Diskuze: Progresivní daň a ekonomická destrukce

Květa|29. 8. 2010 18:46| reakce na Ivan Kukol - 22. 3. 2010 05:51

Lidi mají tendenci zaměňovat dojmy za fakta, tudíž věří, že stát je v minusu, protože bohatí lidé platí nízké daně, přestože by se měli ptát, kam peníze vybrané na daních směřují a jestli jsou státní zakázky/státní správa a samosprávy optimálně velké a efektivní. Ač jsem sociální demokrat, nevěřím, že čeští politici a úředníci jsou schopni efektivně s vybranými penězmi nakládat, tudíž bych uvítala scvrknutí státu a více ekonomických svobod pro občany. Prostě na přerozdělování západoevropského formátu ještě morálně nemáme.

Petr Síla|23. 3. 2010 11:18| reakce na Pavel Likavec - 22. 3. 2010 18:15

Cílem není vystěhovat výrobu, ale rozšířit možnosti naší ekonomiky do terciální sféry.

Petr Síla|23. 3. 2010 11:17| reakce na marný - 22. 3. 2010 23:33

V takovém případě se firmy i lidé začnou přesouvat do zahraničí, protože nebudou mít zájem nechat se těmito pravidly buzerovat. To je vždy problémem vysokých daní a byrokracie, lidé i firmy mají možnost se proti nim bránit odchodem jinam, neboť i mezi státy existuje jisté konkurenční prostředí.

marný|22. 3. 2010 23:33

Pokud má být zajištěn příjem od skutečně bohatých lidí ("tzv. diskrétní skupina a spol."),pomůže následující:1.zatížit rovnou daní majetek např. nad 10 M, bez ohledu na držitele.2.Vysoké příjmy zdanit dle návrhu.Je ovšem nutno ošetřit převody peněz přes různé servisní organizace a to důslednou kontrolou převodů peněz do zahraničí.Převod se vždy uskutečňuje , buď na základě faktury nebo smlouvy.Vyhodnocením těchto lze snadno zjistit o jaký druh platby se jedná.Případné neurčité platby za služby, marketink apod. považovat za manažerskou platbu, zatíženou daní.Důkazní břemeno musí být na straně plátce, nikoliv na státu.Když se bude chtít, tím se může začít. Čili "zdroje" jsou..Tyto zdroje při 15 % dani budou jistě tvořit více než polovinu výběru stávajících daní.Budování znalostní ekonomiky podle stávajících konceptů je více než iluzorní.Nelze např.provádět vývoj bez následného ověření ve výrobě.To jsou dvě strany jedné mince.Pokud výrobu přemístíme např. do Číny,jakýkoliv vývoj je dlouhodobě odsouzen k zániku.Naopak výroba je ten stimulant rozvoje,ne naopak.Je to nejlepší postup, jak se stát banánovou republikou, resp. v našem případě bramborovou . Ostatně tato cesta formou produkce GM brambor byla letos úspěšně zahájena..

Libor Kosour|22. 3. 2010 19:43| reakce na Pavel Likavec - 22. 3. 2010 18:15

Na vzdelanostni ekonomiku bych se s klidem vykaslal a radeji mel politiku nezavislosti (ale ne izolace!). Zakladni veci, jako jidlo, bydleni, spotrebni veci atd by si mohl i maly stat vyrabet sam. Dovazet muzeme spickove technologicky vyspele veci, ktere uz je obtiznejsi vyrobit. Tim bychom ziskali vetsi nezavislost na okolnich velkych statech. Ale uznavam, ze cinskym platum se konkurovat neda.

Pavel Likavec|22. 3. 2010 18:15

Vzdělanostní ekonomika - náš vzor? Řekl bych, že vystěhovat výrobu mimo ČR nás může dovést k stejné situaci, v jaké je nyní USA i když v menším měřítku. Nejdřive se stěhuje výroba a pak za ní jde i vývoj. Navíc přirozená struktura znalostí obyvatelstva vede k tomu, že ne každý se uživí jako raketový inženýr. A tak je potřebná i výroba a tím i práce pro obyčejné lidi, protože jeden inženýr předpokládám nebude chtít živit ze svých daní dalších pět lidí, kteří prostě nedostali tolik od pánaboha a ani peníze od rodičů na studium.

Larak|22. 3. 2010 17:56

Jestliže budeme v daních hledat jakousi "spravedlnost&q uot;,tedy uvažovat nad tím, zdali je spravedlivější zdanit toho či onoho, můžeme dojít k různým závěrům. V podstatě k jakýmkoli.Ale co když uznáme, že takové uvažování je zhola nesmyslné? Co pak?Když nazvu své osobní preference "spravedlivými& quot;,pak osobně docházím k tomu, že správná není daň progresivní ani "plochá", ale degresivní. Nevidím že by člověk, který vydělává stonásobek průměrné mzdy, také za své peníze dostal od státu stonásobek průměrné služby.Jenže, jak jsem napsal na začátku, každý to nakonec může vidět jinak.Když ale zkusím uvažovat pragmaticky, není to špatný nápad. Boháči jsou všeobecně nenáviděni a je jich relativně málo. Za jeden ztracený hlas boháče získá se deset stejných hlasů chudiny. Z vyšších daní pro bohaté stát patrně příliš nezbohatne, zřejmě ale ani nijak nezchudne. Tedy z hlediska politiků by to - alespoň v prvním přiblížení - fungovat mohlo.Z mého hlediska, ježto politik nejsem, jsem však stále proti. Nejde o to, že by mne to samotného přímo bolelo, ale o to, že jde obecně o zvýšení daní. Stát potřebuje peníze, nesnaží se šetřit, vynaložit je efektivněji, prostě mi další sebere. A to ne. Dnes seberou bohatým, a zítra?

Libor Kosour|22. 3. 2010 15:23| reakce na Radek Doležal - 22. 3. 2010 05:56

Ja bych to s tou vzdelanostni ekonomikou neprehanel. Spis mi prijde, ze vladnouci vrstve vyhovuje, ze lide prilis nevi. Jinak by podstatne vzrustalo riziko, ze vezmou vidle a ....Vemte si, kdyby kazdy obcan CR vedel o kazde veci, za kterou plati alespon zaklady. To by se vetsina firem mohla jit klouzat.

Radek Doležal|22. 3. 2010 05:56

Dle mého názoru ještě větší překážkou pro vzdělanostní ekonomiku než progrsívní daň je náš důchodový a zdravotní systém. Opravdu si nedovedu vysvětlit proč by občan vyspělého státu šel dělat do ČR na vysoce placené místo po několik let i desítek let na zaměstnanecký poměr s tím že se později z ČR zase odstěhuje. Způsob následné výplaty důchodu a zdravotního pojištění ho od této skutečnosti dostatečně odradí. A to nemluvím no prakticky nulové možnosti přenositelnosti těchto pojištění do druhých zemí. Nevím jak by se naše VZP tvářila na možnost vyplácet zdravotní péči např. v USA :). Ale proč by ne vždyť zdravotnictví je přece zadarmo :D

Ivan Kukol|22. 3. 2010 05:51

Vysledek pruzkumu jen dokazuje mizernou financni gramotnost obcanu CR. Castecne bych v tom videl i zavist. Porad se dost casto setkavam s nazorem, ze clovek co vydelava onech 100 000 a vic je musel ziskat nelegalne, kradezi ci nejakym podvodem.Problem vidim predevsim ve spatnem hospodareni statu a nakladanim s penezi danovych poplatniku. Podle meho nazoru by bylo mnohem prinosnejdi se soustredit napr. na lepsi transparentnost pri udelovani statnich zakazek, kde jiste jde o castky radove mnohem vyssi.