Diskuze: Zlatý věk fosilních paliv právě začíná (II.)

Stanislav Brabec|9. 6. 2011 21:21| reakce na František Pašingr - 8. 6. 2011 12:01

A přesně tak to platí i v globálním měřítku.

V historii nevedl nedostatek energie k vzniku nových úsporných technologií, ale vždy k bídě. Naopak objev nových energetických zdrojů vždy zakrátko následoval překotný technický rozvoj (síla zvířat->zemědělství, oheň->zpracování kovů, uhlí a pára->průmyslová revoluce, ropa->revoluce v dopravě, elektřina->rozvoj energetiky). Není důvod se domnívat, že tentokrát úsporná opratření přinesou pokrok.

Moderní "obnovitelná energetika" existuje jen v očích těch, kteří s klapkami na očích vidí jen "čistou obnovitelnou energii" před svým domem, ale nevidí, že kdesi daleko v Číně se musí solární panely s obrovskými energetickými a materiálními náklady vyrobit, že materiál na výrobu větrných elektráren musí horníci ve vzdáleném dole na druhém konci světa vytěžit a zušlechtit (s patřičným znečištěním okolí), a že za dotacemi nejsou jen papírky z jednoho z mnoha evropských fondů, ale roky práce skutečných lidí, kteří poctivě odvedli stále rostoucí daně. Ti, kteří chtějí vidět i za práh svého domu, vidí na stejném místě pouze plýtvání ve jménu ideologie.

Viz také tato diskuse: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5483&akce=show2&dev=1#diskuze

HDP planety je lineární funkcí objemu primární Gibbsovy energie, které civilizace spotřebuje. Jeden US dolar produkce v cenách roku 1990 se vyprodukuje z 0,97 mW x rok plus/minus 0,03 s 95% mírou věrohodnosti.

Radek Tomšů|9. 6. 2011 10:48

Nezlobte se na mne, ale tento článek neobsahuje jediné číslo či důkaz, které by dokazovaly, že máme takové množství fosilních paliv, které by mělo údajně vystačit do rozmezí let 2500 až 3000 a které nahradí ropu, která kvapem ubývá. Stačí se podívat na propad těžby v Severním moři. Aktuálně 5-10% ročně. Před pár lety ještě státy disponovaly tzv. volnými kapacitami. Ty se dnes už prakticky neexistují i SA jede téměř na doraz, otvírají se všechna možná ložiska, aby se z nich vytěžilo doslova, co to dá. Článek neobsahuje dále neobsahuje ani jeden údaj o tom, jak velké množství plynu potřebujeme na nahrazení ropy třeba v automobilech. Naproti tomu v něm můžeme najít plno ideologických nálepek a takřka náboženských vyjádření a víry v budoucí technologie. Pardon, ale autor asi posledních 10 let nevyrazil ven, aby se potkal s realitou! Neviděl razantně zvyšující se ceny prakticky všech komodit včetně ropy, uhlí atd. Jen se podívejte, kolik tyto komodity stály před 10-20 lety.Aktuálně se například u nás vydá cca 15% výdajů za energie. dalších 15% výdajů za potraviny. Máme štěstí, že nás proti zdražování v posledních letech chránila silná koruna. V jiných zemích náklady na energie a potraviny stouply mnohem významněji až to vedlo k nepokojům. Dá se sice souhlasit s tím, že plyn z břidlice nám může pomoci, ale to rozmezí (stovky let), na které to Lind projektuje, je aktuálně mimo realitu. Celá stať je bohužel z valné části seznamem ideologických přání a autor spíše napodobuje ty, které kvůli stejné věci i oprávněně kritizuje.

Robert Antonio|8. 6. 2011 13:16| reakce na Otakar Hokynář - 8. 6. 2011 10:20

Slunce je velmi stabilni hvezda, dlouhodobe vykyvy slunecniho zariveho vykonu jsou maximalne 0.1%. Pokles o 1% je nesmysl.

František Pašingr|8. 6. 2011 12:01| reakce na Otakar Hokynář - 8. 6. 2011 11:42

Přednostně šetřím energií vlastní před tou, která jde koupit.
Tím chci říci, že dám přednost cirkulárce před ruční pilou.

Otakar Hokynář|8. 6. 2011 11:42| reakce na Adam Čabla - 8. 6. 2011 10:40

Jasně, asi by bylo správnější napsat, že bychom měli energiemi co nejméně plýtvat a co nejrozumněji využívat možnosti lokální produkce a skladování.

Adam Čabla|8. 6. 2011 10:40| reakce na Otakar Hokynář - 8. 6. 2011 10:20

Setreni energii podle me nejde prakticky udelat. Usetrenou energii vzdycky na neco vyuzijeme. Nicmene temata to jsou ohromne slozita, jaka bude energeticka budoucnost zavisi krome potencialu predevsim na uspesnosti jednotlivych lobby.

Otakar Hokynář|8. 6. 2011 10:20| reakce na Aleš Müller - 8. 6. 2011 08:03

souhlasím, nejlepší cesta je šetření energií- ale za rozumnou cenu, ne jako dnes. Jinak s tím klimatem a skleníkovými plynyje to docela otázka, spíš bych si přisadil na kolísání aktivity slunce resp. jeho zářivého výkonu (pokles o 1% by vyvolal docela silné ochlazení - pozor, musí se počítat v Kelvinech). Kolísání klimatu vedlo nejspíše k pádu Říma a spustilo stěhování národů. Zřejmě rozbuškou byly zvláště studené zimy a sucho cca v oblasti MOngolska- následný pohyb připomínal rozstřel trojúhelníku z koulí v poolu.

Aleš Müller|8. 6. 2011 08:03

Nejsem si tak úplně jist, že situace je právě takováto. Osobně je mi stále blízké heslo "nedělejme megawaty, ale nulawaty", tzn., snižujme energetickou náročnost. Zemní plyn je velmi příjemné palivo, ale stále je to zdroj CO2 a podporuje skleníkový efekt s výsledkem globálních změn klimatu. Podobných změn bylo i v období existence lidstva (2 miliony let) několik, ale máme prostředky nato, abychom zvládli exodus stamilonů lidí, kteří odejdou z nových nehostinných míst planety? A nehrozí nám ztráta úrodných oblastí? To jsou hrozby oteplování.
Nad argumenty je nutno přemýšlet, ale možná že článek je stejně stejně manipulativní jako Rudé právo blahé paměti. Hledání pravdy je proces zdlouhavý.