouření v nemocnicích, školách, úřadech a dopravních prostředcích je nepřijatelné."
Řekněme,že vaše tvrzení považuji za pravdivé. Zkoumáme, zda je v rozporu s jedním z následujících tvrzení:
Kuřácké restaurace porušují svobodu hostů/zaměstnanců.
Kuřácké restaurace neporušují svobodu hostů/zaměstnanců.

Váš argument je konzistentní s oběma těmito tvrzeními; je naprosto možné, že "jsme dospěli k tomu, že kouření v místě X je nepříjatelné", a přesto kouření v místě X ničí svobodu neomezuje. Tudíž váš argument je irelevantní,.

Neporušov ánísvobody v soukromých kuřáckých restaurací má oporu v základním přirozeněprávním principu "volenti non fit injuria" ("kdo souhlasí, není poškozen"). Tím pádem se princip "neminem laedere" nedá použít. Asi těžko lze vstup do kuřácké (notabene označené) restaurace nepovažovat za vyjádření souhlasu s tím, že strpím zakouřené prostředí.

Tomáš Kindl|8. 4. 2012 16:17| reakce na Ondřej Palkovský - 8. 4. 2012 14:56

Ta věta "nemůžete uvažovat tak jednoduše" byla vysvětlena v následujících odstavcích, kde jsem na konkrétních příkladech demonstroval, k čemu by postup podle Vaší logiky vedl.

Asi hlavní problém je, že se oba bavíme o něčem jiném. Vy se bavíte v teoretické rovině svého ideologického přesvědčení. Žijeme ale v reálném světě, kde existují státy, zákony a mnoho pravidel, které drží společnost pohromadě. Úvahy o tom, jestli pravidla nejsou zbytečná, jdou nad rámec tohoto článku.

Dospěli jsme k tomu, že kouření v nemocnicích, školách, úřadech a dopravních prostředcích je nepřijatelné. Dospěli jsme k tomu, že v restauracích po stěnách nesmí lézt plíseň. Že zaměstnanci mají právo na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Můžete s tím z ideologických důvodů nesouhlasit. Nemůžete však dohlédnout, jaké důsledky by zrušení všech těchto pravidel mělo. To rozhodně není irelevantní.

Nemusíme se bavit jen v rovině zákonných pravidel. Zákaz kouření má oporu v základním přirozenoprávním principu neminem laedere (nikomu neškodit). To znamená nejen nikoho neokrádat, nevraždit, ale také nepoškozovat jeho zdraví. Měla by tudíž být starost kuřáka, aby nepoškozoval okolí. Proč by měli naopak všichni ostatní před ním utíkat?

Ondřej Palkovský|8. 4. 2012 14:56| reakce na Tomáš Kindl - 8. 4. 2012 13:18

Ale ono to je irelevantní :)

Příklad: kuřárna vs kuřárna s občerstvením. Vaše odpověď - "nemůžete uvažovat tak jednoduše". Možná nemůžu - a proč? Neodůvodněno.

&quo t;Kuřáckánemocnice" apod. - no, pokud se jedná o soukromé zařízení, tak já bych na to klidně aplikoval úplně stejný metr -žádnou svobodu to neomezuje. Takže výčet toho, co všechno by mohlo být kuřácké je hezký - a irelevantní. Chcete to nějaké odůvodnění.

Když jsem se ptal na to, jakým způsobem dojde k omezení svobody tím, že v kuřárně začnu nabízet občerstvení, odpovědi jsem se nedočkal. Cosi se mihlo o tom, že lidé jsou v hospodě nedobrovolně - už jsem se nedozvěděl, jak je možné, že ti, co je do té hospody nutí, nejsou stíhání za omezování osobní svobody. Zato jsem se dozvěděl, jak špatně bychom se měli, pokud by stát nezakazoval kouření - to je sice možné, bohužel to, že bychom se možná měli špatně neříká vůbec nic o tom, zda je při nabízení služby "kuřácká restaurace" porušována něčí svoboda.

Žádáte o definici svobody a nároku - definovat tyto pojmy je velmi složité, nicméně ono pro naše účely bohatě stačí co nejobecněji definovat některé vlastnosti. Např. nutnou (nikoliv postačující!!) podmínkou pro to, abychom vůbec mohli mluvit o "omezení svobody" je, že po tom omezení toho smím/mohu dělat méně, než před omezením.

Tím, že začnu nabízet službu "kuřácká restaurace" nikoho v ničem neomezuji. Všichni mohou dělat totéž, jako dělali před tím, než jsem jim tuto službu začal nabízet.

Nevím jaká je vaše definice svobody - ale připadá mi, že definovat "omezení svobody" tak, že k němu dochází, aniž bych kohokoliv v čemkoliv omezoval, je docela umění. Mimochodem, to, že vám zrovna nikdo není ochoten dodat zboží, které si přejete, za cenu, kterou chcete zaplatit (např. nekuřácké kupé nebo restauraci) mi připadá také poměrně irelevantní k otázce, zda vás někdo v něčem omezuje. Vám ne?