Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Pavel Kohout: Bankrot se zbytečně démonizuje. A platí to i pro Itálii!

11. 11. 2011
5 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Ač se všichni přejí, aby euro vydrželo, tak nevydrží. Dle mého je problém postaven takto:
Padne US Dollar nebo Euro. Kdo nepadne vyhraje.

Amerika i evropa na dluhy nemánebo vše vyřeší 21.12.2012 :-)

Nahlásit

-
0
+

Dobrý den.

1. banky procházejí audity, protože je téměř nemožné mezinárodní banku kvalitně zkontrolovat. Účetnictví může být tak zamotané, že i vedení vlastní banky v tom může mít hokej.
2. nerozumím otázce
3. nerozumím otázce
4. V EMU si státy nemohou tisknout peníze, to dělá ECB. I většina ostatních tržních ekonomik má (téměř )nezávislou centrální banku.
5. vyšší daně jsou vyšší příjem do státního rozpočtu a stát si snižuje schodek
6. tak nějak

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Analýz příčin a řešení krize je v poslední době pochopitelně hodně. Nejsem makroekonom takže některé souvislosti si neumím dát zcela přesně dohromady.

1. Předpoklá dám,že příčinou tzv. krize je nedostatek peněz ve státních rozpočtech a nadhodnocená aktiva v bankách. Nerozumím tomu, kde skončily peníze, které si původně státy vypůjčily. Přece se nemohly vypařit a musely skončit v reálné ekonomice. Jsem schopen pochopit, že se jedná částečně o fiat peníze půjčené bankami, které fungují na principech na jakých prostě fungují. Tedy: nově vytvořené peníze byly půjčeny, „utraceny“ a možná způsobily zvýšení cenové hladiny. Jak to, že banky procházejí v pohodě audity když se ví, že aktiva jsou nadhodnocená?
2. Proč se dává rovnítko mezi „malým“ tempem růstu HDP a krizí, nebo recesí to je jedno, jde o pojmosloví. Je to tak, že „nerůst“ HDP vede ke krizím? A proč když v podstatě všichni chceme mít všechno hned jsou krize ve smyslu neexistující adekvátní poptávky?
3. Pokud tomu správně rozumím, tak pokud by se státy nemusely umělohmotně sanovat navzájem, byly by v reálné ekonomice finanční zdroje, které by se daly využít jinak?
4. Jelikož si tzv. vlády mohou „vytisknou“ peněz kolik chtějí, v čem je problém? Chápu souvislost s inflací, ale jaká je riziková hranice? 1 bilion EUR nebo třeba 50?
5. Jaký význam má řešení spočívají ve vyšší míře zdanění obecně a (nebo) emise dluhopisů? Přeci dochází pouze a jenom k přerozdělování peněz…
6. Tedy jedná se v podstatě o bohapusté prosazování individuálních zájmů bank (jako akcionář chci dividendy s meziročním nárůstem např. 5%) a jako politik si chci užívat pocit moci a být znovu zvolen?

Nahlásit

-
0
+

Místo zákonných smrští, kdyby vlády redukovaly stávající zákony a vyhlášky a hlavně nic kreativně nevymýšlely, bylo by na tom hospodářství země mnohem lépe. A ještě lépe bychom se měli kdyby většina úředníků brala plat jen za to, že nic nedělá, místo šíleností, kterými se snaží zdůvodnit svou existenci (nejsměšnější je pokutování jedné státní instituce jinou , provázené vzájemným právním soubojem -fakt super efektivní zvyšování HDP). Neustálé změny DPH a jiných daní o procento sem o procento tam ve skutečnosti nic neřeší, akorát to všem ztrpčuje život, zejména podnikatelům, kteří si pořád dokupují změny účetních software. A v konečném důsledku jde jenom o postupné zamlžené zvyšování daňové qóty.

Nahlásit

-
0
+

Pane Kohoute, děkuji!

Nahlásit

-
0
+