Diskuze: Jaderná hysterie

Standa|10. 10. 2010 22:57| reakce na Petr Novotňák - 8. 10. 2010 21:32

Máte naprostou pravdu. Pro jisté kruhy je jaderná energie bubákem na strašení lidí. Tak, jak mezi tvůrci světového názoru (politici, média, aktivisté) ubývá lidí s technickým vzděláním, podobných bubáků nebezpečně přibývá. Moderní šlechtitelství (genové inženýrství) už zahnali do kouta, nyní si prousí zuby na nanotechnologie a mnohé donedávna běžné chemické látky. Čekám, že se jednoho dne ve zprávách dočkám reportáže z evakuace budovy, ve které někdo rozbil starý rtuťový teploměr.Skoro mi připadá, že tito „bubákotvůrci“ by nejraději vyhubili celou moderní civilizaci.

Petr Novotňák|8. 10. 2010 21:32| reakce na Standa - 4. 10. 2010 16:25

Ale mě přece nejde o to, aby se radioaktivní odpad zaorával místo hnoje na pole. Samozřejmě, že určité bezpečnsotní předpisy při skladování musí být dodrženy jako u každého nebezpečného odpadu. Pointa je v tom, že přijímaná opatření jsou přehnaně přísná a zbytečně jadernou energii prodražují a dělají z ní nějakého bubáka, zatím co komínem z uhelné elektrárny či z kdejaké chemičky unikají rok co rok při různých haváriích daleko nebezpečnější látky a nikdo to dostatečně neřeší. Jde mi o ten kontrast, že když se někde přiotráví půl města chlórem, tak je to jeden večer v regionálních zprávách, ale když někde bez zraněných uteče trocha radioaktivní páry, tak o tom ví půl světa...

Standa|4. 10. 2010 16:25| reakce na Petr Novotňák - 4. 10. 2010 10:42

Sice si myslím, že normy radiace jsou silně přehnané, ale o naprosté neškodnosti dávky 100000 miliremů ročně (ekvivalent dvou rentgenů plic týdně) si bez odkazu na relevantní studii dovolím pochybovat.Je pravda, že na mnoha místech v okolí Černobylu lze již bezpečně žít. To ovšem neznamená, že tam už lze pěstovat bezpečné potraviny. (Nebezpečné alfa zářiče v potravinách dokonce ani běžným dozimetrem nezměříte.)Také argumentace zdravím lidí v Ramsáru není korektní, alespoň ne do doby, než někdo provede výzkum výskytu genů odolnosti na radiaci v ramsárské populaci.Dionisio Pulido je člověk, kterému vyrostla sopka na poli, na kterém zrovna pracoval. (Dnes už Volcán de Paricutín měří 336 metrů a pohltil i vesnici, po které byl pojmenován.) Artézský pramen vyvěrá pod tlakem z hlubin na povrch, a často s sebou vynáší rozpuštěné látky (často i radioaktivní). Tento jev je projevem (třeba doznívající) sopečné činnosti. Obojí jsou jevy, které mohou trvalé úložiště ohrozit. Proto je výběr místa pro uložení radioaktivního odpadu tak důležitý – při poruše těsnosti a neznalosti pohybů okolní hmoty by odpad mohl vystoupit poměrně koncentrovaný.

Petr Novotňák|4. 10. 2010 10:42| reakce na Standa - 1. 10. 2010 21:15

Toho pána neznám, mluvil jsem o Vašem poli :-) Ten Aztécký pramen, to je něco jako proslulé Jáchymovské lázně? :-) Ale hlavně reaguji na článek, kde se píše, že při radiaci pod hranicí 100.000 milirenů neexistují žádné důkazy o škodlivosti na zdraví... Dále se v článku píše: "Exploze kontaminovala radioaktivním spadem přes 200 000 kilometrů čtverečních. Dnes je však v postižených oblastech radiace nižší než třeba ve Finsku a jiných částech světa s vysokou přirozenou radiací." Tedy i kdyby se třeba za sto let vlivem koroze začala radiace z vyhořelého materiálu pomalu uvolňovat přes ochranné pláště někde na dně oceánu tisíce kilometrů od lidí nebo pár kilometrů hluboko pod zemí, představovalo by to podstatně menší riziko zdravotních problémů než kdyby se daná energie měla vyrobit z uhlí....

Standa|1. 10. 2010 21:15| reakce na Petr Novotňák - 1. 10. 2010 16:13

Dionisio Pulido z Paricutínu si také myslel, že mu na poli vyrůst sopka nemůže. Mýlil se. Pravda, u nás je to velmi nepravděpodoné. Ale pokud by třeba nějaký ignorant postavil špatně izolované úložiště přímo v cestě artézskému pramenu, radioaktivita by si na povrch cestu našla.Života v hloubi moří je dost. A už vícekrát se stalo, že se odpad vyhozený do moře se nepěkně podepsal na zdraví lidí žijících z jeho darů.Nízká radiace v okolí Černobylu a zdravá příroda je jen polovina pravdy. Druhá polovina pravdy je radiace pod zemí, v rostlinách, houbách, radiační pasti s tisícinásobnou radiací. Také je třeba si uvědomit, že alfa záření běžný dozimetr nezměří, ale v potravě je nejškodlivější. A americium, na které se rozpadá plutonium ze spadu, je právě alfa zářič.A ta zdravá zvířata? Inu, ne všechna zvířata měla štěstí na geny odolnosti k radiaci. Ta, která neměla, po výbuchu postupně chřadla nebo pošla. Ta dnešní jsou potomci odolnějších linií.Stejně tak by to bylo i s lidmi. Je ale možné, že za pár desetiletí, až zmizí strach z molekulární genetiky, stane se černobylská oblast rájem pro lidi geneticky odolné vůči radioaktivitě.

Petr Novotňák|1. 10. 2010 16:13| reakce na Standa - 29. 9. 2010 01:04

Děkuji za reakce, to samozřejmě ano materiál je radioaktivnější taky proto, že má kratší poločas rozpadu a je koncetrovanější, ale stále ta hrozba, že se kontaminace dostane z dva kilometry hlubokého zaveženého dolu do spodních vod desítku metrů pod zemí je podle mého názoru naprosto zanedbatelná. Tedy neumím si dost dobře představit, jak by se to fyzicky mohlo stát... Snad jedině tou sopkou, ale kdyby Vám u baráku bouchla sopka (garantuju vám, že s větší pravděpodobností vyhrajete první místo ve sportce dvakrát po sobě), tak už Vám bude jedno, že se v těch milionech tun lávy co vám zaplavilo dům, rospustilo pár sudů s odpadem... :-/ S tím mořem je to skutečně spíš na studium mořských proudů a oceánografii, ale moc života pár kilometrů pod vodou taky nenajdete a nezapomínejte, že radiace kolem černobilu (dle článku) už dávno není životu nebezpečná a přírodě se tam daří lépe než kde jinde.

Standa|29. 9. 2010 01:04| reakce na Petr Novotňák - 28. 9. 2010 14:18

Ano, tepelné elektrárny vypouštějí za běžného provozu více radioaktivity než jaderné.Ale tak jednoduché to s jaderným odpadem zase není.Je podstatný rozdíl, jestli máte uran, který se rozpadá miliardy let, nebo odpad z jaderných elektráren, který se rozpadá roky až stovky let. Přestože jde v podstatě o stejnou hmotu, radioaktivita odpadu bude v prvních stovkách let více než milionkrát vyšší. Proto by nebylo dobré, aby takový materiál vynesla na povrch podzemní voda, nová sopka nebo zemetřesení. Proto ten pečlivý výběr úložiště.Pokud by se otevřel kontejner na dně oceánu, na celkové radioaktivitě by se to sice příliš neprojevilo, ovšem na radioaktivitě jedinců, kteří pozřeli ryby žijící poblíž onoho kontejneru, by se to již provevilo poměrně významně. Bylo by to asi jako chodit do Černobylu na houby. (Nehledě na to, že mnohé složky jaderného odpadu jsou toxické i chemicky.)

Petr Novotňák|28. 9. 2010 14:18

Mě přijde, že to s tím vyhořelým palivem všichni trochu přeháníte. Jednak, radioaktivních látek uvolněných při spalování fosilních paliv ve tisíkrát víc a nikdo je neskladuje... a druhak si uvědomte, že radioaktivní rozpad je přirozenou vlastností radioaktivních látek. Tedy jediný rozdíl je v tom, že je nenecháme pozvolna rozložit uvnitř hory, ale o něco rychleji rozložit uvnitř reaktoru. Kdybychom čistě teoreticky tento odpad smíchali a zavezli spolu se sutí zpět na vytěžená místa, tak by fakticky nemohl nikdo nic namítat, protože by k tomu samému došlo časem i samovolně. :-) Když se na ta vytěžená místa zaveze v uzavřených kontejnerech, tak tím spíš, hora bude tím pádem ještě méně radioaktivní než před těžbou.Například v oceánech jsou rozpuštěny nejméně milony tun uranu, ale nejspíš řádově více. Také se hledají způsoby těžby z oceánů. I pokud by se takový kontejner pohozený na dně oceánu časem samovolně otevřel na celkové radioaktivitě oceánu by to stejně nebylo ani v nejmenším poznat. To je prostě neoddiskutovatelný fakt... :-/ Tím neříkám hažte to jen tak do moře, ale říkám tím, nedělejte z toho takovou vědu, prostě by to nemělo zůstávat někde na poli, kde to budou zobat ptáci... což taky nezůstává.

Jiří Kratochvíl|23. 9. 2010 22:31| reakce na Adam - 19. 9. 2010 20:50

Nemusí to být ani to ekonomické myšlení stačí selský rozum. Ono totiž nemusí jít o podzemní sklad budovaný za miliardy někde na Aljašce :-)Uvědomte si, že stačí jen plechová budova obehnaná plotem v nějakém hlídaném areálu - jad. elektrárna, vojenská základna atd... Ty kontejnery jsou běžnými způsoby v podstatě nezničitelné a až začnou po 500-600 letech reznout, tak se prostě ten materiál přendá do nového...S tím Sluncem máte pravdu...

Libor Kosour|21. 9. 2010 14:24| reakce na Adam - 20. 9. 2010 19:22

Mam to chapat tak, ze kdyz ted mam miliardu na zamestnani ostrahy v budoucich 1000 letech, muzu pocitat s ti, ze z ni budu behem te doby dostavat uroky? To by ovsem tyto uroky musely byt vyssi, nez inflace.

Adam|20. 9. 2010 19:22| reakce na Libor Kosour - 20. 9. 2010 15:38

Jakykoliv budouci naklad (i vynos) je nutne diskontovat, tedy delit diskontnim faktorem (1 + i), kde i je urokova mira. Staci se podivat na jakykoliv vzorec hodnoceni efektivnosti. Budouci naklady (vynosy) maji zkratka nizsi hodnotu nez soucasne, plati to na mikro i makro urovni, je to standardni teorie uroku..

Standa|20. 9. 2010 18:10| reakce na Jiří Kratochvíl - 20. 9. 2010 11:34

S bezpečností souhlasím. Psal jsem to již o příspěvek niže.Představy o jaderné bezpečnosti se časem velmi mění. Třeba kdysi moderní sovětské svítící hodinky by dnes vyvolaly na letiští radiační poplach.Začátkem 60. let se dokonce vážně uvažovalo o startu obřích raket poháněných výbuchy malých jaderných bomb přímo ze Země. Teprve pozdější projekt Orion měl startovat jaderný pohon až ve vesmíru. (Jenže nakonec prototyp v rámci projektu Apollo nestartoval, a dnes jsme rádi, že s pomocí chemických raket doletíme na oběžnou dráhu. S raketou Orion by byl reálný pilotovaný let na Mars již během 80. let minulého století.)

Libor Kosour|20. 9. 2010 15:42| reakce na Standa - 20. 9. 2010 00:30

No ja bych tomu tak moc neveril, pochybuji ze se nenajde nekdo, kdo v ramci uspor ulozi ten odpad mene bezpecne a nestesti je na svete. Tusim Francie kdysi vypoustela kontejnery primo do more - nevim uz ovsem, jak moc radioakticni ten odpad byl.Ty rychle reaktory vidim jako v ramci moznosti dobry napad, jen jestli ho vubec kdy nekdo v svetovem meritku realizuje.O odpadu do slunce viz moje reakce nize.

Libor Kosour|20. 9. 2010 15:38| reakce na Adam - 19. 9. 2010 20:50

Muzete tu ekonomii provozu ostrahy nejak rozvest? Kdyz si vezmu neco jako 1 clovek na 100 tun odpadu o minimalni mzde krat 1000 let vcetne inflace, asi mi nevyjdou mala cisla.Slunce tusim tvori 99% hmoty slunecni soustavy, ale me se nelibi myslenka, proste neco odvezt z dohledu a myslet si, ze je to vyreseno. Kdyz se zacaly vypoustet odpady do mori, asi mysleli stejne.

Jiří Kratochvíl|20. 9. 2010 11:34| reakce na Standa - 20. 9. 2010 00:30

"Poslat něco do Slunce je energeticky náročné."To není ten největší problém - zásadní je kalkulace rizik, nikdo si netroufne takový náklad poslat do vesmíru s rizikem, že kvůli poruše rakety/děla dojde k rozptýlení takového svinstva v atmosféře... Dokážete si představit, že by náklad z USA spadl na Čínu nebo obráceně ?Něco jiného jsou takové ty pseudoreaktory pro družice, kde je pár tablet aktivního materiálu. Takové reaktůrky cestují vemírem už nějaký ten pátek, ovšem jak jsem psal, jde o malá množství materiálu a konstrukčně jde o naprosto jiný princip, než naše "pozemská" zařízení...

Standa|20. 9. 2010 00:30| reakce na Libor Kosour - 19. 9. 2010 19:29

Uvědomte si, že trvalý sklad jaderného paliva bude v nepropustném podloží stovky metrů pod zemí nebo v subdukční zóně hluboko pod oceánským dnem. Nepozorovaně se tam dostat je prakticky vyloučené. Navíc by odsud dostali jen středně aktivní materiál, možná vhodný tak na špinavou bombu. (To samozřejmě platí za předpokladu, že se bude ukádat zbytek po přepracování paliva, nikoliv dnešní částečně vyhořelé palivo.)Překvapivý útok jednotky teroristů o síle 1000 mužů na mezisklad v Temelíně považuji za mnohem reálnější.Rychlé reaktory byly provozovány již od 60. let. (Pravda, ten francouzský doplatil na raketový útok mírových aktivistů.) Přepracování paliva spočívá v jakési chemické továrně ukryté uvnitř kontejnmentu rychlého reaktoru. Tam by se z paliva průběžně odebíraly nežádoucí látky a přidávalo původní vyhořelé palivo.Fúzní elektrárna naproti tomu zatím nestojí. 20 let se hledaly peníze na stavbu prototypu ITER. V roce 2025 bude prototyp, v roce 2040 se možná začne stavět první skutečná elektrárna. Když to půjde dobře, kolem roku 2070 by se mohly rozběhnout první komerční fúzní elektrárny.Slunce samo je velkým fúzním jaderným reaktorem. Pár tun pozemského odpadu by se v kvadriliardách tun jaderného paliva naprosto ztratilo. Planetek a komet již do Slunce spadlo, a i na nich byl jistě nějaký uran. Spíš mi zatím připadne nereálná doprava. Poslat něco do Slunce je energeticky náročné.

Adam|19. 9. 2010 20:50| reakce na Libor Kosour - 19. 9. 2010 19:29

Kdyz do toho zapojim trosku ekonomickeho mysleni a budu pouzivat standardni diskontovani, tak ty naklady nebudou z hlediska analyzy efektivnosti straslive, spise se v budoucnosti limitne blizit nule.Jinak jaky sajrajt do Slunce? Oproti fyzikalnim a chemickym procesum tam probihajicim je nekolik (desitek/stovek/tisicu ci vice) tun jaderneho odpadu plivnutim do more. Slunce by si nevsimlo, kdybychom do nej hodili celou Zemi a Mars s Venusi jako dezertik.

petrj|19. 9. 2010 20:47| reakce na Libor Kosour - 19. 9. 2010 19:27

jako fakt je problém poslat něco do slunce ?:Djakože to tam nějakému chudákovi bude vadit ?:D

Libor Kosour|19. 9. 2010 19:29| reakce na Standa - 19. 9. 2010 18:49

Cena skladovani je minimalni? pokud budu uvazovat Vami uvadenych 1000 let - jenom kolik by stala ostraha, aby to nejaky terorista neukradl a nerozprasil nad nejakym vetsim mestem.

Libor Kosour|19. 9. 2010 19:27| reakce na Tom - 19. 9. 2010 13:57

Jadernou fuzi uz taky 30 let vynalezame do 30-ti let. Spolehat na to ze se nekdy neco vymysli a hlavne pouzije je dost nebezpecne. Navic nejen ze jsem si sasvinili vlastni planetu, ale jeste budeme vypoustet sajrajt do slunce?

Standa|19. 9. 2010 18:49| reakce na Libor Kosour - 18. 9. 2010 19:45

Reaktor na použité palivo není perpetuum mobile. Dnešní elektrárny dokáží využít zhruba jen 1% paliva. To, co dnes nazýváme vyhořelé jaderné palivo, je tedy ve skutečnosti velmi kvalitní surovina. Jen trochu více září.Reaktory 4. generace by měly být schopny tento materiál akceptovat jako palivo. A nejen to. S jejich pomocí je možné dnešní odpad, který bude bezpečný až po 100000 letech, přepracovat na mnohem menší objem odpadu, který bude bezpečný už po 1000 letech.Proč se takové reaktory nestaví? Je to politická nevůle (v těchto reaktorech lze vyrábět plutonium), a vyšší investiční náklady (do kterých se nikdo v době nejistoty nehrne, zvlášť dokud je zde dostatek levného uranu z likvidovaných jaderných bomb).Skvělý seriál o jaderné energetice od pana Wagnera najdete na serveru http://www.osel.cz/Cena skladování je minimální. Jednou zaplněný sklad se uzavře, a pak se jen občas zkontroluje.Pokud bude jednou levná a bezpečná doprava na orbitu Slunce (orbitální výtah?), bude mít smysl uvažovat o vyslání odpadu do vesmíru. Zatím to smysl nemá. Zahrabat hluboko pod zem na klidném místě bez zemětřesení nebo uložit do subdukční zóny (kde desková tentonika materiál pohltí v hloubi Země nejméně na miliony let) je zatím mnohem levnější a bezpečnější.

Tom|19. 9. 2010 16:13| reakce na Jiří Kratochvíl - 19. 9. 2010 14:39

Odborník z oboru je dnes ten zlý člověk co nás chce podvést a propašovat tu danou špatnost do společnosti.Naopak neoborový "odborník" nás chrání před zlými dopady ...Biskupům jde o blaho společnosti, odborníkům a zničení společnosti.Šílené, ale dnes takto každý myslí.

petrj|19. 9. 2010 15:53| reakce na Standa - 19. 9. 2010 14:18

potom co jsem přečetl, že alby einstein chtěl centrálně plánované hospodářství tak jsem ztratil iluze fyziků k jejich znalostem ekonomie :)

Jiří Kratochvíl|19. 9. 2010 14:39

Problém je, že "obyčejný člověk" věří spíše člověku s titulem ze sociologie či maturitou z ekonomie, který jim omílá nerealistické katastrofické scénáře než profesoru jaderné fyziky, který tvrdí, že vše je bezpečné a nestane se vůbec nic. Sám jsem technik a setkávám se s tímto přístupem velmi často - jádro, větrníky, fotovoltaika, havárie v chemičkách, těžba všeho možného, GMO, aditiva v potravinách, kmenové buňky, klonování - o tom všem diskutují nevzdělaní (oborově) v lepším případě, hlupáci v tom horším a biskupové v tom nejhorším. Názor technického odborníka nikoho nezajímá...Viz. současná aféra s fotovoltaikou - nic, co by technika překvapilo. Pár let zpátky, jsme si to pro zábavu počítali na fakultě...

Standa|19. 9. 2010 14:18| reakce na petrj - 19. 9. 2010 09:56

Ekonomické názory některých jaderných nadšenců a prakticky všech odpůrců jsou tristní.Já spíš v té diskusi myslel na odkazy na další zdroje. Teprve porovnáváním rozhovorů mi došlo, jak silný byl v Černobylu tlak na zatemnění skutečného stavu věcí: Totiž, že se tam neprováděly žádné podivné testy, a že jaderný reaktor neselhal! Plnil naprosto přesně, co mu přikázala obsluha. Za havárii může naprosto katastrofální diletantství na všech úrovních:- Test, který měl být proveden před uvedením do provozu, byl prováděn až po několika měsících provozu.- Nevěděli dopředu, že budou potřebovat před prvním májem elektřinu na dohnání závazků.- Po zavolání tajemníka strany se měnil bez personálního zajištění harmonogram náročných testů.- Při provádění testu nebyl na noční směně přítomen jediný jaderný fyzik, nebo alespoň někdo, kdo by věděl, že test zbrzdí štěpnou reakci.- Obsluha si dovolila odpojit veškerá zabezpečovací zařízení a poté přivedla reaktor zcela mimo povolené provozní parametry.- Obsluha byla naprosto přesvědčena, že žádné porušení předpisů nemohlo vést k havárii, a to dokonce i poté, co čidla a očití svědci hlásili opak.- Dovolili si do poškozeného reaktoru pumpovat vodu.- V celém areálu byl jediný kvalitní dozimetr (který si vytopili).- Měl-li provozní dozimetr doraz na 3,5, ohlásili radiaci 3,5 (skutečnost byla 15000).- Záchranné práce byly prováděny chaoticky a mnoho lidí tak zbytečně dostalo vyšší dávky radiace než bylo nutné.

Tom|19. 9. 2010 13:57| reakce na Libor Kosour - 18. 9. 2010 19:45

Skladovat tisíce let? To si nemyslím.Jaká je pravděpodobnost, že lidstvo nevynalezne do cca 200 let velmi levný způsob, jak ty kontejnery s odpadem dostat na zemskou orbitu a poslat je do slunce? Jednoduché, bezpečné a ekologické řešení.

petrj|19. 9. 2010 09:56| reakce na Standa - 19. 9. 2010 02:14

no ta diskuze mě celkem rozčílila, takový ten typický pozitivistký názor, že maximální ziskovost je špatná testování musí být statní apod.ale jestli se nepletu není žádná soukromá jaderná elektrárna...všechny jsou zajisteny se silnou ucasti statu.tak jak pak nekdo muze chtit kvalitu, když to je státní

Standa|19. 9. 2010 02:14

Pokud vás zajímá více o tom, co se stalo v Černobylu, doporučuji Dědictví Černobylu: Zdravotní, ekologické a sociálně-ekonomické dopady a Doporučení vládám Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny.http://www.csvts.cz/c ns/news06/cernob06.pdfAtaké pak článek na http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006020303 (včetně diskuse)Dokud bude novinářská práce tak otřesná, jako je nyní, lidé budou bojovat proti jaderné energii nebo molekulární genetice. Zrovna dnes přímo ve zprávách veřejnoprávní televize se pokoušeli lidem vnutit představu, že závada na transformátoru v areálu jaderné elektrárny je jadernou havárií. Pokud však někoho zabije exploze biopalivové elektrárny, je ticho po pěšině. Žádné palcové titulky, nikde se nemluví o obnovitelné havárii, nikdo neprotestuje, nikdo nerozdává samolepky Ökostopp. Je třeba uznat, že propagandu mají Greenpeace zvládnutou na jedničku.Dovolím si přidat ještě jeden odkaz na překvapivý zdravotní vliv malých dávek radioativity: Totiž že ti, kteří žijí v slabě radioaktivním prostředí, jsou v průměru zdravější, než ti méně ozáření. http://www.osel.cz/index.php?clanek=3436

Libor Kosour|18. 9. 2010 19:45| reakce na Bzum - 18. 9. 2010 10:07

Predem upozornuji, ze nejsem odbornik na jadernou energetiku, ale zrovna to co se zatim deje kolem reaktoru, fungujicich na jiz pouzite palivo, funguji pry na svete jen dva a v podstate nikdo o to nema zajem. Cili temer nejsou a nebudou. To co jste popsal vy, by bylo perpetum mobile, takze mi to nepripada realne.Jako nejvetsi problem jaderne energetiky bych videl prave to vyhorele palivo, ktere musi byt tisice let nekde uskladneno, protoze kdyby se dostalo do zivotniho prostredi, hned by byly statistiky jinde. A dost pochybuji, ze v dnesnich cenach elektriny je zahrnuta i inflacni cena nakladu na to skladovani.

Adam Černý|18. 9. 2010 17:55| reakce na Bzum - 18. 9. 2010 10:07

Ale o to přece nejde. Tohle se ví, ale proč by se o tom nahlas mluvilo. Zelené "teroristy" ;oklikou platí uhelné lobby aby otravovali buď příliš perspektivní a tudíž nebezpečný jaderný reaktor a podporovali masově neperspektivní solární, větrné nebo hydro elektrárny. Proc? Protože tím získají čas na težbu uhlí. A jestli se jim to vyplatí? :-) Myslím si že sponzorství zelených teroristů a jejich podpora v nelogickém, otravném a sysifovském konání znamená další výdělky v řádech stovek miliard. Takže ano, demagogie greenpeace stejně jako podpora ze strany ropných nebo energetických firem má svůj ekonomický podtext.