Diskuze: Slovenská penzijní reforma a český patvar

Pavel Pršala|21. 2. 2011 12:09

Naprosto nesouhlasím s hodnocením autora. Není to vůbec o "nadšení a marketingu" (navíc šlo o nadšení, předcházející o cca 1 - 2 roky počátek největší poválečné finanční krize, to pro ně bylo opravdu "štěstí"). Jediným správným postřehem je potřeba prodloužení důchodového věku - apropos, v žádném z dosavadních hodnocení jsem ještě nenašel například analýzu vlivů prodlužování střední délky života za posledních cca 20 let (bylo, zejména u mužů, výrazně rychlejší než pravidelné každoroční zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu o 2 a 4 měsíce) na objem vyplácených důchodových dávek. Pozor, nemám na mysli střední délku života (resp. pravděpodobnost dožití) při narození, ale především střední délku života šedesátiletých, která je zhruba rovna průměrné délce pobírání starobního důchodu. Na Slovensku bude jednou z jejich tolik oslavované reformy podobný průšvihjako v Maďarsku. Jedinou možnou cestou pro dlouhodobě udržitelnou penzijní reformu je skandinávský, resp. švédský model.

P.S. Také bych rád konečně někde viděl výsledky populační projekce, kterou měli dát dohromady relativně nedávno na MFF UK, případně nějakou koncepci toho, jak do systému efektivně zapojit několik set tisíc stávajících "gastarbeiterů& quot;.A jak snížit obrovskou nezaměstnanost - ve Švédsku vyhlásili už před téměř 40 lety nezaměstnanost za největší společenské zlo, Holanďané si trvale udržují nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropě atd. atp. Bez tvrdého potírání korupce a dalších forem plýtvání rozpočtovými prostředky to ovšem nepůjde, stejně jako bez důsledné změny společenského vědomí a klimatu - od katolicko-bolševického k protestantskému (uvědomte si, že například všechna tzv. "prasata" neboli PIIGS reprezentují katolické země - jediný Island byl protestantský, ale to je trochu jiný příběh; nebo se podívejte na "sklon k totalitě" v katolických a pravoslavných zemích, či na míru korelace mezi "typem vyznání" a existencí totalitních režimů - historicky, stejně jako dnes).

Radovan Kubát|21. 2. 2011 10:22

S článkem souhlasím. Marketingově je česká minireforma zcela nezvládnutá. A nejen marketingově. Ještě před několika týdny jsem byl pevně rozhodnutý jít do opt-outu, po zveřejnění parametrů nevím, jestli se zúčastním nebo ne. Myslím, že je hodně lidí, kteří byli rozhodnutí jít do toho a teď váhají. Ti co váhali už mají nejspíš jasno.
Tipuji, že do opt-outu půjde max. 250 tis. lidí.

Radovan Dell|21. 2. 2011 08:05

Jó reforma, přitom současně novináři píší o kauze kolem Vondry, ale ten dál zůstává, a ta samá vláda nám tvrdí, že se musí zvýšit DPH a boj s korupcí stále nikde. Teď to má být 20% a když to nebude stačit, tak se z toho udělá 21%. Ale prostor tady je, kdysi jsem kupoval věci s DPH 23%. To, že se lidé bojí, že se budou mít hůře je naprosto oprávněné. Cílem reformy totiž není, aby se lidé měli lépe. Cílem je získat peníze na díru ve státním rozpočtu a nejjednodušší způsob je zdanit obyvatelstvo ještě více. A to zvýšením DPH a ponížením důchodu.

Jiri Novotny|21. 2. 2011 04:55

Pane Palata, dobře zvládnutý marketing je jedna věc a reálné výsledky věc druhá.Myslíte si , že úspory v DSS reálně Slovákům zvýší důchody?Jediný rozdíl mezi průběžným financováním důchodů a přes privátní fondy vidím pro koncového uživatele - důchodnce v tom :
1/ Plusy -DSS můžou vydělat něco málo nad běžnou úrokovou míru (protože víc stejně správcové nevyplatí) , investováním převážně v zahraničí
2/ Mínusy -zvýšená rizika, zvýšené transakční náklady, odliv peněz z lokální spotřeby v ČR do zahraničních kapitálových trhů. Časové riziko změn. Jste schopen predikovat, co bude za 20-30 let ? Podívejte se co se změnilo v ČR během té doby a kolik činí inflace...
Při případných problémech DSS je stejně bude sanovat stát, potažmo daňový poplatníci zvýšenými daněmi nebo inflací.
Neříkám DSS ne, ale dobrovolně a informovat o skutečných rizicích.