Diskuze: Yaron Brook: Přežije civilizace? Rozhodne se v příštích 20 letech

David Mecka|13. 11. 2012 13:52| reakce na Michal Jeřábek - 7. 11. 2012 14:24

Vždyť egoismus a sobectví jsou synonyma. Každý altruista tuto teorii vyvrací.

Michal Jeřábek|7. 11. 2012 14:24| reakce na David Mecka - 7. 11. 2012 11:30

Ok, měl jsem použít slovo egoismus.

Matt Ridley není filozof ale (nejen) zoolog. Ta kniha je o evolučních základech nesobeckého jenání. (Proto, jak říkám, správné slovo je egoismus...)

David Mecka|7. 11. 2012 11:30| reakce na Michal Jeřábek - 6. 11. 2012 08:11

Každého samozřejmě motivuje starost o své blaho. Někteří lidé jsou šťastní když můžou pomáhat druhým. Tvrdit, že takové jednání je sobecké je hodně mimo a v rozporu s definicí slova sobectví. Číst knihu, ve které je zmatek v základních pojmech s odpuštěním nebudu.
Není Matt Ridley jen další z řady populárních filozofů amatérů?

Petr Kocur|6. 11. 2012 15:13

Člověk potřebuje víru. Ať už věří v Boha, lidský rozum, anarchismus nebo Marxe a Lenina, vždy je v tom transcendentální prvek. Musí být nějak zakotven. To nás odlišuje od delfína nebo gorilího samce.

Jan Daniel|6. 11. 2012 12:52

Myslím, že sekulární libertariáni tragicky podceňují důležitost náboženství pro svobodnou společnost. „Objektivismus jako sekulární filozofie založená na hodnotách, na morálce... na absolutistickém morálním kódu“ – takhle to může mít v hlavách nastaveno pár intelektuálů, nikoliv většinová populace. Je to náboženství, které dává lidem normativní systém, který je regulátorem jejich tužeb, které jinak neznají hranic. Tím poskytuje společnosti potřebný řád a chrání ji před Hobbesovským chaosem, aniž by bylo nutno použít státního teroru Leviatanu. Alternativou k tomuto řádu je bezbožný řád diktovaný státem, který dříve či později zákonitě zamíří k totalitní zhovadilosti.
Američtí Otcové zakladatelé nikoliv náhodou odvozovali nárok na lidskou svobodu přímo od Stvořitele, nikoliv od rozhodnutí zákonodárné moci:
Samuel Adams (The Rights of Colonists, 1772): „The right to freedom being the gift of God Almighty, it is not in the power of man to alienate this gift and voluntarily become a slave.“
Thomas Jefferson (Rights of British America, 1774): „The God who gave us life gave us liberty at the same time; the hand of force may destroy, but cannot disjoin them.“
John Adams: "You have rights antecedent to all earthly governments; rights that cannot be repealed or restrained by human laws; rights derived from the Great Legislator of the Universe."
Benjamin Franklin: „Rebellion against tyrants is obedience to God.“
Skepsi vůči konceptu sekularizované svobodné společnosti vyjádřil již před dvěma stoletími Alexis de Tocqueville: „Pokud jde o mne, nevěřím, že by člověk mohl unést současně úplnou náboženskou nezávislost a plnou svobodu politickou, jsem nakloněn domněnce, že člověk, který nemá víru, musí nutně otročit, a ten, kdo je svobodný, musí věřit…“. Nebo také John Adams ve své glose k Francouzské revoluci: „Nevím, co si počít s republikou třiceti milionů ateistů“

Michal Jeřábek|6. 11. 2012 08:21| reakce na Ferdinand Mácha - 5. 11. 2012 11:42

Jenže toho se nejspíš nikdy nezbavíme... A proto potřebujeme žít v takovém institucionálním uspořádání, které produkuje "dobro" ať jsou lidé sobci nebo altruisti, ačkoliv 100% dokonalý systém asi nenajdeme. (Např. trh, pokud jsou dobře chráněna práva lidí.)

Michal Jeřábek|6. 11. 2012 08:11| reakce na David Mecka - 5. 11. 2012 10:01

Nevěříte? Pak si přečtěte "Původ ctnosti" od Matta Ridleyho... (A nebo se jen zamyslete nad tím, co vás motivuje k jakémukoliv jednání.)

Petr Kocur|5. 11. 2012 12:59

Sobectví v ČJ skutečně není nejvhodnější ani nejpřesnější termín. Každé ego sleduje svůj zájem, tedy maximalizaci kladných emocí. Dělám-li charitu, tak proto, že mne to nejvíc vnitřně uspokojuje, dosahuji vyšších emočních hladin než tvrdou prací a shromažďováním hmotného statku, vytvářením peněžního zisku. Vždy platí emoční rovnováha: Čím víc investuji, tím větší emoční zisk sklízím. Pakliže něco dostanu zadarmo nebo s vynaložením malé námahy (např. sociální dávka), výsledná kladná emoce je nulová nebo nízká. Pokud, řečeno Stachanovsky, překonám sám sebe, sklízím obrovskou pozitivní emoci. A o tom to je. Pokud překonávám sám sebe, znám svoji hodnotu a mohu si sebe vážit, tudíž jsem se sebou a světem spokojen. Totéž platí i naopak (viz politikové).
S panem Brookem zásadně nesouhlasím, pokud jde o víru, mysticismus. Lidé s bohatým duchovním životem jsou vyrovnaní, spokojení a chovají se nesobecky, tedy nechodí za svým štěstím přes mrtvoly.

Ferdinand Mácha|5. 11. 2012 11:42| reakce na Michal Jeřábek - 5. 11. 2012 08:29

A není spíše problém v té implicitně schované bezohlednosti? Když se jedná o "maximalizaci zisků", pojmylakoty, hamižnosti, lačnosti... Tyhle jevy jsou škodlivé právě kvůli bezohlednosti, která je provází ve skutečnosti. Vyhraje jeden na úkor jiných.

Určitě je možné provozovat sobectví ohleduplně, ale většinou kolem sebe vidíme právě bezohlednost, která zapříčiňuje něčí prohru. Další jevy potom následují ze strany prohrávajících...

David Mecka|5. 11. 2012 10:01| reakce na Michal Jeřábek - 5. 11. 2012 08:29

Takže když nesobecky obětuji svůj čas a pracuji zadarmo pro potřebné, tak se vlastně chovám sobecky. :)

Michal Jeřábek|5. 11. 2012 08:29| reakce na Aleš Müller - 5. 11. 2012 07:42

A není kooperace výsledek sobectví? Lidé přece spolupracují, protože je to výhodné pro obě strany. (Stejně tak i altruismus - vždyť to lidé dělají, protože tak uspokojují své potřeby...)

Aleš Müller|5. 11. 2012 07:42

Slovo sobectví má v češtině jednoznačně negativní nádech, jakožto chování které sleduje jen vlastní zájem, bez ohledu na následky pro okolí. Pro objektivistickou filozofii by asi bylo dobré najít lepší výraz.
Ale i tak to vypadá, že ve filozofii je díra. Lidský druh urychlil svůj vývoj díky kooperaci, nikoliv jen sledování svého zájmu. Díky schopnosti kooperovat, nezištné pomoci jiným, díky schonosti hledat složitější řešení se lidstvo dostalo na stávající úroveň.
Pokud není v objektivistické filozofii místo pro kooperaci, altruismus, respektování jiných zájmů (tzv. přesah), nebude v budoucnosti úspěšná a je to mrtvá teorie.