Diskuze: Svoboda a zákazy žárovek. Kdy se nám rozsvítí?

Jan Koss|19. 9. 2012 21:56| reakce na Ladislav Novák - 7. 9. 2012 10:24

V Londýně jsou klasické žárovky 40W, 60W, 100W za L0.60,halogenové 52W, 70W, 100W za L1.To neznamená že halogenové žárovky jsou 5x – 10x dražší.Podle mého odhadu halogenová 70W dá více světla než klasická 100W. Na tom určitě úspora je alespoň 30%. Halogenové žárovky určitě přijdou do Suchémokré podbřezové jestli se tam šprajcují nebo ne.A LED budou následovat.
Pro informaci – klasické žarovky nejsou zakázany v EH, můžeš si koupit kolik chceš, to je tvoje svobodné rozhodnutí.Jenom je zakazaná výroba a dovoz.

Tomáš Fiala|9. 9. 2012 20:32| reakce na Ladislav Novák - 7. 9. 2012 17:08

Ale já si nechci kupovat nový lustry a lampičky! Mě se líbí a vyhovují mi ty, co mám. Já si do nich chci koupit žárovky. Že si posvítím o něco málo dráž mě nebere. Večer u televize mám stejně rozsvícenou jen 25W u baru. Navíc když si pro potěšení občas blbnu s modely, tak svícení čímkoli jiným než žárovkou mi nedělá dobře. Se čtením je to stejné. Už takhle si budu muset opatřit brejle...

Ladislav Novák|7. 9. 2012 17:08| reakce na Petr Svoboda - 4. 9. 2012 17:58

Nejlepší stínítko je ŽÁDNÉ stínítko. Je to možná překvapivě jednoduchý, ale logický závěr. Žárovky patří mezi tzv. bodové zdroje světla, a v běžné osvětlovací praxi bylo nutné ostré světlo rozptýlit stínítkem. Bohužel, výrobci kompaktních zářivek se od začátku snaží "nahradit" žárovky i s jejich šroubovací paticí, což přivedlo celý obor do slepé uličky. Cpát šroubovací kompaktní ("úsporné" )zářivky do starých svítidel pro žárovky je zásadní omyl a hrubá marketingová chyba výrobců. Jednak nejsou dobře využity vlastnosti samotných zářivek (nejlepší výsledky dávají lineární zářivky), a navíc uzavřením do omezeného prostoru, kde narůstá teplota okolního vzduchu, se celé těleso kompaktní zářivky přehřívá, čímž se snižuje nejenom účinnost samotné zářivky, ale zásadním způsobem se zkracuje i život elektronického předřadníku v patici.
Řešením je, jak už některé další komentáře naznačují, zcela nová konstrukce svítidel jak pro zářivkové trubice, tak i pro LED (světelné diody). Řešením rozhodně nemůže být napodobování svítidel pro žárovky. Ta už patří do historie a některá, co mají historickou hodnotu a je nutno je udržovat v provozu, snad dostanou i použitelnou náhradu v LED. Rozhodně to nebudou kompaktní "úsporné" zářivky, které vyzařováním světla z (relativně velké) plochy nahradit žárovku jednoduše nemohou. Kdo tvrdí opak, podvádí, a nebo problematice osvětlování nerozumí.
Podobně i u LED vzniká problém s přehříváním v uzavřeném prostoru a je o to větší, že světlo vyzařuje přímo polovodičový prvek (čip), náchylný ke zničení přehřátím. Proto je nástup LED do osvětlovací techniky pomalý a doba života u různých přístrojových signálních LED (používají se už několik desítek let!) je výrazně delší, než u výkonových LED pro osvětlovací účely. Proto jsou klasické lineární zářivky stále nejvýhodnějším zdrojem světla, a doba života dlouhých trubic je v řádu desítek tisíc hodin, což je prakticky stejné, jako u LED. Provozní spolehlivost zářivek je ale podstatně větší, a to je důvod, proč jsou LED stále tak drahé. Obchodovat s nimi při povinné dvouleté záruce a obtížné ověřitelnosti příčin, proč v záruce přestaly svítit, je docela riskantní a je to jedna z hlavních příčin jejich pomalého vstupu do domácností.
Tam, kde jsou LED napájeny z akumulátorů a malých nabíjecích článků, už malé žárovky nikdo jako alternativu neprodá. Rozdíl ve spotřebě je zcela zásadní a rozeznat ho umí každý i bez přesvědčování. :-)

Ladislav Novák|7. 9. 2012 10:33| reakce na Ondřej hrubý - 3. 9. 2012 10:15

Prosím vás, neříkejte to nahlas! EK prosadí kdejakou hloupost, o níž bychom si mohli myslet, že snad lidé vzdělaní něco takového nemohou prosadit ani ve špatném snu... Oni jsou schopni zakázat i parafinové svíčky! Přijde čas, kdy si budeme muset sami vyrábět klasické lojové... :-)

Ladislav Novák|7. 9. 2012 10:24| reakce na Jan Koss - 6. 9. 2012 20:53

"Všichni jsme zelení a po zákazu žárovek je nám všem dobře..."

Cen ahalogenové žárovky není "asi o 50% vyšší", než cena žárovky klasické, ale zhruba 5x až 10x vyšší. Doba života a množství světla oproti klasické žárovce nijak výrazně lepší. Tomu vy říkáte "technický pokrok", kvůli kterému bylo nutno zakázat levné klasické žárovky? Pro mě je to jen důkaz hlouposti zákazu a ÚŘEDNÍ tlak na zákazniky koupit si v nouzi něco, co by si při svobodné volbě nekoupili ze zcela racionálních důvodů i se znalostí technických parametrů světelných zdrojů a jejich sortimentu. Doufejme, že v Asii hloupost nepokvete zeleným tempem a stovky žárovky, které kompaktní zářivky neumí nahradit ani náhodou (což víme už 20 let!), si budeme moci nakoupit jinde. Než se objeví spolehlivé LED schopné klasické žárovky nahradit kvalitou světla.

Zeleným věřícím se nerozsvítí nejspíš nikdy.

Jan Koss|6. 9. 2012 20:53

Žárovky = problém ?!? Jaký problém?Žádný problém.Staré žárovky byly zakázány v Australii od roku 2009 a v USA jsou povoleny jen do roku 2014.Cena halogenové žárovky je asi o 50% vyší a spotřebuje 30% méně elektřiny.To se nazývá technický pokrok.Kdy se nám rozsvítí?

Jan Koss|6. 9. 2012 20:53| reakce na Ondřej hrubý - 3. 9. 2012 10:15

Jo zapoměli a stařeček z hradu him to připoměl na
http://www.youtube.com/wat ch?v=RduvtatnyvEv02:30 min.

R. Vajsar|5. 9. 2012 17:54| reakce na Pavel Nováček - 4. 9. 2012 09:46

Ne tak úplně: Zářivka je to samé, co nízkotlaká rtuťová výbojky. Pak jsou ovšem i další druhy výbojek.

Pavel Nováček|5. 9. 2012 15:29

Pro Petr Svoboda.
Kupujte ve slušných specializovaných prodejnách,kde Vám doporučí vhodné svítidlo a nejlépe Vám jej i předvedou.Stačí vidět vedle sebe svítit svítidlo například od české firmy Lucis a nějaký podobně se tvářící produkt z daleké Asie a budete mít jasno.Rychle pochopíte o co jde.Bohužel na svítidlo vyrobené v Evropě v hobby marketech nenarazíte.No a tam nakupuje v ČR většina zákazníků.Tu nespasí ani úsporné zářivky,ani LED žárovky z Číny.

Petr Svoboda|4. 9. 2012 17:58| reakce na Pavel Nováček - 4. 9. 2012 09:46

Když jste ten obchodník - jak poznám kvalitní stínítko?, tj. stínítko s malými ztrátami.

Jan Dřetlouch|4. 9. 2012 12:11| reakce na Ondřej Palkovský - 3. 9. 2012 00:39

Protože pýcha. Sociální inženýrství má kořen v postoji "já vím lépe než vy, co je pro vás dobré a proto vám to vnutím - pro vaše dobro". Všechny kolektivistické systémy to v sobě mají jako inherentní vlastnost: socialismus prozměnu říká "já vím lépe než vy, jak byste měli nakládat se svým majetkem a přerozdělím jej".
Jakmile někdo nabyde moci nad druhými, nutně to skončí katastrofou. Na toto téma má moc pěkné zamyšlení Solženicyn, když provádí reflexi nad tím, jak se stihl zkazit za svou důstojnickou kariéru.

Pavel Nováček|4. 9. 2012 09:46

Pan Doležal mi ušetřil práci s vysvětlením jaký rozdíl je mezi žárovkou a zářivkou.Jen ještě uvádím na pravou míru,že to co nazývá pan Kohout výbojkou je samozřejmě zářivka.Výbojka je ještě něco jiného v domácnostech se nepoužívá.
Celý problém zákazu žárovek je,ale daleko složitější.Vůbec se neřeší vhodnost použití typu svítidla pro daný účel.O tom,že různá svítidla mají roznou účinnost ani nemluvě.Můžeme všichni používat ve svítidlech zářivky,ale pokud to budou nekvalitní svítidla,např.s levným stínítkem z nekvalitního skla,vůbec neušetříme.A jaká svítidla myslíte,že kupuje český zákazník?A nejen ten chudý?O tom,že jsou prostory,kde použití zářivky není vhodné nebo je zbytečné ani nemluvím.
Jako obchodník se svítidly tvrdím,že je to vše jen o "kšeftu".P rostěvelcí výrobci potřebují vyrábět zdroje světla s vyšší přidanou hodnotou.To je celé.

Martin Kovář|4. 9. 2012 08:33

Troufám si hádat, že odpověď na otázku v nadpisu je: NIKDY!!

JAROSLAV CHARVÁT|3. 9. 2012 13:20

„Žárovkový problém“ vnímám jako jeden z problémů (ne)demokracie, který je na tomto prostoru často diskutován.
Myslím, že idská společnost musí být nutně organizována, neboť samotná existence lidského druhu k organizovanosti vede, přičemž za formu organizovanosti je nutné považovat i chaos. Forma organizovanosti, realizace moci může být realizována ve dvou krajních formách. První formou je absolutní monarchie, druhým krajním řešením je absolutní anarchie. Anarchii chápeme jako samosprávnou organizaci společnosti bez moci, bez donucovacích aktivit, v níž je právo jednotlivce vynucováno násilím.; neexistuje tedy dobrovolná směna na trhu. Monarchie je prezentována jako neomezená vláda jednoho „vůdce skupiny“, panovníka. Je irelevantní jak tohoto vůdce pojmenujeme, důležitý je dopad do reality.

V současné době se lidstvo nachází ve stavu organizovanosti, který známe pod pojmem demokracie. Jde o středovou polohu mezi shora uvedenými krajními extrémy. Demokracie je definována jako stav, kdy lid vykonává státní moc prostřednictvím volených zástupců. Problémem je definovat „lid“ a to, jakým způsobem jsou jeho zástupci voleni a jakým způsobem realizují vůli lidu. Ve zkratce lze uzavřít problém s tím, že se jedná o určitou fikci, neboť lid rozhoduje ve volbách na základě dostupných, veřejných informací, jimiž jsou zejména volební programy politických stran, neboli podnikatelský záměr politických stran. Volené elity ovšem rozhodují ve věcech ad hoc tak, jak jim to umožňují platné zákonné normy nebo spíše tak, jak jim to dovoluje jejich osobní morálka. Zcela jistě nelze říci, že existuje přímá úměra mezi množstvím právních norem regulujících chování politiků /státní moci/ a kvalitou jejich práce ve prospěch lidu.

Neexistuje však nic takového jako „absolutní demokracie“ neboť tento pojem je nutně synonymem pro absolutní anarchii. Z toho vyplývá, že v demokracii existují skupiny ovládající a skupiny ovládané, což tenduje k nutnosti existence právní úpravy vztahů mezi oběma skupinami. Tvůrce právní úpravy bude pravděpodobně realizovat a prosazovat takové normy, které budou ku prospěchu zejména jemu. Demokratičnost se projevuje v tom, že organizace uspořádání lidstva /stát/ umožňuje občanům ovlivňovat obsah řídících rozhodnutí státu. Otázkou opět je, do jaké míry. Příkladem budiž referendum v Irsku o Lisabonské smlouvě, rozhodnutí moci soudní v České republice o tomtéž. Příklady chci pouze sdělit to, že vždy existuje a bude existovat zájem jednotlivců na prosazování svých zájmů a že tito jednotlivci mají v rukou nástroje k ekonomickému donucování lidí tak, že tito se rozhodují „svobodně“ v tomto kontextu. Demokracii lze chápat i jako systém vztahů směřující k realizaci svrchovanosti lidu. Vždy bude však existovat lid „více svrchovaný“ a „méně svrchovaný“, protože první skupině je dána možnost, mimo jiné, emitovat peníze.
Listina základních práv a svobod a Ústava České republiky mimo jiné zaručují svobodu a právo na informace, nepřípustnost cenzury, právo každého na podnikání, právo každého na vzdělání a podobně. Jsou to však obecné preambule, které nelze vykládat automaticky tak, že stát je občanovi povinen uvedená práva poskytovat bez jakýchkoli dalších omezení a podmínek, samozřejmě v souladu s platnými právními normami. Jedná se pouze a jenom o proklamace, protože vždy bude existovat „právo silnějšího“ ať si pod tímto pojmem představíme cokoli. Jiné, lepší řešení pochopitelně neexistuje, protože lidé jako fyzické bytosti jednají tak, jak jednají.Většina lidí se ve svém běžném životě zabývá spíše řešením praktických problémů a nejeví každodenní zájem o realizaci poptávky po službách intelektuálů, kteří by byli schopni a ochotní prosazovat a dodržovat principy skutečné demokracie, nebo alespoň demokracie „nejlepší“ /neboť myslím, že demokracie ve smyslu laissez faire nemůže existovat/. Nehledě na to, že přirozená elita, intelektuálové navíc hmotně zajištěni nemají zájem se na realizaci a prosazování demokracie, jako volení zástupci podílet.
Zejména na politické scéně v České republice, a nejen tam, je vidět orientace politiků na krátkodobý hedonismus, který je časově omezen maximálně délkou volebního období.
Demokracie je potom problémem spíše ontologickým, nebude a nemůže fungovat jenom na základě toho, že skupiny lidí vystupující pod názvem stát přijmou obecně závazné a vymahatelné psané normy, zákony. Demokracie jako systém regulování vztahů ve smyslu, v jakém ji známe dnes je pouze tím nejlepším zlatým středem mezi absolutní monarchií a absolutní anarchií. Tzv. elity, politici potom svými ad hoc rozhodnutími realizují jenom „float demokracii“, přičemž cílem je zajistit trvale udržitelný pořádek a řád tak, jak právě tyto elity požadují a potřebují. Ostatní proklamovaná řešení jsou pouze zástupná /ochrana spotřebitele, antimonopolní zákony, péče o stabilitu měny spočívající v plánování výše inflace sic! a jiné/. Elity jednají tak, že axiologické otázky-co utváří dobrý život si zužují na „dobrý život pro mě“, platnost práva a jeho projekce do reality je zúžena spíše na procesní správnost a ústavnost než na závislosti na morálce, mravech. Neboť kdo vytváří morálku a dobré mravy? V tomto, naznačeném kontextu je nutno vnímat vztah mezi demokracií a penězi. Podporují peníze demokracii nebo demokracie umožňuje existenci peněz? Kolik peněz stojí tvorba u udržování demokracie? Existuje tedy alespoň implicitní vztah mezi množstvím peněz, tedy i výší inflacea „množstvím“ demokracie? Lze si demokracii koupit?

Ondřej hrubý|3. 9. 2012 10:15

Nezapoměli náhodou v Bruselu zakázat svíčky?

Jan Altman|3. 9. 2012 08:45| reakce na Ondřej Palkovský - 3. 9. 2012 00:39

"Proč vám chce nekdo něco takového zakazovat?"

P rotožeMŮŽE. A protože mu za to někdo možná něco zaplatil či slíbil...

Jan Altman|3. 9. 2012 08:43| reakce na Ondřej Palkovský - 3. 9. 2012 00:39

Smutné není to, že nějaký eurokrat vymyslí stupidní nařízení.
Smutné je předně to, že je vůbec možné lidem něco takto centrálně na/za-kazovat.
Že se pak vždy najde centrální tupoun (resp. spíš že si ho nějaký výrobce LEDek a zářivek koupí), je už jen logickým důsledkem.

Místo aby si velcí výrobci úsporných světelných zdrojů museli kupovat každého jednotlivého občana/spotřebitele (pomocí poměru cena/kvalita, reklamou, ...), stačí jim si za zlomek těchto nákladů koupit pár centálních plánovaču a donucovačů.

Mezi IT lidmi se říká "It''s not a bug, it''s a feature".
A já musím zopakovat: "Proč se tomu pořád všichni diví? Je to jeden z mnoha logických a neodstranitelných projevů systému..."

Radek Doležal|3. 9. 2012 08:04

Jen pár technických drobností. Zářivka jako takové vydává z velké části UV záření. To co zapříčiňuje že jej vidíme je Luminofor ona tenká bílá vrstva na stěnách skleněné trubice ta převádí UV záření na viditelné spektrum. Tzn. kvalita podání barev je závislá na použitém luminoforu. Přirozeně levnější zářivky mají špatné podání barev ale pokud dáte víc peněz tak se klidně dostanete na kvalitu žárovky. Pak je tu kmitání světla ale tu odstraňují elektronické předřadníky.

Ale jinak souhlas na osvětlení kde se svítí jen krátce se zářivka nehodí. A tam kde potřebujete provádět činnost náročnou na zrak (jemné práce, čtení atd.) také ne protože levné zářivky mají vady viz. výše.

Je to jen další příklad státní buzerace.

Více např:
http://www.e-light.cz /news/view.php?id=142
http: //cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A 1%C5%99ivka

Ondřej Palkovský|3. 9. 2012 00:39

Je mi trošku smutno, že člověk vůbec neslyší ani diskuzi na téma, zda to je vůbec dobrý nápad. Nevím, zda takhle vypadá demokracie. Nicméně konkrétně:
- spotřeba žárovek se na celkové spotřebě podílí řádově tak jednotkami procent. Takže cost-benefit analýza: spoustě lidí to způsobí problémy, benefit prakticky žádný (ano, zkusil jsem dát do lehce historicky vypadajícího lustru úsporku - takovou co napodobuje vzhledem žárovku. Naprosto příšerné...)
- v našich zemích se poměrně dost energie spotřebovaných žárovkami "využije" místo topení
- v momentě, kdy lidé ušetří na nižší spotřebě, typicky peníze (nebo energii) "utratí" jinak. Je otázka elasticit, zda to ve výsledku bude znamenat celkové snížení spotřeby nebo zvýšení - ale to už je zcela jiná otázka! (mimochodem, lidé, kteří mají úsporky, mají tendenci zhasínat daleko méně)
- moje zkušenost je, že úsporky odcházejí v zásadě stejně jako normální žárovky. Ano, "dobré" úsporky budou kvalitnější, ale pro porovnání ceteris paribus je potřeba porovnat "náhodně koupenou žárovku" vs "náhodně koupenou úsporku"

A nakonec - proč mi chce někdo říkat, jak mám využít koupenou energii. Žádná externalita není přítomná (externalitu generuje elektrárna, nikoliv já), PROČ mi chce někdo něco takového zakazovat? Připadá mi, že s jasnou a přesnou odpověďmi na tuto velmi jednoduchou otázku (totéž viz snaha o zákaz kouření) se nějak nikdo z dotyčných politiků nezabývá.