Diskuze: Na odsun a vyhnání tří milionů sudetských Němců doplácí česká ekonomika ještě dnes

Alena S.|28. 10. 2015 18:18

Neco na tom bude. Vesnice v Jizerskych horach ztratily dusi - jsou ta mopustene domy dodnes. Prazaci si z nich udelali chaty a ve vsednich dench tam "chcipl pes". Pusto a prazdno keste dnes v r. 2015.

Jaroslav Wagner|23. 5. 2015 03:10

Ne všichni se dostali do americké okupační zóny ze severních Čech se většina z nich dostala i do sovětské okupační zóny do východního Německa.Např.z Ústí nad Labem ti kteří se dostali na loď tak se do americké zóny po Labi dostali.Ti co byli odsunuti vlakem tak do sovětské zóny.

Pavel Pršala|21. 2. 2011 15:38

Výborně, pane Palato! Přesně tohle jsem si uvědomil po nástupu na Český statistický úřad před cca 30 lety - a nejen uvědomil, v rámci výuky ekonomické statistiky na VŠE (dnes převážně již zrušené) jsem na to upozorňoval při výuce i studenty, a to prosím minimálně 5 let před listopadem 1989. Přesto však považuji za potřebné připojit k Vašim údajům několik zpřesňujících faktů:

1. pokles počtu obyvatel v důsledku odsunu nebyl 3 miliony, nýbrž "jen" 2,5 milionu. O dalších zhruba 500 tisíc vysoce kvalifikovaných domácích pracovníků jsme přišli ve dvou emigračních vlnách, a to v roce 1948-49 a pak v letech 1968-69 (poté průměrný počet emigrantů činil cca 5 - 6 tisíc osob ročně za ČR, což se projevilo vždy jednou za 10 let v "nesrovnaných saldech" oficiálních demografických přírůstků a výsledků sčítání lidu - od roku 1970 do roku 1990 tedy cca 100 tisíc lidí, z nichž mnozí se v posledních 20 letech navrátili, ale většinu své ekonomické aktivity strávili v zahraničí.
2. z hlediska věkové struktury byl podíl ekonomicky aktivních mezi odsunutými "Skopčáky" (pocházeli z pohraničních kopců) méně než poloviční - bezprostřední ztráta efektivní pracovní síly činila tedy cca 1 milion pracovníků (spousta sudetských Němců padla na frontě).
3. zhoršení vzdělanostní a pracovní kvality populace bylo vedle jejího početního úbytku nepopiratelné, stejně jako byly obrovské i návazné hospodářské ztráty. Přitom je ovšem třeba vzít v úvahu, že významnou část těchto kvalitativních ztrát způsobilo i doslova vybití té nejvzdělanější části obyvatel dnešní ČR - židovské populace (cca 80 - 90 tisíc, většina z přeživšího zbytku pak po únoru 1948 emigrovala do Izraele, mimo jiné i pod vlivem znechucení ze zbabělého chování české populace za okupace i po ní). Shodou okolností se tento počet vysoce vzdělaného etnika prakticky kryje s počtem pologramotných či negramotných Romů, kteří byli přisunuti ze Slovenska.
4. byla i některá pozitiva - například se v následujících desetiletích prudce zvýšil objem dřevní hmoty v pohraničí, v porovnání let 1990/1930 na více než dvojnásobek (a přitom režim už od 70. let prodával "lesy na stojato" - káceli je mnohdy turečtí gastarbeiteři z Německa).
5. Národohospodářské ztráty z odsunu samozřejmě jednoznačně převažovaly. Ale i na počátku 20. století, 10 let před 1.světovou válkou, byl problém se stimulací české podnikavosti. Doporučuji Vám k přečtení předmluvu k dobové encyklopedické publikaci "Zdroje hospodářského blahobytu - nezbytná kniha pro každého, kdo chce brzo a poctivě zbohatnouti. Bezpečné cesty k hospodářské neodvislosti a zámožnosti". Nakladatel B. Kočí. Praha 1906.

Vladislav Kruták|8. 2. 2011 21:21

Není sporu o tom, že krajina českého pohraničí deportací sudetských Němců přišla o své přirozené hospodáře, zpustla a stala se tak trochu "zemí nikoho", nepopiratelná je i citelná absence obyvatel Sudet coby nositelů technického a společenského pokroku.
Navzdory tomu článek ve svých základních tezích spíše než z fakt vychází z mýtů a pověr, ať už jde o špičkové technologie přinesené Německem, úvahu o sudetských němcích coby "přirozeném mostu" k německé ekonomice či dokonce opakování tisíckrát vyvrýceného mýtu o předválečném Československu coby desáté nejsilnější ekonomice světa...
Celek bohužel nelze hodnotit jinak než chybnou úvahu nad neaktuálním problémem vycházející navíc z mylných premis.

Ales Blinka|7. 2. 2011 11:26

Fakt se to hezky čte. Červená knihovna se taky dobře čte. S kým se nám lépe žije? S tím, s kým máme jasně stanovené hranice (slováci - češi) nebo s kým je jasně stanovené nemáme (slováci - maďaři)?

Tomáš Lavička|5. 2. 2011 13:38

No to snad ne :-) Hodnotit události s 60 letym odstupem. Všichni sudečtí Němci při okupaci přijali říšské občanství, takže byli poslaní pouze do své země. A o odsunu Němců nerozhodly Benešovy dekrety. Odsun byl posvěcen vítěznými mocnostmi v Postupimské dohodě.Jinak zkonfiskovaný majetek sudetskýcn němců vysídlených po válce z Československa byl z pohledu mezinárodního práva uznán a započítán jako záloha na poválečné reparace, na které mělo Československo právo, protože stálo na straně vítězů II. světové války. Navíc, Československu nebyla Německem nikdy uhrazena naprostá většina ostatních reparačních nároků uplatnitelných podle této takzvané pařížské reparační dohody z prosince roku 1945..... btw. chtěl bych Vás vidět jak byste v roce 45 vysvětloval, že si tu Němce necháme... Psát o tom po 60ti letech kdy jsou naše vztahy úplně jinde je hodně zcestný...

Robert Antonio|5. 2. 2011 11:41| reakce na Vladislav Kalina - 4. 2. 2011 08:52

Za situace, kdy jaltská konference šoupla Československo do sovětské sféry vlivu, si nedělám naděje, že by hlasy sudetských Němců mohly něco změnit. Ostatně východní Němci dopadli úplně stejně jako my.

Libor Černín|5. 2. 2011 08:40

1) Bohužel nemohu příliš souhlasit s tvrzením, že zhruba 3 milióny vyhnanců z bývalé ČSR + 9 miliónů vyhnanců z Polska + další milióny uprchlíků z Východního Pruska - převážně dětí, žen a starců - plně nahradily zhruba 11 miliónů padlých mladých mužů (vojáků wehrmachtu a zbraní SS). Pokud by tomu tak bylo, nepotřebovalo by poválečné Německo nabírat Turky, Italy a další.
2) Pokud by 3 milióny tzv. sudetských Němců nebyly po válce odsunuty, tak již v roce 1989 by značná část z nich do Německa sama nejspíše emigrovala (podobně jako 3 milióny bývalých občanů NDR). Ti zbylí by pak nejspíš usilovali o odtržení německých oblastí od tehdejšího Československa a požadovali připojení k Německu. Vztahy dnešního Česka a Německa by pak nejspíše připomínaly vztahy slovensko-maďarské. Názorných příkladů tohoto typu soužití je po Evropě k vidění dost (jižní Slovensko, jižní Tyrolsko, Baskicko, Severní Irsko, země bývalé Jugoslávie aj.).

Jakub Vondráček|4. 2. 2011 16:41

Něco na tom bude. Ale běh událostí již nelze změnit :( Jinak perfektní článek.

Petr Svoboda|4. 2. 2011 10:56

Zaplať Pánbůh za provedený transfer. Jinak by na našem území vznikl podobný sud prachu jako v Jugoslávii. Skončilo by to další válkou. Druhá věc je ovšem kvalita nového obyvatelstva na uvolněných územích. To je ovšem chyba nás Čechů a nechuti opustit byť přecpanou Prahu.

Vladislav Kalina|4. 2. 2011 08:52

Možná že kdyby tenkrát českoslováci nevyhnali sudeťáky, tak by ve volbách v roce 1946 nedostali komunisti 40% hlasů a úplně všechno mohlo být úplně jinak. A nebýt po první světové válce Versailleské smlouvy, tak nacistická strana nemusela získat 33% hlasů ve volbách v roce 1932, a taky mohlo být úplně všechno úplně jinak... možná líp, možná hůř, to už nikdo nezjistí.

Zdeněk Pikhart|4. 2. 2011 08:33

Výborný článek, děkuji.