Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Brusel chce zavést daň, na které už si kdysi vylámali zuby Švédové. Proč?

29. 2. 2012
8 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Reakce Ondřeje Kopečného:

I když nejsem zas až tak velký fanda FTT (což neznamená, že nefandím zdanění finančního sektoru), v článku je z mého pohledu pár nepřesností.

I když jde možná o slovíčkaření, nerad vidím, když se mezi Tobinovu daň a FTT dává rovnítko. Je to podobné, jako kdybych říkal, že DPH je to samé co spotřební daň. Tobinova daň v 70.letech měla zahrnovat pouze měnové transakce. Dnešní FTT míří na veškeré transakce s výjimkou měnových (tedy alespoň takový je návrh EK, jsou samozřejmě varianty FTT, kde měnové transakce zahrnuty jsou).

Není pravda, že by Švédové proti zavedení FTT nevystupovali. Reinfeldt to opakuje pořád dokola (tedy aspoň ještě v lednu to tak bylo) a argumentuje právě zkušeností Švédska z 80.let. Nicméně Cameron je určitě hlasitější a viditelnější.

Co se týče důvodů, proč se daň ve Švédsku nepovedla, myslím, že nárůst ceny nepatří k těm nejdůležitějším faktorům (koneckonců, tomu se lze u zavedení jakékoli daně jen těžko vyhnout). Daleko podstatnější byla skutečnost (netvrdím, že jediná důležitá), že se zdanění dalo poměrně snadno obejít. Ve švédském případě byly totiž zdaněny obchodovací platformy. Nebyl tudíž problém převést obchodování na zahraniční, nezdaněné platformy. Návrh EK počítá s tím, že daň budou odvádět účastník/účastníci transakce na základě rezidenčního principu.Dani se i tak lze vyhnout, není to ale tak jednoduché.

Nicméně zdůvodňování funkčnosti či nefunkčnosti FTT na základě příkladů z jednotlivých zemí je poměrně ošemetné. Například britská SDTR (stamp duty) ve výší 0,5% z každého prodeje akcií firmy registrované ve Velké Británii funguje a přináší 3 – 4 mld. liber ročně. Počet titulů na londýnské burze přitom stoupá. Pozitivním příkladem je i Singapur, kde existuje zdanění i v případě derivátů. Přesto bych si netroufnul tvrdit, že na základě těchto pozitivních příkladů lze předpokládat úspěch FTT.

Základní podmínkou účinné FTT je, že bude zavedena na globální úrovni. A pro něco takového neexistuje srovnání.

Osobně FTT považuju za problematickou v tom, že se jedná o plošné opatření v případě velmi komplexních finančních trhů. Podle mého na něco tak složitého (ve smyslu množství různých produktů) nelze účinně užít jedno plošné opatření, jelikož vznikne velké množství „děr“.

Nahlásit

-
0
+

Ve Svedsku to bylo 0.5% na nakup i prodej (takze 1% dohromady), pozdeji zvyseno na 1% nakup/prodej (2% kumulativne). Pokud teda napr. svedska banka/broker koupil akcie ve Stokholmu, zaplatil 0.5% nakup, 0.5% prodej.V UK je broker "financial intermediary", a tudiz neplati nic ani pri nakupu, ani pri prodeji. (banka tusim plati pokud kupuje pro "vlasni investici", ale nejsem si 100% jist.). Kdyz to koupil napr. penzijni fond, tak jednak zaplatil mene. Pokud se dostali do nejakeho indexu (rekneme FTSE 250) tak to taky neni k zahozeni - najednou maji vetsi investicni zakladnu nez kdyz jsou na OSX.

Londyn take poskytuje podstatne vetsi likviditu nez Stokholmska burza, takze rozdil mezi nakupni/prodejni cenou (bid/ask spread) s nejvetsi pravdepodobnosti taky neco malo taky prispelo.

Jinak, dual listing - neboli obchodovani akcii na vice nez jedne burze - je dnes relativne bezne pro hodne evropskych spolecnosti.

Obvykle je to domaci trh a potom bud NYSE/NASDAQ nebo LSE (napr. Zentiva byla, kdyz jeste existovala jako samostatna spolecnost, na LSE i na prazske burze).

U nekterych spolecnosti je to spise ego, ale u nekterych je to kvuli lepsi likvidite.

Napr. u takoveho svycarskeho Novartisu se na NYSE obchoduje kolem 50% objemu toho co na svycarske burze (coz je netrivialni vzhledem k tomu ze na NYSE s kupujete nejen akcii ale i FX riziko o kterem si osobne myslim ze se dal lepe spravovat kdyz to koupite primo v CHF) - a taky presto, ze transakcni poplatky na NYSE jsou zlomkem hodnoty tech na svycarske burze (i kdyz i tam maji relativne nizky strop).

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

To myslite vazne ze Svedsko je "mene rozvinute" nez US? Dle jake metriky?

HDP per capita je v USD vyssi ve Svedsku nez v USA (at uz beru jako zdroj IMF, CIA factbook ci World Bank). Je nizsi pri prepoctu PPP, jenze prepocet PPP je daleko od idealu (napr. je velice tezke prepocitavat zdravotni peci - soukromou v US a placenou z dani ve Svedsku, kosik sluzeb se tim padem docela komplikuje).

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Stále stejně, předražené a vysoké daně. Jinak státy, které jsou méně rozvinuté, jako například Švédsko, rostou rychleji.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Promiňte, tomu nerozumím.
Když ve Stockholmu zahraniční investoři nemuseli platit TT, proč se přesunuli do Londýna, kde se platí 0,5%?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Pokud TT definuji jako dan na akcie/opce, tak UK ma stejnou dan (pri koupi, 0.5%) uz nejakych par let (tusim neco pres 200) - a nevypada, ze by to FTSE nejak dramaticky postihlo (relevantni studie bohuzel vetsinou nemuzou rozlisit impakt z duvodu nacasovani) - FTSE mela tusim v poslednich letech vice IPO nez US nebo Evropa (vetsinou tezari).

Svedska dan ale byla strukturovana uplne jinak nez UK - napr. zahranicni investori ji nepodlehali, coz samozrejme znamena ze se obchodovani presunulo jinam (presneji do Londyna). UK dani se ale tak snadno nevyhnete, i kdyz vyjimky ma - ale vyjimky jsou pro financi instituce (na podobnem zakladu jako jsou financi instituce napr. osvobozny od dane z uroku). Takze realne pod dan spada cca 30% transakci, coz ale stejne vygeneruje kolem 4mld liber rocne.

Je ironicke, ze jak jsem psal, nejvetsi zisk ze spatne implementovane Svedske dane mel Londyn presto ze mel v te dobe dan velice podobnou (i kdyz mensi, a podstatne prehlednejsi)

Nahlásit

-
0
+

By me zajimalo jak se v tom pripade diva na zrovna to nahore zminovane Svedsko, ktere ma podstatne lepsi rust nez US, nemluve o EU.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

O víkendu jsem se v Americe bavil se svým kamarádem o daních a on mi říká, že Evropa jsou jen daně. Vše předražené a patřičně zdaněné. A má pravdu. A vyšší daně to tady ještě více utlumí. Není divu, že nás celý svět válcuje.

Nahlásit

-
0
+