Jiří Prášil|27. 5. 2010 16:34| reakce na Lada Kičmerová - 27. 5. 2010 14:10
Pokud máte zkušenosti s částkou 80 -100tis. tak to znamená, že máte neustále stejné klienty. Nechci nikomu křivdit, ale myslím si, že je to pouhý argument. Jsem toho názoru, že pásmové úročení není zrovna moc výhodné, lepe řečeno není výhodné pro každého. Někdo má více někdo méně a vše zaleží v jakém pásmu jste. Lidé by neměli být motivování na vyšší částky, které ve skutečnosti nepotřebují. V předchozím příspěvku jsem měl otázky na které mi nikdo neodpověděl, znamená to snad, že to nikdo neví?
Jiří Prášil|27. 5. 2010 16:26| reakce na Martin Vlnas - 27. 5. 2010 11:46
Zaleží na co spořící účet využíváme. Spořící účet klientům doporučuji na vytváření nutné rezervy, kterou v rodině počítám podle měsíčních výdajů. Po konzultaci s klientem spočítám jakou částku by měla mít rodina na spořícím účtu. Každá rodina má jiné výdaje, některá se vleze do 50tis. některé nestačí ani 150tis. Převážně beru peníze na spořícím účtu jako užitečnou rezervu v případě ztráty zaměstnání po dobu 3-6měsíců. Při vší úctě k Vám, rezerva je celoživotní záležitost a měla by se navyšovat o inflaci, pokud je zhodnocení nízké měli by klienti o to více naspořit tak, aby jim to vždy pokrylo náklady, které mají a které se jim v čase budou logicky navyšovat ( např. životní potřeby )
Lada Kičmerová|27. 5. 2010 14:10| reakce na Petr Síla - 27. 5. 2010 13:28
Podle našich zkušeností s mnoha tisíci klienty se průměrný zůstatek na spořicím účtu pohybuje od 80 do 100 tisíc korun. Proto takto zvolená částka.Samozřejmě zajímavé by bylo úplně komplexní srovnání, na různé zůstatky, včetně kampeliček, s přihlédnutím k poplatkům, likviditě, nutnosti mít běžný účet atp. Komplexnější pojetí autoři Finmagu připravují.
Petr Síla|27. 5. 2010 13:28| reakce na Martin Vlnas - 27. 5. 2010 11:46
Kromě vyšších částek jsou i částky nižší. Pokud chci uložit peníze jen krátkodobě, tak mohu mít na spořícím účtu i více než sto tisíc. A co se týká disponibilní rezervy domácnosti, tak pokud mám měsíční výdaje 10 000 nebo 50 000, tak ani v jednom případě nebudu mít na spořícím účtu 100 000 korun (ale cca trojnásobek měsíčních výdajů). Proto se mi ten článek zdá mírně tendenční a zavádějící.
Martin Vlnas|27. 5. 2010 11:52| reakce na kolosh - 26. 5. 2010 23:05
Dobrý den a díky moc za upozornění. Uzváváme, je to chyba, kterou jsme měli odhalit. Tabulka bude co nejrychleji aktualizována. I mistr tesař Finmag se někdy utne. Snad bude podobných excesů co nejméně...
Martin Vlnas|27. 5. 2010 11:46| reakce na Petr Síla - 27. 5. 2010 08:54
Dobrý den, Petře. Věřím, že jako pravidelný čtenář Finmagu víte, že to, co píšete, není náš styl. Částka 100 tisíc opravdu nahrává Partnerskontu, na druhou stranu při vyšších úsporách se již vyplatí se svými úsporami "pracovat" jinak, než je nechávat ležet ladem na spořicím účtu, ne? Spořicí účet by měl sloužit k "přechovávání&q uot;krátkodobé finanční rezervy, ne na zajištění na stáří ani na nic tomu podobného a stejně vzdáleného :)
V tabulce je uvedený zůstatek 100tis. což hodně nahrává Partners kontu. Podle informací, které jsem dostal, tak je v určitých pásmech efektivnější konto praktik. Např. zůstatek 150tis. partners 1,77% konto praktik 2,25%. Jinak spořící účet od AXA při zůstatku 40 000,- připisuje 3% zhodnocení, kdežto spořící účet Partners připisuje pouze 1,67%. Pokud se mýlím, tak mě poopravte. Ještě bych se chtěl zeptat jestli konto Partners, zhodnocuje každou vloženou korunu, nebo pouze částku nad 30tis. Taky by mě zajímalo jestli Partners konto umožňuje zhodnocení 3,5% a pokud ano, při jakém zůstatku. Ptám se proto, že se neustále něco obhajuje, ale ve skutečnosti nikdo nic neví. Děkuji za odpověď.
Nahlásit
-
0
+
cml11|26. 5. 2010 21:00| reakce na Radovan Kubát - 26. 5. 2010 19:58
Nechtěl jsem strašit. Omlouvám se pokud to tak vyznělo. Jen jsem chtěl poukázat na to, že riziko pozbytí prostředků v malé a velké bance mi nepřipadá být zase tak moc rozdílné. U malé ho pokryje fond pojištění, velká je "too big to fail". Nejdůležitější je tak jako tak diverzifikace prostředků.
Radovan Kubát|26. 5. 2010 19:58| reakce na cml11 - 26. 5. 2010 11:08
Nešiřte tady poplašné zprávy. Fond pojištění vkladů by unesl skoro cokoliv. Pokud by aktuálně nebylo ve fondu dostatek prostředků, může fond vydat dluhopisy. K tomu by ale samozřejmě nedošlo protože stát nemůže nechat velkou banku padnout. Velké banky nemám rád, strašení ale také rád nemám:)
Libor Kosour|26. 5. 2010 14:58| reakce na cml11 - 26. 5. 2010 11:27
S tou AXou souhlasim, skutecne je funkcni. Ovsem pocatecni napor lidi nezvladli a jejich IB mi prijde dost mizerny. Komfortu a hlavne ergonomie se clovek asi nedocka nikde, ani u velkych bank.
Martin Vlnas|26. 5. 2010 13:50| reakce na beden - 26. 5. 2010 13:37
Není to chyba :) Pod tabulkou bylo uvedeno, že data jsou platná ke 20. květnu. Snížení úroku ING oznámila až poté. Každopádně ale díky moc za poznámku - informaci o přesném datu vyhotovení tabulky jsem posunul na ni. Přidal jsem také info o změně u ING.
Chyba v tabulce:) ING konto před pár dny spadlo na 2%. Pomale by se dalo zařadit pod nadpis ,,Patnáct minut slávy"
Nahlásit
-
0
+
cml11|26. 5. 2010 11:27| reakce na Lada Kičmerová - 26. 5. 2010 10:48
V rámci běžného účtu v ceně? Jakákoli cena běžného účtu vyšší než nula je zbytečně vysoká..Jistě, služby AXY nejsou dokonalé. Ale přesto je produkt funkční. Vlastně máte stejnou námitku jako u balíčku za vedení účtu. Funkčnost vs. "komfort". Pokud máte klienta, kterému nevadí stovečka dvě měsíčně stržená z účtu pro banku výměnou za pocit vyjímečnosti, proč by pro něj měla hrát roli stovka dvě získaná na úrocích ze stotisícové úložky?.Po spořicím účtu chci jasně danou úrokovou míru, schopnost poslat a přijmout jednorázovou platbu a internetové bankovnictví. Všechno ostatní je jen příjemný bonus..Ohledně DZ jsem odpovídal níže, takže jen dodám, že WPB jsem zmínil jen jako příklad. Samozřejmě je možné vzít v úvahu pouze okamžitě likvidní účty..Shrnuto podtrženo mi přijde, že článek ve srovnávací části tak trochu příliš tlačí produkt Partners Konto na úkor nezávislejšího pohledu.Což je jistě škoda.
Josef Vejvoda|26. 5. 2010 11:15| reakce na Pavel L - 26. 5. 2010 10:45
Ještě k těm družstvům (zejména některým) - všichni jejich klienti argumentují, že jejich vklady jsou ze zákona pojištěny, zapomínají ale, že výplaty náhrad probíhají po dobu 5 let ode dne jejich zahájení. Viz http://www.fpv.cz/ukoncene-vyplaty.php Pokud tam klient má veškeré úspory, dost riskuje, má v krajním případě termíňák na 5 let.
cml11|26. 5. 2010 11:08| reakce na Pavel L - 26. 5. 2010 10:45
Netvrdím, že družstva jsou nejbezpečnější variantou uložení. Na druhou stranu ale většina těch známějších existuje na našem trhu o poznání déle než některé nové banky (AXA či mBank). Zároveň se snaží o získání bankovní licence, což představuje zvýšený dohled ČNB. To že jde o malé hráče na trhu může být v případě jeho finančních potíží možná spíš výhodou než nevýhodou. Pád malého ústavu fond pojištění vkladů ještě zvládne. Kolos by neunesl..Zkrátka a dobře nejde o rock stable řešení, ale tím nejsou ani banky. Např. mBank je v mínusu od chvíle kdy tady začala působit, Citibank byla doma zachraňovaná státem, KBC (ČSOB/Poštovní spořitelna) byla loni jen krůček od krachu. Stabilita bank je v této optice dost relativní pojem.
Lada Kičmerová|26. 5. 2010 10:48| reakce na cml11 - 26. 5. 2010 06:33
To je samozřejmě diskutabilní. Pokud zahrneme nevyhnutelné poplatky - například spojené s tím, že spořicí účet je navázán na účet běžný a ten něco stojí, tak už bychom ale museli uvažovat o tom, co získáme v rámci běžného účtu "v ceně" - a to potom porovnávat s tím, kolik by daného klienta stál takovýto běžný účet někde jinde...Také by stálo za to zmínit takové okolnosti, jako nevyhovující internetbanking u AXY či zakládání na dlouhé lokte, a spoustu dalších důležitých okolností (poplatky za výběr, rychlost převodu na běžný účet, karta ano či ne,...)No zkrátka i u takto jednoduchého produktu vstupuje do hry hodně okolností. Družstevní záložny nejsou zařazeny zcela vědomě, u vámi uvedeného příkladu nejsou peníze okamžitě likvidní, což je podle mého základní parametr "čistého" spořícího účtu. To už bychom se totiž potom museli dívat i na různé termíňáky, "šikovná spoření" atp.
Pavel L|26. 5. 2010 10:45| reakce na cml11 - 26. 5. 2010 06:33
Také jsem pošilhával po družstvech, pokud se ale podíváte do jejich rozvah, tak už to tak dobré není. 10% pohledávek po lhůtě splatnosti není nic moc.Problém je spíše v tom, že jak stát vydává další a další dluhopisy, tyto plují do bank ve formě peněz a ty díky jen 2% povinným minimálním rezervám mají přebytek depozit k půjčení. Právě z tohoto důvodu pak nejsou peníze oceněny řádnou sazbou, protože je jich prostě čím dál tím více a navíc teď, když je po boomu ,není komu půjčovat.Každý nový dluhopis znamená ředění reálné kupní síly stávajících peněz = inflační daň.
Text článku je dobrý, ale samotné srovnání produktů pokulhává. Jednak by bylo dobré udělat ho pro několik různých zůstatků. Např. 100tis., 250tis., 500tis., 1mil. Dále by měly být v efektivní úrokové míře započteny přípdné nevyhnutelné poplatky, které úročení dokáží slušně zkreslit. A také by nebylo od věci zmínit alespoň ty zajímavější produkty družstevních záložen. Pojištění vkladů je u nich na úplně stejné výši jako u bank a úrokové míry patří rozhodně k těm zajímavějším. Když už tad zmiňujeme eMax s úrokem pod procento, proč třeba nezmínit WBP s 3,25% při šestiměsíční výpovědní lhůtě?
Diskuze: Hledá se dobrý „spořák“
Přihlášení do diskuze
Diskuze
Roman Baroš|1. 6. 2010 12:52| reakce na Jiří Prášil - 27. 5. 2010 16:34
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jiří Prášil|27. 5. 2010 16:34| reakce na Lada Kičmerová - 27. 5. 2010 14:10
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jiří Prášil|27. 5. 2010 16:26| reakce na Martin Vlnas - 27. 5. 2010 11:46
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Lada Kičmerová|27. 5. 2010 14:10| reakce na Petr Síla - 27. 5. 2010 13:28
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Vlnas|27. 5. 2010 13:33| reakce na Martin Vlnas - 27. 5. 2010 11:52
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Petr Síla|27. 5. 2010 13:28| reakce na Martin Vlnas - 27. 5. 2010 11:46
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Vlnas|27. 5. 2010 11:52| reakce na kolosh - 26. 5. 2010 23:05
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Vlnas|27. 5. 2010 11:46| reakce na Petr Síla - 27. 5. 2010 08:54
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Petr Síla|27. 5. 2010 08:54| reakce na Jiří Prášil - 26. 5. 2010 21:22
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
kolosh|26. 5. 2010 23:05| reakce na Martin Vlnas - 26. 5. 2010 13:50
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jiří Prášil|26. 5. 2010 21:22
Nahlásit
cml11|26. 5. 2010 21:00| reakce na Radovan Kubát - 26. 5. 2010 19:58
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Radovan Kubát|26. 5. 2010 19:58| reakce na cml11 - 26. 5. 2010 11:08
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Libor Kosour|26. 5. 2010 14:58| reakce na cml11 - 26. 5. 2010 11:27
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Vlnas|26. 5. 2010 13:50| reakce na beden - 26. 5. 2010 13:37
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
beden|26. 5. 2010 13:37
Nahlásit
cml11|26. 5. 2010 11:27| reakce na Lada Kičmerová - 26. 5. 2010 10:48
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Josef Vejvoda|26. 5. 2010 11:15| reakce na Pavel L - 26. 5. 2010 10:45
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
cml11|26. 5. 2010 11:08| reakce na Pavel L - 26. 5. 2010 10:45
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Lada Kičmerová|26. 5. 2010 10:48| reakce na cml11 - 26. 5. 2010 06:33
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Pavel L|26. 5. 2010 10:45| reakce na cml11 - 26. 5. 2010 06:33
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
cml11|26. 5. 2010 06:33
Nahlásit