Diskuze: Školné ano, ale...

Rzymanek Jakub|25. 2. 2010 20:21

Naprosto souhlasím s pány Traxlerem a Tůmou a víceméně i s panem Michlem. Školné není řešení problému s názvem "České vysoké školství" a znamenalo by pouze další zdanění obyvatel a dvojí přeplácení.

viglib|19. 2. 2010 17:28| reakce na Petr Síla - 19. 2. 2010 11:33

Snad ani nejde o to se shodnout. Tedy jde, ale to podstatne, co jsem chtel sdelit, je hledat cestu k dosazeni zvoleneho reseni. Tahle diskuze je o alternativach cesty do cile, ktery nebyl nijak definovan. Pro me je tento myslenkovy zkrat pochopitelny asi stejne, jako kdyz se politici prou o to, zda bude nejaka dan 19% nebo 20%. At si je klidne 99%, ale hlavne at je za tim cislem nejaky koncept.

Libor Kosour|19. 2. 2010 15:15| reakce na Radovan Kubát - 19. 2. 2010 12:52

Po obsolvovani SS nemate zadnou praxi, tudiz Vas plat nebude zazracny. Navic pokud pracujete, tezko muzete zaroven delat denni studium. Ukrajinec take asi enma cas pri praci studovat. A stastnych geniu, kteri maji velmi dobre placenou praci a zvladaji u toho i studovat je minimum.

Libor Kosour|19. 2. 2010 15:10| reakce na Petr Síla - 19. 2. 2010 11:34

Rozpocet by se musel sestavit z toho, co se minuly rok "vydelalo" .No ten 15-ti leta setrvacnost by byla problem, proste by se to prvni roky muselo financovat odjinud.

Radovan Kubát|19. 2. 2010 12:52| reakce na Tomas Kadlec - 19. 2. 2010 10:30

Na tom co píšete je přesně vidět efektivita našeho školství. Pokud vám po absolvování střední školy nezaplatí více než 70 Kč (=váše znalosti nemají vyšší hodnotu než 70 Kč/hod.), je to velmi smutné. Btw. většina Ukrajinců bez jakékoliv kvalifikace a znalosti českého jazyka maká na stavbě za 100 Kč/hod. a více. Tedy alespoň v Praze a okolí.

Radovan Kubát|19. 2. 2010 12:47| reakce na Petr Síla - 19. 2. 2010 11:34

Školné by mělo sloužit jen jako další zdroj peněz (především na financování toho na co nyní nejsou peníze). Pokud by školné krylo veškeré náklady, byly by státní školy financované steně jako soukromé a rozdíl mezi nimi by se prakticky vytratil..Podle mě by bylo lepší začít s výběrem za 15 let než nezačít vůbec nebo začít necitlivě (VŠ jen pro dětičky boháčů). Realizaci v našich podmínkách si také nedovedu představit. Když i tak primitivní záležitosti jako je bodový systém se zde řeši několik let a ani po více než deseti letech nebyly zavedeny státní maturity......

Petr Síla|19. 2. 2010 11:41| reakce na Tomas Kadlec - 19. 2. 2010 10:30

Myslím, že kdybyste si po přečtení článku dal časový odstup před napsáním komentáře a lépe jej zformuloval, tak by měl Váš příspěvek mnohem vyšší hodnotu..Jinak pokud se podíváte na ostatní příspěvky, tak nikdo nepožaduje placení školného hned, vždy se jedná o nějakou variantu, kde lze placení odložit. Navíc by takové odložené školné šlo navýšit i o příspěvek na bydlení či studijní materiály.

Petr Síla|19. 2. 2010 11:37| reakce na Libor Kosour - 18. 2. 2010 15:14

Jak poznáte, kdo je schopen školu dokončit a kdo ne? Já naopak považuji popisovaný systém na ČVUT za efektivní - vystudují jen ti nejlepší a nejzdatnější, kteří jsou určeni na základě dlouhodobých výsledků.

Petr Síla|19. 2. 2010 11:34| reakce na Libor Kosour - 17. 2. 2010 19:37

A jak byste sestavoval rozpočet školy, když máte jen mizivou představu o svých příjmech? A z čeho byste platil elektřinu a mzdy, když peníze uvidíte až za cca 15 let? Nápad je to sice zajímavý, ale nedovedu si představit jeho realizaci. A už vůbec ne v našich podmínkách.

Petr Síla|19. 2. 2010 11:33| reakce na viglib - 17. 2. 2010 19:17

Máte úplnou pravdu. Každý z nás má nějakou představu, co od VŠ očekává, ale ta zde není explicitně vyjádřena. Proto se ani nemůžeme shodnout, protože každý očekáváme od VŠ něco jiného.

Tomas Kadlec|19. 2. 2010 10:30| reakce na Jiří Kratochvíl - 17. 2. 2010 13:40

student VS:a mame to platit z ceho?z otrockych brigad zapalcenych 70KC hrubeho na hodinu?nebo z tech socialnich stipendii ~3000 kc za pulrok?(pro predstavu bydleni v kralikarne stoji 3500 kc /mesic)renta z platu?hehe,ekonomove panecku, uz ta predstava se mi hnusi.navic co kdyz student po dostudovani nenajde praci v oboru,svoji silou si ji sezene a jeste bude odvadet rentu jen pro to ze studoval?!?lamy.PROSTE JSEM PROTI ZAVEDENI POPLATKU, uz tak je tu dost nevyhod + urcite by ten zakon zpackali.

Radovan Kubát|18. 2. 2010 21:13| reakce na Jiří Lafek - 18. 2. 2010 19:22

Ideální stav si představuji tak, že pokud bude mít vystudování VŠ obrovský přínos pro práci, kterou odvádíte, měl byste dostat hodně přidáno. Pokud budete odvádět stále stejnou práci, neměl byste dostat přidáno vůbec. Realita je ale taková, že dostanete 2-3 tis. navíc (tedy něco mezi nic a hodně) ať bude mít studium přínos nebo ne.

Radovan Kubát|18. 2. 2010 21:08| reakce na Jiří Lafek - 18. 2. 2010 19:22

Špatné ohodnocení dosaženého vzdělání jsem na mysli neměl, spíš naopak. Ve státní správě jsou podle mě oceňována především odpracovaná léta a dosažené vzdělání, výkon a přínos pracovníka je hodnocen velmi omezeně. Ve státní správě se bez vysoké školy těžko dostanete do vedoucí pozice. V soukromém podniku můžete klidně šéfovat pobočce se stovkami zaměstnanců a nemusíte mít ani maturitu. Stačí když máte na tuto pozici schopnosti..Jeden příklad z praxe, který ukazuje tento systém v celé svě nesmyslnosti. Kamarád pracuje u hasičů. Jednoho dne přišel požadavek na zvýšení jeho vzdělání (měl jen maturitu). Vystudoval tedy Vyšší odbornou školu, obor práce se dřevem (přesný název si nepamatuji). Práce se dřevem ho vždy bavila, proč by tedy nevystudoval tento obor? A že mu škola nijak nepomůže v jeho práci? To nikomu nevadí, hlavně že má v kolonce vzdělání napsáno VOŠ.

Radovan Kubát|18. 2. 2010 20:53| reakce na Libor Kosour - 18. 2. 2010 15:14

Systém by musel být hodně promakaný a sestavený někým, kdo by měl prospěch (příp. alespoň dobrý pocit) z fungujícího systému a ne ze systému, který bude nastavený tak, aby z něj měl autor prospěch. Systém by tedy neměl vymýšlet politik nebo zaměstnanec VŠ..Také bych byl nerad kdyby to sklouzlo do extrému a vysokou školu studovali jen více či méně chytré děti bohatých lidí a několik málo dalších, kteří to risknou..A vzhledem k tomu, že správně nastavený systém je u nás utopie, přemýšlím o tom, zda ještě nepřehodnotím svůj kladný postoj ke školnému.

Jiří Lafek|18. 2. 2010 19:22| reakce na Radovan Kubát - 18. 2. 2010 06:57

Mám na to podobný názor. Pracuji ve státní správě a kolegové mi doporučují začít studovat VŠ. Bylo by to sice fajn, mít titul, ale čistě ekonomicky se mi to nevyplatí. Jednak by mi to zabralo dost času plus náklady se studiem spojené. Druhak po eventuálním úspěšném dokončení bych to na výplatě až tak moc nepocítil, tj. zlepšení by bylo v řádu 2-3 tisíc, samozřejmě hrubého.V principu říkám školné ano, ale až se v téhle republice zbavíme diskriminace vysokoškoláků.

Libor Kosour|18. 2. 2010 15:14| reakce na Radovan Kubát - 17. 2. 2010 21:09

No skolne jako procento z platu by musel uzakonit stat a musel by to udelat poradne a myslet na vsechny pripadne eventuality. Coz je v CR hodne velke scifi. Ale myslenka je to dobra a souhlasim s ni.Souhlasim, ze na VS by meli chodit jen lide, kteri maji vysokou sanci ji dokoncit. Ovsem nevidim duvod znicit zivot tem nekolika malo jedincum, kteri nebo kterych rodice neodhadli sve schopnosti spravne. Umrtnost je desiva, byl jsem na CVUT a tam jsme se dozvedeli: 1800 lidi naberou, 1500 skutecne zacne studovat a 300 dokonci studia. To je neuveritelne neefektivni system. Jen bych nerad, abysme sklouzli do extremu, kdy bude studovat jen ten, koho rodice maji obrovsky majetek a pro ostatni i velmi nadane lidi budou naklady na VS neprijatelne riziko.

Otakar Hokynář|18. 2. 2010 12:54| reakce na Jan Traxler - 18. 2. 2010 07:18

Dobrý den, diskuze o zdravotnictví sem příliš nepatří, ale aspoň něco:-nemocnice mají převážně problém s vyúčtováním zdravotním pojišťovnám. Jsem soukromník a kdybych si počínal tak pitomě, jako management nemocnic, tak budu na zdravotní péči doplácet. (byl jsem členem poradního sboru ředitele fakultky)-kdyby nemocnice dokázaly skutečně veškerou zdravotní péči vyúčtovat, tak nezbyde na ostatní.-Skutečně se plýtvá nákladnými vyšetřeními, bohužel nemalý podíl na tom má nátlak rodin pacientů. často se tím supluje nedostatečná erudice lékařů-absolventů, lékaři s vyšší kvalifikací už většinou prchli-management je korumpován převážně při nákupech přístrojů, (10-30% ceny), ale v obratu velké nemocnice jsou to spíše drobné.Ale to je na dlouhou diskuzi, možná v létě- až bude víc času -tak o tom něco napíšu. Myslím, že by ekonomické chování zdravotnictví zasloužilo podrobný ekonomický rozbor.mail: hokynar.plicni.amb@seznam.cz

janula|18. 2. 2010 10:32

moja myslienka na danovy bonus je priamo uplatnitelna na Slovensku uz teraz (tzn., ze zo sumy dani, ktore ma dany clovek zaplatit sa odpocita prislusny bonus, takze to nie je odpocitatelna polozka ale priamo znizenie dani), v Cechach by to urcite slo zaviest.Nastavenie poziciek na dany system, aby hned na zaciatku ked ma clovek maly plat ho to nezlozilo, by asi slo domysliet. Vsetko zavisi samozrejme od sumy skolneho, viem ze ked sa v roku 1993 o tom rozmyslalo na Slovensku, navrhovalo sa vo vyske 50% nakladov a najdrahsie na tom boli elektrotechnici, medici a napodiv umelci. Najlacnejsi su samozrejme pravnici a ekonomovia (a to je aj dovod, preco takehoto smeru je vacsina sukromnych vysokych skol)....pripadne problemy pri poctoch studentov by slo riesit prospechovych stipendii v preferovanych odboroch napr. vo vyske urciteho percenta zo skolneho (teda napr. u tych elektrotechnickych inzinierov alebo sektoru, ktory je drahy, tazky, ale prave v nom by stat potreboval mat nasmerovanu vyssiu cast buducich odbornikov).

Jan Traxler|18. 2. 2010 07:18| reakce na Otakar Hokynář - 17. 2. 2010 12:08

Vyjadrim se jinak. V oboru skolstvi i zdravotnictvi je pomerne dost penez... ale v realu na dost mistech techto oboru chybi, zatimco na jinych mistech se jimi plytva.Ve skolstvi se s timto setkavam velmi casto. Na mnoha ZS a SS penize chybi, jeste vice chybi v mimoskolnich aktivitach, naopak na mnoha VS se stavi nove budovy za trojnasobek "obvykle" ceny apod. (Predem se omlouvam, ze nebudu konkretni.) Podobne je to ve sportu, na mnoha mistech penize chybi, jinde se doslova "tuneluji" .Nekde chybi na platy pedagogu, jinde si to par lidi "solicha bokem". Tohle je systemovy problem, ne problem nedostatku penez v oboru. A specialne na VS "utece" skutecne hodne velke mnozsti penez do kapes zainteresovanych osob.Pokud jde o zdravotnictvi, jak jsem odpovidal do ankety, do zdravotnictvi tolik nevidim, ale uz jsem mel tu cest s par vysoce postavenymi doktory hovorit, takze si ani zde nedelam zadne iluze.Zaver: Problem nespatruji v nedostatku penez, ale ve spatnem hospodareni s penezi.Jan TraxlerFINEZ Investment Management

Radovan Kubát|18. 2. 2010 06:57| reakce na Otakar Hokynář - 17. 2. 2010 15:02

V pořadu Devatero řemesel uváděli, že kominík si dnes vydělá 30-40 tis./měs. a já tomuto údaji věřím. Pokud si vysokoškolsky vzdělaný člověk vydělá přibližně polovinu, je asi někde chyba. Domnívám se, že je na dvou místech - 1) Školy nepřizpůsobují nabídku svých oborů potřebám trhu práce. 2) Systém odměňování státních zaměstnanců. Ten je podle mě zcela nevyhovující. To by ale bylo na jinou diskusi.

Jiří Kratochvíl|18. 2. 2010 00:42| reakce na Otakar Hokynář - 17. 2. 2010 15:02

no, já mám relativně žádaný obor a když je člověk ochoten se přestěhovat za prací, tak se nástupní plat pohybuje i přes horní hranici toho rozmezí. I když těžko říct, jak moc s tím zamávala krize - já zůstal na doktorát.Jinak s tou úmrtností - ono je to pro školu výhodné, inkasovat za studenty, které nemusí vzdělávat. Pokud by tomu tak nebylo, tak většina technických škol bude mít veliké problémy.Existuje ještě jeden argument proti školnému - pokud bych měl před sebou splácení takového dluhu, tak si budu vybírat obor spíše podle výdělku než zájmu. Tzn. další pokles zájemců o techniku a větší počet právníků a ekonomů...

Radovan Kubát|17. 2. 2010 21:29| reakce na Libor Kosour - 17. 2. 2010 19:37

Systém placení školného z výdělku by měl velké výhody oproti půjčkám - odpadlo by placení úroků. Jsem pro zavedení školného, jsem ale proti tomu, aby se na tomto obohacovaly banky..K tomu ztíženému startu. To je podle mě jen otázka nastavení. Školné by se mohlo z platu strhávat až třeba po deseti letech od dokončení školy nebo až když zaměstnanec dosáhne určitého platu (je otázkou jaké číslo použít u podnikatelů...zisk se dá celkem snadno upravit směrem dolů). Takto nastavené školné by se samozřejmě začalo vybírat až za mnoho let. I tak se mi ale víc líbí tento systém než systém půjček.

Radovan Kubát|17. 2. 2010 21:09| reakce na Libor Kosour - 17. 2. 2010 19:37

Školné by bylo určité procento z platu, škola by tedy peníze dostala zpět vždy (některá více, některá méně). Potíž vidím spíš v tom, že by se to mnohým školám nelíbilo. Dovedu si představit i typický argument proti tomuto systému: "Naši absolventi jsou pro společnost velice potřební, jejich obor je ale špatně finačně oceňovaný a my kvůli tomu vybíráme nízké školné.".Ad nedokončení studia - myslím si, že by nebylo na škodu kdyby na vysokou školu chodili jen lidé, kteří téměř jistě školu dokončí. Dnes je údajně na některých oborech během studia "úmrtnost" až 90%. Studium těchto lidí stojí docela dost peněz a nedokončené studium málokomu dopomůže k vyššímu výdělku (a tedy vyšším odvodům) a prospěch jejich studování je podle mě pro společnost prakticky nulový. V případě že student navzdory slibným předpokladům studium nedokončí, mohla by škola účtovat nižší školné (procento by se snižovalo za každý nedostudovaný rok).

Libor Kosour|17. 2. 2010 19:37| reakce na Radovan Kubát - 17. 2. 2010 15:35

Placeni skolneho az z vydelku absolventa je dobry napad, jenze to by musel naridit stat zakonem, soukroma instituce bude chtit penize zpet vzdy. Uveru s odlozenym splacenim bych se bal, vzhledem k tomu, co je dnes nekdy v oblasti uveru bezne. navic i tak bude uver cloveku nekolik mozna i desitek let stezovat start do zivota,nektere lidi zruinuje, treba proto ze nakonec zjistili, ze na skolu nemaji schopnosti.U toho vzorku populac emi slo o to, zda se tito lide dokazi take podivat na svet ocima nekoho s podprumernymi prijmy, ktery chce nechat sve dite studovat, protoze si mysli, ze an to neco v hlave ma, ikdyz nema jistotu.

viglib|17. 2. 2010 19:17

Stojim uprostred lanu s obilim a premyslim, zda do prvniho patra domu povede 23 schodu anebo min. Jestli nechapete, jak spolu ty dve cinnosti souvisi, tak se vam nedivim. Protoze presne tento dojem mam po docteni clanku a diskuze.Nechapu, ze tady nikdo z oslovenych ani nikdo z diskutujicich (az snad na pana Prouzu v bodech 2 a 3) neakcentuje fakt, ze nejdriv bychom si meli vyjasnit, co od systemu VS chceme a teprv pak rict, jakym zpusobem se k tomu lze dobrat.

Radovan Kubát|17. 2. 2010 15:35| reakce na Libor Kosour - 17. 2. 2010 14:42

Zvýšení nákladů je bez diskusí. Pokud ale budou zavedení školného provázet patřičná opatření (placení školného až z výdělku absolventa, úvěry s odloženým splácením apod.) proč by podle Vás mělo VŠ studovat méně lidí?.Souhlasím s Vámi v tom, že dotazovaní nejsou z průměru společnosti (průměrný Čech jistě není spolumajitel, analytik nebo ředitel:) Ani ti, kteří o tomto rozhodují ale nejsou průměrný vzorek společnosti.

Otakar Hokynář|17. 2. 2010 15:02| reakce na Jiří Kratochvíl - 17. 2. 2010 13:40

Pane Kratochvíle, naprostý souhlas, akorát ten plat byste chtěl po nástupu dost velký. Sám jsem coby celkem renomovaný lékař na klinice odcházel s platem 20,5T včetně bonusů(2004), příjem jsme doháněl spoustou přesčasů (420 h/měs) abych zvládl rekonstrukci bytu, který jsem dostal po prarodičích. Jako soukromník se mám o hodně lépe. Moje žena, rovněž lékařka, má ve 30 letech 4 R praxe a plat 18,5 T- rok před dosažení plné specializace... Mluvíte mi z duše, zavedení školného by v medicíně mohlo vyvolat kolaps- personální a později sociální. Už dnes mnoho lékařek hodně po třicítce je bezdětných a často i bez stálého partnera- pokud za něj nepokládáme syndrom vyhoření.

Libor Kosour|17. 2. 2010 14:42

Shodnu se s vetsinou diskutujicich, ze skolne bude znamenat zvyseni nakladu studie, snizeni poctu zajemcu, atd.Navic bych podotkl, ze osloveni lide, kteri se k otazce vyjadrili patrne netvori prumerny vzorek spolecnosti, eventuelne vysokoskolskych absolventu. Vzdelani by nemelo byt otazkou pouze uzke skupiny lidi, to mi pripada, jako by chteli, aby pocet vysokoskolsky vzdelanych lidi v tomto state byl maximlne v desitkach ci stovkach jedincu.

Libor Kosour|17. 2. 2010 14:38| reakce na dejmal - 17. 2. 2010 12:03

Muzete prosim strucne napsat, o co slo? Dekuji.

Radovan Kubát|17. 2. 2010 14:17

Zcela souhlasím s Tomášem Prouzou, zvláště s jeho třemi body. První bod je obecně známý, další dva body jsou podle mě neméně důležité, bohužel ale téměř mediálně neprezentované. Pokud by byly podmínky uplatněné v praxi, nemohli by už na vysokých školách učit staříci, kteří během řešení úlohy několikrát zapomenou co vlastně počítají.