Diskuze: Kulaté výročí nekrytých peněz. Dožijí se příštího?

Ota Nik|31. 8. 2011 04:15

Chtěl bych při této příležitosti upozornit na jeden aspekt toho čeho se týká tento článek, a to, že je to také 40. výročí přiznání porušení smlouvy o fungování finančního systému ze strany USA. Američané tak dlouho podváděli a neplnili dohou, ke které se zavázali v brettonwoodu, až jim nezbylo než se k tomu přiznat. A to právě provedli skrze svého prezidenta Nixona 15. srpna 1971 zrušením vazby dolaru na zlato.
Píšu to proto, že když takový podvod na zbytek světa provedli tenkrát, není důvod se domnívat, že jiný neprovedou jindy. Dnes je USD světovou rezervní měnou, ale ta je v rukou těch co nedodržují dohody. A jejich velká armáda je k tomu opravňuje, protože když provedou podvod, nebudou potrestáni.

Tomáš Kloudný|23. 8. 2011 12:35| reakce na František Pašingr - 22. 8. 2011 14:25

Tak teď si konečně rozumíme. Nicméně co nastane v situaci, kdy budeme všichni něco schopni vyrobit, na druhém konci bude někdo, kdo je schopen taky něco vyrobit (něco co potřebujeme), ale stát nám nedodá dost směny? Deflace? Bártr? Asi z každého něco. Svět dnes rozhodně není v situaci, že by nebyl schopen vyrábět a že by nebyl schopen skonzumovat vyrobené. Takže kde je problém? A jestli mi tu někdo řekne, že je to proto, že se žilo na dluh, tak by se měl zamyslet nad tím, kde se ten dluh bere? Kdo dává státům peníze za dluhopisy? Odpověď - fondy. A kdo fondům? Každý kdo spoří, což už je většina společnosti. myslím, že hledáme problém někde kde není. Ten skutečný problém, je v tom, jak je tahle společnost neefektivní. Díky kupě zbytečných lidí a nebudu říkat úředníků, protože ti už většinou neví, kde jim hlava stojí. Možná někteří z nich dělají zbytečnou práci, další skupinou jsou obchodníci, makléři, různí manažeři a mezimanažeři a majitelé zbytných firem, jejich zaměstnanci a pak nezaměstnaní, děti které studují a přesto budou mít zaměstnání na ktré by jim stačilo nižší vzdělání atd. A my tohle nevidíme a místo toho budeme házet vinu na dluhy, pak na banky, pak na řeky. A pořád budeme hledat problém jinde než je. Ať se každý člověk zamyslí nad svým přínosem tomuhle světu a možná to konečně pochopíme. To se ovšem nestane a skončí to tím, že budeme bouřící se lidi nazývat lůzou. A dál?

František Pašingr|22. 8. 2011 14:25| reakce na Tomáš Kloudný - 22. 8. 2011 13:38

Takže jinak. Zdroje nejsou omezené. Máme k dispozici neomezeně čínského česneku. Čínský česnek mi nechutná, chci česnek český (nejde o národnost, ale o jiný druh). Českého česneku je omezené množství a bude několik let trvat než se podaří rozšířit plochy jeho pěstování. Takže cena českého česneku stoupá. To byl ten příklad s rohlíky.
Váš argument s ropou. Ropy je samozřejmě již z logiky konečné množství (ničeho nemůže být nekonečně mnoho), ale ropa nikdy nedojde, protože jak bude ubývat, tak bude stoupat její cena a tím klesat poptávka (budete jezdit elektromobilem).

Tomáš Kloudný|22. 8. 2011 13:38| reakce na František Pašingr - 17. 8. 2011 14:21

Je zajímavé, že se tváříte pravicově a přitom používáte typický levicový omyl - že zdroje jsou omezené. Zajímalo by mě kde berou lidi tuhletu jistotu při svých úvahách, že vytištění nových peněz udělá pouze to či pouze ono. Myslím si, že vytištění nových peněz způsobí kousek z každého. Přece není pro nikoho problém vyrobit více rohlíků, pokud se zvýší poptávka. A tak se tady můžeme pobavit o jakémkoli výrobku či komoditě (pokud je nějaké komodity málo, může se zvýšit dodání jiné náhradní) tak třeba pokud bude málo ropy, můžeme více jezdit elektromobily anebo jezdit auty s nižší spotřebou nebo nebo atd.

Aleš Tůma|19. 8. 2011 10:40| reakce na Radovan Dell - 17. 8. 2011 19:21

To je ovšem jen učebnicový příklad:) PMR na většinu vkladů v USA je 0% ... znamená to že úvěrová multiplikace roste nade všechny meze? Ne. Banky mají obecně málo kapitálu, tudíž nemohou a nechtějí půjčovat na plné obrátky, navíc kvalitních dlužníků je omezený počet ...

Radovan Dell|17. 8. 2011 19:21| reakce na Frantisek Vlach - 17. 8. 2011 08:49

Jak ovlivňovat či akcelerovat inflaci? V podstatě toho moc dělat nemůžou. Monetární nebo fiskální politika, tím ale nemají plnou kontrolu. Některé věci prostě neovlivníte a to kvůli globalizaci. Takže zdražení česneku v Číne se projeví i u nás.

Problém je ale daleko složitější. Je někde psáno, že peníze vytištěné ECB musí být v oběhu v EU? Co když je banky pustí do oběhu v Indii? Jinými slovy - půjčí je firmám a ty je investují v BRIC. Vysoká inflace v BRIC ovlivní ceny u nás.

Navíc nejen že pojede státní tiskárna naplno, ale banky mají celkem slušnou možnost peníze rozmnožit. Dostanu svých čerstvě natištěných 10 000 CZK a vložím je do KB. Pepa přijde do KB a dostane úvěr 9000 CZK (banka si musí nechat 10% v částečných rezervách). Pepa těch 9000 utratí v Datartu a Datart ty peníze dá do ČS. Karel přijde do ČS pro úvěr. ČS může půjčit 8100 CZK (900 CZK - 10% má v rezervách). Karel pak 8100 utratí třeba v Čedoku. Na začátku bylo 10 000 CZK a už jsme byli schopni vytvořit 2 úvěry celkem za 17 100 CZK. Vzniklo tedy nových 7100 CZK i bez centrální banky.

Jinak výše částečných rezerv se liší, na Wikipedii se dá najít seznam podle zemí.

Nebo si zkuste přečíst Peníze a měnová politika od Prof. Jílka, tuším z VŠE.

Stanislav Brabec|17. 8. 2011 18:01| reakce na Libor Kosour - 17. 8. 2011 15:16

Výše zmíněné zlato má jednu zvláštní vlastnost. Pokud se vytěží dostatek zlata, mohou se vydat do oběhu nové zlaté peníze. Tato činnost má však své, poměrně vysoké náklady. Růst produktivity průmyslu mívá za následek i růst produktivity těžby. Tím se zvýší ekonomická zajímavost těžby zlata, a na trhu se objeví nové peníze, a ty zmírní nebo kompenzují deflaci.

Tento efekt způsobuje pozoruhodnou historickou stabilitu cen běžného zboží vyjádřených ve zlatě, a to i přes dlouhá časová období.

Libor Kosour|17. 8. 2011 15:16| reakce na Aleš Tůma - 17. 8. 2011 11:08

Proti inflaci jde naopak rust produktivity. Takze pri stabilni mene by mela byt mirna deflace, prave podle rustu produktivity.

František Pašingr|17. 8. 2011 14:32| reakce na Vlad Ender - 17. 8. 2011 13:31

To je dobře, že banky mají velké rezervy. Až bude run na banku, tak vydrží o čtvrt hodiny déle vyplácet uložené vklady.

František Pašingr|17. 8. 2011 14:21| reakce na Frantisek Vlach - 17. 8. 2011 12:50

To co říkáte samozřejmě platí v tom jednom malém obchodě, ale můj příklad je na celou ekonomiku.
Je vyrobeno 100 rohlíků (víc jich není, zdroje jsou omezené). Dosud o těch 100 rohlíků usilovalo 10 lidí každý s deseti penězi, ale přichází Jarda s 50 nově natištěnými penězi. Vy buď prodáte tomu kdo přijde dřív nebo tomu kdo dá víc. V případě, že nezvýšíte cenu, tak na všechny nevyjde a bude nedostatek rohlíků. V případě, že zvýšíte cenu, tak je inflace a každý dostane tolik rohlíků na kolik má peníze, tedy méně než předtím.
Natištění peněz totiž nepřibudou rohlíky.

Vlad Ender|17. 8. 2011 13:31| reakce na František Pašingr - 17. 8. 2011 09:06

Pokud o tisteni penez nevite, tak je to proto, ze sedi v bankovnich rezervach a svetlo sveta nikdy neuvidi. Tudiz Jardovi ty penize nikdo neda, a vy nezjistite ze inflace je 50%.

Aby inflace vznikla, penize musi byt pouzivany. Dokud banky odmitaji "natistene" ;penize pouzivat (=pujcovat), tak je situace jak v Japonsku - CB by inflaci rada, ale nejak se ji uz najake-to desetileti nevede.

Podobny problem, ale jako v zrychlenem filmu, ma ted Svycarsko. Frank velice posilil (i kdyz zase v poslednim tydnu o hodne padl, ale ne o dost) - a to presto, ze SNB "tiskne" (napr. v posledni dobe zvysila svoje 70mld franku - vice nez 50% - deposity u bank) openize o sto sest. I kdyz dnes to vypada, ze se alespon docasne se jim zase frank podarilo oslabit.

Frantisek Vlach|17. 8. 2011 12:53| reakce na Aleš Tůma - 17. 8. 2011 11:08

díky za doplňující info a díky také za články a ocením asi i nejen já nějaký s praktickou radou, ne již nerudovsk Kam s ním, ale co s tím :-)

Frantisek Vlach|17. 8. 2011 12:50| reakce na František Pašingr - 17. 8. 2011 09:06

Příklad s poptávkou a zdražováním. Nezlobte se, ale mně taková situace přijde skoro nereálná. Nic osobně v reálném životě neprodávám apod. ale pomáhám kamarádovi s obchodem, takže si situaci dovedu představit.
Co si ale nedovedu představit :-) je to, že po zboží v mém obchodě bude zájem, a proto ho ho zdražím. To se mi zdá na hlavu postavené, protože za a) budu rád, že prodám víc, když marže budou stejné tím pádem i zisky.Za b) když nemám monopol na trhu, tak je to dost těžké a aby se xxx firem navzájem"pohlídaloquot;či tzv. "podrželo" taky nejde všude.

Aleš Tůma|17. 8. 2011 11:08| reakce na Frantisek Vlach - 17. 8. 2011 08:49

"Tisk" peněz je nukleární varianta. ECB by v takovém případě začala nakupovat státní dluhopisy za nově emitované peníze bez tzv. sterilizace (sterilizace znamená, že ECB zároveň peníze z trhu stahuje). Zatím se tomu brání, na druhou stranu není to tak dávno, co vehementně odmítala na trhu dluhopisů Řecka či Itále vůbec intervenovat. Ale pořád věřím tomu, že v ECB a Fedu nesedí naprostí šílenci, kteří by byli ochotní spustit hyperinflaci á la Zimbabwe.

FED je s pumpováním peněz do ekonomiky dál, jenže banky sedí na velkých rezervách, které nepůjčují. Problém bude, pokud začnou, pak se inflace rozběhne naplno. (A nehrozí, že by se o tom někdo nedozvěděl).

Trochu problém je v tom, že inflaci vnímáme jako růst cen vyšší než 0. Ve skutečnosti je inflace i stabilita cen v situaci, kdy by jinak padaly. Když v recesi přijdu o práci, pomůžou mi nižší ceny se s tím vyrovnat (cenová deflace mi uleví). Když přijdu o práci a centrální banka za každou cenu brání deflaci inflací, budu na tom hůř - s nižším příjmem, ale budu platit pořád stejně drahé potraviny a bydlení. Jak se podobné situaci bránit, to je na samostatný článek...

František Pašingr|17. 8. 2011 09:06

Inflace se časem projeví ať o "tištění" peněz víte nebo nevíte.
Příklad. Mám sto rohlíků a vy sto korun. Rohlík stojí korunu, ale náhle přijde Jarda, kterému stát dal nově natištěné peníze a bude také chtít moje rohlíky. Stoupla poptávka, tak mohu zdražit. Jardovi nebude dělat problém mi dát za rohlík korunu padesát avy rázem zjistíte, že inflace je 50 %.
Pod rohlíky si představte všechno zboží. Vašich 100 korun je dosavadní zásoba peněz a Jarda dostal peníze nově natištěné (třeba zřídili nový úřad a Jarda tam má slušný plat).

Frantisek Vlach|17. 8. 2011 08:49

Rád bych někoho požádal o odpověď na následující otázku / problém. Omluvte možné nepřesnosti, případně je zkorigujte, prosím.
Dejme tomu, že nejbližší finanční vývoj bude probíhat formou pumpování peněz do různých bail-out-ů a centrální banky vč. EU fondu budou "umořovat" vznikající úroky inflací tj. dojde k znehodnocování měn/y.
Zajímalo by mě/není mi technicky jasné, jak mají tzv. státy/vlády možnost
ovlivňovat či akcelerovat výrazně míru inflace. Nehledě na to, že oficiální míry inflace budou / můžou být výrazně podhodnocené, protože lidem by z toho "hráblo".{ br}Říkáse - vlády natisknou více peněz. Ale jak to vypadá technicky ve skutečnosti? Když pojede tiskárna naplno a nikdo se o tom nedozví? Tak pokud se tímto inflace nezvedne, aby "sežrala" úroky, úspory a platy lidí, tak co to bude? kromě různých daní nemá stát vliv na ceny věcí okolo nás .... ?
A jak se bránit vznikající situaci, když nechci koupit kovy (přijde mi to jako blbost) a nemovitosti min např. nejen v ČR přijdou tak nadhodnocené, že za 1) tam nevidím jejich hodnotu, b) na ně nemám a hypotéku nechci.

Díky předem a přeji pěkný den

A teď z pohledu člověka