Diskuze: Korupce se státem – i bez něj

Jan Svoboda|18. 3. 2010 22:08| reakce na Kruton - 7. 2. 2010 11:55

Obavam se, ze jste nepochopil podstatu Adamova prispevku. V prostredi vlastniku kazdy korumpovany soucasne sam sobe pusobi skodu (spatna konkurenceschopnost) narozdil od verejne zakazky, kdy zkorumpovany urednik skodu prenasi na stat (nevyhodna zakazka).Doporucuju Mises: Lidske jednani a kapitoly zabyvajici se monopolem, prirozenym monopolem a monopolnim jednanim. Prirozeny monopol (tj. nevznikajici privilegiem/regulaci statu) vykazujici znamky monopolniho jednani je zpravidla dlouhodobe neudrzitelny a proto jsou vase prikaldy maximalne docasne.Navic v reakci na Arsena Lazarovice utikate od podstaty - tj. v malo regulovanem prostredi je mensi korupce protoze malokdo muze prenasel skodu z korupce na nekoho jineho.Vymluva na asijskou "uctu k autorite" muze mit jistou aditivni vahu, ale podstatou uvahy je rozdil mezi systemy (centralisticky vs volnotrzni) a primarni vyznam vlastnictvi v tomto problemu jste touto klickou rozhodne nepoprel.Nez zacnete obhajovat vagni "socialne-trzniquot;resp. "etatisticke&qu ot;reseni jako protivahu trznimu, doporucuji se s trznimi mechanismy blize seznamit, nejlepe studiem nekoho z ekonomu "Rakouske skoly" (Mises, Hayek, Rothbard,...), ktera nase chapani trznich mechanismu obohatila asi vice nez kterakoli jina.Je pravda, ze nektera castecna omezeni regulaci mohou situaci zhorsit, pokud se soucasne neomezi intervence, jejichz negativnim dusledkum maji branit. To vsak neni nedostatek trhu, ale intervence statu.

Kruton|7. 2. 2010 11:55| reakce na Adam - 6. 2. 2010 17:30

Korupční jednání mezi komerčními subjekty se dříve či později překážkou v vstupu na trh zákonitě stane - proto je zapotřebí ho pokládat za stejně škodlivé jako korupci v prosotru veřejném. Příklad s Fordem byl míněn pouze jako nadsázka, ilustrující podstatu deformace obchodních vztahů, k níž takovým jednáním dochází. Pokud jde o narážku na fobalovou aféru, chtěl jsem opět pouze ilustrovat, že vyloučením jakékoliv transkace do soukromé sféry podstata uplácení nezaniká. Proto prohlašuji parafrázi ohájcova výroku za absurditu a mám-li být doslovný pak samozřejmě souhlasím s postihem takového jednání.

Adam|6. 2. 2010 17:30

Pokud se uplaci v ramci subjektu na volnem trhu, tak to byva z dlouhodobeho hlediska ke skode techto subjektu. Vnitrnekorupcni problemy firem ohrozuji primarne tyto firmy samotne.Problem nastava az tam, kde jsou vyznamne prekazky vstupu na trhu - fotbalova liga je presne timto typicka. Zmineny priklad s Fordem nemohl nikdy realne nastat, protoze prodejce by si mohl vice namastit kapsu tim, ze by daval na Forda vetsi prirazku, nez jakou kdy mohl mit na Chrysleru. Mozna mate v hlave realitu naseho lekarstvi, ale zde se opet jedna o tvrde zregulovany trh.Korupce ve verejnem prostoru je zapricinena prave tim, ze se nejedna o volny trh, ale nuceny vyber. A zajima lidi predevsim proto, ze se zde hraje primarne o jejich penize. Prominte mi, ale uplatky ve fotbale mohly poskozovat maximalne tak sazkare, ale ti z obou stran o tom moc dobre vedeli. Zkuste nahodit jine priklady

Petr Síla|5. 2. 2010 11:07| reakce na Arsen Lazarevič - 4. 2. 2010 18:18

Souhlasím s tím, že článek je povrchní a nekonkrétní. Navíc některé obraty postrádají logiku, jako v odstavci o lákavém (ne)řešením, kde vůbec není jasná souvislost mezi analogiemi byrokracie-korupce a soudy-kriminalita, kdy úřady na levé straně vystupují v diametrálně odlišných rolích!

Kruton|4. 2. 2010 22:53| reakce na Arsen Lazarevič - 4. 2. 2010 18:18

Před populismem, tedy před jednoduchými recepty na složité problémy, se tento text pokouší varovat. Společnost s mimimálním výskytem korupce je synonymem pro společnost dodržující pravidla. Za každým dodržováním pravidel najdete úctu k autoritě - lhostejno zda vnější nebo vnitřní, přirozené či umělé. A právě pro společnosti jihovýchodní Asie, malajskou nevyjímaje, je silný respekt k autoritě velmi typický. Není zřejmé, co přesně míníte oněmi 12,5% podílu státu (snad podíl zdanění na HDP?), nicméně je fakt i tento "slabý" stát dokáže vynucovat dodržování norem a pravidel velmi tvrdými, na naše poměry až drakonickými prostředky. Korupce sice škodí (mimo jiné) ekonomice, ale není jevem výlučně ekonomickým. Metody, na něž narážím v článku, sice možná dokáží - formálně - výskyt korupce minimalizovat, ale s výskytem korupčního chování neudělají vůbec nic, logicky tedy neodstraní ani škody které působí ve společnosti.

Arsen Lazarevič|4. 2. 2010 18:18

Nezdá se mi, že v zemích, kde je nízký podíl státu nefungovaly soudy, policie nebo to byly zaostalé země rozlezlé korupcí. Například v Singapuru dosahuje podíl státu pouze 12.5 procent. Přesto má Singapur velmi nízkou kriminalitu (jednu z nejnižších na světě) O ekonomické vyspělosti netřeba mluvit. Článek je psán značně populisticky bez konkrétních dat. Příště si prosím dejte více záležet.