Diskuze: Až se zhroutí Belgie

Petr Síla|26. 6. 2010 21:32| reakce na marex - 25. 6. 2010 15:00

Ale i ta sociální politika může být minimalistická. Zaměřená jen na ty, kteří tu pomoc opravdu a aktuálně potřebují. A postavená tak, aby motivovala k návratu k soběstačnosti místo vytváření závislosti na dávkách.

marex|25. 6. 2010 15:00| reakce na Aleš Müller - 15. 6. 2010 08:16

Keynesiansky model by v zasade aj mohol fungovat - pokial by bol realizovany tak, ako to Keynes povodne myslel. To znamena, ze statne zasahy a stimulacia ekonomiky LEN v pripade krizy alebo uplnej nutnosti - a v case hosp.rastu nestimulovat,ale vytvarat rezervy.Tento pristup vsak obsahuje vnutorny filozoficky hacik, ktory viedol k dnesnym problemom.Ono totiz ak stimulacia funguje v case krizy,preco by nemala fungovat v case expanzie? Cize akonahle politici a ekonomovia akceptovali A (stimulacia pri krize), tazko mohli argumentovat proti B (sustavna stimulacia).Dalsi myslienkovy problem je uz v samotnom nazve - "socialny stat".Cim sa stat stava prostriedkom na vykonavanie socialnej politiky, jeho zmyslom ma byt zlepsovanie situacie obcanov,ich postavenia,prijmov a pod.To ale vyzaduje aktivne a stale zasahovanie, minimalisticky pravicovy stat, ktory len vytvara urcite podmienky na realizaciu ludi a zabezpecuje slobody nemoze stacit.Ak je zakladnou ulohou statu zvysovat socialne postavenie obcanov,je cokolvek ine druhorade,vratane zadlzovania.Mozeme sa bavit o "detailoch" ;,uspornychopatreniach,zostihlovani statnej sfery - ale ten zakladny problem zostava.V nasich koncinach budu ludia zrejme dost dlho ocakavat,ze stat "musi" robit socialnu politiku.

kulik|17. 6. 2010 00:09| reakce na Vlad Ender - 16. 6. 2010 11:50

ok, ale vy mluvite o schodku v miniaturnich radech... a ne 3% hdp...

Vlad Ender|16. 6. 2010 11:50| reakce na Aleš Müller - 15. 6. 2010 08:16

Stat se musi (nekdy) zadluzovat z jednoduchecho duvodu - soucet privatnich uspor(dluhu), statnich uspor(dluhu) minus obchodni prebytek(deficity) se musi rovnat nule. To neni zadna teorie, to je prosta ucetni identita - pokud chcete sporit (jinak nez pod polstar), musite si najit nekoho kdo si pujci.Kdyz ma soukromy sektor uspory (coz implikuje ze vsichni co si chteli/mohli v soukromem sektoru pujcit si uz pujcili), musi si je pujcit nekdo jiny - bud zahranici (pres obchodni prebytek), nebo stat (anebo oba). Pripadne zakopani na zahrade nepovazuji za uspory, ale za stahnuti penez z obehu (=docasne zniceni penez).Pokud jste maly stat - jako Cesko, tak muzete mit statni i soukromy sektor v plusu, protoze vas obchodni prebytek je ve svetovem meritku trivialni. Kdyz jste Cina, zacne se tomu rikat merkantilisticka politika a ma to dopad na svetovou ekonomiku => dlouhodobe neudrzitelne.

kontrola_nemocnych|15. 6. 2010 19:05| reakce na Libor Kosour - 15. 6. 2010 14:36

ja myslim ze je to vice nez zjevne, jde o systematicke vysavani penez z lid soukromymi spolecnostmi pres stat. je to pro ne velice vyhodne a vsichni si prijdou na svoje.

Libor Kosour|15. 6. 2010 14:36| reakce na Aleš Müller - 15. 6. 2010 08:16

Není jasné, proč by se měl stát dlouhodobě zadlužovat.Podle me s vyjimkou katastrof (u nas bych ten cernobyl nahradil povodnemi, zasahujicimi pulku statu) by se stat mohl zadluzovat u investic. Napriklad vybudovani elektricke site, dalnic, vodovodni site a podobne. Ovsem nesmelo by se to delat dnesnim stylem, kdy jsou takoveto veci 5x predrazene a navratnost je v nedohlednu.

Petr Síla|15. 6. 2010 14:33| reakce na Aleš Müller - 15. 6. 2010 08:16

Při krizi dojde k výpadku příjmů, takže tam je snadné se dostat do dluhů. A já si narozdíl od Vás myslím, že i ta stimulace má svůj smysl. Nicméně vždy je nutné dodržet tu druhou část a to co v době krize utratím v době růstu zase ušetřit. Navíc je to dle mého velmi dobré proticyklické opatření, neboť šetřením snižuje velikost potenciální bubliny při růstu.

Petr Síla|15. 6. 2010 14:30

Maastrichtská kriteria nejsou špatná, kdyby byla dodržována. Požadavek na 3% deficit omezuje stimulaci ekonomiky v době recese a požadavek na maximální výši dluhu (byť iracionálně zvolených 60%) zase říká, že aby bylo možno v době recese stimulovat, tak je nutné v době konjuktury šetřit.

Aleš Müller|15. 6. 2010 08:16

Kritika Maastrichtských kritérií je perfektní. Také jsem nikdy nepochopil, proč 60% dluhu vůči HDP je OK, 61% není.Ale dovolím si podotknout, že existuje jedna bezpečná hranice zadlužení státu, totiž NULA. Žádný dluh. Není jasné, proč by se měl stát dlouhodobě zadlužovat. V době války, rozsáhlé katastrofy (mluvíme o rozsahu typu Černobyl) lze státní dluh na jedno desetiletí akceptovat. Není jasné, proč by se měl stát zadlužovat v době kdy je růst byť jen jedno procento HDP. A k tomu fakt, že HDP není spráné číslo na měření blahobytu občanů.Typicky se o státním dluhu mluví při krizích a státní stimulaci ekonomiky - Keynesánský model. Jenže on asi moc nefunguje. Multiplikační faktory mnohých státních stimulů jsou menší než jedna, nebo nepatrně nad touto fodnotou, možná jsou stimly s vysokým multiplikačním efektem. Takže efektivnější je opravdu "házet peníze v vrtulníku".Nevhodně vedený sociální model státu nás vyčerpává a domnívám se, že až celý tento domeček z karet spadne, tak to nejvíc odskákají ti, v jejichž jménu a k jejichž prospěchu se tento model budoval. Je potřeba hledat nové metody jak naplňovat humanistické myšlenky, na kterých stojí evropská civilizace.