Diskuze: Vesmír v čekárně

Stanislav Brabec|17. 8. 2011 17:38| reakce na Jan Altman - 16. 8. 2011 13:22

Labutí píseň kosmického věku se začala psát mnohem dříve, než Obama škrtl projekt raketoplánů. Kdyby byl soukromý, již dávno by zašel na svou neefektivitu. (Možná za 50 let, s novými materiály, tomu bude jinak. Ale dnes ne.)

Kosmická technologie potřebuje obrovskou energii v malém prostoru. To chemické motory nikdy neposkytnou – ty doletí s obrovskými náklady na oběžnou dráhu, s maximálním vypětím donesou člověka na Měsíc nebo Mars, či za desítky let donesou satelit dále do Sluneční soustavy.

Lze považovat za úspěch, že chemické rakety dopraví na Měsíc nebo Mars vlaječku a člověka, který ji tam zabodne? Možná dobrá politická investice pro vládu onoho státu, ale špatná pro všechny ostatní.

Jediný zdroj, který ke skutečnému dobývání vesmíru dnes máme (a máme jej již přes 50 let), je jaderná energie. A právě proto si myslím, že vesmírná budoucnost lidstva je dnes vzdálenější, než byla před 50 lety, v době, kdy běžel vývoj nukleárního pulzního motoru Orion. http://www.distantworlds.wz.cz/DisWorlds1-2/Clovek/Orion.htm

Těžba surovin za podmínky levné energie by byla zajímavá již ve velmi blízké budoucnosti. Například cena helia 3 vyrobeného na zemi se počítá v tisících dolarů za litr. Z měsíční půdy ho lze získávat nepoměrně levněji.

Teraforming – další oblast, která je dnes vzdálenější, než před lety. Vývoj organismů, které by byly schopné změnit tvářnost cizí planety, je dnes politicky zakázaným tématem.

Stejně tak robotika a vývoj umělé inteligence stagnují, přestože mikroelektronika udělala za posledních 40 let pokrok o mnoho řádů. Není se co divit. Tam, kde byl před lety nasazen průmyslový robot, tam je dnes často výhodnější najmout levného dělníka z rozvojové země. Autonomní roboty dnes najdeme leda v armádě.

Libor Kosour|17. 8. 2011 15:18| reakce na Radovan Dell - 17. 8. 2011 13:57

CHtel jsme ti vyjadrit, ze to bude stale zalezitosti mensiny a takove to scifi jako "koupim si raketu a poletim tezit na asteroidy" nas neceka. Narozdil treba od auta, ktere neni problem si koupit.

Radovan Dell|17. 8. 2011 13:57| reakce na Libor Kosour - 16. 8. 2011 13:57

Není potřeba, aby si lidi kupovalí letecký motor, já si ho taky nikdy nekoupil a přesto létám letadlem. Dokonce mě to vyjde levněji než jezdit vlakem.

Já jen reagoval na kvalita vs kvantita a chtěl jsem ukázat příklad, kde záleží na kvalitě, třeba právě v letectví. Létaní do vesmíru je další vývojový stupeň v letectví. Soukromé letectví se prosadilo, tak se snad prosadí i soukromé létání do vesmíru.

Libor Kosour|16. 8. 2011 13:57| reakce na Radovan Dell - 15. 8. 2011 22:59

Ale to z toho porad neudela nejakou masove pouzivanoua dostupnou vec, kolik lidi si kupuje letecky motor nebo turbinu?

Jan Altman|16. 8. 2011 13:22| reakce na Radovan Dell - 15. 8. 2011 22:59

Ty peníze byly neefektivně vynaložené, o tom není pochyb. Stát to ani jinak neumí.

Poptávka po vynášení soukromých satelitů je ale velká, čili i bez států nějaký vesmírný program bude. Evidentně si nějkteří podnikatelé myslí, že potenciál je i ve vesmírné turistice. To přinese určitý vývoj. A to zdravý vývoj a racionální investice.

Co se týče radikálního snížení ceny za vynesený kilogram, to asi hned tak nepůjde. Nebo asi i půjde - podle mne kolmý start je energeticky velmi náročný, levnější asi bude, aby třeba do výšky 20ti km byl let stejný, jako u letadla.

Ale co podle mne přijde brzy, to je snížení nároků na ty kilogramy. Posílat do vesmíru lidi, to byla z velké části politická záležitost. Aby byl Měsíc dobyt, musela tam šlápnout lidská noha. A majitel té nohy pak jezdil po školách a TV studiích a šířil státní propagandu.
Ale díky pokroku v elektornice/kybernetice půjde většinu činností dělat bez posádky, automaticky a na dálku. A díky miniaturizaci či nanotechnologiím může být sonda vysílaná ke vzdálenějším objektům opravdu malá. A to velmi. Podle mne průzkum Marsu autonomními sondami velikosti krabičky od sirek není nic nereálného. Automaty jsou nejen lehčí, než člověk, ale nepotřebují ani kyslík, vodu, jídlo, záchody, trenažéry, atd...

Samozřejmě to nebude tak cool, jako kdyby se po Marsu procházel Johnny s US vlajkou na sexy skafandru, ale bude to stát o několik řádů méně a nebudou se riskovat životy.

Ale klíčové je odpovědět si na otázku Co z toho. Jakékoli úsilí a investice musí mít nějaký smysl a cíl. Dopravovat satelity na orbitu je smysluplné. Snažit se osídlit Mars či těžit suroviny na Měsíci asi ještě hodně dlouho žádný smysl dávat nebude. A proto je efektivnější investovat do něčeho, kde ten smysl/návratnost investic vidíme. I když to nebude tak cool.

Robert Antonio|16. 8. 2011 10:40

Lidstvo umí vynést člověka na Měsíc, pokud by Obama hypoteticky odsypal dostatek dolarů, tak je technicky možné letět i na Mars, jenže - co jsme tam schopni udělat kromě hrdého vztyčení vlajky?Jakákoliv vesmírná kolonie je za současného stavu vědy z ekonomického pohledu nesamostatný parazit, která přežívá jen díky štědré podpoře ze Země. Jistě, lze si představit, že náklady na provoz by se zaplatily dejme tomu z těžby nerostů. Za situace, kdy nejnákladnější položkou pilotovaných letů je zajištění příhodného prostředí pro lidskou posádku, je však otázkou, zdali není levnější nechat lidi na Zemi a do vesmíru posílat pouze roboty. Což je již dnes realitou v některých australských dolech - tam si spočítali, že i drahý robot může být výhodnější, nežli ventilace, klimatizace a zabezpečení štol kvůli horníkům.

Osobně si myslím, že největší problém (či "výzva" jak je teď módní říkat) kolonizace vesmíru, je teraformace. To je vědní obor, který zatím zoufale zaostává za ostaními "kosmickými&quo t;obory. Je třeba si uvědomit, že i ty nejsušší pouště, tundry či vrcholky Himalájí jsou hotovou rajskou zahradou oproti prostředí na jiných planetách. Dokud nebudeme umět vytvořit trvale udržitelnou dýchatelnou atmosféru na Měsíci či Marsu, dokud nebudeme umět z místních zdrojů pěstovat potraviny, můžeme stokrát vyvíjet lepší a levnější raketoplány, ale lidstvo bude stále sedět na Zemi a nanejvýš dálkově ovládat avatary na Měsíci.

Radovan Dell|15. 8. 2011 22:59| reakce na Libor Kosour - 15. 8. 2011 19:14

No vzhledem k tomu, že máme takový trend třeba u letadel, tak v "revolučně nižší ceně za vynesený kilogram" vidím jediný problém a tím je technické řešení. Jinak kvalita se vyžaduje běžně u leteckých motorů nebo třeba turbín pro elektrárny.

Radovan Dell|15. 8. 2011 22:50

1. 800 miliard pro NASA, docela by mě zajímalo, kolik dá americký daňový poplatník na války?

2. za ty peníze bychom neměli fúzi nebo lék na rakovinu, takhle lehce to prostě nefunguje.

3. http://www.virgingalactic.com/ a další, s nimiž NASA hodlá spolupracovat

Libor Kosour|15. 8. 2011 19:14

"na revolučně nižší cenu za vynesený kilogram"

Je vubec neco takoveho v dnesni dobe, kdy se kazdy snazi zvysit cenu a tim i zisk realne?Navic vesmir bude vyzadovat kvalitu a dnes se vyrabi spise kvantita. Dokud se toto neotoci os 180 stupnu, bude vesmir maximalne zalezitosti nekolika nadsencu a ne beznou zalezitosti. Ale knizky o letech do vesmiru a tezbe na asteroidech jsou hezke.