Diskuze: Proč jíme odpad a je nám to jedno?

Lukáš Prajzler|19. 8. 2011 16:44

Každý svéprávný člověk na obalu najde složení každého výrobku, pokud někdo kupuje maso, kde je 20% vody nebo párky, kde je maso obsaženo z 20%, tak je to jeho věc a nevidím důvod, proč se nad tím pozastavovat.
Takový člověk je hloupý a zaslouží si ten odpad jíst. Obvykle to ani není o financích, protože když si člověk přepočítá, kolik zaplatí za 1kg masa v šizeném párku a kolik za 1kg v párku poctivém, obvykle to vyjde přibližně nastejno, nebo i šizená potravina bývá v tomto směru ve výsledku dražší.

Jan Benecký|11. 8. 2011 10:45| reakce na Dalibor Pešek - 3. 8. 2011 19:55

Problém je, že např. párek, který je z masa, se jmenuje, vypadá A STOJÍ stejně jako párek, který je šizený, vyrobený s cílem snížit výrobní náklady. Stejně tak cola "dle východních preferencí" a "západní" cola. Obojí vypadá stejně a obojí stojí stejně, což je jednoznačný podvod, protože zákazník to nemá možnost rozlišit (tím spíš, pokud se do regionu západní cola vůbec nedováží). Primárním cílem výrobců je vydělat, tedy ne v první řadě levně prodávat, ale levně vyrábět. Když si pak zákazník koupí laciný výrobek za původní cenu, má výrobce vyhráno. Laciné výrobky by proto od těch s původní recepturou měly být odlišeny vizuálně, názvem a cenou, což výrobce dobrovolně neudělá. Buď můžeme čekat na trh, až některému výrobci bude dobré jméno důležitější, než okamžitý zisk, nebo povolat nějakého regulátora. Btw. kdyby nezasáhl regulátor, nemáme vzadu ani drobnými písmenky napsané to složení.

Lukas Betak|7. 8. 2011 18:09

Před pár dny jsem přijel z Francie a bohužel jsem došel ke stejnému závěru, ještě před přečtením tohoto článku. Nejde dle mého názoru o to co komu chutná, ale o to že za stejné peníze dostáváme mnohem horší kvalitu. I když to neohrozí zdraví bezprostředně po konzumaci, tak se to na zdraví při dlouhodobé konzumaci rozhodně projeví...

František Pašingr|5. 8. 2011 00:39| reakce na Stanislav Brabec - 4. 8. 2011 19:19

To je úplně v pořádku, ale asi by se Vám nelíbilo, kdyby někdo jiný rozhodoval o tom co Vám má chutnat.

Stanislav Brabec|4. 8. 2011 19:19| reakce na Robert Antonio - 3. 8. 2011 20:08

1. Podle chuti. Podle vzhledu. Podle konzistence. Podle uvedeného složení. Podle názvu. Podle ceny.

2. Pokud to nepoznáte, anebo poznáte, a chutná vám to, pak kupujte, co vám chutná. Normální člověk kupuje, co mu chutná nebo co mu dělá dobře. Snob kupuje to, o čem ostatní říkají, že je to skvělé.

Já třeba chutnou smetanovou zmrzlinu s vanilkou od (pro mne) nechutného mraženého rostlinného krému se smetanovou a vanilinovou příchutí stoprocentně poznám. Tak si pochutnávám na pravé zmrzlině za desetinásobek ceny mraženého krému.

Na druhou stranu sójový párek beze stopy masa si občas dám, neboť dobře okořeněné sójové tofu mi docela chutná. (Jen si přitom vybírám verzi bez umělých flax a umělé masové příchuti.)

Robert Antonio|3. 8. 2011 20:08

Vždycky když čtu stížnosti nad nekvalitními potravinami v Česku, vytanou mi dvě otázky:

1. Jak konkrétně mám poznat "kvalitní" potraviny od "nekvalitních&q uot;?

2. Pokud jediná odpověď na otázku 1 je "podle chuti" a já to v chuti nepoznám, v čem je problém?

Čím dál více mi podobné nářky připadají jen jako chvástání "gurmánů", kteří cítí potřebu vnucovat lidu prostému svoje představy o jídle. Vidím tu jistou paralelu se zneuznanými filmaři, kteří soustavně žadoní o dotace na "umělecky hodnotnou" tvorbu (tj. zejména tu svoji), jelikož "lidi nemají vkus" a jejich kulturní obzor je omezený Avatarem a Harry Potterem :)

Dalibor Pešek|3. 8. 2011 19:55

Nechápu proč by EU měla určovat co je a co není kvalitní potravina. Když je někdo ochotný konzumovat drůbeží separáty nastavené sojou protože ušetří (nebo třeba proto, že z nich má příjemný gurmánský zážitek), tak mu nechme možnost si je koupit.
Nechte lidi dýchat! Ať si každý kupuje co je mu libo.

Ales Blinka|3. 8. 2011 11:37

Každý masochista si vždy najde svého sadistu

František Pašingr|3. 8. 2011 00:42

Domnívám se, že potravinářská inspekce tu je od toho, aby potraviny nebyly jedovaté. Co mi chutná nebo nechutná poznám sám. Potravinářské řetězce nabízejí přesně to, co zákazníci chtějí kupovat. Nás pár zmlsanců jim nestojí za námahu a musíme si pro potraviny dojet do specializovaných prodejen.
Někomu chutná krabicové víno a někdo víno nakupuje ve sklepě. Autor snad chce určovat jaké mám mít spotřebitelské preference?