Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Lepší státní investice než žádné investice

7. 11. 2012
27 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

S tím Josefem to vidím ještě dál, respektivě jinak než tak, že "stát má v dobrých časech spořit a jít soukromému sektoru z cesty, aby mohl ve špatných dobách pomoci, když soukromý sektor odmítá". V případě Josefa a egyptského faraona šlo spíš o to, že Josef vyvolal úmyslně finanční krizi, a ožebračil tak díky tomu egyptské rolníky z kterých udělal faraonovy otroky.
Posuďte sami.
Čtu si v Bibli 21 o Josefovi v zemi egyptské a k pochopení jeho příběhu mi moc pomáhá studijní překlad doktora Miloše Pavlíka, protože uvádí alternativy. Tak například namísto „došly peníze“ Pavlík překládá „vymizely peníze“. To je přece jen něco jiného. Peníze totiž vymizely, protože je v Pavlíkově překladu Josef všechny „sesbíral“, zatímco v Bibli 21 je „shromáždil“ a uložil je do faraonova domu. Slovo „vymizely“ se ve spojení s penězi v Pavlíkově překladu pak ještě opakuje. To, co se (v obou překladech) v Bibli dál popisuje, je krize, která nastala nedostatkem peněz v oběhu. Tak přichází „finta“, kterou Josef pomohl faraonovi k tomu, aby skoupil všechny pozemky rolníků a z těch nadělal otroky. A to všechno svobodně, bez jakéhokoli násilí. Jak se dočítáme, oni rolníci se pak dobrovolně stali faraonovými otroky. Pokud dobře rozumím všem souvislostem, tohle je první písemně zaznamenaný případ uměle vyvolané hospodářské krize, který měl za následek ožebračení středního stavu a jeho uvedení do otroctví, tehdy ještě ve prospěch všem známého představitele státu, faraona.

Nahlásit

-
0
+

"Například v USA velké firmy investice spíš omezovaly už od roku 2005 a růst (tvorbu pracovních míst) hnaly střední a menší firmy."
Předkládá teto jako problém, který by měl řešit stát. Sám ale v první části článku připouštíte, že velké firmy svou velikostí ztrácejí na efektivitě.
Žádná firma nemůže růst do nekonečna. V určitou chvíli jí právě její velikost začne v rozvoji bránit. To je ale dobře.
Stejně jako je dobře, že se na "růstu" ve formě tvorby pracovních míst podílí právě malé a střední firmy, které jsou efektivní. A právě těmto malým a středním firmám by měl stát dát prostor. Nemyslím tím podporovat, dotovat, myslím tím neházet klacky pod nohy, nepřekážet.

Nahlásit

-
0
+

Jo, jo není nad státní (krajské, obecní ...) investice. Na jednu si pamatuji a občas ji dávám k dobrému těm, kteří nechápou kde je zakopána smečka psů.

Před pár lety jsem se rozhodl pořídit, pro vnoučata, nějakou houpací sestavu. Jsa si vědom bezpečnosti, vybíral jsem jen mezi renomovanými výrobci se zaručenou kvalitou. Přitom jsem narazil i na pár slevových akcí. Navštívil jsem jednu firmu, jejich sestava se mi líbila nejvíce. První otázka výrobce a zároveň prodávajícího byla, pro co to potřebuji. Když jsem řekl, že pro vnoučata na zahradu, tak mi nabídl sestavu s houpačkou, provazovým žebříkem a skluzavkou i se zdravotně nezávadným nátěrem za 12 tisíc. V katalogu jsem viděl stejnou sestavu ale za 21 tisíc. Ve skladu jsem si to prohlížel a připadalo mi to všechno stejné. Při dotazu, v čem je rozdíl, mi bylo řečeno, že v podstatě žádný, ale ty dražší mají certifikát bezpečnosti a jsou určeny pro veřejná dětská hřiště. To mne zarazilo a zároveň překvapilo. Ale když jsem dodal, že bez certifikátu to neberu, tak sáhl do šuflete a jeden nakopírovaný mi bez mrknutí oka podal. No nic, tohle není můj problém a tak jsem sestavu, v rozloženém a dobře zabaleném stavu, koupil.

Doma jsem, podle návodu a s pomocí manželky, konstrukci sestavil během jedné hodiny. A to včetně přiložených zemnících kotev.

Chalupu mám v středně velké obci, tudíž každá novinka se brzy roznese kelišovským komunikačním aparátem. Některé mladé maminky zatlačily na pana starostu, aby něco podobného nechal postavit na plácku, kterému se říkalo dětské hřiště. Načež obecní náčelník přišel na radu. Dal jsem mu kontakt na výrobce s tím, že jsem mu řekl i kolik nás to celkem stálo. Chvilku se nic nedělo, ale asi za měsíc jsem si všiml, že se obec praštila přes kapsu a pořídila naprosto stejnou houpací sestavu. V duchu jsem je pochválil. Po nějaké době jsem se, v místní hospodě, dozvěděl, že tato akce stála obec bratru 38 tisíc..... Říkal jsem, že je to určitě nesmysl, že si to někdo popletl. Pak mi to nedalo, tak jsem zašel na zasedání zastupitelstva, kde jsem vznesl, ohledně toho, dotaz. Vcelku rychle mi bylo vysvětleno, že houpačka stála 21 tisíc, projekt pro umístění 2 tisíce, montáž včetně dopravy komplet 15 tisíc. Což obsahovalo - příprava místa instalace 3,5 tisíce, doprava 1,5 tisíce, montáž kotvení 3,5 tisíce, montáž konstrukce 6,5 tisíce. Dělali to prý 4 lidé a hráli si s tím celé dopoledne. Pak prý, dokonce zadarmo, dotřeli barvou, instalací poškozené, prvky.

Na tomto příkladu je jasné, že, v případě státního cecku, se přiživí vlastně všichni. Od výrobců, přes různé projektanty, poradce a montážníky. A to ještě, v tomto případě, nebyla "vložena" žádná korupce. Tedy nikdo neuplácel starostu, ani žádného státního úředníčka. Tedy doufám, že ne. Pro takto malé investiční náklady se přece nebude nikdo obtěžovat ....

Nahlásit

-
0
+

Nemám. Ani Twitter, ani Facebook :-(
Já spíš MS Live!, Skype a LinkedIn, což je asi na tento účel nepoužitelé.
Ale třeba mě děti do těch cool služeb zlomí...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Vzhledem k tomu že spousta státních investic je čistě ztrátových, pak ano, lepší držet hotovost pod matrací nežli ji "investovat&quo t;do projektu, který nevydělá ani na své náklady.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tak aspoň twitter...?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

:-)˘

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Bohužel ne, jsem docela zaneprázdněn (=líný), pouze občas mne vyprovokuje k reakci nějaký článek či názor pod ním.
Ale každopádně díky!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

je velmi zřetelné, že státní úředníci se snaží ukájet své podnikatelské ambice za cizí peníze, navíc s bonusem nulového rizika pro ně samé. je to o to horší, že v reálném prostředí neměli šanci uspět, proto se povětšinou nahrnuli do státního sektoru. a ještě horší je , že se snaží- těm co to umí- vytvářet pravidla (zákony) a nastavovat mantinely (regulace a dotace), jak to mají správně dělat. a vrcholem všeho je, že k tomu používají právě jejich peníze

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Připojuji se.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Já jsem asi nechápavý, ale tyhle koncepty jsem nikdy nedokázal pojmout.
Pokud má projekt nulová cash flow, proč by do něj mělkdokoliv investovat (soukromník či stát)? Nebo si to soukromý kapitalista špatně spočítal a ve skutečnosti by měl pozitivní cash flow?Pak tedy autor předpokládá, že státní úředník je automaticky chytřejší než soukromý sektor a ví, co je pro lidi lepší. Jinými slovy, autor se ohrazuje proti axiomu, že soukromý sektor investuje vždy lépe než stát a nahrazuje ho axiomem, že stát investuje vždy lépe než soukromý sektor. Pro mě osobně je takový předpokladnaprosto šokující myšlenkou, ale vím, že podobný způsob uvažování je dnes značně rozšířený.
Pokud by to fungovalo tak, jak autor říká, celý svět by byl příliš jednoduchý. Pokud by moudrá vláda usoudila, že soukromníci málo investují, stačilo by vydat zákon, že každý člověk bude mít povinnost si jednou měsíčně nechat vykopat a zaházet jámu o velikosti 3 kubíků (investice s nulovým budoucím cash flow). O zbytek by se postaraly proslavené multiplikační efekty.
Keynesiánskou ekonomii jsem popravdě nikdy nepochopil. Vím o dalších lidech, kteří rovněž přiznávají, že ji nepochopili ataké o těch, kteří ji nepochopili a předstírají, že ji chápou. Vše se tam točí kolem jakési záhadné nedostatečné choty soukromého sektoru investovat, která není příliš dobře vysvětlena, ale všichni s ní pracují jako s faktem.
Btw: Pokud jde o Josefa v Egyptě - jde o příběh o vytváření rezerv na horší časy (není bez zajímavosti, že jeho smysl je v naprostém protikladu k tomu, s čím dnes vláda apeluje na lidi – utrácejte, abyste „roztočili kola ekonomiky“). Jeho interpretaci autorem považuji za chybnou:
1) Vytváření rezerv na horší časy není totéž, jako když stát v době recese investuje do stavby hladových zdí. Je to o přežití v době neúrody, nikoliv o tom, že si v době neúrody ještě přidělávám zbytečnou práci.
2) To, že rezervu v daném případě vytváří právě stát vyplývá z egyptského kontextu. Sami Izraelité nežili v orientálně despotickém centralizovaném státě a tato forma uspořádání společnosti pro ně byla cizí. Pro ně je toto Bohem inspirované slovo apelem na lidi obecně, nikoliv na vládu, aby mysleli na rezervy na horší časy. Ve starověkém Izraeli by se takovéto rezervy tvořily spíše na úrovni soukromého sektoru.

Nahlásit

-
0
+

Pokud by to bylo tak snadné, proč stát nezaměstná více lidí na výkopových pracech. Stát vlastní rozsáhlé pozemky, které momentálně leží ladem. Nejsou ani obhospodařované, ani jinak využívané.

Proč tedy nevzít, nejlépe na dluh, pořádný ranec peněz a nenajmout stavební firmy aby na těch pozemcích vyvíjeli nějakou činnost. jako ideální se mi jeví ta situace, kdy by jedna firma, účastna ovšem řádného výběrového řízení ( práce pro další lidí ) mohla z jedné strany nějakého většího pozemku začít provádět výkopové práce a vykopanou zeminu odváže na jiný pozemek. Další firma opět řádně vybraná, nejlépe s podmínkou zaměstnání nových zaměstnanců z řad nezaměstnaných, by tuto zeminu odvážela zpět a zasypávalo výkop který provedla první firma.

Tím by se zapojily další firmy, přepravci, práci by tak dostali i producenti pohonných hmot, opraváři strojů a zařízení, silničáři při opravách rozbitých silnic a v neposlední řadě daňoví úředníci a statistici, protože tohle by pěkně zahýbalo HDP směrem nahoru.

Ekonomika by se tím pěkně rozhýbala, multiplikační efekt 1,7 by se postaral o budoucí zvýšený výběr daní z povzbuzené ekonomiky a všem by se žilo lépe a radostněji.

Neprůstřelná argumentace. A že budou dluhy ? Ale houbeles. Ty dluhy se přece zaplatí z vyššího výběru daní, protože poroste HDP, poroste výkon, sníží se počet nezaměstnaných takže státu zbude více peněz.

Ráj na zemi. Divím se velmi, že tohle ještě žádný politik neuskutečnil v reálu. Mohli bychom být průkopníky.

A že by byla korupce ? Nebyla, nevyužívaných pozemků je v ČR spousta. Mohly by se zapojit všechny stavební firmy rovným dílem.

A nakonec by to mohlo mít i vývoj. Časem by každá firma mohla aktuálně volné kapacity posílat na státní práci za předem stanovenou sazbu, podobně jako to dělají banky s likviditou u ČNB. Prostě není aktuálně práce, běžte dneska kopat na státní. Zejtra zase přijďte sem, bude se dělat něco pro zákazníka.

Nakonec by mohly vzniknout i strojírenské závody, obrábějící materiál do zániku. Nevznikal by žádný obrobek, ale hromada špon k recyklaci.

Všichni budou mít za čas tolik práce a peněz, že nebudeme všichni stíhat.

Pojďme s chutí do toho a půl je hotovo.

Nahlásit

-
0
+

1. Nikde jsem netvrdil, ze statni statky nespotrebovavam. Ale ze jsem NUCEN je spotrebovavat bez ohledu na to, zda je za danou cenu povazuji za uzitecnou. To je podstata statni neefektivity.
2. Mluvite o zpetnych vazbach krizi, jako by se jednalo o necem shury danem a nemenem. Nesmyslny predpoklad.
3. Pravidlo jsem absolutne nepochopil. Jak si to ten stat kvantifikuje? Jak muze soukromy sektor investovat, kdyz mu stat bere moznosti i prilezitosti?
4. Predpoklad, ze zvysovani statnich investic vede ke snizeni budouci spotreby jedincu jste nijak nevyvratil. Ze si stat pujcuje za nizke uroky je pouze dusledkem soucasneho inflacniho penezniho systemu. Ten sam o sobe snizuje skrze inflaci budouci vynosy investic i spotrebu, to je A. B potom je, ze penize pujcene statu nejsou pujceny soukrome firme, ktera ma drazsi pristup k financovani svych investic. Stale se dostavame k tomu, ze statni vydaje vytlacuji vydaje soukrome.
5. Jestlize tedy statni investice muzou skutecne fungovat jako motor ekonomiky, proc je nepouzivat neustale?
6. USA je na tom relativne nejlepe? Podle jakych udaju a meritek? Ve srovnani pouze se Spanelskem, Italii a Portugalskem nebo jeste s nekym? Co treba ve srovnani s Estonskem ci Svycarskem? A i kdyby ano, je to v dusledku nejakeho toho stimulu nebo jemu navzdory? Jake jsou dlouhodobe dopady a udrzitelnost US politiky?
6. Omlouvam se, mate pravdu, ze to v clanku pisete.
7. Jak asi muzou fungovat soukrome investice, kdyz stat sebere na danich pulku veskere produkce a velke mnozstvi dalsi produkce zmonopolizuje? V podminkach zapadni civilizace me stale neprestava udivovat, kolik lidi stale jeste podnika. Vytlacene investice maji tu nevyhodu, ze je nevidite. To ale neznamena, ze nejsou.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Za velkou chybu považuji názor, že je potřeba za každou cenu zvyšovat spotřebu. A tím HDP. Skutečný růst je ale ve skutečnosti tvořen zvyšováním výroby, to znamená růstem efektivity.
Pokud stát bere peníze úspěšným firmám, a investuje je náhodně do projektů, u kterých neexistuje zpětná vazba na jejich prospěšnost, případně deformuje trh pomocí dotací, tak tím razantně efektivitu snižuje. Myslím že zvláště pan Kohout v mnoha článcích popsal, že vyrábět města duchů, jen aby se vyrábělo, vede jen ke katastrofě. Viz například Španělsko.

Nahlásit

-
0
+

"Mimochodem, statni investice nemuzou vytlacovat soukrome investice pokud soukrome investice proste nejsou. Kdyz (a kde) jsou, tak stat nema co investovat. "

Ale jsou, jen ne v takové výši, jak by si stát představoval. Na jedné straně je otázka, jestli pro to třeba není nějaký dobrý důvod. Na druhé straně, pokud stát začne investovat, tak tím tuplem už se do toho soukromníci nepohrnou.

Nahlásit

-
0
+

Pokud chce autor stavět hladové zdi od nikud nikam, pak musí potvridt, že druhá světová válka byla "super" pro dotčené ekonomiky, protože pomohla zvýšit zamšstnanost a GDP. Ani jsem to nedočetl a děsím se budoucnosti. Velký palec dolů.

Nahlásit

-
0
+

Pane Altmane, jestli můžete, vrhněte se na psaní blogů, protože Vaše komentřáře jsou výborné a konzistentní a důsledně libretariánské. Pokud již někde publikujete, pošlete mi prosím odkaz. Děkuji.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Vite v cem je zasadni problem? Rekneme, ze vyrabet konska sedla je super byznys, ktery zamestnava spoustu lidi. Pak ale zacne prochazet krizi, protoze lidi proste sedla nekupuji. To bude stat neustale investovat do vyroby konskych sedel? Dnes je bezpochyby mene firem, co umi vyrobit dobre sedlo, nez drive. Trh se zmenil. Firmy krachovat budou, ale budou vznikat nove trhy. Jenze to stat neni schopen svymi investicemi pokryvat. Stat nevi, jestli pristi boom bude robotika, 3D tiskarny a nebo jestli zazijeme obrovsky comeback vyroby konskych sedel, cowboy klobouku a vysokych bot.

Nejenze je hospodareni statu vysoce neefektivni, ale ono jde velmi casto i spatnym smerem. A ano, ja jezdim autem (ruzne po svete) a verte mi, ze existuji i soukrome dalnice, a nejen to. Ony jsou v daleko lepsim stavu nez D1 z Prahy do Brna.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Myslim ze problematika "rozbijeme schvalne okna, sklenar tak bude mit vic prace a celkove se budeme mit lip" byla vhodne popsana jiz mnohokrat, doporucuji si precist treba utlou knizku Henryho Hazlitta - Ekonomie v jedné lekci.
S clankem si dovolim nesuhlait.

Nahlásit

-
0
+

Stanich investic spotrebovavate hodne. Jezdite autem? (nebudu sem zavlekat vymahatelnost prava apod., i kdyz bych i o nich tvrdil ze jsou to dulezite statni investice do infrastruktury).

Ad druha cast:
Propousteni je racionalni odezva jedne firmy - doufaje, ze zbytek trhu je dostatecne velky na to aby si porad nekdo jeji produkty koupil. Vyhazuji-li ale vsichni, hospodarstvi pada - neb budouci prijmy klesaji vsem, coz neni v zajmu nikoho (protoze firmy v krizi krachuji spise nahodne nez zaslouzene). Propusteni kteri si nemuzou najit praci toho take moc nenaspori ze svych budoucich neexistujich prijmu. Cyklus ktery popisujete je v kontextu vsech firem v ekonomice kombinaci pozitivni zpetne vazby a free-rider problemu. K reseni potrebujete externiho agenta, ktery zpetnou vazby ztlumi a zmeni incentivy. Bohuzel jineho externiho agenta nez stat neznam. Poznamka - mym (ted vyslovenym predpokladem) je, ze krize s pozitivni zpetnou vazbou (a tudiz spiralou dolu) jsou z ekonomickeho hlediska neefektivni (viz krachy spise nahodne nez zaslouzene). Pokud by krize byla efektivni, a likvidovala opravdu jen ty nejhorsi firmy (a kde s potom zastavime? To co byla stredne dobra firma v normalni situaci je po par likvidacich firma nejhorsi...), tak by se o nechani krizim volny prubeh dalo uvazovat. Sebeposilujici krize ale efektivni byt nemuze.

Efektivni krize ma negativni zpetnou vazbu. .com krize byla typickou "dobrou" krizi s negativni zpetnou vazbou, a Greenspanovy zasahy byly neodpustitelne.

Pokud firmy budou verit, ze si nekdo jejich produkt koupi - a je jim celkem jedno, jestli kupujici maji penize za efektivni ci neefektivni praci, dulezite je pro ne ze penize ma - budou investovat. Stat by mel v tom okamziku investovat prestat. Celkem jednoduche pravidlo, ne?

Vas predpoklad ze zvysovani investic musi automaticky vest k zvysovani soucasneho (nebo i budouciho) zdaneni je jenom Vas predpoklad, ne nutnost (pokud teda neprosadite v zakone neco jako vyrovnany rozpocet). Pokud jsem si vsiml, tak vetsina statu (s vlastni menou) dnes muze vydat dluh za podminek neslychanych - tak proc si nepujcit na investice? Pokud maji pravdu hyperinflacioniste, tak lide se snazi penize statu narvat a jeste za to zaplati - takze naklady na investice jsou zaporne.

Ad investice na dluh - Je irrelvantni jestli na dluh investuje stat nebo firma - pokud je navratnost vyssi nez cena investice, schopnost utraceni se nesnizuje (takze stat napr. nema opravdovy duvod zvysovat dane pro pokryti dluhovych, pokud ekonomika roste rychleji nez urokova mira statu). Muzeme se bavit o tom jak (ne)efektivne stat investuje, ale pokud chcete tvrdit ze zakladni investicni pravidla (zisk=vynosy-naklady) plati pro firmy ale ne pro stat, tak se neni o cem bavit. V poslednich par letech jsme mohli sledovat celkem hezky experiment Evropa (a UK) vs US . Pominu Recko, neb to je docela specialni pripad - ale zeby utahovani opasku nejak vyrazne pomohlo Spanelsku, Italii, Portugalsku se moc rict neda. UK je na tom take bidne. US nejaky ten financni stimulus melo (a rozhodne zatim nemelo zadne drasticke utahovani opasku), a je na tom relativne nejlepe.

Nicmene, v clanku explicitne kde ma na to stat vzitpisu - ma sporit v letech dobrych, aby mohl utracet v letech spatnych. Stat nepotrebuje vyrovnany rozpocet - potrebuje rozpocet anti-cyklicky. Ne kvuli tomu aby cyklus odstranil - to nejde. Kvuli tomu aby cykly (obema smery) mirne tlumil (speficicky aby tlumil pozitivni zpetnou vazbu).

Bohuzel, clovek nejak nevidi v dobrych letech hlasy, ktere by volali po skrtech a sporeni, takze statni rozpocet nabobtnava v letech dobrych i spatnych.

Mimochodem, statni investice nemuzou vytlacovat soukrome investice pokud soukrome investice proste nejsou. Kdyz (a kde) jsou, tak stat nema co investovat.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ja si osobne ani nemyslim, ze by se zacalo nejak vyrazne setrit. I kdyz abych si za tim opravdu stal tak bych potreboval vedet, co presne omezeni statnich investic bude znamenat pro mou penezenku. Tedy klesne mi dan z prijmu ze 45% na 15%? Pak bych byl schopny celkem slusne utracet pri zachovani stejneho financniho polstare.

Kdyz se podivam napr. na Ceskou Televizi dotovanou statem, ktera ma sportovni kanal, tak pokud by se ten zrusil, tak se okamzite objevi soukroma firma, ktera vyuzije misto na trhu a bude vysilat sport. To znamena nova firma bude investovat.

Muj problem se statni investici je ten, ze stavime dalnici. Proc ne treba nejrychlejsi pocitac na svete? Protoze nejaky urednik bez fantazie na to neprisel? Proto at stat investuje co nejmene a necha penize soukromemu sektoru.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ocenuji snahu autora, ale bohuzel opravdu ne. Tenhle clanek me nepresvedcil. Treba vyroky typu: Velke firmy omezuji investice, rust zenou stredni a mensi firmy. Vzdyt je to stale soukromy sektor, co je mi potom, ze v roce 2005 firma General Motors dala mene na investice, kdyz v ten samy rok malicka firmicka Google zacina poradne rozjizdet svuj byznys.

Priklad RBS, vzdyt to je skoro jako statni firma a bez statu by uz davno neexistovala. Co takhle pouzit pripad Enronu a Recka. Oba falsovali data a kdo kde byl jak potrestan?

Nahlásit

-
0
+

Tak s takovým článkem opravdu nelze souhlasit! Opravdu nechápu, proč by firmy a ekonomika státu měly pořád růst. Pokud firmy nechtějí investovat - tak dobře vědí proč a státní nebo bankovní úředníci by je k neměli nutit k opaku. Hospodářský cyklus má přece tři fáze a všechny jsou si rovnocenné a vzájemně nezastupitelné, nenahraditelné. Pro dlouhodobý zdravý rozvoj společnosti je recese a deprese stejně důležitá jako konjuktura. Je přece mnohem lepší přijmout existenci hospodářského cyklu a naučit se s ní žít, než se snažit absurdně a zbytečně pro ti ní bojovat. Asi by jste nenapsal, že zemědělce musíme přinutit ke čtyřem sklizním v roce, v národohospodářství nad tím vážně uvažujete?
Ohledně státních výdajů. Máte pravdu v tom, že ani firmy vždy neinvestují efektivně. Na normálním trhu je to tak 20%. To je v pořádku, nikdo není neomylný. Bohužel nejvíce neefektivní jsou firmy, které operují na státem regulovaných trzích tj. energetické giganty, mobilní operátoři, banky a nebo firmy jejichž hlavním odběratelem je stát a jeho instituce - Skanska atd. Jejich vysoká neefektivita je dána tím, že jím to stát umožňuje - např. omezením počtu konkurentů, cenovou regulací či náhradou ztrát z peněz daňových poplatníků.
Důležité je, že státní výdaje jsou neefektivní vždy! Existuje zde totiž neodstranitelný rozpor mezi zájmy státu, jako abstraktního správce národního majetku, a přímými realizátory státní politiky - tedy úředníky a politiky. Např. státním zájmen jsou efektivní dálnice - tedy takové, které vedou tam, kde je to potřeba, mají co nejméně mostů, tunelů, takže jejich výstavba i údržba je levná. Je ale totéž zájmem pana XX ředitele silnic a dálnic? Ne, jeho zájmem je vila v Toskánsku s velkým bazénem. Konec konců 60 let keynesiánské politiky v Evropě i v USA prokazatelně ilustruje, že efektivní alokace kapitálu státem je fikce.
Váš odkaz na Egypt mi přijde jako velmi trefný, ale trochu v jiné souvislosti. Keynesiáncem nebyl až tak Josef, ale prakticky všichni faraóni Staré říše. Ti vysokým zdaněním svobodných zemědělců získali obrovské prostředky, které investovali do výstavby svých zádušních chrámů. Pak logicky došlo k hladomoru a zhroucení ekonomiky země. Myslím, že neexistuje na Zemi větší monument lidské marnotratnosti a zpupnosti než Cheopsova pyramida. Egyptskou ekonomiku pak zachránili hrdinové o kterých se moc nepíše - vykradači hrobů, kteří vrátili alespoň zlato a drahokamy zpět do oběhu.

Nahlásit

-
0
+

Jestli chce pan Ender, aby penzisti i betonáři měli více peněz na utrácení, nic mu nebrání poslat jim svoje peníze.
Nebo může založit veřejnou sbírku.

Pokud ale horuje pro to, aby stát lidem proti jejich vůli sebral jejich peníze (tzn. z definice ukradl) pomocí tzv.daní/berní, nebo aby si na to stát půjčil (okradl budoucí generace), pak nejen že s ním nesouhlasím, ale jeho počínání považuji za podněcování ke zločinu (krádeže) ve stadiu pokusu.

Ono i to "motivovat firmy, aby investovaly samy", nebo "motivovat lidi, aby více utráceli" stojí za to. Není snad věc každého, jak naloží se svými penězi? Pokud se rozhodne snížít své zadlužení a udělat si finanční "polštář", asi k tomu má důvod. Ale centrální plánovač ví lépe, co je pro nás dobré a bude nás motivovat/nutit k chování jinému, než jaké považujeme za nejlepsí. A tak vznikne regulace - např. zdanění hotovosti. Ta způsobí jen to, že se subjekty přizpůsobí - hotovost převedou do zahraničí, nebo do nehotovostní, ale stále likvidní formy.
Až mi pan Ender bude chtít zdanit hotovost na běžňáku, velmi rychle zjistí, že už tam žádná neni. Bude pak vymýšlet regulaci, jak zdanit zlatou cihlu zakopanou pod jabloní?

Celý tento řetěz regulací stvořených pro "nápravu" problémů regulací minulých, lze stopovat i do minulosti. Výzvy pana Endera pak dostávají jasnější kontext. Stát současnou krizi způsobil uvolněnou monetární politikou a fiskální nezpodpovědností. Místo aby si sypal popel na hlavu, situaci využije k dalšímu utažení šroubů soukromému sektoru a obyvatelstvu. Do kdy si to ovce budou nechávat líbit? Obávám se, že až do neodvratného státního bankrotu, hyperinflačního zhroucení nekrytých měn a kolapsu státní sociálních, penzijních a zdravotních systémů. 2017?

Nahlásit

-
0
+

"Ano, bez státních zásahů by čínský růst uplynulých několika let byl výrazně nižší"

Co by na to řekl Bastiat?

Ohledně efektivity institucí - myslím, že Mises někde psal, že problém socialistického plánování samozřejmě existuje i ve velkých firmách. Jenomže ta velká firma pořád může zkrachovat - což stát prakticky nemůže. A, pokud jsem si dobře všiml, tak u těch velkých firem se alespoň _zjistilo_, že nějaká aktivita byla ztrátová - u státních projektů se to často vůbec nezjistí, protože to bez trhu zjistit nejde.

Pokud se jedná o státní investice - moje osobní zkušenost ze současné doby je, že jistá organizace tento (šetřivý) rok dostala poměrně velkou částku za účelem "spotřebujte (zákaz investování) to jak chcete". Zkušenost pana Obamy je "there are not many shovel-ready projects". Pokud stát začne investovat do oblastí, kde normálně investuje soukromý sektor, tak soukromý sektor celkem slušně vytlačí (někde jsem zahlédl studii na téma investice a volby ve státech v USA, kde tohle nějak sledovali). Na druhou stranu, není mi moc jasné, k čemu je dálnice "Louny-Chomutovquot;.

Spotřeba v krizi typicky moc neklesá - to je mýtus, že výrazně klesá. Co drsně klesá jsou soukromé investice. Robert Higgs v jedné knížce nějakým způsobem razil teorii, že 30.léta byla tak špatná v důsledku nízkých soukromých investic - a ty byly nízké z důvodů "regime uncertainty" - a to z toho důvodu, že kroky státu byly absolutně nepředvídatelné, podnikatelé naprosto netušili, kdo jim kde co zakáže, přikáže, kdy jim kdo začne dotovat konkurenci apod. Mimochodem, docela by mě zajímalo, jak zvládnete směřovat státní investice tak, aby:
- přímo nekonkurovaly soukromému sektoru
- nezpůsobovaly růst cen některých vstupů, které používá soukromý sektor

Totiž například vysoce produktivní zaměstnanci pořád moc vysokou nezaměstnaností netrpí. Takže pokud nechcete vytlačovat soukromé investice, tak byste de-fakto neměl využívat vysoce kvalifikované zaměstnance. Myslíte, že je to reálné?

Nahlásit

-
0
+

Kdyz plytva soukroma firma, nemusim to platit na danich a nikdo me nenuti kupovat/uzivat jeji produkty, pokud mi prijdou predrazene (pokud se nejedna o statem vynucene uzivani ala OZE nebo ruzne monopolni struktury typu mobilnich operatoru). Diskuze o tom, jestli je soukromnik efektivnejsi nez stat je zcela irelevantni z pohledu uzitku spotrebitele, byt asi ne z pohledu bozskeho HDP. Statni investice jsou neefektivni v tom smyslu, ze neprinasi dostatecny uzitek spotrebiteli. Kdyby prinasely, spotrebitel by jej rad zaplatil a nemusel by je financovat nucene pres dane. Tim opet ale nerikam, ze jsou vsechny soukrome investice uzitecne - pouze to, ze si mezi nimi muzu volit a o jejich preziti tak rozhodovat, narozdil od tech statnich.
Pojdme ale k druhe, zajimavejsi, casti. Takze statni investice jsou lepsi nez zadne. OK, prijmeme na chvili tuto tezi - kde to ma hranice? Tak jak jste napsal svuj clanek, vyplyva mi z toho jednoducha vec - cim vice investic ze strany statu, tim lepe (byt neni nikde jasne definovano pro koho a jak lepe). Zajimalo by me, jak chcete urcit onu "optimalni" ;miru investic. Dale take z ceho maji byt tyto statni investice financovany. Kdo, kdy a jak je zaplati? Uvazujete, ze proti sobe stoji multiplikacni efekt statni investice a multiplikacni efekt zvysenych dani? Statni investice muze mit prece zaporny efekt, protoze ma samozejme krome vynosu i naklady, ktere pomijite.
Ted opustme tento zjednoduseny myslenkovy ramec a pojdme trochu do ekonomie.
Kdyz "firma" neinvestuje, vyjadruje tim svoji predstavu, ze lide nemaji uspory a nemuzou tak v budoucnu zaplatit za nove produkty vzesle z investic (poznamka na okraj: kdyby nebyl statni monopol na tisk penez a system castecnych rezerv, nesla by urokova mira velice uzitecnou informaci o pomeru uspor a investic - takto se musi tato informace ziskavat daleko nakladnejsi cestou). Investice firem maji smysl teprve tehdy, kdyz si spotrebitele dostatecne spori a/nebo budou v budoucnu moci dostatecne utracet (zvyseny plat v dusledku vyssi efektivity prace). Jestlize je vice investic nez za kolik budou lide v budoucni schopni platit, musi nutne nektere z nich zkrachovat.
Kdyz stat zvysuje pomoci investic soucasne danove zatizeni, snizuje tim moznost uspor. Kdyz stat investuje na dluh, snizuje tim budouci schopnost utraceni. Statni investice tak snizuje schopnost lidi utracet v budoucnu a to podkopava navratnost soukromych investic. Proto statni investice vytlacuji ty soukrome - musite se na to akorat divat komplexneji nez v pohledu "kratkeho obdobi".

Nahlásit

-
0
+

Pokud chápete korporaci jako obrovský moloch, nespíše nadnárodní, pak ano. Skutečně se bllíží svou neefektivitou státní správě, ostatně už to tady psal i pan Hampl. Za normálních okolností by je menší a lépe spravované firmy poslaly na smetiště dějin, ale korporace mají silného spojence a tím je stát a jeho monopol na násilí.
Takže odpověď na otázku zda je lepší státní než žádná investice je za mě: to radši žádná, investovat chci sám. Samozřejmě, že mi ty peníze musejí zůstat a nesmí mi být odebrány na daních.
Že podniky nebudou chvíli investovat a budou se chovat iracionálně? Vy sám (a stejně jako kdokoli mimo společnost) máte štempl na to, abyste určil iracionalitu podniku? Ať rozhodne trh.
Myslím si, že odstranění větší části daní a regulací by zkraje vedlo ke snížení investic, ale jen na relativně krátkou dobu. Jakmile by úspory mezi lidmi a podniky stouply, začalo by se řešit jak je lépe využít a nejlépe investovat.

Nahlásit

-
0
+