Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Černá labuť. Pták strašnější než od Hitchcocka

27. 10. 2011
 7 294
4 komentáře

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Ja s vami souhlasim, nejsem nikterak zastancem predbezne opatrnosti. Jenom upozornuji, ze klasicka kalkulace je vetsinou podhodnocena o neocekavane udalosti. Treba s tim ulozistem se mapuji vsechny ocekavane udalosti, ale nikdo si neumi realne predstavit, co bude za 100 let, to je ta zabudovana chyba. Cerna labut samozrejme nemusi byt negativni, muze byt i pozitivni - z ulozeneho odpadu se jednou muze stat neocenitelny zdroj (coz neni ani neocekavana udalost). Vtip cerne labute je ten, ze ji do kalkulace nikdy nemuzete zaradit, protoze o ni nevite. Ale zatimco pozitivni efekty mame tendenci precenovat, negativni efekty mame tendenci podcenovat.

Globalni oteplovani je kategorie sama pro sebe - cim mene se vi, tim razneji se to chce resit. U techhle hysterickych reakci je vzdycky dobre se divat, kdo si masti kapsy.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Mno, tím podceňováním pravděpodobnosti bych si nebyl tak jistý - přinejmenším bych to nebral tak globálně. Třeba právě v jaderné energetice jsou měřítka českého SÚJBu tak náročná, že trvalé úložiště jaderného odpadu musí počítat s tím, že stát vč. regulačních a dohlížejících autorit zanikne, proběhne obrovské zemětřesení a po 500 letech si někdo nad úložištěm vyvrtá studnu - a nesmí se mu nic stát (žádný únik radioaktivity). Pravděpodobnost je minimální, dopad ve všech souvislostech ovšem může být velký - a cena není o tolik vyšší, takže je to rozumný přístup.
Stejně tak poutání se v autě - dopad je velmi velký, pravděpodobnost malá, ale reálná, výkon velký a cena prakticky nulová, ergo je dokonale logické se za většiny situací poutat.
Opačným extrémem je kupříkladu celá ta záležitost se změnou klima. Dopad někteří hodnotí jako extrémní, jiní jako nízký; pravděpodobnost je de facto neodhadnutelná, takže někteří ji opět berou jako jistotu a jiní jako prakticky nesmyslnou; výkon protiopatření je značně nejistý, někdy až záporný - a cena je obrovská a ničí naši ekonomiku a konkurenceschopnost (viz stěhování britského těžkého průmyslu do Indie kvůli emisním povolenkám, německé zdražení energií...) Ale protože se lidé bojí, jedeme vesele dál.
Nebo davová panika z "prasečí chřipky": pravděpodobnost nákazy minimální, pravděpodobnost úmrtí evropského jedince a tedy i dopad minimální, výkon "protiopatření& quot;v podobě roušek, mediální pozornosti mizerný, cena obrovská (nejen za zdravotní pomůcky, ale i mediální čas a prostor, termokamery na letištích, panika, ztráty cestovního ruchu...)
 
A co do managementu a finančních trhů. Nejsem ekonom, ale z pozorování mám dojem, že tam tyto analýzy zdaleka nehrají takovou roli - už proto, že se velká část rozhodování děje de facto v podmínkách davu lidí, který se - jak stále znova prokazují psychologové - chová jako velmi primitivní a emocionální skupinová bytost. Analýzou by všem muselo být jasné, že není možné se zadlužovat donekonečna nebo že nízkopříjmové skupiny nebudou schopny splatit své dluhy - to vyplývá ze samotné podstaty uzavřeného systému, resp. zákona zachování hmoty. Stejně tak zlato - "všichni nakupují zlato, nakoupíme ho taky".
 
Ergo mám dojem, že se nejedná zdaleka tolik o "podcenění pravděpodobnosti nepříjemných věcí", nýbrž o to, že se jedni nechají ovládnout strachem, druzí davem a kalkulace či analýzy vč. zjišťování pravděpodobnosti tam nemají místo. A že se to týká jen některých oborů.
A že je velice snadné se vyděsit podcenění pravděpodobnosti nepříjemných věcí, raději všechny odhady zveličit - a pak zaplatit obrovskou cenu. A právě to placení obrovské ceny se mi nelíbí, protože právě snaha něco udělat "za každou cenu" je v mých očích jedna z nejvýznamnějších charakteristik fanatismu, do kterého máme takto pěkně nakročeno.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ono ani nejde o to, ze racionalni kalkulace ma probiha tak, jak rikate. Jde predevsim o to, ze mame tendenci podcenovat pravdepodobnosti neprijemnych udalosti a tim se cela ta kalkulace krivi od optimalniho rozhodovani. A ze s tim jako vrozenou tendenci lidkseho mysleni tezko muzeme neco udelat, nez byt proste o neco opatrnejsi, nez nam radi standardni uvazovani a tuto nasi tendenci vyvazovat.
Ad rypnuti: netusim, kam smeruje. Nikdo nerika, ze koncept cerne labute je novy, jen ze ho Taleb znacne zpopularizoval, coz je naprosta pravda. On sam ostatne v dane knize (Black Swan) odkazuje na filosofii poznani od stareho Recka po Poppera.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ono je to celé o pýše, skrze kterou si leckdo nechce přiznat, že ve skutečnosti nemá pod svou kontrolou (téměř) nic. Ale na druhou stranu je nemoudré to hrotit ad absurdum. Je kupříkladu bezesporu možné, že na rybářskou loď spadne shůry kráva a potopí ji (to se skutečně stalo skrze posádku jednoho Iljušinu, která se krávu pokusila unést a když jim za letu zpanikařila, otevřeli nákladovou rampu a hodili ji nad mořem ven), ale opět - nevyplatí se kvůli tomu stavět všechny rybářské lodě se záchytnou sítí proti padajícím kravám.
V testování SW se riziko poměřuje dvěma měřítky: dopadem a pravděpodobností výskytu. Kráva-bomba má pro rybáře drtivý dopad [ a to doslova :) ], ale mizivou PV, takže se jednoduše *nevyplatí* s ní počítat.
Proč o tom píši? Černá labuť se dá přehnat i na druhou stranu - to jest, z arogantního "toSeNikdyNestanequot;do paranoidní "musímeSeChránitZaKa ždouCenu"- a velice snadno sklouzne do absurdní preventivní opatrnosti na styl "hmm, takoví holubi by MOHLI vytvořit patogen, který vymaže lidstvo; asi bychom je měli ZAKÁZAT".
Měřítka Cena:výkon a dopad*pravděpodobnost výskytu jsou kruciální faktory pro hodnocení jakýchkoli trendů nebo obecně rozhodování ohledně budoucnosti, ale dnes je bohužel všichni okázale ignorují. I proto, že to pak není taková mediální sláva a nedá se jimi zaštiťovat tak pěkně, jako megalomanskými katastrofickými scénáři.
 
A jen takové rýpnutí nakonec - koncept "černé labutě" nemusí být zdaleka tak nový. Jistý Jakub už zhruba před 2000 lety napsal toto: »A nyní vy, kteří říkáte: "Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, zůstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat" - vy přece nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára, která se na okamžik ukáže a potom zmizí!«

Nahlásit

-
0
+