Život za hyperinflace si lze představit snadno. Stačí si přečíst něco o Výmarské republice, poválečném Maďarsku, Jugoslávii v 90. letech nebo Zimbabwe.
Zpočátku je jen vysoká inflace. Znehodnocují se úspory. Věřitelé ji opakovaně podceňují a přicházejí tak o svůj kapitál. Dlužníci si mnou ruce.
Hyperinflace je absolutní podpora spotřeby – nikdo nespoří, lidé rychle utrácejí vše, co vydělají. Je vysoká zaměstnanost. Vznikají nová pracovní místa v bankách a tiskárnách peněz, a vůbec všude, kde jde o manipulací s penězi.
Pak už inflace začíná ovlivňovat běžný život – mzdy se vyplácejí častěji – nejdříve několikrát za měsíc, ke konci již několikrát za den. S nimi se uhání rovnou do obchodu. Mezi lidmi se objevují vtipy o tom, o kolik podraží zboží během čekání ve frontě na pokladnu. Výrobci pevných paliv a toaletního papíru mají problém udat své zboží. To už se hyperinflace blíží ke svému závěru – producenti potravin odmítají prodávat za papírové peníze.
Vláda přichází s „řešením“ – přicházejí nové, lepší peníze, které mají o 3, 6 nebo 12 nul méně. Nebo přichází s řešením lid – sesadí vládu, a sám si vybere, čím platit.
Není však jisté, zda budoucí hyperinflace bude vypadat stejně. jak popisuje Gonzalo Lira, v případě rychlého přelití velkého množství virtuálních peněz z virtuálních aktiv do fyzických aktiv může hyperinflace znehodnotit úspory jako blesk z čistého nebe během jediného dne.
Jen v krátkosti. 1) inflace je řízená a drží se v určitých hodnotách, rozhodně není mezi 6-10%....pohybuje se dlouhodobe kolem 2% 2) souhlasím, že drahé kovy jsou dobrá investice - dlohodobá - ale v současné době bych určitě nenakupoval.
Sebastian Loeb|14. 9. 2011 09:24| reakce na Tomáš Kocourek - 5. 9. 2011 18:53
Jen v krátkosti. 1) inflace je řízená a drží se v určitých hodnotách, rozhodně není mezi 6-10%....pohybuje se dlouhodobe kolem 2% 2) souhlasím, že drahé kovy jsou dobrá investice - dlohodobá - ale v současné době bych určitě nenakupoval.
Stanislav Brabec|6. 9. 2011 11:37| reakce na Juraj Vyskočil - 5. 9. 2011 17:08
Život za hyperinflace si lze představit snadno. Stačí si přečíst něco o Výmarské republice, poválečném Maďarsku, Jugoslávii v 90. letech nebo Zimbabwe.
Zpočátku je jen vysoká inflace. Znehodnocují se úspory. Věřitelé ji opakovaně podceňují a přicházejí tak o svůj kapitál. Dlužníci si mnou ruce.
Hyperinflace je absolutní podpora spotřeby – nikdo nespoří, lidé rychle utrácejí vše, co vydělají. Je vysoká zaměstnanost. Vznikají nová pracovní místa v bankách a tiskárnách peněz, a vůbec všude, kde jde o manipulací s penězi.
Pak už inflace začíná ovlivňovat běžný život – mzdy se vyplácejí častěji – nejdříve několikrát za měsíc, ke konci již několikrát za den. S nimi se uhání rovnou do obchodu. Mezi lidmi se objevují vtipy o tom, o kolik podraží zboží během čekání ve frontě na pokladnu. Výrobci pevných paliv a toaletního papíru mají problém udat své zboží. To už se hyperinflace blíží ke svému závěru – producenti potravin odmítají prodávat za papírové peníze.
Vláda přichází s „řešením“ – přicházejí nové, lepší peníze, které mají o 3, 6 nebo 12 nul méně. Nebo přichází s řešením lid – sesadí vládu, a sám si vybere, čím platit.
Není však jisté, zda budoucí hyperinflace bude vypadat stejně. jak popisuje Gonzalo Lira, v případě rychlého přelití velkého množství virtuálních peněz z virtuálních aktiv do fyzických aktiv může hyperinflace znehodnotit úspory jako blesk z čistého nebe během jediného dne.
Petr Svoboda|6. 9. 2011 10:54| reakce na Radovan Dell - 6. 9. 2011 07:59
Vycházím z toho, že EU stále reguluje množství komodit, které se mohou vypěstovat/vyrobit. Přebytky se na náklady EU skladují a s pomocí EU dotací se vyvážejí do rozvojových zemí, kde likvidují místní zemědělce. O tom se běžně píše a předpokládám, že tomu tak skutečně je. Před 100 lety byla efektivita čehokoliv řádově nižší. A Evropané (snad řízeni nějakým kolektivním nevědomím nebo vyšším moudrem?) už začali svou populaci snižovat, protože zdroje skutečně nejsou neomezené. Že si semlifrujeme kulturně nekompatibilní hladové krky po desítkách milionů, to je jiný problém. Česko je toho zatím ušetřeno, ale všeho do času. Tady by nějaký ekonomický kolapsík mohl i pomoct, protože na racionální akci se Evropa asi nezmůže. A chybějící dovednosti? To bych s klidným srdcem nechal na trhu. Je to openězích a snadno se to zreguluje samo. V 90. letech intervenovali na vládě ředitelé hutních firem, že mají málo absolventů. Čerství inženýři tam měli tehdy 8 000, dělníci 20 000. A ředitelští mudrlanti hledali problém ve vzdělávání :-)
Radovan Dell|6. 9. 2011 07:59| reakce na Petr Svoboda - 5. 9. 2011 22:10
Dá se někde najít taková informace, že Evropa je soběstačná? Snažil jsem se to vygooglit, ale jediné, co jsem našel je, že je v Evropě asi o 170 miliónů více Evropanů (hladových krků), než před 100 lety. Dále došlo k poklesu zemědělské výroby, kterou asi nenastartujete přes noc, protože je méně zemědělské půdy a navíc chybí dovednosti.
Petr Svoboda|5. 9. 2011 22:10| reakce na Radovan Dell - 5. 9. 2011 20:55
To, že si místo brazilského steaku budu muset dát český, mne nezahladomoří ;-) Evropa je soběstačná, v Egyptě to už bude o jiném. Otázka pak je, jestli si tu hladové Araby pustíme nebo je zastavíme za každou cenu.
Petr Svoboda|5. 9. 2011 19:23| reakce na Tomáš Kocourek - 5. 9. 2011 18:53
Ten článek má více slabších míst. Mně třeba pobavilo:
>gt;>Dluhopisy mohou krátkodobě být vhodným útočištěm, ovšem pouze dluhopisy vládní ... >>gt;Dlouhodobě jsou dluhopisy finanční sebevražda ... zejména dluhopisy vládní ...
Na to mají v angličtině průpovídku Picking pennies in front of a steamroller :-D
Petr Svoboda|5. 9. 2011 19:15| reakce na Jan Altman - 5. 9. 2011 12:54
<i>Nikdo ho však nerealizuje.... </i>
To proto, že si nejsme jisti timingem. Časování trhu je problém i pro profesionály. A i když se nám může zdát, že hyperinflace nebo kolaps jsou za rohem, je možné, že současný systém bude zahnívat ještě 30 let než příjde obrovský průser. Na konci 70 let si svět taky myslel, že s dolarem je konec. V zásadě to byla pravda, ale spletli se minimálně o 30 let. A za této nejistoty kupovat potraviny??? A pole? - o to je třeba se starat, myslím, že není možné jej nechat jen tak ležet ladem.
A když se podíváme na 2. sv. válku nebo na Německo 1923 - potravin sice bylo málo, ale hlady nikdo neumřel (pokud nebyl v lágru) a voda taky tekla. Že by to teď mělo být ještě horší? Lidi si nějak poradí - zlato, barter, protislužby. Bude chudoba ale ne hladomor.
Snad jen ta zbraň má smysl, ale stále ji při sobě mít nemůžu. A mít ji doma? Když se mi do baráku vloupe neozbrojený pobuda, tak si jej takhle sám vyzbrojím :-(
Tomáš Kocourek|5. 9. 2011 18:53| reakce na Jan Altman - 5. 9. 2011 12:50
S Vaším příspěvkem opět plně souhlasím, stejně tak, jako nesouhlasím s článkem pana Jana Traxlera. Zarazilo mě v něm hned několik věcí, které popírají logiku. Podle článku se nacházíme v deflaci, ale ve skutečnosti tomu vůbec nic nenasvědčuje. Pokud autor bere pro tento argument statistiky ČSÚ (kde míra inflace opravdu klesá), tak se mi to nezdá zrovna šťastné. Absolutně nevěřím tomu, že inflace za loňský rok byla 1,5%. Aspoň ne dle mého osobního spotřebního koše!! Opak se mi jeví pravdou, osobně odhaduji reálnou meziroční inflaci někde mezi 6-10%. Což potvrzuje i Vaše zmínka o tom, že nelze mít deflaci v prostředí, které je založeno na "tisknutí" a znehodnocování peněz.
Nevím proč, ale mám čím dál větší pocit, že ve všech článcích zde, které psali lidé z oboru finančního poradenství, jsou silně bagatelizovány drahé kovy jako investice, a naopak jsou vyzdvihována papírová aktiva. Nevím, jestli je to způsobeno tím, že tento produkt není základní součástí jejich portfolia, tudíž není žádoucí na něj veřejnost upozorňovat nebo je to jen prostá neznalost skutečného stavu věcí. Je obecně známo, že právě drahé kovy vykazují jedinečnou vlastnost uchovat si hodnotu za jakékoli situace, ať už jde o inflaci, hyperinflaci nebo deflaci.
Zdeněk Pikhart|5. 9. 2011 18:38| reakce na Juraj Vyskočil - 5. 9. 2011 17:08
ECB má na svých stránkách aplikaci, kde vidíte dokonce v ilustrované podobě, jak by to asi mohlo vypadat v realitě při vysoké deflaci, či hyperinflaci. http://www.ec b.int/ecb/educational/inflatio nisland/html/index.en.html
Juraj Vyskočil|5. 9. 2011 17:08| reakce na Aleš Müller - 5. 9. 2011 16:16
Dakujem p. Dvorakovi aj p. Mullerovi, akurat ze znova neviem, ako to teda moze dopadnut s tymi hypo :)V normalnom pripade prevezme dlh novy subjekt, v pripade hyperinflacie sa ale moze stat, ze sa taky nenajde a bude to musiet zaplatit dlznik? Strategia na prezitie velkej deflacie sa este da aspon predstavit, ale strategia na hyperinflaciu je velmi tazka. Co vsetko zavisi od nenulovej hodnoty meny, je pomerne tazke si predstavit do dosledkov. Bolo by skvele, keby Finmag uverejnil nejaky clanok, ktory by z hladiska kazdodenneho zivota priblizil zivot pocas velmi vysokej inflacie/hyperinflacie. A tiez, ako to moze vyzerat v dnesnom svete, plnom vysoko specializovanych pracovnych pozicii (nezavisli konzultanti, poradcovia, freelanceri), fungujucich castokrat na dialku a na elektronickych peniazoch. Bol by tu realny priestor pre nieco v elektronickej podobe, ako bolo vytvorenie uhlim krytej meny kedysi vo Weimarskej republike (napriklad nieco ako kryptograficka mena Bitcoin)?Alebo si aj v informacnom veku budeme vymienat konzervy a balicky cigariet? A je realna sanca ze to tento typ prace ustoji?
Aleš Müller|5. 9. 2011 16:16| reakce na Juraj Vyskočil - 5. 9. 2011 15:51
Určitě nikoliv. Vpřípadě krachu banky převezme dluh nový subjekt - to může být nová banka, centrální banka, správce pověřený zpeněžením aktiv apod. A určitě není možné měnit splatnost úvěru, ať je to měsíční úvěr, kontokorent nebo hypotéka. V případě velké inflace či dokonce hyperinflace začnou banky zkracovat dobu fixace na velmi krátká termíny -měsíc, týden, den - a neustále měnit úrokovou sazbu. Takže dlouhé fixace v tomto prostředí vyhrávají. Ale do hyperinflace je ještě hodně daleko, minimálně 3 roky :-)
Petr Mojžíšek|5. 9. 2011 15:21| reakce na Jan Dvořák - 5. 9. 2011 10:37
Taky je důležité, aby banka nepadla. Co vím, tak se dluh v případě bankrotu veřitele stává okamžitě splatným a úrokové sazby zrovna v době hyperinflace nebudou příliš nízko. Čili pokud už budu mít dost znehodnocených peněz na zamáznutí jistiny, jsem v poho. Jestli budu muset refinancovat, jsem v zadnici.
Jan Altman|5. 9. 2011 12:54| reakce na Jan Altman - 5. 9. 2011 12:50
Pro pesimisty (realisty?) je tedy asi nejlepší nakoupit na krizové období trvanlivé potraviny, vodní filtry, zbraň, chaloupku na samotě u lesa s topením na pevná paliva a studnou, u toho malé pole dostatečné na sebezásobení. A zbytek prostředků proměnit na věci, které si uchovají hodnotu a přenesou ji do období po krizi. A ty hluboko zakopat.
Hezká vize, že?
Znám mnoho lidí, kteří jsou přesvědčeni, že toto je nejlepší řešení. Nikdo ho však nerealizuje....
Deflace (či spíž dezinflace) by mohla nastat pouze pokud by se centrální banky zdržely jakýchkoli akcí. A tomuto scénáři dávám minimální pravděpodobnost.
Taktéž mám výhrady k chování něktrých typů investic v době hyperinflace. Hyperinflace není jen vysoká inflace, je to ztráta důvěry v nekrytou měnu. Hyperinflace znamená panické zbavování se papíru (nekrytých peněz, ale také státních dluhopisů). Tento proces má své důsledky: ty peníze se budou přelívat tam, kde investoři vidí menší riziko, tam, kde vidí nějakou reálnou hodnotu. Tedy možná do nemovitostí, určitě do (některých) akcií a určitě do komodit, zejména do těch, jejichž hodnota se neodvíjí od stavu ekonomiky (tedy ne ocel, ne ropa, ano drahé kovy, ano potraviny).
Co se týče nemovitostí, tak je velký otazník, jestli jsou dobrou investicí v takové době. Údržba nemovitosti něco stojí a tyto ceny hyperinflace vyžene nahoru. Energie poletí nahoru. A je otázka, jestli výnosy z pronájmu budou tento trend kopírovat - lidé budou PRIORITNĚ utrácet za (stále dražší) základní potřeby (jídlo, energie, ...) a na nájmy jim zbyde prostředků méně. Lidé budou hledat menší, levnější a energeticky úspornější bydlení, generace se opět budou sestěhovávat dohromady. Navíc sektor nemovisostí EXTRÉMNĚ závisí na legislativním prostředí, na politice. Co to znamená? Jak státy budou v čím dál větších problémech, lze čekat růst majetkových daní, čili zejména daně z nemovitosti. V popisované situaci také vzroste chudoba a sociální napětí a je riziko, že stát opět začne více zasahovat do tohoto sektoru. Objeví se opět regulované nájmy, nadměrné metry a další populistická opatření. Zemědělcům třeba povinné dodávky potravin za regulovanou cenu, atd... Zásadní nevýhoda nemovitosti je, že ji nelze vlastnit anonymně. Vlastník tak je snadnou kořistí pro regulátory a výběrčí daní. Lze si i představit něco na způsob "hodnota vaší nemovitosti nominálně vzrostla o 1000%pa, zaplaťte z toho daň ze zisku!". Pokud vaše zlato také za rok nominálně vzroste o 1000%, zdanit vám tento "zisk" mohou pouze tehdy, když jej máte v nějaké evidované (ETF) podobě. A finální nevýhoda nemovitosti: nestrčíte ji do batohu a neutečete s ní třeba do Švýcarska či na Zéland. Kolikrát jen za posledních 100 let už zde byla situace, která si říkala o emigraci?
Čili znovu: PRIMA ČLÁNEK, ale ne příliž zohledňuje vliv státu. Co bude stát dělat, až polovina obyvatelstva nebude mít ani na chleba, natož na nájem? Jak je pravděpodobný deflační scénář v prostředí státního monopolu na neomezenou emisi nekrytých peněz a zároveň v situaci, kdy stát je největší dlužník a tudíž by ho deflace postihla nejvíce?
Ještě je zajímavá kapitola o situaci při "bankovní krizi", zejména tvrzení, že hotovost si zachová svou kupní sílu. Podle mne to není pravda. V první fázi může kupní síla hotovosti vzrůst, porotože eliminací "virtuálních/elektro nickcých"peněz prudce klesne peněžní zásoba. Když USA v irácké válce vybombardovaly iráckou centrální banku, irácká měna také ihned posílila. Ale v delším horizontu? Může si po delší dobu současný nekrytý papírový peníz udržet kupní sílu, pokud by bankovní krize přetrvala, tedy zasekl by se penězokazecký kartel centrální banky a bank komerčních? Uvědomme si, že současné "peníze" jsou "fiat", tedy měna z rozhodnutí vlády, bez spontánní podpory, bez vnitřní hodnoty, existující jen díky zákonům a donucovacímu aparátu.
A ještě k akciím. Akcie při každé krizi (tedy i bankovní) zareagují prudkám propadem. Mělo by (po tom propadu) smysl nakoupit některé akcie. Zejména akcie firem produkujících enegrie, potraviny, tabákové výrobky, možná zbraně, atd... Ale to vše jen za předpokladu, že ona krize bude epizodkou, po které se vše vrátí do starých kolejí a budeme zde i nadále mít rostoucí a globalizovaný svět s volným trhem a ochranou vlastnických práv. Ale pokud přijde vlna protekcionsimu, mohou vám být zahraniční akcie k ničemu (mohou být i znárodněny). Stejně tak je otázka, jak se k vlastníkům akcií bude chovat domácí režim. Akcie je investice dobrá, ale závislá na otevřeném a funkčním mezinár.trhu a právním prostředí a také na domácí politické situaci.
Mám obavy, že nadcházející krizi bude velmi obtížné nějak kloudně přestát.
PS/OT: Pokud je zavedení společného evropského dluhopisu poslední šancí na záchranu eurozóny, tak toto tomu dává hezkou perspektivu: http://www.patria.cz/zprav odajstvi/1895289/s-p-spolecny- dluhopis-eurozony-by-dostal-ra ting-nejslabsi-zeme.html
Nahlásit
-
0
+
Jan Dvořák|5. 9. 2011 10:37| reakce na Martin Košek - 5. 9. 2011 09:09
Pokud budete mít fixaci překonávajíci dobu hyperinflace, jste z avodou :-)Jinak Vám banka napaří takoé úroky, aby si to kompenzovala.
Fascinující. Tímto článkem se mi jen potvrzuje, že bych měl mít portfolio rozložené do všech zmíněných forem investování (zlato, nemovitosti, hotovost, akcie, dluhopisy, termínované vklady) a prostě se s mířit s tím, že když bude hyperinflace, půjde reálně do kytek jedna polovina a když bude deflace, tak ta druhá. :-) Což je přesně to, co by mělo portfolio dělat.
Nahlásit
-
0
+
Martin Košek|5. 9. 2011 09:09
Zajímalo by mě, co se při případné hyperinflaci nebo znehodnocení měny může stát se soukromými dluhy? Jestli se taky znehodnotí a rozpustí stejně jako dluhy států ? Jestli nakonec není nejrozumnější investice vzít si hypotéku na dům s tím , že tak dům ve výsledku pořídím za zlomek ceny. Co se stane při znehodnocení měny s úsporami lidí si představit dovedu, ostatně se o tom celkem masivně píše a bere se to už (bohužel) jako realita, která nás tak jako tak čeká. Ale co ty soukromé dluhy? Díky za případné názory.
Nahlásit
-
0
+
Frantisek Vlach|5. 9. 2011 02:56
Vyborne, diky moc za clanek, ktery mi dava informace, na ktere jsem dlouho cekal, presne pro financni amatery.
Diskuze: Jak chránit majetek před hyperinflací, devalvací měny a bankovní krizí?
Přihlášení do diskuze
Nejoblíbenější příspěvek
Stanislav Brabec|6. 9. 2011 11:37
Nejméně oblíbený příspěvek
Sebastian Loeb|14. 9. 2011 09:24
Diskuze
Sebastian Loeb|14. 9. 2011 09:24| reakce na Tomáš Kocourek - 5. 9. 2011 18:53
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Stanislav Brabec|6. 9. 2011 11:37| reakce na Juraj Vyskočil - 5. 9. 2011 17:08
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Petr Svoboda|6. 9. 2011 10:54| reakce na Radovan Dell - 6. 9. 2011 07:59
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Radovan Dell|6. 9. 2011 07:59| reakce na Petr Svoboda - 5. 9. 2011 22:10
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Petr Svoboda|5. 9. 2011 22:10| reakce na Radovan Dell - 5. 9. 2011 20:55
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Radovan Dell|5. 9. 2011 21:00| reakce na Juraj Vyskočil - 5. 9. 2011 15:51
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Radovan Dell|5. 9. 2011 20:55| reakce na Petr Svoboda - 5. 9. 2011 19:15
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Dalibor Pešek|5. 9. 2011 20:20
Nahlásit
Dalibor Pešek|5. 9. 2011 20:18| reakce na Zdeněk Pikhart - 5. 9. 2011 18:38
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Petr Svoboda|5. 9. 2011 19:23| reakce na Tomáš Kocourek - 5. 9. 2011 18:53
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Petr Svoboda|5. 9. 2011 19:15| reakce na Jan Altman - 5. 9. 2011 12:54
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Tomáš Kocourek|5. 9. 2011 18:53| reakce na Jan Altman - 5. 9. 2011 12:50
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Zdeněk Pikhart|5. 9. 2011 18:38| reakce na Juraj Vyskočil - 5. 9. 2011 17:08
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Juraj Vyskočil|5. 9. 2011 17:08| reakce na Aleš Müller - 5. 9. 2011 16:16
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Aleš Müller|5. 9. 2011 16:16| reakce na Juraj Vyskočil - 5. 9. 2011 15:51
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Dvořák|5. 9. 2011 16:15| reakce na Juraj Vyskočil - 5. 9. 2011 15:51
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Juraj Vyskočil|5. 9. 2011 15:51| reakce na Petr Mojžíšek - 5. 9. 2011 15:21
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Petr Mojžíšek|5. 9. 2011 15:21| reakce na Jan Dvořák - 5. 9. 2011 10:37
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|5. 9. 2011 12:54| reakce na Jan Altman - 5. 9. 2011 12:50
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|5. 9. 2011 12:50
Nahlásit
Jan Dvořák|5. 9. 2011 10:37| reakce na Martin Košek - 5. 9. 2011 09:09
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Josef Platil|5. 9. 2011 10:35
Nahlásit
Martin Košek|5. 9. 2011 09:09
Nahlásit
Frantisek Vlach|5. 9. 2011 02:56
Nahlásit