Diskuze: Vláda osekala zvyšování penzí. Důchodci si napřesrok pohorší

Ivo Patta|16. 6. 2012 02:03| reakce na Dan Balogh - 14. 6. 2012 08:42

To Dan Balogh
V souladu s tím co jste napsal, zkuste se začít škrábat levou nohou za pravým uchem. Proč?
Za prvé si laskavě uvědomte, jak jsou ve skutečnosti financovány starobní důchody v průběžném systému jako je ten náš. Vy jste přispíval na důchod svým rodičům a až vaše děti přispějí na důchod vám. Pokud děti nemáte, tak dostáváte peníze na svůj starobní důchod od úplně cizích dětí a tím tunelujete I. důchodový pilíř, protože do něj jsou poukázkou nikoliv peníze odevzdané nasociální "pojištění" ;,ale jen dobře vychované, pracovité děti.
Za druhé, můžete dát peníze svým rodičům - důchodcům přímo, ovšem budou to další peníze přímo z vaší kapsy, protože ty vámerár resp. ČSSZ nezohlední.

Ivo Patta|16. 6. 2012 01:50| reakce na Fery Marra - 15. 6. 2012 07:59

To "Fery Marra"
Máte samozřejmě pravdu, že demografie je zaklínadlo vládních ekonomů s cílem prosadit bankovní produkt jako pseudo důchodovou reformu.
Argumentovat počtem narozených/počtem zemřelých v době kdy roste věk dožití je vskutku výživná hloupost. Navíc vaše argumenty jsou nepravdivé. Napsal jsem již kdysi, že situace rodin s dětmi v druhé polovině devadesátých let je srovnatelná se strádáním rodin v době První světové války. To dokládá přirozený úbytek, který byl mezi lety 1915 - 1919 a dále v letech 1994 - 2005. Radši se podívejte na jiné demografické ukazatele, např. počet dětí na jednu ženu, nebo na ukazatele stárnutí populace.
Co se týká ekonomiky, tak máme diametrálně odlišný názor. Ekonomové rozpoutali zkázu tím, že odtrhli peníze od zlata. Dnes jsou peníze kryty jen důvěrou a banky jich tisknou čím dál více. V r. 1971 jste si koupil za 1,9 centu tolik jako dnes za dolar. Vaše ekonomická budoucnost podle Vašeho přesvědčení je světlá, takže si ukládejte na důchod do penzijních fondů a věřte, že po letech spoření budete mít na víc než kus chleba a spací pytel pod mostem.

Fery Marra|15. 6. 2012 07:59| reakce na Ivo Patta - 15. 6. 2012 00:36

Poukazování na demografický vývoj je jen zastírací manévr všech vládních ekonomů. Až do loňského roku se rodilo více dětí, než kolik lidí zemřelo. Nebo-li, z tohoto pohledu, pozitivní bilance. Přílivem imigrantů se tato pozitivní bilance může vrátit.
Důležité je ale něco jiného. Komu se rodí děti a budou to budoucí plátci důchodového pojištění? Nebo to budou převážně příjemci různých státních dávek a podpor?

Nebo-li budoucnost ekonomiky, nikoliv demografie, bude rozhodující faktor.

Ivo Patta|15. 6. 2012 00:36

Problém je v tom, že v průběžně financovaném důchodovém systému mámestále méně skutečné mezigenerační solidarity. Jak mohu něco takového tvrdit?V současném důchodovém systému jezásadní rozpor mezi výpočtem výše důchodu podle výše odvodů sociálního pojištění a odpracovaných let a skutečným financováním starobních důchodů. Výše důchodu se nám počítá bez ohledu na počet vychovaných dětí. Přitom právě tyto děti přímo financují starobní důchody současných důchodců ze svého odvodu sociálního "pojištění" ;!Uvedený rozpor je neustále zvětšovándemografickou depresí (za posledních 20 let nám chybí do vyrovnané populační bilance každé třetí dítě, tj. úhrnem jeden milion dětí). Odborně se to dá vyjádřit výší implicitního (skrytého) dluhu důchodového systému, nebo se dá přímo říci, že stále více bezdětných očekává, že jim budou financovat jejich stáří úplně cizí děti.

Jan Altman|14. 6. 2012 22:28

________________

No pokud to opravdu bude ponecháno na názoru každého jednotlivce (čili každý se bude moct rozhodnout podle svého), pak je to zcela v pořádku.
Pokud se někdo chce spoléhat na entitu reprezentovanou podvodníky a korupčníky, která často znárodňuje (i penzijné fondy), tak proč ne.
Problém ale je, že příznivci státu často mívají tendenci lidi s jiným názorem donucovat silou k tomu svému "řešení".. .

Jinakco se týče spoléhání se na stát v delším horizontu ohledně úspor/spoření, tak asi takto:

• Koruny z roku 1990 již neplatí a ty vyměněné srazila inflace tak na třetinu
• A už vůbec neplatí ty z roku 1980
• A také ne ty z roku 1952:
http://cs.wikipedia.o rg/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3% A1_m%C4%9Bnov%C3%A1_reforma_(1 953)
• Anity z protektorátu
• A také ne ty z první republiky
• Jen ty z Rakousko-Uherska nějakým podivným zázrakem stále platí (a to dokonce 350x víc):
http://www.numismatik a-zlin.cz/investicni-zlato/100 -koruna-1915

Libor Kosour|14. 6. 2012 20:55| reakce na Jan Altman - 14. 6. 2012 16:53

Osobne bych v takto dlouhodobe zalezitosti veril spise statu nez soukrome firme. Ale to je vec nazoru.

Jan Altman|14. 6. 2012 16:53| reakce na Libor Kosour - 14. 6. 2012 14:04

No ale stále riskujete méně, než když se na stát spolehnete zcela a založíte na něm svoje živobytí již od 65 let.

Navíc pokud by to pojištění bylo soukromé, tak máte možnost diverzifikovat - např. založit 3 menší pojistky u třech rozdílných ústavů.

Jan Altman|14. 6. 2012 16:47| reakce na Libor Kosour - 14. 6. 2012 14:02

Ale nene, stačí se držet průměru např. 2.5 dítěte na rodinu.
A investovat do kvality (morálka, vzdělanost) a ne do kvantity.
Zcela jistě mne v penzi více pomohou 2-3 morální a vzdělaní lidé, než 5 asociálů.

I v dřívějších dobách to bylo obdobné. Sice se dětí rodilo víc, ale zase byla vyšší úmrtnost, čili pak na živení rodičů jich zbylo zhruba obdobně.

Dan Balogh|14. 6. 2012 15:02| reakce na Jan Altman - 14. 6. 2012 13:16

S tím co píšete nelze než souhlasit. I po vybalancování se systém pravděpodobně dřív nebo později zhroutí. Buď nebude mít plátce, nebo ho sežere inflace :-). Nezbývá než nastolit kacířskou myšlenku postupného ústupu od rovného volebního práva. Např. k hodnotě hlasu 1 přičítat koeficient dle výše zaplacených odvodů a daní. Takový Martin Roman by pak měl hlas ve výši 1000. Ale proč ne? Dnešní volby jsou stejně jen o porcování medvěda, tak ať do toho mluví hlavně ti co se na něj skládají.

Libor Kosour|14. 6. 2012 14:04| reakce na Jan Altman - 14. 6. 2012 09:53

Problem je, ze nez se clovek dozije 85-ti let, budou uplnejine ceny, jina politicka/ekonomicka situace a prislusna pojistovna/stat do te doby pravdepodobne zkrachuje.

Libor Kosour|14. 6. 2012 14:02| reakce na Jan Altman - 14. 6. 2012 13:05

S tema detma bysme to dlouhodobe taky nevyhrali. Dejme tomu, ze si kazda rodina poridi pro zajisteni na stari 4 deti. To znamena zdvojnasobeni populace za kazdou generaci. Kolik lidi tu potom bude za par set let?

Jan Altman|14. 6. 2012 13:16| reakce na Dan Balogh - 14. 6. 2012 12:26

No možná. Ale stále je tu ten fakt, že dnešní produktivní jedinec čím dál jasněji uvidí, že dnešní důchodci z jeho odvodů mají X a on sám později bude mít jen X/2. A z toho vůbec nemusí vyplynout "společenská poptávka" (fuj) po nějaké změně systému (už proto, že masa penzistů a lidí těsně před penzí má také volební právo a zcela opačný zájem). Může z toho vyplynout živelný odchod z oficiálního systému. Zprvu obcházením zákona (švarcsystém, melouchaření na černo, minimánlní ofic.mzda a zbytek na ruku, ...) a později masivním odmítnutím produktivních se nevýhodného systému účastnit (1000 lidí zavřete, 100.000 už ne).
A nakonec já mám neorganizovaná spontánní řešení raději.
Objektivně zde musí dojít k selhání demokracie, protože produktivní plátci dříve či později seznají, že neproduktivní příjemci by neměli mít stejné právo rozhodovat o míře přerozdělování. Je to přehnané, ale s žebrákem také nevedete dialog, kolik by bylo "spravedlivé&qu ot;mu dát a ten, kdo ty peníze má/vydělá má přirozeně v této diskusi větší váhu.

Dříve či později se situace vyjasní do přehledna:
Budou tu 2mil nezletilých mimo hru.
Pak tu budou 4 miliony produktivních s názorem "neberte nám naše poctivě vydělané peníze".
A pak tu budou 4 miliony penzistů a státních zaměstnanců křičících "my chceme a potřebujeme víc".
Tento spor díky zhoršující se fin.situaci bude jen ostřejsí.

A hlavně ti produktivní více a více uvidí, že systém je neudržitelný a že když nyní ze svého penzistům přidají, že to neznamená, že sami také budou mít větší penzi. Spíše naopak.

Jan Altman|14. 6. 2012 13:05| reakce na Fery Marra - 14. 6. 2012 11:25

Vzájemnou podporu v rámci rodiny nezmiňuji, stejně jako dobrovolnou podporu slabším v rámci obce, stejně jako charitu a podobně.

Ne že bych jejich význam podceňoval, naopak.

Ale psal jsem v podstatě pouze o ekonomických aspektech, perspektivě a amorálnosti současného pyramidově-donucovacího systému.

Problematika je samozřejmě širší, dalo by se psát do nekonečna a v podstatě ani neexistuje hranice, kde se zastavit. Současný systém kolabuje mimo jiné na demografickém vývoji. Je to pozitivní zpětná vazba. Sám státní sociální systém demografickou katastrofu způsobil. Lidé si vždy pořizovali děti, investovali do jejich vzdělání, výchovy a rozvoje, aby se o ně na stará kolena měl kdo postarat. To stát zničil, zničil mezigenerační a rodinné vazby.Dnes lidé zvažují, jestli si pro potěšení pořídit jedno dítě, nebo raději psa.

Dan Balogh|14. 6. 2012 12:26| reakce na Fery Marra - 14. 6. 2012 09:22

Samozřejmě, že ideální by bylo vyrovnat ten systém až nebude v mínusu. Já se ale domnívám, že taková situace už nenastane. Výdaje důchodového účtu nesnížíme (pokud nezačne důchodce kosit nějaká chřipka). A jaké jsou možnosti zvýšení přijmů:
a) zvýšit počet ekonomicky aktivního obyvatelstva tj. nezaměstnanost na 4% - to je při současné ek. situaci a blahodárném působení "naší" vlády NEREÁLNÉ.
b) zvýšit přijmy stávajících ek. aktivních obyvatel - nejlépe o desítky procent - taky NEREÁLNÉ viz. předchozí
c) zvýšit odvody - řešení které tato nebo příští vláda nakonec zvolí :-(. Je to ekonomicky sebevražedné. Výsledkem bude skokový nárůst přijmů a jejich následný soustavný pokles v důsledku snížení zaměstnanosti a poklesu mezd.
Nejlepší je proto do toho seknout hned. Aspoň se problém obnaží a vznikne silná společenské poptávka po smysluplném řešení. Pokles životní úrovně důchodců také částečně povede k obnovení zpřetrhaných přirozených mezigeneračních vazeb. Např. rodinka v Praze zjistí, že když si k sobě vezmou opuštěnou maminku z paneláku v Jihlavě, tak si nebudou muset platit paní na hlídání a ona ušetří na nájmu atd. atd.

Fery Marra|14. 6. 2012 11:25| reakce na Jan Altman - 14. 6. 2012 09:30

Tohle bych odepsal, ale chybí Vám tam to, na co jsem upozornil níže a to návrat k rodinné sounáležitosti. I když tu podporu, v otočeném gardu, tam uvádíte.
V budoucnu mají šanci "přežít" jen členové skupin (rodiny) kteří si budou navzájem pomáhat. Tak tomu bylo vždy v minulosti, před totalitami a v budoucnu to nebude jiné. Samozřejmě nikoliv formou výměnků, jak to často zesměšňují socialističtí inženýři, ale něco jako nepsaný zákon. Ostatně u jiných národů je to přirozené.

Na státní bankrot bych moc nevsázel. Ještě je dost papíru na nové peníze..... ;-)

Jan Altman|14. 6. 2012 10:46| reakce na Fery Marra - 14. 6. 2012 09:22

Rozdělovat jen tolik, kolik se vybere: tím se samozřejmě řeší vyváženost systému, ale ne jeho další problémy.
Pokud předpokádám, že se (i díky píli naší produktivní generace) dnes vybere 12000 na penzistu a pokud zároveň předpokládám, že až já budu v penzijním věku, tak se vybere (i kvůli demografii) jen 6000 na penzistu, tak o učast v takovém systému prostě nemám zájem.

Jan Altman|14. 6. 2012 10:42| reakce na Ferdinand Mácha - 14. 6. 2012 10:29

Ale jistě, je na každém, aby si vybral tu svou cestu. Jen je nepřípustné někoho k něčemu nutit.

Ferdinand Mácha|14. 6. 2012 10:29| reakce na Jan Altman - 14. 6. 2012 09:53

Myslím, že pojistky proti dlouhověkosti už existují nebo alespoň existovaly. Životní kapitálové pojištění pro dožití. Po splnění podmínky pojištění vyplácení renty nebo naspořené částky. Vzdal jsem kvůli vyhlídkám různých kolísání kurzů měny vzhledem k cenám zboží...

Jan Altman|14. 6. 2012 09:53| reakce na Dan Balogh - 14. 6. 2012 08:42

Přesně tak. Souhlasím, že by se člověk měl postarat o své rodiče. Je to stejně samozřejmé, jako je nesmyslné lidi naopak nutit, aby se starali o rodiče někoho jiného, koho ani neznají a je jim zcela lhostejný (k penzistovi z opačného konce republiky mám stejný osobní vztah, jako k penzistovi polskému či rakouskému - a tudíž stejnou ochotu se o ně starat).

Ono by to starání se o rodiče ale v "normálním systému" nemělo být až tak potřeba. Příjem jedince během života zpravidla roste. Po dosažení věku cca 47 let jste příjmově na vrchlu a zároveň vám odpadnou velké náklady: přestanete živit své děti, po jejich odchodu se můžete přestěhovat do menšího bytu, pravděpodobně vám končí hypotéka, atd... Mohl byste tedy začít intenzivně spořit (tedy opět pokud by tu nebyl stát, jím generovaná inflace a stlačené úroky pod její úrověň).

Ideální by bylo, kdyby se šlo pojistit proti pojistné údálosti zvané "dlouhověkost&q uot;.A nemuselo by to být u státu, raději u soukromé firmy. Jde o toto: nikdo neví, jak dlouho tu bude a proto neví, kolik si má naspořit a jak rychle v penzi úspory může rozpouštět.
Proto by bylo dobré, kdyby bylo možné uzavřít následující pojistku: pokud se dožiji více jak 85ti, budete mne živit (pojišťpovna).
Každý by tak za rozumný poplatek měl jistotu, že i když po 85ti již nebude mít úspory, neskončí na ulici. A každý by zároveň věděl, že na léta do 85ti si musí našetřit. A je na něm, kolik, kdy, jakou formou bude spořit. Je na něm, jestli bude pracovat do 55ti či do 75ti. Prostě si jen musí naspořit tolik, aby pak vyžil do 85ti, pak už by ho živila pojišťovna.
Samozřejmě ty hranice by se daly nějak optimalizovat, resp. bylo by na dohodě pojišťovny a pojišťěnce, jaká by byla pojistka při jaké věkové hranici a požadované rentě. Hlavní je, že by zmizela ta nejistota, kde nikdo neví, jak dlouho tu bude a tudíž kolik musí našetřit a jak rychle úspory může rozpouštět.

A šlo by našetřit dost? No jen si zkuste vzít modelový případ pracovníka, který začel pracovat v roce 1989 a místo odvodů do státního ponziho systému kupoval ze třetiny drahé kovy (půl napůl Au a Ag), ze třetiny akcie v PX a S&P a z třetiny investoval do nemovitostí. A ode dneška za nějakých 10 let bude mít děti z domu, splacenou hypo, velký byt pronajme a pořídí si menší a bude moct dalších 20 let intenzivně spořit/investovat.
A teď si tohoto hypotetického jedince srovnejte s tím, který zůstal (protože musel) ve státním systému a bude na něj za 30 let spoléhat. Chudák...

Jan Altman|14. 6. 2012 09:30

Ano, lze tvrdit, že kdyby stát nebyl tunelován, bylo by na velkorysejší valorizace penzí. A je to pravda.

Ale důchodci přeci také volili zkorumpované politiky a nesou za ně stejnou míru odpovědnosti, jako ostatní. A pokud jde o odpovědnost: značné části současných penzistů lze přiřknout odpovědnost i za nastolení, nebo alespoň tichou toleranci režimu minulého.

Někdo to vidí třeba tak, že dva penzisté v obecním bytě na tom jsou zcela jisté lépe, než mladá rodina v tržním nájmu, s manželem s mediánovou mzdou a ženou na meteřské. A tito lidé se ptají, jestli je správné, zda ti, kdo z transferů žijí, se mají mít lépe, než ti, kteří jim na to vydělávají.

Nebo se na to dá dívat i jinak: Dnes je penze na cca 40% průměrné mzdy. Až dnešní produktivní generace za 20 let půjde do penze, má vyhlídku na důchod pouze ve výší 20% průměrné mzdy - to díky demografii a pouze za předpokladu, že během těch 20ti let nenastane nějaký nepříznivý zlom (kolaps EURa, rozpad EU, hyperinflace, válka, změna režimu, ...). Tedy dnešní pracující financují dnešním penzistům 40ti% penzi a sami mají vyhlídku na 20ti% penzi. Je to spravedlivé? Nebo by bylo spravedlivější dnešní penze skokově snížit na 30% prům.mzdy a těch 10% vrátit plátcům, aby si je mohli uspořit na své stáří a mít tak také 30% prům.mzdy?

Ale toto všechno jsou pochybné úvahy vhodné pouze pro lidi, kteří současný systém zajištění na stáří berou jako dogma, jako jediný možný a jediný správný. Nic však není vzdálenější pravdě! Současný systém je špatný nejen kvůli své ekonomické neudržitelnosti, ponziho závislosti na demografickém boomu, nespravedlnosti (nízká zásluhovost) atd... Zdaleka nejvěším zlem je fakt, že účast v systému je nedobrovolná, násilně vynucená! Násilí je bezpochyby proticivilizační a nelegitimní opatření. Použití násilí je legitimní pouze k obraně (života a majektu).
Chcete spoléhat na to, že i za 20 či 30 let bude stát schopen budoucí generaci poplatníků násilím přinutit k účasti v systému, který tou dobou navíc bude ještě dramaticky méně výhodný (vyšší odvody, naděje na daleko nižší penzi)? Založíte perspektivu svého poklidného stáří na předpokladu, že předlužený bankrotující stát bude mít dost sil, aby znásilnil i přiští generaci a udržel ji v tak zjevně nevýhodném systému? Vždyť už dnes z něj prchá kdo může pomocí různých optimalizací, švarcsystémů, daňových rájů, odchodů do šedé ekonomiky, atd... A jak bude nevýhodnost systému čím dál zjevnější, opadne i strach lidí z něj vystupovat i navzdory hrozbě postihu. Po překonání určité meze dojde k lavinovitému exitu.

Dnešní produktivní jedinec ve věku 20-50 let by měl počítat s těmito alternativami:

- Optimistická: Pokud vše půjde hladce a bez zvratů (což je ale v horizontu 20 let až moc optimistické), dostane penzi poloviční oproti dnešním penzistům, v situaci dražších energií i potravin, vyšší spoluúčasti u zdravotní a sociální péče.

- Pesimistická: Státní penzijní systém již bude po kolapsu a nebude fungovat. Taktéž ve zdravotnictví se budou napřímo platit tržní ceny. Nebudou existovat ani nekryté peníze, ani státní dluhopisy kvůli proběhnuvšímu státnímu bankrotu (EU, ČR, JP, USA), hyperinflaci, kolapsu systému částečných rezerv a nekryté měny a tedy nebudou existovat ani soukromé úspory vázané na fiat a bonds.

Jisté je, že někdo to odnese. Současní penzisté požadují, aby to neodnesli ani z procenta a jinými slovy tak říkají, že ti příští to mají odnést ze sta %.
Na druhou stranu možná je výhodné penzisty podpořit, trvat na výrazném zvýšení penzí, na snížení věku odchodu do penze (ala Francie), atd..., protoža tato opatření povedou k rychlejšímu kolapsu systému, zkrácení jeho agónie. Pro dvacátníky a třicátníky by to mohlo být výhodným řešením, padesátníci by si už ale moc nepomohli.

Fery Marra|14. 6. 2012 09:22| reakce na Dan Balogh - 14. 6. 2012 08:42

Tahle myšlenka - rozdělit mezi důchodce jen tolik, kolik se vybere, je zajímavá a osobně bych ji, v budoucnu, považoval za řešitelnou. Ovšem nikoliv nyní, kdy je tzv. "důchodový účet" v mínusu. Když na něm byl několika miliardový přebytek, tak jej také nikdo nerozdělil důchodcům s tím, aby měli rezervu pro případ krizí. Naopak jej vláda použila na jiné věci. Tudíž zase jiná vláda musí krýt ztrátu na pomyslném důchodovém účtu.

Co se týče posílání peněz dětí svým rodičům v důchodu má význam hlavně po stránce psychologické. Do budoucna bude třeba větší sounáležitost v rámci rodiny a toto by byl jakýsi počátek otočení kormidla od opečovatelského státu zpět k rodinné sounáležitosti. Zpět od vžité (spíše nutné) pomoci rodičů a prarodičů důchodců svým dětem a vnukům, k tomu, kdy to bude naopak.

Současná schválená penzijní reforma je paskvil, spíše velký tunel, kdy budou odkláněny naše peníze finančním žralokům, bez jakékoliv možnosti využít jiného řešení. To není řešení do budoucnosti. Lepší je jít cestou snižování odvodů na sociální pojištění s tím, že by se i snižovala výše nových důchodů až na nějakou, pro všechny stejnou, hranici. Něco jako hranice životního minima. A vše ostatní by bylo záležitostí každého z nás a našich rodin. Tam bych si pak dovedl představit, že by se na takové důchody rozdělovalo jen tolik, kolik by se vybralo na pojištění. Případně by to šlo ještě jinak s tím, že by se měnila výše sociálního pojištění, podle toho, kolik by bylo důchodců, při jednotné výši důchodu.

K autorovi článku jen poznámka ohledně vlád po roce 1989. Zatím zde skutečně nevládla žádná konzervativní strana, která by prosazovala malý stát, ba naopak. Tudíž je směšné, když zdejší média neustále píší o pravicové vládní koalici, když její politika patří spíše k tomu, čemu se jinde říká sociálně demokratické principy a postupy - tedy levicová politika.

Dan Balogh|14. 6. 2012 08:42

Tohle je velmi významné téma, ale tento článek klouže po povrchu problému stejně neobratně jako vládní návrh zákonaa tzv. důchodová reforma. Musíme si uvědomit, že v ČR žilo ke konci března 2012 2 871 453 důchodců ! Každý čtvrtý člověk kterého u nás potkáte je důchdce. A tato mimořádně početná skupina obyvatel žije, díky současnému systému, vně ekonomické reality. Ať ekonomika roste, nebo klesá, ať je nezaměstannost 3 % nebo 12%- výše jejich důchodů se nemění, přestože objem vybraného pojistného významě kolísá. Výsledkem, tohoto populistického odclonění důchodců od ekonomické reality země, je trvalý deficit důchodového účtu - loni 30 miliard, letos asi 40 miliard a jisté vítězství levice v každých volbách! Řešení je jediné - vyplácet na důchody jen tolik kolik se vybere. Tím se veřejnosti odhalí jednoznačný vztah mezi ekonomickou situací plátců a příjemců. Důchodci se opět budou muset začít zodpovědněji zajímat o ekonomickou správu své země, protože každé zakolísání okamžitě pocítí, stejně jako ekonomicky aktivní obyvatelé.
Nápad typu posílat peníze rodičům přes důchodový účet je pak úplný nesmysl. Něco jako se škrábat levou nohou za pravým uchem. Pokud chci svým rodičům přispět na jejich živobytí (a to by každý určitě měl), pak to jde udělat jednoduše. Prostě jim peníze přinesu a nemusím k tomu zaměstnávat další 50 úředníků!