Diskuze: Rychlé a pomalé myšlení. Nobelista napsal návod k použití hlavy

Michal Kasparek|30. 3. 2012 18:13| reakce na Jan Dřetlouch - 26. 3. 2012 11:40

Jasně. Měl jsem spíš napsat "ta důležitá rozhodnutí, která..." :)

Tomáš Baránek|30. 3. 2012 10:29

Jen pro vaši informaci: kniha vyjde v češtině na podzim v nakladatelství Jan Melvil Publishing jako papírová kniha i jako ebook. Překlad je v plném proudu. Pokud chcete být informováni krátce před jejím vyjitím, registrujte se na http://www.melvil.cz/edicni-plan – přímo u této knihy. Vaši emailovou adresu nepoužijeme pro jiné účely. Na knihu se sami velice těšíme.

Jan Dřetlouch|26. 3. 2012 11:40| reakce na Michal Kasparek - 23. 3. 2012 18:01

Nu a některá důležitá rozhodnutí je lepší řešit Systémem 1, protože ten má k jejich řešení paradoxně více informací, než Systém 2.

Robert Antonio|24. 3. 2012 09:58

Ten efekt venkovských okresů je způsobený také tím, že venkovských okresů je výrazně více, nežli městských, takže je pravděpodobnější, že se tam objeví pár extrémních.
(Jo, tohle kdysi hezky popsal Randall Munroe: http://xkcd.com/882/ :-)

Michal Kasparek|23. 3. 2012 18:01| reakce na Jan Dřetlouch - 23. 3. 2012 11:31

Kde jste přišel na to, že já nebo autor knihy "odsuzujeme zkratkovité uvažování bez důkladné analýzy" nebo tvrdíme, že systém 2 se rozhoduje vždy lépe než systém 1? Jestli to nebyla trochu heuristika :)

Kahneman se pouze vysvětluje, že někdy může být nebezpečné myslet si, že přemýšlíme, a přitom nepřemýšlet. Není to nic proti systému 1, bez kterého nelze přežít, natož nějak normálně fungovat. Jenom asi není úplně vhodné nechávat na něm důležitá rozhodnutí, která analýzu vyžadují.

Jan Krejčí|23. 3. 2012 15:04

Spor mezi behaviorálnimi ekonomy a chicagskou školou popisuje autor knihy v úryvku jako spor o povahu/přirozenost světa a člověka (metafyzický či přinejlepším epistemologický). Přitom nejdůležitější aspekt konceptu homo economicus je dle mého názoru ten etický.
Není přece tak důležité, jak dojdete ke svému (snad racionálnímu) rozhodnutí, ale že toto rozhodnutí je morálně nezpochybnitelné, že každý má morální právo chovat se racionálně, a přitom netrpět iracionálními rozhodnutími ostatních. Že důsledky iracionálních rozhodnutí spravedlivě postihují (příp. mají postihovat) pouze své původce.
Pokud by někdo popíral existenci iracionálního chování, musel by např. veškerý provoz na burzách cenných papírů vysvětlit rozdílností dostupných informací, což je absolutně mimo realitu i v případě ideálního trhu, natož toho velmi "neideálního&qu ot;,který sledujeme.

Jan Dřetlouch|23. 3. 2012 11:31

Pěkný paradox: recenze, notujíc si s knihou, odsuzuje zkratkovité uvažování bez důkladné analýzy a přitom vychází z "ještěrčí" premisy, že rozhodnutí "racionálního Systému 2" je vždy lepší, než intuitivní "Systém 1".

Jenže pokud nevidíme do Systému 1 a zároveň připustíme že nejsme vševědoucí, záhy vyvstává dilema: intuitivní Systém1 může vyhodnocovat informace, se kterými racionální Systém2 vůbec nepočítá jako se vstupy. A teď babo raď: kdy je na místě poslouchat S1 a kdy S2?

Navíc když se nad tím zamyslíte, záhy vám dojde, že veškerá racionalita S2 je mnohdy jedna velká iluze a klam. Jako když si student medicíny přečte učebnici a zcela racionálně dojde k závěru, že má symptomy téměř všech chorob, které tam jsou - jen proto, že do Systému 2 nenalil jeden důležitý vstup.

Všechny matematické a počítačové modely mají inherentní problém v tom, že mohou být jen tak dobré, jako jsou dobré jejich vstupy. Když mu nedáte jeden maličký vstup jehož význam podceníte - jako třeba Malthusiáni pokrok či ŘímštíKlubové zákonitosti ekonomiky -, ten krásný model vyvodí úplně absurdní závěry. A ještě horší to je, když do modelu dosadíte hausnumera (kupříkladu jako Frank Drake), jak prozměnu krásně vystihl pan Crichton se svou brilantní "přednáškou na Caltechu":
http:/ /stephenschneider.stanford.edu /Publications/PDF_Papers/Crich ton2003.pdf

Přidalbych tedy také odkaz na XKCD - prozměnu můj nejoblíbenější, kritizující nekritické uctívání čísel a statistiky: "Extrapolating& quot;.
http://xkcd.com/605/

Ondřej Palkovský|22. 3. 2012 22:16

"Rozhodnutí, zda lidi chránit, či nechránit před jejich vlastními omyly tedy behaviorální ekonomové vnímají jako dilema"

Bodej ďby ne - kdo ochrání ty chráněné před omyly těch, kteří je chtějí chránit..:)

Jan Daniel|22. 3. 2012 15:32

Vy nás tedy zásobujete, pane Kašpárek! Ovšem dobrou kvalitou. Do tohoto, myslím, také půjdu.