Diskuze: Reálná inflace je daleko vyšší! Víte o kolik?

Jan Altman|5. 7. 2011 10:23| reakce na Lukáš Pfeifer - 3. 7. 2011 00:01

1) Podle mne svět spěje k zásadnímu zlomu (netvrdím, že vím, jestli k tomu dojede za rok či za 5) a návazost něčích názorů na současnou realitu bude zcela irelevantní. Až se bude lámat chleba, budou ve hře i radikální názorové proudy od Rothbarda po (bohužel) nějakého nového Maa či Hitlera. Společenské změny většinou probíhají nárazově, dlouho se nic neděje, změnu si nikdo ani neumí představit a najednou je během pár týdnů vše jinak. Pokud si to spojíme s pravděpodobným ekonomickým zhroucením socialismu/etatismu (kolaps zdrav., soc. a hlavně penz. systémů)a hyperinflačním kolapsem fiat měn (neb současné západní dluhy jinak než hyperinflací skončit nemohou), uvidíme, že ten kolaps bude spektakulární a globální (což tu nikdy před tím nebylo).

2) Jak píšu, přesně toto si nemyslím. Nemyslím si, že nový (např.i měnový) systém budou navrhovat politické subjekty. Jsem přesvědčen, že v historicky krátké době se situace politikům vymkne z rukou a vývoj/změna bude probíhat rychle a živelně.

3) A samozřejmě jakákoli metoda, která ukáže lidem (té miniaturní menšině, kterou to zajímá a je schopná to pochopit) skutečnou míru inflace, je prospěšná. Ale z tohoto pohledu je stejně tak propěšné dívat se na vývoj nějakého agregátu Mx, nebo na vývoj kurzu té které fiat měny k měně tvrdé - zlatu. Každopádně každá snaha je přínosem a každá diskuse také.

Lukáš Pfeifer|3. 7. 2011 00:01| reakce na Jan Altman - 2. 7. 2011 20:57

Rothbard je sice konzistentnější, ale jeho názory jsou daleko více odtržené od reality a často prakticky nezrealizovatelné.

Na současný i budoucí ekonomický vývoj mám podobný pohled jako Vy, nicméně onu náhradu, kterou zmiňujete, budou navrhovat opět politické subjekty a podle toho tato "náhrada" bude vypadat.

Přiznávám, že i domněnka využití kompozitního cenového indexu pro účely monetární politiky je značně zidealizovaná. Prospěšné si mi ale zdá už samotné prezentovaní skutečné inflace, třeba jen pomocí podobných článků, jako je tento, které poukazují na vládou poháněné zastírání skutečného stavu vývoje cenové hladiny a negativní důsledky, které z toho vyplývají...

Jan Altman|2. 7. 2011 20:57| reakce na Lukáš Pfeifer - 1. 7. 2011 23:04

A kdy která vláda předpověděla kritičnost situace a včas a racionálně ji řešila? Která vláda uvažuje v horizontu delším, než volební období?

Vtip je v tom, že vlády/politici uvažují zcela krátkozrace a až do kolapsu bude zbývat okamžit tak krátký, aby se problém dostal do jejich zorného pole, bude již pozdě.

Resp. ono možní již pozdě je, protože zadlužení států (EU, USA, JP) je standardní cestou nesplatitelné a pokud se k tomu přičtou závazky plynoucí z deficitních (a díky demografii stále deficitnějších) penzijních, sociálních a zdravotních systémů, je bod zlomu již dávno za námi a zbývá jediné "řešení": splácení závazků nově natištěnými penězi. A aby "lid" ty politiky nevyhlal okamžitě, je potřeba lid chlácholit změnami výpočtu inflace (umělým snižováním odhadu inflace). Nedovedu si představit, že by pomocí vaší metody politici přiznali reálnou inflaci, když nutně potřebují tisknout peníze na splácení dluhů a na sociální programy (tolik peněz jinde prostě neseženou).

Jinak na Hayekovi je velmi mnoho co kritizovat, takový Rothbard mi přijde daleko konzistentnější.

Každop ádnějá se nekojím nadějí, že politici kdy zruší centrální banku a povolí freebanking. Myslím si, že lidi ve světle (hyper)inflace, ztráty důvěry v oficiální měnu, spontánně a státu navzdory budou hledat náhradu. A vzhledem k neuvěřitelně rekordním prodejům zlatých a stříbrných mincí od počítku krize dodnes si myslím, že tuším, jaký prostředek směny a uchování hodnoty asi převáží.

Přes všechny naděje naivních etatistů státy od počátku krize problémy "řeší" tím, čím samu krizi způsobily: dalším zadlužováním a další měnovou expanzí. Žádné racionální řešení (deregulace, umožnění bankrotů, snížení dluhů, stabilizace měnová báze, ...) žádného politika ani na sekundu nenapadla. Dluh USA roste raketově, Obama k tomu ještě vyrobil další díru do rozpočtu v podobě zdravotní "reformy" a do penze se chystají silné ročníky. Metodiky výpočtu inflace se zatím upravovaly jen tak, aby byla vykazována nižší. Kdy tedy přijde ten zvrat, když před 5ti lety bylo pozdě? Podle mne spíš před prez.volbami bude závod o to, kdo ekonomiku více "zastimuluje&qu ot;,po nás potopa. A "před volbami" je v demokracii skoro pořád.

Lukáš Pfeifer|1. 7. 2011 23:04| reakce na Jan Altman - 1. 7. 2011 22:04

S tím nemohu souhlasit - využívání komplexně chápaného cenového ukazatele nevyžaduje zrušení centrální banky, což je právě onen nástroj sloužící daným subjektům. Proto je jeho aplikace daleko pravděpodobnější, než aplikace svobodného bankovnictví či "spontánní přechod ke stříbrnému barteru".

Lidé tuto změnu také daleko lépe akceptují, neboť by fungoval stejný peněžní systém, dokonce i stejný měnově politcký režim na který jsou navyknutí, pouze s cílováním jiného indexu. Vámi navrhovaná změna je pro laíky nepředstavitelná. F. A. Hayek řekl: "Dokud bude veřejnost nekriticky přijímat dogma o nutnosti vládního monopolu na emisi peněz a dokud nebude mentálně připravena na návrh na jeho zrušení, bude jeho realizace zcela neuskutečnitelná" A o tom to je.

Vámi uváděná destrukce systému opět hraje spíše do karet aplikaci cílování komplexně chápaného cenového indexu - uvědomí-li si vládní autorita onu kritickou situaci, pokusí se jí zvrátit pomocí řešení, které pro ni bude nejméně bolestivé - z uvedeného výběru tedy opět vítězí můj návrh...

Aleš Valesek|1. 7. 2011 22:16

Pěknej článeček, dobře se čte. Mimochodem víte že na stránkách ECB je pěkná hra s úrokovými mírami a inflací. Hodněkrát jsem ji hrál a docela se bavil. Tu je link http://www.ecb.int/ecb/educational/economia/html/index.cs.html

Dejte vědět, jak se vám líbila.

Valesek

Jan Altman|1. 7. 2011 22:09| reakce na Aleš Tůma - 1. 7. 2011 17:02

Ano, banky zatím sedí na penězích a dál do ekonomiky je nepouštějí. Ale jak dlouho toto bude trvat? Těžko věřit tomu, že FED bude mít sílu tyto peníze stáhnout, jakmile banky začnou ty peníze chtít zhodnocovat. Mám pocit, že na to FED prostě nemá.

A deflace bych se opravdu neobával. Dolů jdou domy (prostě proto, že byly předražené) a ty (puppetmastery) oblíbené iPADy. A ano, pokud se z CPI vyloučí např. potraviny a benzín, může se zdát, že strašák deflace je za rohem. Kdyby do indexu dali jen ty domy a LCD televize, tak i tu "deflaci" vykážou. Ale realita je trochu jinde.

Jan Altman|1. 7. 2011 22:04| reakce na Lukáš Pfeifer - 1. 7. 2011 16:33

Jenže bohužel proti vašemu úsilí stojí vaše vlastní argumenty.

Sám uvádíte subjekty, které ze stávajícího inflačního systému těží. Ty samé subjekty ale potřebují co nejnižší oficiální inflaci (a proto také adekvátně upravují metodiky), takže to, že začnou používat vaši metodu výpočtu je úplně stejně nepravděpodobné, jako že zruší monetární politiku a zavedou freebanking.

To bych dokonce řekl, že mám větší šanci se dočkat já, než vy. A to proto, že oni vaši metodu nebudou používat nikdy. Zato "můj" freebanking může nastat, jakmile současný systém skončí v hyperinflačním kolapsu (lidi spontánně přejdou třeba na stříbrný barter - rekordní prodeje mincoven pro to svědčí) - a ty vámi uvedené subjekty na destrukci vlastního systému velmi intenzivně pracují :-)

Stanislav Brabec|1. 7. 2011 18:41

Na věc se lze dívat i z čistě matematického hlediska.

Index spotřebitelských cen reaguje na změnu monetární politiky s významným zpožděním v řádu let, a regulátor reguluje monetární politiku (alespoň zčásti) podle tohoto indexu.

Máme zde zcela obecný dynamický systém se zpožděnou zápornou zpětnou vazbou a s významnou dynamikou regulované veličiny během intervalu zpoždění. Takové systémy mají silnou tendenci k parazitním oscilacím, ať jsou implementovány v regulační technice, elektronice nebo ekonomii.

Řešením je zkrácení regulační smyčky (v monetární politice nelze), zpomalení změn regulovaného systému (zde opět nelze), nebo regulace podle jiné veličiny s nižším zpožděním (ale ony jsou CPI a HDP tak lákavé).

Aleš Tůma|1. 7. 2011 17:03| reakce na Aleš Tůma - 1. 7. 2011 17:02

To mělo být pod komentář Pavla L.

Aleš Tůma|1. 7. 2011 17:02

Ovšem ani v USA, ani v EU ani v ČR v poslední době široké měnové agregáty nerostou nijak mimořádným tempem. Jistě, QE je inflační politika, ovšem taky se zadrhlo úvěrování v soukromém sektoru, objemy úvěrů stagnují nebo klesají.Politika "inflací k prosperitě" se v chodu, ale strašidlo deflace to ne a ne vzdát. Takže strašení hyperinflací je opravdu zatím jen plané strašení.

Lukáš Pfeifer|1. 7. 2011 16:33| reakce na Jan Altman - 1. 7. 2011 15:35

Jenže monetární politika existuje a navíc je hlavním hybatelem hospodářského cyklu. V blízké budoucnosti navíc nevidím reálnou možnost změny peněžního systému. Strůjci jeho reformy by totiž musely být vlády a banky, tedy subjekty, které ze stávajícího (inflačního) systému těží nejvíce. Veřejnost si navíc alternativy současného bankovního systému není příliš vědoma...

Při konstrukci kompozitního cenového indexu jsem proto vycházel z reality současnosti a minimálně blízké budoucnosti, tedy z nutnosti omezit pomocí volatilního cenového indexu rozsah, respektive důsledky monetární expanze...

Jan Altman|1. 7. 2011 15:35| reakce na Lukáš Pfeifer - 1. 7. 2011 11:33

No předně bych se zamyslel nad tím, jestli vůbec má existovat něco jako "monetární politika" (jsou lidí, pro které je to synonymem pro zločin stejně jako "rasová politika").

Podle mne neexistuje ekonomický vědecký důkaz, že ano (spíše naopak) - a ekonomie je snad věda ne? Tedy nemyslím tu její část, která se "živí" jen expost ospravedlňováním státních intervencí.

Pokud uznáváme, že monopol je škodlivý, zejména ten silou udržovaný (se zákazam vstupu do odvětví, tedy nemožnosti vzniku konkurence), těžko můžeme nějakým mentálním kotrmelcem připustit, že zrovna v poskytování prostředku směny a uchovatele hodnoty by měl platit opak. I zde totiž jednoznačně monopol přináší horší služby a vyšší cenu, než konkurenční trh. Nebo snad někdo má pocit, že státem vynucovaný nekrytý papírek je tím nejlepším uchovatelem hodnoty?

Jan Altman|1. 7. 2011 15:26| reakce na Pavel L - 1. 7. 2011 12:54

V USA tuším v roce 2001 změnili metodiku výpočtu inflace (resp. růstu CPI). Kdyby to neudělali, byla by (podle původní metodiky - samozřejmě už tehdy notně "růžovobrýlové& quot;)americká ekonomika už od 2001 v permanentní krizi (poklesu HDP). Podle té původní metodiky je i dnes "inflace" 8-9 procent. Pokud by se tedy od nominálního růstu HDP (tak 4%?) odečetlo místo 2.5 plných 8.5%, měli bychom asi představu, jak to jejic "recovery" vypadá...

Ono vůbec reálná čísla by ukázala, nakolik je eknomicky funkční současný západní systém (jak ho vůbec nazvat? demokratický socialismus? státní intervencionismus? byrokratismus?). Pokud by se např. západní země nezadlužovaly (tedy pokud si odmyslíme fiktivní růst na dluh - zjednodušeně: nárůst HDP minus nárůst dluhu), tak podle mne od 70. let (čili 4 dekády!) západ nezažil prakticky žádný reálný a zdravý růst (pouze utrácení na dluh). To dost vypovídá o kvalitách tohoto systému a docela to vyvrací bajky o ekonomické nadřazenosti "západní demokracie" a o demokracii jako podmínce prosperity obecně. Nechápu, jak by systém "všichni smějí rozhodovat o cizím majetku a přivlastňovat si ho" mohl jakkoli přispívat k prosperitě.
Měli bychom konečně pochopit, že "Pepíkova" stať "Proč je socialistická ekonomika nemožná" se zdaleka nevztahuje jen na režip před r89, ale že stejný princip a stejné důvody neodvratně povedou i k ekonomickému zhroucení režimu současného. A žádné reformy nepomohou, jako by nepomohly za komunismu.

Pavel L|1. 7. 2011 12:54

Jak píše Jan Altman, stačí sledovat M2 na www.cnb.cz, mám přehled od roku 2010 a je mi z toho zle.
Všechny indexy slouží jen k tomu, aby bylo možné zakrývat skutečnou příčinu inflace kterými jsou úvěrové emise bank, dluhopisové emise vlády a odkup vládních dluhopisů centrální bankou.
Za této situace si spořit na důchod je holý nesmysl.

Lukáš Pfeifer|1. 7. 2011 11:33| reakce na Jan Altman - 1. 7. 2011 11:09

S tím určitě souhlasím, nicméně pokud máme být prostřednictvím médií neustále informováni o vývoji cenových indexů, podle nichž se vlastně monetární politika a tedy i měnová zásoba vyvíjí, pak tyto indexy musejí vývoj měnové zásoby zohledňovat. V opačném případě (příklad stabilního CPI) není monetární politika CB ukotvena, cožvede k dlouhodobé monetární expanzi, respektive k větším fluktuacím hospodářského cyklu...

Jan Altman|1. 7. 2011 11:09

Ono zdaleka nejjedodušší je dívat se na vývoj měnové zásoby, na stav a trendy měnových agregátů. Není potřeba nic počítat, stačí se podívat na web centrální banky.

Prostě hezky klasicky, postaru: INFLACE = NAFOUKNUTÍ objemu peněz v ekonomice

Lukáš Pfeifer|1. 7. 2011 10:52

V diplomové práci na téma Současná finanční krize očima rakouské školy jsem obhájil nezastupitelné místo rakouské teorie hospodářského cyklu (do niž jsem zakomponoval i přístup Hymana Minského a behaviorální ekonomie k otázce hosp. cyklu) při vysvětlení posledního ekonomického propadu. Hlavním cílem práce však bylo zkonstruovat kompozitní cenový index, který by vyjadřoval vývoj cenové hladiny ve všech fázích produkčního procesu. Následně jsem porovnal vliv množství peněz v ekonomice na vývoj kompozitního cenového indexu a CPI, což je předmětem i tohoto článku.

Radovan Dell|1. 7. 2011 10:15

Z počátku jsem si myslel, že jde o volný překlad nějakého článku z Marketoracle nebo z blogu Johna Mauldina, ale nakonec to vypadá, že jde o výtah z diplomové práce. Můžu vědět, jaké bylo téma diplomové práce?