Diskuze: Patent není medaile za překážkový běh, ale další překážka

Ferdinand Mácha|6. 2. 2012 13:44| reakce na Jan Dřetlouch - 6. 2. 2012 10:28

No ano, všechno má mít svou míru... Jak svoboda přebírání díla bez zaplacení ceny, tak i požadavky na ochranu díla. Hranice v současné době určují soudy, jakžtakž vážené instituce.
Nové trendy mají dát moc do rukou nějakým anonymním úředníkům bez zodpovědnosti. Proto vystupuji proti zvýšení ochrany autorského díla.

Článek sice není přímo o ACTA, ale směr přemýšlení a nátlak na prosazení dalších nesmyslných pravidel na ochranu už je příliš přes míru vyváženosti, o které jsem psal. Nevidím, v čem jsou současná pravidla nevyhovující? Že neumožní kontrolu všeho? Na požádání kohokoliv neumožní potrestat kohokoliv?

Jan Dřetlouch|6. 2. 2012 10:28

<Konsoliduji reakce na vícero vláken>
p. Mácha, p. Palkovský: vidím, že jsem dostatečně nevyjasnil jeden dost fundamentální detail - a to sice ochranu čeho prosazuji.

Je totiž v prvé řadě nutno důsledně rozlišovat mezi myšlenkou či konceptem a piplavou a nádenickou prací, která onu myšlenku či koncept rozvine ve funkční produkt; stejně tak je potřeba rozlišovat mezi inspirací, kdy je někdo existencí byť nového a unikátního vynálezu či konceptu puzen k tomu, aby vlastním úsilím a vlastním vývojem vytvořil něco podobného.

Diskutující "t.t. - jouda" měl na serveru DFENS takový pěkný post:
»kouzlo duševního vlastnictví - podle mého gusta je výstižnější vlastnictví duševního bohatství - přece spočívá ve schopnosti tvořit více či méně žádané, funkční, krásné či jinak vyjímečné sekvence. i Mozart tvořil sekvence bitů, z půl kila plastu a půl kila směsi kovů vytvořila sekvence bitů Macbook 2012. Sekvence bitů zformuje tuny betonu, železa a něco plutonia do funkční jaderné elektrárny. Co se cení, je schopnost vytvářet jedinečné sekvence, na typ kolečka nebo "bez" sere pes. (...) Vypadá to, že sdíleči odmítají uznat nutné náklady na tvorbu výjimečných sekvencí bitů - ať to jsou miliardy USD na vývoj nového reaktoru, absolutní hudební sluch, hudební vzdělání, cena vybavení studia a nástroje nebo náklady na výrobu filmu. A také právo autora určit si cenu za svou sekvenci. (...)«

Což jsem já doplnil tímto:
»Dost záleží na dílce toho řetězce bitů. Kdyby bylo možné si patentovat posloupnost "101", bude to skutečně kontraproduktivní svinstvo, stejně jako kdyby si někdo mohl patentovat kolo. Ovšem pokud má někdo sekvenci bitů dlouhou 10^20, pravděpodobnost náhodného nebo paralelního vzniku něčeho stejného je tak malá, že se zcela očividně jedná o unikátní práci člověka a tedy vlastnictví v bastiatovském smyslu "co je vlastnictví, než rozvedení osobnosti".
Tedy je amorální si moc patentovat kolo či tvar hliníkové placky se zaoblenými hranami, ale stejně tak amorální je někomu proti jeho vůli zkopírovat tisíce řádek zdrojového kódu či dva roky vytvářené konstrukční výkresy.
A kde stanovit hranici mezi ideou/konceptem, který by nemělo být možné si nárokovat, protože může stejně dobře vzniknout i nezávisle na držiteli patentu a patent by tedy omezoval svobodu jiných tvořit - a mezi výsledkem úsilí, který je unikátní a náhodně či paralelně by nevznikl, takže by byla nemožnost si jej patentovat omezení vlastnictví výsledků práce, v tom je IMHO jeden z hlavních praktických problémů.«

Takže jsou zde tři otázky, které se nesmí patlat dohromady:
1) rozdíl mezi konceptem/myšlenkou a pracným vytvářením výjimečné sekvence bitů
2) rozdíl mezi inspirací (inspirovaný vynaloží obdobnou námahu, jako prvotní vynálezce) a okopírováním (narušitel IP nabyde s minimální prací jen v rozsahu nutném k překonání nevole původního držitele plodů cizí práce)
3) co a jakými způsoby chránit

Je totiž fatální chyba s vaničkou vylít i dítě a v naštvání na ACTA prohlásit, že všechno patří všem (pardon, že všechny plody duševní práce patří všem). Stejně jako je chybou prohlásit, že obrana IP stojí za zotročení všech totálním sledovacím systémem na styl ACTA. Oboje je tupý radikalismus.

(K "housličkám&quo t;p. Palkovského: odpověď máte v mém předchozím postu: "rozdíl mezi tímto a legitimní konkurencí spočívá v tom, že k této konkurenci je nutnou podmínkou nabytí plodů cizí práce")

Ondřej Palkovský|4. 2. 2012 22:29| reakce na Jan Dřetlouch - 3. 2. 2012 17:23

Ještě k těm obchodním modelům: např. v Českém Krumlově se pořádají "koncerty na vodě"; pořadatelé nemají žádnou šanci zamezit tomu, aby se na to nekoukali lidi, kteří si nekoupili lístek. Podobně, vynálezce se může chovat tak, že to od něj může konkurence okoukat.

Koncert na vodě prostě neuděláte tak, aby se na něj lidi na vedlejší lávce nemohli koukat. Implikuje tedy obchodní model "koncert na vodě" morální právo uzavřít vedlejší lávku? Nebo je to něco, s čím musí pořadatel počítat a vzít to v úvahu - a případně ten koncert holt nepořádat?

Je možnost uzavřít lávku morální nebo utilitaristický problém (pokud neuzavřem, možná to pořadatel zruší)? Jsou patenty morální nebo utilitaristický problém?

Ondřej Palkovský|4. 2. 2012 22:22| reakce na Jan Dřetlouch - 3. 2. 2012 17:07

Bastiat: At this juncture, however, the invention enters its second phase, the phase of imitation...Certainly there is nothing in all this that could not be sanctioned by the most enlightened and impartial legislation.
Česky: V ten moment začne proces imitace...To určitě není nic, co by nemohlo být posvěceno nejosvícenější a nestrannou legislativou.

Vzhledem k tomu, že patentová legislativa zakazuje proces imitace, tak opravdu nevím, jak jinak si to vykládat. Tedy vím: Bastiat o patentových právech vůbec neuvažoval. Proto bych mu, být vámi, do úst opravdu nevkládal, že by s nimi souhlasil.

K Vašemu příkladu: provádíte důkaz kruhem. Představte si, že firma A přišla na trh s produktem "housličky" ;.Firma B přišla na trh s produktem "autíčko", přičemž odlákala firmě A zákazníky. Jedinou příčinou, v jejímž důsledku firma A přišla o peníze, je firma B. Tudíž se jedná o zledějinu? Nejedná, protože firma B nečinila nic špatného, normálně konkurovala.

Proč se ve vašem případě jedná zlodějinu? Protože podle vás konkurence něco "ukradla". Ovšem dokazovat to něco tím, že to předpokládám, poněkud nedává smysl.

Filosofické zdůvodnění: snažíme se, aby lidé měli svobodu. Je-li něco fyzicky vzácné, je nutné stanovit pravidla, kdo s tou vzácnou věcí bude nakládat. Poměrně hezky zdůvodnitelná jsou pravidla založena na systému "vlastnictví&qu ot;.Informace není vzácná. Takže není potřeba stanovovat pravidla.

Můj osobní názor: všichni kopírujeme od ostatních neuvěřitelné množství věcí, a většinu si vůbec neuvědomujeme - móda, způsob interpretace hudby a divadla, marketingové strategie, typy produktů, různé architektonické záležitosti, designové/užitné záležitosti, rozvržení času, cenové strategie, výběr materiálů při výrobě, výběr dodavatelů, způsob poskytování služeb...Takže buď bychom tohle všechno museli zakázat (a to by fakt bylo absurdní) - nebo, pokud ne, tak těžko můžeme říct, že kopírování vynálezů je morálně špatné.

Několik vět na konec:
- to, že existence zákona umožní někomu vydělat, není argumentem pro to, takový zákon přijmout
- neexistence patentů neznamená, že se nebude vynalézat; existuje mnoho různých obchodních modelů, které nejsou na patentech závislé
- existence patentů vede k celé škále "public choice" problémů; do určité míry bych řekl, že současná "implementace&q uot;je logickou součástí existence patentů; tvrdit, že patenty jsou OK, jen ta implementace je špatně mi připadá na podobné úrovni, jako tvrdit, že socialismus je vlastně funkční ekonomický systém, jen z nějakého důvodu ti, co ho řídí, to vždycky zkazí.

Ondřej Palkovský|4. 2. 2012 21:43| reakce na Jan Dřetlouch - 3. 2. 2012 17:23

Tak pokud je utajován, tak není patentován; patenty se totiž zveřejňují. Tak si vyberte. K vaší implikaci v komentáři panu Máchovi: neexistence patentu neimplikuje neschopnost extrakce renty jiným způsobem. Tvrdím, že 95% vynálezů vynaleznou normálně placení vynálezci, nicméně budou placeni jiným způsobem, než formou patentu.

Nemám na mysli patentový trolling. Mám na mysli to, že pokud vezmete 10 schopných a v dané oblasti zkušených programátorů (týmů apod.) a předhodíte jim nějaký problém, tak dostanete 10 rozumných výsledků, které ale budou velmi podobné. V reálu ten, kdotomu zrovna věnuje čas jako první, a půjde si to patentovat, tak zabrání těm ostatním udělat totéž. A to není patentový trolling - ten člověk nad tím strávil poměrně hodně času. Ale je to absurdní - proč nesmím dělat totéž, co udělal někdo jiný, jen kvůli tomu, že on byl první?

Pokud něco vynaleznete a dáte to ostatním všanc, je to váš obchodní model. Nikdo vás nenutil vynalézat nebo to sdělovat ostatním, stejně, jako vás nikdo nenutil produkovat tu hudbu na mostě. Když svůj vynález nikomu nesdělíte, nemůže vám honikdo "sebrat".

Ferdinand Mácha|4. 2. 2012 16:18| reakce na Gabriel Pleska - 3. 2. 2012 22:08

A kde je teda ta hranice mezi informací a autorským dílem?
Podle mě okopírováním plného znění i s citací se jedná už o informaci, nikoli o zisk z kopie za účelem vytvoření dojmu původnosti a tím potom nároku na honorář.

Podobně, když si namaluju krtečka na zahradní stoleček pro děti a nabídnu jej k posezení namísto holého dřeva. Vždyť účel není prodávat krtečka.

Nechtělo by to trochu uvažování, když chce někdo soudit? Jaký je smysl zákona? Je to jenom kyj, kterým se budou mlátit nepohodlní oponenti? Je to kyj, kterým se bude vyhrožovat lidem, kteří provádějí to, co jejich předci od nepaměti?
Opravdu došlo zveřejněním textu bez souhlasu původního autora k tak závažnému činu, který nesmí být odpuštěn nikomu? Nejedná se jen o piráty, i blogy zveřejňují texty, sociální sítě sdílejí texty autorů.

Když jako lidé chceme sdělit myšlenku, musíme se stále hlídat, abychom nesdělili cizí slova bez vyjádření souhlasu původního autora?

Gabriel Pleska|3. 2. 2012 22:08| reakce na Ferdinand Mácha - 3. 2. 2012 20:42

Pane Mácho, já ten článek na Lupě dočetl dál. A přečetl jsem i to, co je pod mezititulkem: „Informace není totéž, co autorské dílo“. Vlastně ten mezititulek stačí.

Ferdinand Mácha|3. 2. 2012 20:49| reakce na Ferdinand Mácha - 3. 2. 2012 20:46

Eh, to měla být reakce na text, který poukazoval na nedodržování autorského zákona...
Omlouvám se za tapetování. Snad se najde alespoň pár mých myšlenek, které budou užitečné.
:-)

Ferdinand Mácha|3. 2. 2012 20:46

Tím chci říct, že dodržování znění zákona je nepřiměřeně obtížné. Sám si už vytvořte úsudek, jestli budete odsuzovat někoho, kdo nezvládl zákon dodržet...

Ferdinand Mácha|3. 2. 2012 20:42| reakce na Michal Kasparek - 3. 2. 2012 11:36

Redakce Lupy:
Vy naopak musíte získat explicitní souhlas, pokud chcete jeho dílo převzít.

Odpověď Martina Brože:
"Je to tedy kopírovací zákon. Autory nechrání. Vynucuje nekopírování."
F.M.:
Jámyslím, že i vy přebíráte a předkládáte informace, pane Kašpárku, aniž byste k tomu měl explicitní souhlas. Nebo máte výslovný souhlas každého autora každé knihy, kterou tady recenzujete? Máte výslovný souhlas každého autora, že můžete přednést jeho myšlenku, v každé diskuzi, kterou vedete?

Ferdinand Mácha|3. 2. 2012 20:23| reakce na Jan Dřetlouch - 3. 2. 2012 17:07

Ale myšlenku, že vynálezce nebo výrobce má dostat náležitou odměnu, snad nikdo nikde nezpochybňuje?

Jde právě o tu současnou pokřivenou implementaci. Není správné, aby autor neměl výdělek ze své činnosti. Ale taky není správné, aby omezoval zákazníky/uživatele, kteří chtějí něco pozměnit a zadají zakázku konkurenci.

Když Ikea nabízí hezký stolek, leč z nedomyšleného lehkého materiálu, má snad právo bránit mi, abych zadal místnímu stolařství výrobu lepší verze?
Když si koupím pračku a bude si v ní chtít vyprat i můj soused, kterému se ta jeho rozbila, má výrobce právo nám v tom bránit?

Ferdinand Mácha|3. 2. 2012 19:31| reakce na Jan Dřetlouch - 3. 2. 2012 17:18

Nejspíše jsem viděl jiný úhel, protože jsem ten, kdo vyrábí SW.
Jakožto výrobce vidím do použitých technologií. Vidím, že když chci najít nějaké řešení, které by mi pomohlo posunout se dále, nacházím jeden zdroj řešení a pak spoustu implementátorů, kteří tento zdroj už použili. A to proto, že to řešení vyhovuje. Pokud by nevyhovovalo, ta spousta implementátorů má potenciál najít lepší řešení. Já nevěřím na jediného génia, který spasí svět, a který potřebuje patenty a šikanu OSA a ACTA pro své živobytí.

Myslíte, že ten algoritmus google by vzniknul bez toho, že by předtím neexistovaly ty nevyhovující produkty? Myslíte, že Linux se vynořil z ničehož nic jakožto geniální záblesk? Myslíte, že více jaderná technologie v současných CPU vznikla z ničeho nic?
Všechny tyto objevy vznikly jako NUTNOST, řešení jako reakce na nevyhovující současný stav a jako rozšíření nebo vylepšení toho, co už kdysi někdo vymyslel. To je těch 95%. Žádný génius, ale nádeničina.

Já myslím, že algoritmus google by vzniknul jinak, pokud by jej google nerozšířil a byly by dostupné pouze nevyhovující alternativy.
Ty klikací farmy jsem předtím pochopil jinak. Jakožto klikače, kteří pomáhají vylepšit produkt. Nevytvářejí jej přímo kódem, ale klikáním na uživatelské rozhraní a bez nich by měl produkt o něco horší kvalitu.

Tou myšlenkou pirátství myslím především transparentnost a sdílení informací. Když se podíváte, piráti majíjako jeden z cílů vybudovat kontrolovatelný (transparentní) státní aparát. Sami dávají možnost nahlédnout do svého účtu, informují a sdílejí informace o funkcích státní správy.
Vy asi taky nebudete spokojen se SW, u kterého nemáte závazně dáno, jak má fungovat, chcete si zkontrolovat, že chyby, které jste našel se nějak opravily. A né že vám vývojář řekne, že pouze 1 za 4 roky mu můžete dát důvěru a jinak kušujte, protože tomu spletitému problému nemůžete rozumět.

Vědění opravdu náleží všem. Vy snad taky jako QA sdílíte informace o nalezených chybách, případně možná dokonce navrhujete, jak chyby odstranit? Nedovedu si představit, že byste chtěl zaplatit zvláště od každého uživatele za svůj přínos k produktu, jako se platí za každou kopii písničky. Nedostanete odměnu za každé spuštění programu...
Piráti se začali sdružovat v reakci na současný pokřivený stav někoho, kdo nebere ohled k tomu, jak díla vznikají. Každé dílo současnosti bere něco z minulosti a oni si přivlastňují i ten společný zdroj, aby ho už nikdy nemohl nikdo jiný použít svobodně, bez dohledu.

Jan Dřetlouch|3. 2. 2012 17:23| reakce na Ondřej Palkovský - 3. 2. 2012 12:33

Na weekend mizím, takže telegraficky: pokud je mi známo, PR algoritmus Googlu se neustále vyvíjí a je velice důsledně utajován; když někdo jen v náznacích pochopí jeho fungování, je PR změněn a dotyčný penalizován totálním propadem na dno PR. Vaše učebnice lingebry může obsahovat rannou verzi či koncept, ale nikoli skutečný PR googlu, protože to by byl konec googlu v záplavě SEO mizerných stránek.

Pokud máte na mysli patentový trolling, to je bezesporu špatně - jenže tam nejde o ochranu plodů práce, ale o povrchní podobnost a jde vysloveně o konkurenční boj. To ale není princip, nýbrž vadná implementace - a já se nebavím o implementacích, nýbrž o principech a etice. Protože z dobrého principu může povstat špatná i dobrá implementace, ale ze špatného principu může povstat jedině zlo.

Pokud si stoupnete na most a hrajete, výsledky vaší práce dáváte dobrovolně všanc protože je to váš obchodní model. Šlo mi spíše o to, že proti vůli toho, kdo hodnoty vytváří a nedává je všanc je amorální mu je brát. Více asi někdy po neděli.

Jan Dřetlouch|3. 2. 2012 17:18| reakce na Ferdinand Mácha - 3. 2. 2012 10:36

Hm? Asi berete ten poměr z jiného úhlu, nežli jsem ho viděl já. Autor předchozího příspěvku řekl, že 95% vynálezů by podle něj vzniklo i bez toho, aby měl následně vynálezce zaručeno, že celý jeho nápad jen tak nezkopíruje, s kteroužto tezí nesouhlasím proto, že implikuje buď že
1) 95% vynálezců a vývojářů je ochotno pracovat bez nároku na odměnu, nebo že
2) 95% vynálezů vznikne tak jako tak.
Zaměřil jsem se na druhou větev a zamyslel se na téma, že jelikož je svět otevřeným systémem, není zde konečný počet možných vynálezů a počet vynálezů tedy záleží nikoli na čase, ale na tom, kolik lidí se jimi bude zaobírat a rozvíjet je - protože každý jedinec je unikátní a každý unikátní inovátor může dát vzniknout unikátním inovacím, které by nenapadly nikoho jiného.

Ano, jsem z IT oboru. Dělám pro nadnárodní korporaci a znám hodně jiných lidí z oboru IT, pročež vím, že navzdory tomu, co si myslí správci sítě a Linuxáři opravdu NEPLATÍ, že by se drtivá většina IT mohla živit pouze servisní či konzultační činností.

Jak dlouho děláte s internetem? Na konci 90. let se jako mor šířily stránky, de facto katalogy, kde si autoři navzájem linkovali na tisíce irelevantních serverů. Kdyby byl počet odkazů tupě ovlivňoval page rank, neměl by tento žádnou vypovídací hodnotu: počet odkazů by totiž NEODPOVÍDAL KVALITĚ STRÁNEK, nýbrž toliko VZÁJEMNÉ REKLAMĚ. Proto je PR doplňován o stále složitější algoritmy, které tyto klikací farmy, které sdružují jakékoli odkazy bez ohledu na kvalitu linkovaného zdroje nebo jeho tematičnost, ignorují.

A jelikož je mou prací QA, velice skepticky se usmívám nad tvrzením, že "QA" znamená klikací farma. "QA" jako "Quality Assurance" není nic jiného, než staré dobré testování. To jest, vystavování výroků z manuálů a kódu podmínkám a vstupům, se kterými tvůrci nepočítali. A jelikož dělám v korporaci se 14000 zaměstnanci, velice dobře také vím, jak na... Exkrement je firemní "helpdesk" - že kvantita nesupluje kvalitu a nalézt tam řešení je velice zdlouhavé. Google, který neindexuje podle kvaltity, nýbrž kvality, je většinou lepší varianta.

A co do myšlenky pirátství... Tou myslíte co? Že "knowledge belongs to all"? Jo, to naprosto není o jejich požitcích. Stejně, jako jimi nebylo komunistické "property belongs to all", že? Ještě pořád nevidíte tu paralelu a divíte se, proč vytahuji nadšené levičácké intelektuály?

Jan Dřetlouch|3. 2. 2012 17:07| reakce na Ondřej Palkovský - 3. 2. 2012 13:07

Dle mého názoru je chybou k tomu přistupovat jinak, než filosoficky: jedná se přeci o etický problém, takže brát to utilitaristicky je jen maskované "účel světí prostředky", přičemž "účelem" se potom rozumí maximální možná inovativnost - jenže takový přístup neřeší kořen problému, ale jen nějakým způsobem upravuje následky vypořádání se se symptomy, tj. nakolik bude zvoleným postupem ovlivněna vůle lidí inovovat; neřeší spravedlnost.

Musím se přiznat, že naprosto nechápu, jak můžete z oné anglické citace vyvozovat opak k Bastiatovi - jak to vidím já, ta naopak potvrzuje můj postoj.

Koncept vlastnických práv odmítáte vztahovat na IP proto, že "zkopírováním myšlenky se neztrácí originál". Jenže jak vyplývá ze základních pouček ekonomiky, originál se i tady ztrácí - akorát ne celý.
Viz modelový příklad:
Vynálezce si půjčí 10 000 kč a vloží je do vývoje nového stroje. Na trh uvede x těchto strojů za cenu y, která bude řekněme 1000 korun (výrobní náklady 500, 500 marže, který splácí půjčku do investice).
Pokud jeho konkurent stroj okopíruje a tyto kopie uvrhne na trh ve stejném množství, jako původní vynálezce, je na trhu 2x strojů; pokud pro zjednodušení předpokládáme v této fázi svrchu omezenou poptávku, 2x strojů => původní vynálezce dostane y/2 původní ceny.

To jest, samotným okopírováním a výrobou se onen konkurent dopouští zlodějiny, protože připravil původního vynálezce o polovinu ceny jeho vynálezu - rozdíl mezi tímto a legitimní konkurencí spočívá v tom, že k této konkurenci je nutnou podmínkou nabytí plodů cizí práce. Celá záležitost je ale ještě "lepší" o to, že konkurent má nulové "vývojové náklady", protože nevyvíjel, ale kradl.
Proto prodává za 500 (1000 minus splátka vývojových nákladů); tím donutí původního vynálezce prodávat taktéž za 500 - čímž původnímu vynálezci znemožní splatit dluh nebo, v případě, že se původní vynálezce nezadlužil, ale investoval svůj kapitál ho o něj připraví.

Namítnete, že riziko neúspěchu a následného nezaplacení se investice je zde i jinak. Ano, ale ve výše popsaném případě je pirátská výroba podmínkou nutnou A dostačující a tedy JEDINOU příčinou, v jejímž důsledku přišel původní vynálezce o 10 000 korun. A pokud je jedinou příčinou ztráty to, že někdo druhému odcizil plody jeho práce, jedná se o zcela regulérní fyzickou krádež.

Ondřej Palkovský|3. 2. 2012 13:07| reakce na Jan Dřetlouch - 2. 2. 2012 22:56

Tohle je už více filosofická debata; nicméně, doporučuji nečinit v této argumentaci analogii s vlastnictvím fyzické věci. Existuje důvod, proč se tomu říká "autorská práva", případně jinak a nikoliv typicky vlastnictví. Ten důvod je: když vám ukradnu auto, už ho nemáte. Když vám zkopíruji myšlenku, máte ji pořád. Naopak, patenty/autorská práva omezují má vlastnická práva k hmotným věcem, které vlastním.
Vzhledem ke kontextu ve kterém toto Bastiat řekl mi připadá nekorektní předpokládat, že by Bastiat byl ochoten rozšířit svou větu i na patenty. Pokud se člověk podívá třeba do cyklu Economic Harmonies, dovoluji si říci, že bych Bastiatův text interpretoval přesně opačně:

The inventor sells x at the market price; in other words, he is paid ten times more for his pains than are his competitors. This is the first phase of the invention. ... At this juncture, however, the invention enters its second phase, the phase of imitation. Excessive compensations by their very nature arouse covetousness. The new process spreads, the price of x steadily drops, and the remuneration also declines, more and more rapidly as the time interval between the invention and its imitations lengthens, that is, as it becomes easier and easier, and less and less risky, to copy the invention, and consequently less and less worth while. Certainly there is nothing in all this that could not be sanctioned by the most enlightened and impartial legislation. ... At last the invention reaches its third and final phase, the phase of universal distribution, where it is common property, and free of charge to all. Its full cycle has been run once competition has brought the returns for the producers of article x into line with the prevailing and normal rate for similar types of labor.

Ondřej Palkovský|3. 2. 2012 12:33| reakce na Jan Dřetlouch - 2. 2. 2012 22:50

Tak vzhledem k tomu, že ten ranking algoritmus popisuje učebnice lineární algebry, která se tuším bere v prváku (nebo v druháku) na MFF, tak to fakt tak strašně složité asi není... K poměru 95:5 jsem došel tak, že osobně neznám v IT žádný patent, který by odpovídal tomu důvodu, proč byly patenty zavedeny - a totiž, že by ten vynález nevznikl, pokud by patenty neexistovaly.
Profláklé patenty, které svou složitostí obecně odpovídají tomu, co bych osobně "povolil": RSA, MP3. Jenomže - RSA bylo jen otázkou toho, kdy někdo aplikuje poznatky z teorie čísel na šifrování, a k MP3 tu máme free alternativu - Ogg Vorbis. Takže podle mého názoru ani jeden z těchto vynálezů jednoduše nesplňuje důvod, proč byly patenty zavedeny. A patentů, které svou složitostí tomuto naprosto neodpovídají (viz. třeba Apple a "vracející" ;se scroll) je tu mnohokrát více.

Tu otázku jsem nepokládal já. Patent je monopolní privilegium udělované státem za účelem veřejného blaha - zvýšení tempa inovací. Jedná se o omezení práv; a státy toto omezení práv odůvodňovaly touto otázkou. Jestliže tedy na tuto otázku odpovíme negativně, pak ztrácíme důvod pro monopolní privilegia. Kolektivistický přístup je v tomto opravdu přístup "pro patenty"....

Pokudmi nikdo nebude dávat plat, pak nebude pracovat 8 hodin denně. Jenomže já nedostávám plat, protože "mám nárok na odměnu za práci"; já dostávám plat, protože jsem se dohodl se zaměstnavatelem, že mi ho bude platit, když budu pracovat. A ta otázka pak tedy zní: naleznou firmy v případě neexistence patentů alternativní obchodní model, jehož výsledkem bude podobná míra inovace? A řekl bych, že v drtivé většině odvětví bude odpověď znít "ano" .

Já si nemyslím, že by práce "měla být odměněna". Pokud se postavím na Karlův most a začnu hrát, tak prostě není pravda, že bych "měl být odměněn" a pokud možno si to ještě vynucoval zákonem; a to ani tehdy, pokud někteří na ten most cíleně půjdou proto, aby si mě poslechli. Pokud mi ti lidé budou dávat peníze, tak tam budu chodit hrát; když nebudou, nebudu a budu si muset najít jiný obchodní model (třeba hrát v uzavřené koncertní síni a vybírat vstupné). Fakt, že stát nezajistí (např. z daní nebo výběrem vstupného odkolemjdoucích), že budu "za svou mentální práci odměněn" přece neznamená, že kulturní život tím bude citelně zasažen, nebo že se jedná o jakýsi socialismus, kdy má mentální práce "náleží všem". To je čistě mé rozhodnutí, jestli budu hrát nebo ne, jestli budu vynalézat, komu to řeknu apod.

Patent mi zakazuje dělat určité věci se svým majetkem jen proto, že někdo jiný se dostavil na patentový úřad "dříve". Tento zákaz je odůvodňován "veřejným blahem" - pozitivními externalitami z větší motivace vyvíjet a ze zveřejnění vynálezu. Bylo by vhodné alespoň tohle nepřekrucovat :)

Michal Kasparek|3. 2. 2012 11:36| reakce na Ivan Mikoláš - 2. 2. 2012 02:29

Nebylo to úlitbou, myslím to vážně. Jakkoliv mi byla zprvu sympatická, ČPS a řada jejich příznivců dělají problematice duševního vlastnictví - promiňte mi klišé - medvědí službu. Dobré argumenty, čím že, můžete pročíst na dnešní Lupě: http://www.lupa.cz/clanky/piratske-noviny-porusuji-autorsky-zakon/

Ferdinand Mácha|3. 2. 2012 10:51

S tímhle se dá souhlasit. Ale takový model života má jednu chybku: vůbec nezmiňuje okolí. Jenom jedince jakožto centrum života a centrum práva a spravedlnosti. Takhle to prostě fungovat nemůže.
Jedinec svým životem něco získává z okolí, svou snahou si bere něco z okolí. Může se tvářit, že ho to nezajímá, ale dříve nebo později takový jedinec narazí na druhého, který jedná stejně bezohledně. Je nás tady na světě až příliš na to, abychom se tvářili, že svým životem neovlivňujeme jiné.

Pro jistotu dodám, že ani naopak to nemůže fungovat, aby jedinec byl naprostá nicota a otrok. Každý máme svou vůli a své touhy.

Ferdinand Mácha|3. 2. 2012 10:36| reakce na Jan Dřetlouch - 2. 2. 2012 22:50

No tak nálepkování bude nový standard diskuze? Oponent je prostě komunista a hotovo. Dokázáno.

A to, že autor díla nedostane vůbec žádnou odměnu... Kde to čtete???
Čtete vůbec ty příspěvky, nebo vám jenom stačí, že má někdo jiný náhled? Pak si vypíchnete naprostý nesmysl, rozšíříte a hle, oponent je blázen! Komunista!

Vy se vyznáte v IT? Jste z oboru? Jak jste VY došel k tomu, že ten algoritmus je příšerně složitý? Já mám stejné zkušenosti, jako je to popsané: K dobrému nápad stačí jenom málo, to je těch 5%, které se občas náhodou vynoří. Zbytek, těch 95% je dřina pro implementace a vylepšení toho dobrého nápadu.
Ty vámi zesměšňované klikací farmy existují: říká se jim Helpdesk nebo support a QA pro velké projekty. Malé projekty potom klikají na frameworku jako .NET, WPF a další novinky, které se rojí v obrovských množstvích, které nahrazuje kvalitu.

Podstatou pirátství není sdružovat se za účelem nahrabání osobních požitků, pokud se podíváte pořádně na jejich skutky a pokud si promyslíte jejich myšlenky. Proto si nemyslím, že by se polovina přidala do jakékoliv strany.
Ale jelikož to říkal váš guru, asi jsem blázen. Možná i komunista? Nevím, jakou nálepku nalepíte na mě.
:-(

Jan Dřetlouch|2. 2. 2012 22:56| reakce na Ondřej Palkovský - 2. 2. 2012 15:41

Ještě drobnost - jak vystihl pod jiným článkem Petr Nowak, patent na myšlenku je samozřejmě zhůvěřilost. Leč je rozdíl mezi myšlenkou, která mne prostě napadne - a mezi tou tvrdou prací, kterou musím vynaložit k tomu, abych ji realizoval. Plody práce nesmí být kradeny - to je esence vlastnictví a libertariánství, protože jak pravil Bastiat, "každý z nás má přirozené právo - od Boha - bránit svou osobu, svobodu a vlastnictví. To jsou tři základní podmínky pro život a zajištění kterékoli z nich je plně závislé na zajištění ostatních dvou. Neboť co jiného jsou naše schopnosti, než rozšíření naší osobnosti? A co jiného je vlastnictví nežli rozšíření našich schopností?"

Jan Dřetlouch|2. 2. 2012 22:50| reakce na Ondřej Palkovský - 2. 2. 2012 15:41

Ano, ten algoritmus je hovadsky složitý. Jinak by totiž stačilo vyrobit klikací farmu a bylo by po srandě.
K poměru 95:5 jste došel jak? On se přes noc svět stal uzavřeným systémem, kde je počet možných variací pevně daný a je jen otázka času, než někdo na všechny natrefí? Jejda, že jsem si toho nevšiml.

Tu otázku pokládáte špatně, protože ji pokládáte v rovině "obecného blaha" (což je, s odpuštěním, přístup kolektivistický a tedy inherentně vadný). Správná otázka zní: co bude mít ten, kdo investuje své prostředky (mentální, časové i materielní) z této investice, jestliže bude mít kdokoli legální právo jej o všechny plody této investice připravit?

V tom to celé spočívá. Říkáte, že jste z IT. Fajn. Budete i nadále pracovat 8 hodin denně, když vám za to nikdo nebude dávat plat? Budou takto pracovat vaši kolegové? A bude místo pro ně všechny? Budou bez nároku na odměnu pracovat vývojáři strojů a konstruktéři?

Jednoduše - je podle vás správné, aby mentální práce nebyla nijak odměněna? Protože to je pirátství: tvrzení, že plody mentální práce nikomu nenáleží, resp. "náleží všem". Je to de facto aplikovaný virtuální komunismus "každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb". Ne nadarmo vystihl jeden ze členů Svobodných, že kdyby se pirátská strana rozpadla, půlka členů přestoupí ke Svobodným... A ta druhá k Zeleným.

Ondřej Palkovský|2. 2. 2012 15:41| reakce na Jan Dřetlouch - 2. 2. 2012 13:21

Tak pokud by monopol prodával za rozumnou cenu (což by prodával, protože jinak by ho převálcovala konkurence, která je ochotna kopírovat), tak by s tím nebyl problém, ne? A monopol - když by konkurence neměla problém kopírovat? Asi těžko, že?
Souhlasím, že by to tak, jak to dneska, fakt fungovat asi nemohlo. Jenže to není ta otázka: odůvodnění patentů není v tom, že inovátoři "dostanou zaplaceno". Přijímat omezení trhu za účelem "aby někdo dostal v důsledku přijetí zákona zaplaceno" mi nepřipadá jako zrovna rozumné zdůvodnění. To zdůvodnění zní, že by v důsledku neexistence patentů byla omezena inovace. Jenomže to vůbec nemusí být pravda - viz IT a jeho patenty. Tvrzení, že by IT bez patentů nefungovalo je totální nesmysl. Pokud by však v IT byly patenty důsledně vymáhány, pak bychom tu pravděpodobně měli prostředí, ve kterém by byli "inovující jednotlivci" inkasující částky za patenty a tvrdilo by se, že kdyby ty částky neinkasovali (skrzeva patenty), tak by ty inovace nebyly....
Jestliže je udělen patent za něco, co by vzniklo i bez možnosti si to patentovat, pak je takový patent chybný a snižuje potenciál inovací. Takže první aproximace efektivity celého systému je, zda patenty udělené na věci, které by opravdu jinak nevznikly, vyváží udělení monopolu patentů na inovace, které by vznikly. Co mám zkušenosti z IT, tak ten poměr bude minimálně 5:95.

Dále můžeme zpřesňovat celý systém na to, jaký vliv by na inovace měla doba, po kterou je patent vynucován. O kolik procent by se snížily inovace, pokud by byla udělená doba na patent poloviční?

Jak by dopadl google, kdyby jim yahoo mohl ukrást algoritmus na počítání rankingu? To je zcela irelevantní. Otázka zní, zda by někdo s tím rekurzivním principem rankingu za neexistence patentů přišel nebo ne. A troufám si říct, že přišel. Takže případný patent (netuším, zda to má google patentováno) na tento algoritmus je příkladem snížení efektivity inovací. Nebo si myslíte, že myšlenka "skóre stránky je dáno skórem stránek, které na ní ukazují" je něco, co by nikdo nevymyslel? Nebo, že ten algoritmus, jak k tomu dokonvergovat, je tak šíleně složitý?

Jan Dřetlouch|2. 2. 2012 13:21| reakce na Ondřej Palkovský - 2. 2. 2012 12:41

Takže řešením je vytvořit monopol, který každou konkurenci buď převálcuje, nebo pohltí. Hmm, čím to jen je, že mi to do anarchokapitalistického snu nějak nesedí?
Ten známý vyhrál těsně po revoluci ve výběrovém řízení pro lampu na léčbu bilirubinu - proti Phillipsu. Jeho lampa, kterou spočítal na malinkém programovatelném kalkulátoru Sharp, měla podstatně lepší technické parametry. Když se podíváte do historie, nové vynálezy a technický pokrok vždy přinášeli jednotlivci-inovátoři, nikoli velké molochy. Protože velké molochy znamenají řízení, byrokracii, formálno - a takové prostředí inovace ubijí.

Znám kupříkladu člověka, který teď dělá na vývoji nanomateriálů pro stínění jaderného odpadu. Dělá pro malinkatou firmičku a výsledky svého aplikovaného výzkumu válcuje konkurenci - ale nikde jinde ho nezvali. Proč? Nesplňuje formální požadavky - je to starší pán a nemá vysokoškolský titul, protože se naučil sám z knížek a pak šel rovnou do vývoje. S tím si typický korporátní personalista, schopný rozlišovat právě jen na základě idiotských formálních znaků typu "odkud má titul", "jak mu ladí ponožky s kravatou" a podobně nikdy neporadí. Před lety jsem slyšel přednášku personalisty z Oracle, který se chlubil, jak je úžasný, že nevyhodil od pohovoru chlápka, co tam přišel v pantoflích a ponožkách. Ten jim teď dělá obrovské peníze, protože je to "geek" a génius - leč normální personalista by s ním vyrazil dveře a tento byl na sebe hrdý, že to neudělal. Stejně tak pokud se mám vrátit k tomu s lampou a laserem - ten šel vývojařit na slovensko, protože jeho slovy: "pokud jsem u čecháčků řekl, že potřebuju diody, byl to obrovský problém a hlasovaly o tom tři komise. Na slovensku jsem řekl šéfovi, dostal peníze, na týden zmizel a pak postavil obvod, na kterou všichni zírali". Opět: korporace se svou strnulostí jsou přesně takovým "čecháčkovským& quot;prostředím, snad s výjimkou Googlu.
Inovace pochází od jedinců. Formalismus, byrokracie a kolektiv, kde každý blb kecá do všeho, inovace ubíjí. A proto jsou všechna opatření, která pomáhají těm nejsilnějším žít na úkor malých inovátorů pro ekonomiku smrtící. Co myslíte - jak by dopadl Google, kdyby jim hned na začátku Yahoo mohlo ukrást jejich algoritmus či Apple, kdyby mohl Microsoft i dále krást jeho GUI a zdrojové kódy?

Ondřej Palkovský|2. 2. 2012 12:41| reakce na Jan Dřetlouch - 2. 2. 2012 09:47

Není řešením jít rovnou za Westinghousem a prodat jim to?
Případně otázka z druhé strany: dá se očekávat, že v případě neexistence duševního vlastnictví by tyto inovace skutečně neexistovaly? Že by třeba ty velké etablované firmy neměly motivaci tyto inovátory najímat?
Aneb: opravdu platí implikace, že neexistence duševního vlastnictví ==> výrazně nižší míra inovace?

Petr S|2. 2. 2012 09:54

" A podle autorů visí ve vzduchu možnost patentovat ... nebo vědecký objev placený z veřejných peněz."

Snad jen doplním, že toto se v ČR běžně děje. Výzkumná pracoviště jsou motivována k tomu, aby takové patenty podávala.

Jan Dřetlouch|2. 2. 2012 09:47

Koncept demonopolizace zrušením patentů má ten samý problém, co rázový přechod například ze stávajícího systému ČR na anarchokapitalismus: nezačínáme na zelené louce a podmínky nejsou pro všechny hráče stejné.
Není tomu ani 5 let, co byl na některé televizi srdceryvný příběh jednoho českého podnikatele. Věnoval svůj kapitál do excelentní nové myšlenky: vývoje miniaturních motorek. Nápad se uchytil a podnikatel prosperoval asi rok, než se mu tržby brutálně propadly. Proč? Jeho nápad ukradl obrovský Čínský strojírenský podnik, který začal do ČR chrlit levné kopie jeho motorek (jednak nemusel splácet vývojové náklady a druhak měl - skrze svou etablovanost - možnost vyrábět efektivněji a levněji a využívat již existující smluvní a partnerskou síť). Podnikatel se nějakou dobu snažil soudit a pak tuším skončil.
Jiný můj známý je teoretický fyzik. Spojil se s nějakým podnikatelem a během několika let a pár stovek tisíc vyvinul "na koleně" (tj. výpočty a známými na specializovaných pracovištích a malých dílnách) plně funkční prototyp CO2 průmyslového řezacího laseru, jehož "revolučnost&qu ot;spočívala v jednoduchosti a nízkých provozních nákladech. Představme si společnost, kde neexistuje IP: tento podnikatel by vrazil stovky tisíc do vývoje laseru... Který by mu na první výstavě či po prvním prodeji okopíroval Westinghouse či Rayethon, prodával jej levněji a s lepším servisem a původního vynálezce převálcoval. Co v takovém systému udělají malí vynálezci a inovátoři? Vykašlou se na to.
Jako v komunismu.
Protože když bez ohledu na to, jak se snažíte, dostanete pořád stejně či nic, protože cokoli vydřete vám ukradnou - nemá cenu se snažit. To je realita.

Ivan Mikoláš|2. 2. 2012 02:29

Dědo kašpárku ;-), zajímalo by mne, zda je ten laciný a lživý úvod o pirátech úlitbou za následujících 10 relevantních argumentů proti patentům.
Většina pirátů by rozhodně nikdy netvrdila, že na Megaupload byli pouze faktury :). Přikláníme se spíše k pohledu například pana Rybky http://pctuning.tyden.cz/hardware/multimedia-zvuk-tv/23124-uvaha-o-co-posledni-dny-jde-mame-na-krku-megaprusvih.
Vedle jmenMichele Boldrin a Davida K. Levine rozhodně stojí za zmínku Lawrence Lessig a jeho kniha Svobodná kultura http://www.svobodna-kultura.cz/, která se jako jedna z prvních fenoménem pirátství a kopírovacího monopolu zabývá.
Je škoda, že jste právě Vy, jako sečtělý freelancer využil hloupých klišé o pirátech; nechce se mi věřit, že by to byla na Finmagu nutnost.