Stanislav Krištůfek|10. 11. 2011 14:40| reakce na Aleš Tůma - 9. 11. 2011 13:33
Tu knihu jsem měl půjčenou, až se k ní opět dostanu napíši Vám přesnou stránku kde jsem to četl. já jsem napsal v optimálním případě. Učebnicový příklad PMR je 10% bank.multiplik. je 10. PMR jsou 2% jaký je bank. multiplik., je to 50. Děkuji za odpověd.
Tomáš Kocourek|9. 11. 2011 23:01| reakce na Aleš Tůma - 9. 11. 2011 13:33
Přesně tak, nikde není psáno, že se peníze emitované CB musí neustále půjčovat, aby se mohly multiplikovat 10x, to je pouze mezní limit. O to je to ale horší, protože pak vlastně nikdo neví, kolik jich reálně přibylo a jak velká že ta inflace přesně je.
Aleš Tůma|9. 11. 2011 13:33| reakce na Stanislav Krištůfek - 8. 11. 2011 12:29
Jako jeden z překladatelů citované knihy vás musím upozornit, že takhle se to tam určitě nepíše:) Při PMR 10% není peněžní multiplikátor 100, ale 10. To je navíc jen učebnicový příklad, v praxi tam vstupuje řada dalších vlivů. Mimochodem, míra PMR českých bank není 10% ale 2%:)
Pokud dluží všichni, tedy lidé i státy, je nelepším řešením inflace a potom budou zase všichni šťastní a budou si dále půjčovat. Musím si také rychle hodně napůjčovat, abych šel s dobou...
Nahlásit
-
0
+
Stanislav Krištůfek|8. 11. 2011 12:29
Bankovnictví částečných rezerv, bankovní multiplikátor a úroky z pújček je smrtelná kombinace pro všechny papírové měny, které vznikají jen nazákladě rozhodnutí cantrálních bank. Umělé zvýšení objemu peněz v ekonomice snižuje hodnotu stávající měny=inflace. Evrop.banky mají poměr časteč.rezerv 10%při tomto poměru v otevřeném bankovním systému sedá v optimálním případě bankovním multiplikátorem zvýšit objem peněz z krze půjčky až 100 krát. Popsáno v knize od J.H. de SotoPeníze banky a hosp. krize.
Nahlásit
-
0
+
Vlad Ender|8. 11. 2011 10:02
Rozvedl bych to co je v kratkem paragrafu o "nemeckem" vysvetleni, protoze si myslim, ze je to dulezite (neb "nemecke" vysvetleni je zavadejici a dovoluje moralizovat) - v 90tych letech melo Nemecko obchodni deficit kazdy rok, a prumerne to byl 4ty nejvetsi na svete. - naopak, Italie, Francouzsko, Irsko a do mensi miry Portugalsko (a dokonce i Recko!) mely obchodni prebytky. Italie mela dokonce obchodni prebytky kazdy rok od 1993 do 1999 - tomu rikam exporter! - v 00, se "zazracne" Nemecko otocilo - a taky se otocili staty ktere mely predtim obchodni prebytky.
Takze legendarni Nemecka uspesnost je ponekud novejsiho data nez by nam napr. pi Merkelova chtela namluvit - a do velke miry je zpusobena tim, ze ECB uzpusobila svoji politiku nemecke ekonomice, ne Evropske. Pokud by totiz ECB od 2000 delala spravnou politiku pro Evropu, mela by podstatne vyssi urokove sazby (narodni banky a regulatori s tim sice mohli neco delat ve smyslu omezovat pristup k pujckam, ale byla by to politicka sebevrazda). Vysledkem teto spravne politiky by ale bylo Nemecko a Rakousko v dlouhodobe recesi.
Ostatne, vzhledem k propojeni ceske a nemecke ekonomiky by Cesi meli vlastne ECB podekovat - dostali to nejlepsi ze vsech stran. Poptavku pres Nemecko, a vlastni menu jako izolator pokud by se neco hodne spatneho stalo. Pridejte do mixu banky ktere vydelavali na poplatcich takze nemeli (moc, vyjimky se nasli) zajem investovat do podivnych instrumentu jako napr. nemecke Landesbanke, a mate celkem hezky vysledek - navzdory politicke situaci bych rekl.
Diskuze: Jak lze zachránit Řecko?
Přihlášení do diskuze
Diskuze
Stanislav Krištůfek|10. 11. 2011 14:40| reakce na Aleš Tůma - 9. 11. 2011 13:33
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Tomáš Kocourek|9. 11. 2011 23:01| reakce na Aleš Tůma - 9. 11. 2011 13:33
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Aleš Tůma|9. 11. 2011 13:33| reakce na Stanislav Krištůfek - 8. 11. 2011 12:29
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
tomáš j. kouba|8. 11. 2011 12:47
Nahlásit
Stanislav Krištůfek|8. 11. 2011 12:29
Nahlásit
Vlad Ender|8. 11. 2011 10:02
Nahlásit