Diskuze: Tradiční tisknutí peněz

Tomáš Raputa|19. 4. 2012 15:23| reakce na Robert Antonio - 19. 4. 2012 08:22

Dluží je bankám, které si u ní uloží (prostřednictvím repo operací) nově vytvořenou likviditu. Úrok platí právě z těchto operací.

Robert Antonio|19. 4. 2012 08:22

Pokud vytištěné peníze jsou účetně dluhem, komu CB dluží a komu platí ten tříprocentní úrok?

Jan Altman|18. 4. 2012 09:40| reakce na Tomáš Raputa - 17. 4. 2012 20:43

S minimálními následky na inflaci?
No leda pokud akceptujete neustálé "vylepšování&qu ot;metodik jejího měření tak, aby nevycházela moc velká.
http://www.shadowsta ts.com/alternate_data/inflatio n-charts

Inflacenení, jen se nám tu nějak záhadně nafukují různé bubliny (od dotcomů po nemovitosti), cena zlata od roku 1971 také poněkud vzrostla, o PHM, potravinách a energiích nemluvě. A "tištěním" peněz to určitě není, že...

Tomáš Raputa|17. 4. 2012 20:43| reakce na Zdeněk Pikhart - 17. 4. 2012 19:14

Samozřejmě souhlasím, článek ale není akademického stylu :)
Říká, že zvyšování rozvahy CB (se zažitým názvem "tisknutí peněz", i když o peníze v pravém slova smyslu nejde) se tady ve velkém provádělo už celé minulé desetiletí, a to s minimálními následky na měnovou zásobu a inflaci. Proto QE a LTRO nepřináší něco nového, co by mělo rozpoutat inflační spirálu...

Zdeněk Pikhart|17. 4. 2012 19:14| reakce na Tomáš Raputa - 17. 4. 2012 15:39

Také zdravím. Asi vám to nebude milé, ale naruším Vám pointu celého článku. Devizové intervence nemají přímo na měnovou zásobu (peníze, jak píšete) vliv. Nákupem deviz zvyšuje CB rezervy bank, neboli likviditu. Měl byste rozlišovat mezi onou likviditou a penězi v pasivech bank. V režimu inflačního cílování a regulace úrokových měr potom banky tuto přebytečnou likviditu uloží u CB (respektive stáhne REPO operacemi). Podívejte se např. do rozvahy ČNB, ta stále likviditu stahuje přesně z tohoto důvodu. Jinak s tou ztrátou CB z důvodu kurzového pohybu máte pravdu.

Tomáš Raputa|17. 4. 2012 15:39| reakce na Tomáš Kocourek - 17. 4. 2012 08:16

Zdravím Tomáši, máte pravdu, jsem to já, kdo tehdy tvrdil, že k tisknutí peněz nedochází.
Obě situace jsou ale odlišné - je rozdíl, jestli k nákupu dluhopisů CB použije nové peníze (dnešní článek) nebo je nakoupí za peníze, které stáhla z oběhu prodejem zlata (minulý článek). V druhém případě se rozvaha CB nezvýší, protože jenom vymění aktiva, která drží.
Doufám, že vysvětlení pomohlo.

Tomáš Kloudný|17. 4. 2012 09:57

No konečně se někdo začal zabývat jádrem dnešní krize a tím je celý náš monetární systém. S tím jak je nastaven, vyrábí obrovskou bublinu na realitním trhu a nejen tam, stojí nás víc než jsou naše rozpočtové schodkya dokonce víc, než všichni důchodci a zdravotnictví dohromady. Tak uvidíme, jestli v dalším článku osvětlí co jsou to mocné peníze a co je to bankovnictví částečných rezerv a peníze vyrobené multiplikačním efektem, kolik jich je, kdo z toho má kšeft a koho tím okrádá a proč to není na první pohled vidět. Koho by to zajímalo hledejte na wikipedii: bankovnictví částečných rezerv, mocné peníze. Nějaké jednoduché logiky najdete taky na http://www.positivemoney.org.uk/ , ale berte to s rezervou, je to založeno na pravdě, ale nakonec je z toho kšeft. Ale alespoň se to takhle dostane mezi lidi.

Tomáš Kocourek|17. 4. 2012 08:16

Nechci být nějaký rýpavý, ale není to tentýž Tomáš Raputa, který před dvěmi měsíci ve svém článku (http://www.finmag.cz/cs/finma g/ekonomika/piigs-mate-dluhy-a -zlato-mate-prodavat-a-splacet /)tvrdil:

"Pozn ámkapro inflační strašpytle: K žádnému „tištění peněz“ nedochází!"

B yťs ním v tomto článku souhlasím, tak se mi zdá, že nějak často mění názory. Dochází tak k mystifikaci čtenářů, kteří nemají v daném oboru přehled...